AST-500
_(2).JPG)
AST-500 (rusky ACT – атомная станция теплоснабжения) je typ sovětského varného reaktoru s tepelným výkonem 500 MW vyvinutý pro použití v teplárnách na jaderný pohon určených pro dálkové vytápění.
Od reaktoru AST-500 se odvíjí menší AST-300, který byl určen pro export a jediný rozdíl spočíval ve velikosti aktivní zóny.
Žádný reaktor tohoto typu nebyl nikdy dokončen.[1]
Design a vývoj[editovat | editovat zdroj]
Reaktor AST-500 byl vyvinut v roce 1980 kompletně v Sovětském svazu a byl určen výhradně k dálkovému vytápění pro velká města ve velkém měřítku. Reaktor měl některé podivuhodně nezvyklé vlastnosti a bezpečnostní kritéria:[1]
- Co nejmenší tlak v primárním okruhu a snížený účinek moderátoru v aktivní zóně reaktoru za účelem snížení pravděpodobnosti havárie.
- Chlazení s přirozenou cirkulací v primárním okruhu pro další zvýšení efektivního chlazení.
- Dvojitá tlaková nádoba reaktoru, která měla minimalizovat riziko poškození palivových souborů a snížit ionizující záření v kontejnmentu.
- Tři okruhy, které mají zabránit pronikání radioaktivního materiálu do sítě dálkového vytápění a ke spotřebitelům tepla.
| Technické specifikace | AST-500 | AST-300 |
|---|---|---|
| Tepelný výkon | 500 MWt | 300 MWt |
| Tlak v reaktoru | 1,6 až 2,0 MPa | 2,0 MPa |
| Počet palivových souborů | 121 | 85 |
| Tlak v primárním okruhu | 2 MPa | 2 MPa |
| Teplota primárního okruhu | 208 °C | 393/471 °C |
| Tlak sekundárního okruhu | 1,2 MPa | – |
| Teplota sekundárního okruhu | 160 °C | – |
| Životnost | asi 45 let | asi 45 let |
Projekty[editovat | editovat zdroj]
Již od začátku vývoje bylo plánováno, že s reaktorem AST bude vystavěno nejméně 35 jaderných tepláren ve větších městech, zejména v Sovětském svazu, Berlíně, Ostravě, Bratislavě a dalších.[1]
Jediné dva projekty, které byly vypracovány a začala na základě nich výstavba, jsou Voroněž a Gorky. Výstavba těchto tepláren začala na počátku 80. let, každý s dvěma takovými reaktory. Po roce 1990 byla stavba nejprve zastavena a po roce 1993 na základě referenda konaném ve Voroněži zrušena. Existovaly sice plány v roce 1996 na obnovení projektu AST, ale ty se neuskutečnily a v roce 2020 byly obě nedokončené teplárny zdemolovány.[2][3]
V 21. století také existovaly plány na využití součástí z Gorky v Tomsku, ale tyto plány také nebyly realizovány.[3]
Tabulka dříve zamýšlených reaktorů (státy dle dnešních platných hranic)[editovat | editovat zdroj]
V tabulce nejsou uvedeny státy, které o výstavbě AST reaktorů pouze rozmýšlely - Polsko, Lotyšsko, Bělorusko, Čína
| Stát | Reaktor | Typ reaktoru |
|---|---|---|
| Bulharsko | Sofie-1 | AST-500 |
| Sofie-2 | ||
| Slovensko | Pezinok-Šenkvice-1 | AST-500 |
| Pezinok-Šenkvice-2 | ||
| Česko | Radotín-1 | AST-300 |
| Radotín-2 | ||
| Plzeň-1 | AST-200 | |
| Plzeň-2 | ||
| Plzeň-3 | ||
| Nošovice-1 | AST-300 | |
| Nošovice-2 | ||
| Německo | Woltersdorf | AST-500 |
| Woltersdorf | ||
| Kmehlen | ||
| Kmehlen | ||
| Blumberg | ||
| Blumberg | ||
| Rusko | Voroněž | AST-500 |
| Voroněž | ||
| Vladivostok | ||
| Vladivostok | ||
| Seversk | ||
| Seversk | ||
| Ivanovo | ||
| Ivanovo | ||
| Gorky | ||
| Gorky | ||
| Chabarovsk | ||
| Chabarovsk | ||
| Archangelsk | ||
| Archangelsk |
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d AST-Reaktor – Nucleopedia. de.nucleopedia.org [online]. [cit. 2021-10-26]. Dostupné online.
- ↑ Kernheizwerk Woronesch – Nucleopedia. de.nucleopedia.org [online]. [cit. 2021-10-26]. Dostupné online.
- ↑ a b Kernheizwerk Gorki – Nucleopedia. de.nucleopedia.org [online]. [cit. 2021-10-26]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu AST-500 na Wikimedia Commons
V tomto článku je použit text článku AST-Reaktor na Nucleopedii.
