Alfa a omega

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Možná hledáte: americký amimovaný film z roku 2010 Alfa a Omega (film).
A. Gaudí: Alfa a Omega na katedrále v Barceloně
Monogram PX s písmeny AΩ (náhrobek, kolem 680, Louvre)
Alfa a omega na mozaice v římském kostele San Clemente (12. stol.)

Alfa a omega, je první a poslední písmeno klasické (jónské) řecké abecedy. Mohou tak znamenat počátek a konec, první a poslední, případně i celek nějakého děje nebo celku, podobně jako české „od A do Zet“.

Původ[editovat | editovat zdroj]

V pozdním starověku se písmena abecedy – z nichž lze sestavit všechna slova - někdy pokládala za jakési prvky světa a výraz „alfa a omega“ tak mohl znamenat počátek i konec, případně celek Vesmíru. V židovské rabínské literatuře se podobně užívají písmena alef א a tav ת a výraz „plnit Zákon od alef po tav“ znamenal plnit celý Zákon.[1]

V podobném významu používá výraz alfa a omega biblická kniha Zjevení Janova (Apokalypsa):

Já jsem Alfa i Omega, praví Pán Bůh, ten, který jest a který byl a který přichází, Všemohoucí.
— Zj 1,8

Výraz se pak ještě opakuje ve Zj 21, 6 (Kral, ČEP) a Zj 22, 13 (Kral, ČEP), kde jej o sobě říká Ježíš Kristus. Obrat „první a poslední“, což je citát z knihy Izajáš (Iz 44, 6 (Kral, ČEP), se kromě toho opakuje ještě několikrát.

Spojení „První a poslední“ používá jako Boží titul také Korán (Súra 57,3).[2]

V historii[editovat | editovat zdroj]

Symbol AO se pak velmi často vyskytuje ve starokřesťanském umění, na náhrobcích a reliéfech, často jako součást Kristova monogramu PX. V této podobě pak od doby císaře Konstantina (+337) nosily také římské legie na svých standartách (labarum). Objevuje se pak porůznu v křesťanské ikonografii, zejména na mozaikách a freskách.

Výraz „alfa a omega“ se pak stal poměrně běžnou metaforou pro celek nějakého děje, pro „první a poslední“. Objevuje se i v literatuře, jako název hudebních alb, filmů a podobně.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • A. Novotný, Biblický slovník. Praha: Kalich 1956.
  • H. Haag (hsg.), Bibel-Lexikon. Einsiedeln: Benziger 1968

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Novotný, Biblický slovník, str. 19.
  2. H. Haag, Bibel-Lexikon, str. 54.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu