Stanislav Vávra
| Stanislav Vávra | |
|---|---|
| Narození | 7. dubna 1933 Praha |
| Úmrtí | 11. října 2020 (ve věku 87 let) |
| Povolání | spisovatel, básník a knihař |
| Témata | literární činnost, poezie a knihařství |
 citáty na Wikicitátech | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Stanislav Vávra (7. dubna 1933 Praha-Libeň – 11. října 2020[1]) byl český básník a spisovatel. V padesátých letech 20. století byl spolu se svým bratrem Vladimírem Vávrou, Jiřím Šmorancem a Zdeňkem Buřilem členem surrealistické skupiny Libeňští psychici. V Libni byl častým návštěvníkem v ulici Na Hrázi, v bytě Bohumila Hrabala. Setkával se zde s lidmi z Hrabalova okolí, především Vladimírem Boudníkem. S ním chodil do pražských ulic malovat podle skvrn na stěnách činžáků v duchu Boudníkova explosionalismu, na jehož manifestu se také podílel.
Publikovat začal až po roce 1989 (Hanťa press, Salon Práva). Pro Český rozhlas připravil několik pořadů. V roce 2009 vyšel v nakladatelství Concordia reprezentativní sborník libeňských psychiků, který Vávra sestavil.
Dílo
[editovat | editovat zdroj]- Snovidění (1992)
- Perpetuum mobile (2003)
- Zvířený prach (2004)
- Mlčenlivá věž (2005)
- Vzkazy na účtence (2013)
- Kapitoly o krvácejícím jablku (2013)
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ DATABAZEKNIH.CZ. Stanislav Vávra. www.databazeknih.cz [online]. [cit. 2022-08-13]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Stanislav Vávra
- Oficiální stránky
Osoba Stanislav Vávra ve Wikicitátech
