Přeskočit na obsah

Ocúnovité

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxOcúnovité
alternativní popis obrázku chybí
Ocún jesenní (Colchicum autumnale)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídajednoděložné (Liliopsida)
Řádliliotvaré (Liliales)
Čeleďocúnovité (Colchicaceae)
Rody vyskytující se v ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ocúnovité (Colchicaceae) je čeleď jednoděložných rostlin z řádu liliotvaré (Liliales). Některé starší taxonomické systémy zástupce řadily do čeledi liliovité v širokém pojetí (Liliaceae s.l.). Petermannia cirrosa je podle nejnovějších výzkumů řazena do monotypické čeledi Petermanniaceae.[1]

Popis

[editovat | editovat zdroj]

Jedná se zpravidla o vytrvalé pozemní byliny nebo liány, převážně s hlízami, vzácně s oddenky, jsou jednodomé s oboupohlavnými květy. Mladé stonky se v uzlinách snadno nelámou. Listy jsou nahloučeny na bázi, nebo nikoliv, jsou jednoduché, přisedlé (vzácně řapíkaté), střídavé, uspořádané nejčastěji spirálně (vzácně dvouřadě), s listovými pochvami. Listy zpravidla dobře vyvinuty, vzácně jsou redukované. Čepele listů jsou celokrajné, čárkovité až kopinaté, žilnatina je souběžná. Květy jsou oboupohlavné, jsou jednotlivé nebo v květenstvích, zpravidla v hroznech, vrcholících nebo okolících. Listen pod květenstvím ve tvaru toulce není přítomen. Květy jsou pravidelné, okvětí je vyvinuto, zpravidla 6 (výjimečně 8) okvětních lístků ve 2 přeslenech (vzácně v 1 přeslenu), okvětní lístky jsou volné, nebo srostlé a vytvářejí korunní trubku, někdy velmi dlouhou (např. ocún jesenní-Colchicum autumnale), jsou bílé, červené, purpurové, fialové nebo žluté. Tyčinek je 6, ve 2 přeslenech, vzácně v 1 přeslenu, jsou volné nebo vzácněji srostlé s okvětím či navzájem. Gyneceum je složeno ze 3 (vzácně 4) plodolistů, je synkarpní, čnělka je 1 nebo 3, někdy částečně srostlé, blizny 3, semeník je svrchní. Plod je suchý, pukavý, převážně tobolka. Čeleď je typická přítomností alkaloidů, zvláště je přítomen kolchicin a jiné příbuzné látky.

Rozšíření

[editovat | editovat zdroj]

Je známo asi 15 rodů a asi 245 druhů, které jsou rozšířeny v Evropě, západní, střední i východní Asii, v Africe, v Severní Americe, Austrálii na Novém Zélandu. Chybí v Jižní Americe.[2]

V ČR roste ve volné přírodě a je původní pouze jediný druh, ocún jesenní (Colchicum autumnale).

Zástupci

[editovat | editovat zdroj]

Přehled rodů

[editovat | editovat zdroj]

Androcymbium, Baeometra, Burchardia, Camptorrhiza, Colchicum (včetně Merendera), Disporum, Gloriosa (včetně Littonia), Hexacyrtis, Iphigenia, Kuntheria, Ornithoglossum, Sandersonia, Schelhammeria, Triplandenia, Uvularia, Wurmbea (vč. Neodregea, Onixotis)[4]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ http://www.mobot.org/MOBOT/Research/APweb/
  2. ↑ http://www.mobot.org/MOBOT/Research/apweb/
  3. ↑ SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3. 
  4. ↑ The Plant List [online]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-05-23. (anglicky) 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Květena ČR: 8 nebo 9 díl

  • Klíč ke Květeně České republiky, Kubát K. et al. (eds.), Academia, Praha
  • Nová Květena ČSSR, vol. 2, Dostál J. (1989), Academia, Praha

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ocúnovité&oldid=23341557“