Alchornea

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxAlchornea
alternativní popis obrázku chybí
Alchornea glandulosa
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádmalpígiotvaré (Malpighiales)
Čeleďpryšcovité (Euphorbiaceae)
Rodalchornea (Alchornea)
Sw., 1788
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Ilustrace Alchornea sicca

Alchornea[1] (Alchornea) je rod rostlin z čeledi pryšcovité. Jsou to keře a stromy s jednoduchými střídavými listy a drobnými bezkorunnými květy v klasovitých složených květenstvích. Plodem je tobolka. Rod zahrnuje asi 51 druhů a je rozšířen v tropech a subtropech celého světa. Nejvíc druhů roste v tropické Americe. Alchorney obsahují účinné alkaloidy a další látky. Některé druhy mají význam v domorodé medicíně nebo jsou těženy pro dřevo.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Alchorney jsou dvoudomé nebo řidčeji jednodomé keře a stromy. Odění je tvořeno jednoduchými nebo hvězdovitými chlupy. Listy jsou jednoduché, střídavé, se zpeřenou, dlanitou nebo triplinervní (od báze trojžilnou) žilnatinou, celokrajné nebo s vroubkovaným či zubatým okrajem, krátce až dlouze řapíkaté. Na bázi čepele bývá několik okrouhlých, plochých žlázek. V paždí hlavních žilek na rubu listů jsou někdy domatia. Palisty jsou vytrvalé nebo opadavé, někdy zakrnělé. Květy jsou jednopohlavné, bezkorunné, uspořádané v úžlabních klasovitých, často složených květenstvích. Samčí květy jsou téměř přisedlé, uspořádané v klubkách. Kalich je v poupěti srostlý, při rozvíjení květu praská na 2 až 5 segmentů. Tyčinek je obvykle 6 až 8, řidčeji jiný počet (3 až 10), a mají na bázi krátce srostlé nitky. Semeník je v samčích květech zakrnělý (pistillodium) nebo zcela chybí. Samičí květy jsou přisedlé nebo stopkaté, s čtyřčetným (řidčeji 3 nebo až 6četným), za plodu víceméně vytrvalým kalichem. Semeník obsahuje 2 (řidčeji 3 až 5) komůrek. V každé komůrce je jediné vajíčko. Čnělky jsou volné, nevětvené. Plodem je hladká nebo ostnitá tobolka s vytrvalým středním sloupkem, rozpadající se na 2 nebo 3 dvouchlopňové plůdky. Semena jsou kulovitá až elipsoidní, na povrchu obvykle hrbolkatá.[2][3][4]

  • Alchornea trewioides
    Alchornea trewioides
  • Olistění Alchornea ilicifolia
    Olistění Alchornea ilicifolia
  • Květenství Alchornea ilicifolia
    Květenství Alchornea ilicifolia
  • Plodenství Alchornea cordifolia
    Plodenství Alchornea cordifolia

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Rod zahrnuje asi 51 druhů. Je rozšířen v tropech a subtropech celého světa. Největší počet druhů roste v tropické Americe, kde je rod rozšířen od Mexika až po severovýchodní Argentinu. Centrum druhové diverzity je v Kolumbii.[5]

Ekologické interakce[editovat | editovat zdroj]

Alchorneje mají semena s dužnatým míškem, který vyhledávají a konzumují různí živočichové. V Amazonii jsou semena některých poříčních druhů šířena plodožravými rybami, jako je myloplus (Myloplus) nebo brykon (Brycon).[6] Jihoamerický pionýrský druh Alchornea triplinervia je naopak efektivně šířen ptáky a spolu s cekropiemi a rostlinami z čeledi melastomovité (Melastomataceae) jako první obsazuje vykácené plochy v pralese.[7]

Na rostlinách rodu alchornea se v tropické Americe živí housenky řady druhů motýlů zejména z čeledi babočkovití (mj. Catonephele acontius, Catonephele numilia, Catonephele orites, Nessaea aglaura) a martináč Rothschildia jacobaeae. V Africe jsou živnými rostlinami housenek babočkovitých motýlů Neptis melicerta, Neptis nemetes, Neptis rogersi, martináčů Lobobunaea christyi a Pseudobunaea cleopatra, lišajů Platysphinx constrigilis a Pseudoclanis postica, modráskovitých motýlů Aphnaeus argyrocyclus, Aphnaeus orcas a četných druhů můr z čeledi slimákovcovití. V Indonésii na nich žijí housenky lišaje Acherontia lachesis.[8]

  • Martináč Rothschildia jacobaeae
    Martináč Rothschildia jacobaeae
  • Babočka Catonephele acontius
    Babočka Catonephele acontius
  • Babočka Nessaea aglaura
    Babočka Nessaea aglaura

Obsahové látky[editovat | editovat zdroj]

Alchorney obsahují alkaloidy imidazolového a imidazolpyrimidinového typu (alchorneinon, alchornein, isoalchernein, alchornin, alchornidin).[9] Mezi další obsahové látky náležejí třísloviny, saponiny, flavonoidy a fenolické sloučeniny.[10]

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Rod Alchorneae je v rámci čeledi Euphorbiaceae řazen do podčeledi Acalyphoideae, tribu Alchorneae a podtribu Alchorneinae. Mimo rodu Alchornea jsou do tohoto podtribu řazeny rody Aparisthmium (1 druh v tropické Americe), Bocquillonia (15 druhů výhradně na Nové Kaledonii), Bossera (1 druh na Madagaskaru) a Orfilea (4 druhy na Madagaskaru a ostrovech západního Indického oceánu). Do rodu Alchornea byl vřazen rod Caelebogyne.[5]

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

U samičí rostliny druhu Alchornea illicifolia, dovezené z Austrálie a pěstované v botanické zahradě v Kew, byla v roce 1841 poprvé zaznamenána a popsána apomixie, tedy tvorba semen bez oplození pylem.[11] Tento objev byl významný i z hlediska chápání principu oplození u rostlin. V dané době se věřilo, že základ semene je v pylovém zrnu a prostřednictvím prorůstání pylové láčky čnělkou je dopraven do semeníku, kde se semeno dále vyvíjí. Dané pozorování prokázalo, že semeno se může vyvinout i bez přítomnosti pylu, čistě z tkání přítomných v semeníku. V listu pro Linnéovu společnost v Londýně píše objevitel John Smith závěrem svého příspěvku: "Z tohoto pozorování mohu učinit závěr, že absence pylu v daném případě je neslučitelná s teorií, že každé pylové zrno poskytuje zárodek, a že vajíčko je pouze matrix, který jej přijímá a vyživuje, dokud se z něj nestane hotové semeno."[12]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Řada druhů alchornejí je využívána v domorodé medicíně. Listy a kůra Alchornea cordifolia jsou v africkém lidovém lékařství používány při léčení onemocnění močového, dýchacího a trávicího ústrojí.[10] Americký druh Alchornea castaneifolia má afrodiziakální účinek. Alkoholový výluh z kůry slouží k léčbě artritidy, nachlazení, bolestí svalů a revmatismu. Listy Alchornea triplinervia se používají proti průjmu a bolestem svalů. Odvar k květů a listů Alchornea latifolia slouží k léčbě tuberkulózy a zánětu průdušek.[13][14][15] Dřevo Alchornea triplinervia je v tropické Americe používáno na paluby a k výrobě nábytku, beden, rakví, dveří, obložení a jiných truhlářských výrobků. Podobné využití má i dřevo některých jiných druhů. např. Alchornea sidifolia a Alchornea latifolia.[15][13]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3. 
  2. ↑ QIU, Huaxing; GILBERT, Michael G. Flora of China: Alchornea [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ BERRY, P.E. et al. Flora of the Venezuelan Guayana (vol. V). Missouri: Timber Press, 1999. ISBN 0-915279-71-1. (anglicky) 
  4. ↑ KUBITZKI, K. (ed.). The families and genera of vascular plants. Vol. 11. Berlin: Springer, 2014. ISBN 978-3-642-39416-4. (anglicky) 
  5. ↑ a b Plants of the world online [online]. Royal Botanic Gardens, Kew. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ VAN DER PIJL, Leendert. Principles of dispersal in higher plants. [s.l.]: Springer-Verlag, 1972. Dostupné online. ISBN 978-3-642-96110-6. (anglicky) 
  7. ↑ GORCHOV, David L. et al. The role of seed dispersal in the natural regeneration of rain forest after strip-cutting in the Peruvian Amazon. Vegetatio. 1993, čís. 107/108. 
  8. ↑ HOSTS - a Database of the World's Lepidopteran Hostplants. [online]. London: Natural History Museum. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ GLASBY, John S. Dictionary of plants containing secondary metabolites. [s.l.]: Taylor & Francis, 2005. ISBN 0-203-16537-3. (anglicky) 
  10. ↑ a b AHMAD, I. et al. Modern Phytomedicine. Weinheim: Wiley-VCH, 2006. Dostupné online. ISBN 978-3-527-31530-7. (anglicky) 
  11. ↑ JORDAN, Brian R. (ed.). The molecular biology and biotechnology of flowering. [s.l.]: CABI, 2006. ISBN 978-1-84593-042-4. (anglicky) 
  12. ↑ REAL, Leslie. Pollination biology. [s.l.]: Academic Press, Inc., 1983. ISBN 0-12-583980-4. (anglicky) 
  13. ↑ a b GRANDTNER, M.M.; CHEVRETTE, Julien. Dictionary of trees. Volume 2. South America. [s.l.]: Elsevier, 2014. ISBN 978-0-12-396490-8. (anglicky) 
  14. ↑ TIMYAN, Joel. Important trees of Haiti. Washington: South-East Consortium for International Development, 1996. ISBN 0-9645449-0-3. (anglicky) 
  15. ↑ a b GRANDTNER, Miroslav M. Dictionary of trees. Volume 1. North America. [s.l.]: Elsevier, 2005. ISBN 0-444-51784-7. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Alchornea&oldid=23460475“