Alfons de la Cerda
| otec | Ferdinand de la Cerda |
|---|---|
| matka | Blanka Francouzská |
| manželka | Matylda z Narbonne |
| syn | Ferdinand |
| syn | Alfons |
| syn | Jindřich |
| syn | Ludvík |
| dcera | Markéta |
| syn | Jan |
| dcera | Marie |
Alfons de la Cerda (šp. Alfonso de la Cerda, 1270 Valladolid - 1324[1]/1333 Ávila) byl syn kastilského prince a většinu svého života strávil snahou o získání svého dědictví.
Obsah |
Život [editovat]
Alfons se narodil jako prvorozený syn následníka kastilského trůnu Ferdinanda a Blanky, dcery francouzského krále Ludvíka IX. V červenci 1275[2] mu zemřel otec a matka jej nechala společně s mladším Fernandem v péči své tchyně Jolanty v Játivě. Alfons se měl stát dědicem královské koruny. Královna Jolanta se rozhodla bránit jeho dědická práva na kastilský trůn proti svému mladšímu synovi a dokonce s oběma vnuky odešla ke svému bratrovi Petrovi na aragonský dvůr. Alfons Kastilský se švagrem Petrem Aragonským podepsal tzv. buñolský pakt a oba chlapci byli uvěznění. Jolanta se poté vrátila do Kastílie ke svému manželovi,[3] který se nakonec rozhodl rozdělit království mezi syna Sancha a vnuka Alfonse tak, že Sancho měl po jeho smrti dostat Kastílii a Alfons León. Do celé situace se pokoušel zasahovat jako strýc malého následníka i francouzský král Filip III.[4] Alfons X. zemřel roku 1284 a Sancho se ujal celého dědictví.
Alfons se dostal na svobodu až roku 1286, kdy jej Alfons Aragonský propustil ze zajetí a prohlásil jej králem Kastílie a Leónu.[3] I přes podporu aragonského bratrance nebyl Alfons schopen proti Sanchovi získat trůn a po nástupu Jakuba II. na aragonský trůn podpora z Aragonie opět ustala. Královna Jolanta sice nadále pokračovala ve snaze mu pomoci, ale zemřela roku 1301. 8. srpna 1304[1] se Alfons svých nároků na León vzdal výměnou za tituly a statky. Jednalo se o součást smlouvy z Torrellas.
Zemřel zřejmě ve třicátých letech 14. století jako otec sedmi či osmi dětí a byl pohřben v rodovém pohřebišti v Las Huelgas.
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ a b www.fmg.ac
- ↑ www.mittelalter-genealogie.de
- ↑ a b UBIETO ARTETA, Antonio; REGLÁ CAMPISTOL, Juan; MARÍA JOVER ZAMORA, José, a kol. Dějiny Španělska. Praha : NLN, 1995. 911 s. Dále jen Dějiny Španělska. ISBN 80-7106-117-4. s. 169.
- ↑ Dějiny Španělska, str. 165
Literatura [editovat]
- THACKER, Shelby; ESCOBAR, Jose. Chronicle of Alfonso X. Kentucky : University Press of Kentucky, 2002. 267 s. ISBN 081312218X. (anglicky)
