Alois Nebel (film)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Alois Nebel
Herci filmu Alois Nebel
Herci filmu Alois Nebel
Základní informace
Země Česko / Německo
Jazyk čeština
Délka 87 minut
Žánr animovaný / drama
Námět Jaroslav Rudiš
Jaromír 99
(trilogie Alois Nebel)
Scénář Jaroslav Rudiš
Jaromír 99
Režie Tomáš Luňák
Obsazení a filmový štáb
Hlavní role Miroslav KrobotAlois Nebel
Marie Ludvíková – Květa
Leoš Noha – Wachek
Produkce Pavel Strnad
Hudba Ondřej Ježek
Petr Kružík
Kamera Jan Baset Střítežský
Střih Petr Říha
Zvuk Viktor Ekrt
Ondřej Ježek
Architekt Henrich Boráros
Výroba a distribuce
Premiéra

4. září 2011 MFF Benátky
9. září 2011 MFF Toronto

Česko 29. září 2011
Distribuce Aerofilms
Rozpočet 80 miliónů Kč
Alois Nebel na ČSFD Kinoboxu IMDb

Alois Nebel je český film debutujícího režiséra Tomáše Luňáka z roku 2011, natočený podle stejnojmenného grafického románu scenáristy Jaroslava Rudiše a výtvarníka Jaromíra 99. Pro zachování atmosféry předlohy bylo využito animační techniky rotoskopie. Filmaři nejprve natočili klasické scény s herci, tyto scény byly následně políčko po políčku obkresleny. Titulní roli ztvárnil Miroslav Krobot. Film měl světovou premiéru na festivalu v Benátkách, za Českou republiku byl navržen na Oscara v kategorii Nejlepší cizojazyčný film.

Premiéra na televizních obrazovkách se uskutečnila 31.08.2013. Stal se tak prvním filmem, který byl odvysílán na novém kanálu ČT art.

Financování[editovat | editovat zdroj]

Rozpočet filmu činil 80 miliónů korun. V Česku na něj do kina přišlo 120 000 diváků (producent Strnad tvrdí, že čekal maximálně 30 000, ale povedla se kampaň a klip s Václavem Neckářem) a vydělal 10,8 miliónu Kč. Z vydělaných peněz si větší část (necelých šest miliónů) nechala kina, 600 000 distributor, takže pro tvůrce zbylo 4,3 miliónů Kč. Film získal dotaci ze Státního fondu České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie 17 miliónů Kč, přes německého a slovenského koproducenta získal také grant z německého fondu a slovenského ministerstva kultury. Film podpořila i Česká televize. Producent filmu také vyjednával sponzorství s Českými drahami, RWE či Českou spořitelnou, ale jednání nedopadla.[1]

Obsazení[editovat | editovat zdroj]

Miroslav Krobot Alois Nebel
Marie Ludvíková Květa
Leoš Noha Wachek
Karel Roden Němý
Alois Švehlík starý Wachek
David Švehlík starý Wachek za mlada
Ondřej Malý Olda
Ján Sedal Šokin
Tereza Voříšková Dorothe
Marek Daniel psychiatr
Simona Babčáková Berta
Ivan Trojan ředitel ČSD
Klára Melíšková sestřička
Jan Vondráček esenbák
Karel Zima esenbák
Thomas Zielinski zřízenec
Martin Myšička polský kriminalista
Marek Pospíchal polský kriminalista
Václav Neužil kolportér
Jan Holík kérák
Tobiáš Jirous modrák
Lenka Zogatová výčepní
Jan Nebeský zákazník Berty
Miroslav Maršálek strojvůdce
Jiří Štrébl ruský důstojník

Recenze[editovat | editovat zdroj]

Soundtrack[editovat | editovat zdroj]

Hudbu k filmu složili zkušený zvukař Ondřej Ježek a Petr Kružík, kytarista skupiny Jaromíra Švejdíka Priessnitz. Na sountracku se kromě instrumentálních skladeb doplněných o dialogy z filmu objevily i dvě skladby skupiny Umakart (Jaromír Švejdík, Dušan Neuwerth, Jan P. Muchow, Jiří Hradil, Tomáš Neuwerth) ve kterých jako hosté zazpívali Václav Neckář a Marie Rottrová, dále jedna skladeb skupiny The Bombers s Václavem Koubkem a píseň „Mimosezóna“ od skupiny Priessnitz.

První týden prodeje začal soundtrack jako šesté nejprodávanější album v Česku,[2] mezi dvaceti nejprodávanějšími alby se držel dohromady 20 týdnů.[3]

K vánoční baladě „Půlnoční“ Václava Neckáře doprovázeného Umakartem vzniklo hudební video. V klipu se střídají sekvence z filmu s černobílými záběry, které Neckář se skupinou natočili ve Fantově kavárně na pražském hlavním nádraží.[4] Video se rychle stalo populární na sociálních sítích,[5] výkon Václava Neckáře byl některými kritiky hodnocen jako comeback roku.[6] Skladba získala Anděla v kategorii skladba roku, videoklip pak v kategorii videoklip roku. Skladba byla ve 48. týdnu roku 2011 nejhranější v českých rádiích, mezi 20 nejhranějšími se dohrmady držela 8 týdnů.[7]

Seznam skladeb[editovat | editovat zdroj]

  1. „Les“
  2. „Nebelův pokoj“
  3. „Jízdní řády“
  4. „Se neumíte zeptat“
  5. „Jeseničák“
  6. „Nevím co mám dělat“
  7. „Stínohry“ (Marie Rottrová & Umakart)
  8. „Holoubci“
  9. „Půlnoční“ (Václav Neckář & Umakart)
  10. „Brejlovec“
  11. „Ruda“ (Václav Koubek, Jaromír 99 & The Bombers)
  12. „Vražda“
  13. „Němý“
  14. „Pomsta“
  15. „Mimosezóna“ (Priessnitz)

Výstava[editovat | editovat zdroj]

V pražské galerii Langhans probíhala od 29. září do 13. listopadu 2011 výstava fotografií Dušana Tománka Alois Nebel ve fotografii. Černobílé fotky zachycují atmosféru natáčení filmu.[8]

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Film získal na Cenách české filmové kritiky 2011 cenu za nejlepší původní hudbu. Nominován byl také v kategoriích nejlepší film, nejlepší režie, nejlepší kamera a Miroslav Krobot byl nominován na cenu za nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli.

V rámci cen Český lev 2011 získal cenu za nejlepší hudbu, zvuk a výtvarné řešení. Nominován byl do cen o nejlepší film, režii, kameru, střih a mužský herecký výkon ve vedlejší roli pro Karla Rodena. Získal také cenu pro nejlepší plakát.

Roku 2012 byl oceněn Evropskou filmovou cenou jako nejlepší animovaný film roku.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ŠÍDLO, Jindřich, HONZEJK, Petr: Český film si na sebe nikdy nevydělá. Rozhovor s Pavlem Strnadem. Hospodářské noviny 7. prosince 2012: s. 7.
  2. http://musicserver.cz/clanek/36514/Pohled-do-hitparad-IFPI-39-tyden/
  3. IFPI: TOP50 Prodejní
  4. http://kultura.idnes.cz/vaclav-neckar-natacel-ve-fantove-kavarne-klip-pro-aloise-nebela-p7b-/hudba.aspx?c=A110831_134102_filmvideo_jaz
  5. http://www.reflex.cz/clanek/lajk/43403/a-hudebnim-idolem-facebookove-generace-se-stava-vaclav-neckar.html
  6. http://kultura.idnes.cz/hudebni-glosar-nebelovsky-song-vaclava-neckare-je-comeback-roku-pss-/hudba.aspx?c=A110930_114850_hudba_ob
  7. IFPI: Radio TOP100
  8. PAŘÍZKOVÁ, Lucie: OBRAZEM: Výstava fotografií z natáčení Aloise Nebela. Týden.cz, 29. září 2011. [cit. 2011-10-08]. Dostupné online.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]