Přeskočit na obsah

Labuť černá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxLabuť černá
alternativní popis obrázku chybí
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řádvrubozobí (Anseriformes)
Čeleďkachnovití (Anatidae)
Podčeleďhusy (Anserinae)
Rodlabuť (Cygnus)
Binomické jméno
Cygnus atratus
Latham, 1790
Mapa rozšíření
Mapa rozšíření
Mapa rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Labuť černá (Cygnus atratus) je velký vrubozobý pták z čeledi kachnovitých, žijící v Austrálii.

U labutě černé rozeznáváme celkem 2 poddruhy: labuť černou australskou (C. a. atratus) a labuť černou novozélandskou (C. a. sumnerensis), která je v současné době již vyhynulá.[2]

Labuť černá v letu
  • Délka těla: 110–140 cm
  • Rozpětí křídel: 160–200 cm
  • Hmotnost: 6–9 kg[3]

Nezaměnitelný druh. Stejně jako ostatní labutě má mohutné tělo, krátký ocas a končetiny a velmi dlouhý, při plavání mírně esovitě prohnutý krk, který je vůbec nejdelší ze všech druhů labutí.[4]

Je celá černá s bílými letkami (nápadné zvláště za letu) a červeným zobákem s příčným bílým pruhem. Obě pohlaví jsou si velmi podobná, samci bývají pouze o něco větší. Mladí ptáci jsou hnědošedí.[3]

Při vyrušení a obraně teritoria vydává syčivé zvuky a mává křídly. V letu a klidné poloze u ní můžeme také často zaslechnout výrazný a daleko slyšitelný hlas.[3][5]

Rozšíření

[editovat | editovat zdroj]

Labuť černá žije na sladkých, poloslaných a slaných jezerech, řekách s hustě zarostlými břehy, zaplavených pastvinách a v bažinách na území jihozápadní a východní Austrálie a na přilehlých ostrovech.[3]

V minulosti se početně vyskytovala i na Novém Zélandu, kde byla však již vyhubena. V roce 1864 se na Nový Zéland znovu dostala jako ozdobný pták chovaný na parkových jezírkách a postupem času zde vytvořili jedinci, kteří z těchto chovů ulétli, několik menších populací žijících na vnitrozemských jezerech.[5]

Podobným způsobem vznikly volně žijící menší populace i jinde ve světě včetně České republiky, kde se na větších vodních plochách ojediněle objevuje několik jedinců.[6] Labuť černá není tažná, ale v závislosti na dostupnosti potravy může přeletovat mezi lokalitami.[7] Globální populace druhu je odhadována na 300–500 tisíc jedinců, kteří žijí na značně rozsáhlé ploše, až 10 000 000 km2.[8]

Pár labutí černých na jezeře Claremont v Západní Austrálii

Labuť černá žije v trvalých párech (pouze v 6 % případů se stává, že se páry rozpadají).[9] Ve volné přírodě se dožívá průměrně 10–15 let.[10]

Živí se zejména vodními rostlinami, které z vodního dna získává pomocí dlouhého krku. Občas požírá i rostliny rostoucí na souši.

Hnízdění

[editovat | editovat zdroj]
Vejce labutě černé
Mláďata labutě černé v prachovém peří.

Hnízdí obvykle od února do září, občas i v početných koloniích. Rozměrné, v průměru 1–1,5 m velké a až 1 m vysoké hnízdo, které tvoří velká hromada rákosů a travin umístěná v mělké vodě nebo na ostrůvcích, využívá několik let po sobě a dle potřeby jej upravuje nebo rozšiřuje.[3][7] Ročně klade 4–8 zelenobílých vajec, na kterých sedí oba rodiče po dobu 35–40 dní.[11] Krátce po vylíhnutí se mláďata občas vozí na hřbetech rodičů, v jejich blízkosti zůstávají do doby, než se zbaví prachového peří – tedy asi po dobu 6 měsíců.[3][5][11]

Kulturní význam

[editovat | editovat zdroj]

Labuť černá se v minulosti často objevovala v literatuře a umění. V současné době se s ní můžeme setkat např. na znaku i státní vlajce Západní Austrálie.

Chov v zoo

[editovat | editovat zdroj]

V České republice labuť černou chová Zoo Zlín, Zoo Plzeň, Zoo Ohrada a Vodní Park Čabárna. Na slovensku je chována v Zoo Bratislava, Zoo Bojnice a Zoo Košice.

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Black Swan na anglické Wikipedii a Łabędź czarny na polské Wikipedii.

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27].
  2. BioLib: Biological library. www.biolib.cz [online]. [cit. 2020-08-16]. Dostupné online. 
  3. a b c d e f Pizzey, G., A Field Guide to the Birds of Australia, Collins, Sydney 1984: str. 66
  4. Archivovaná kopie. www.ezoo.cz [online]. [cit. 2008-07-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-07-04. 
  5. a b c Falla, R.A., Sibson, R.B., & Turbott, E.G., The New Guide to the Birds of New Zealand and Outlying Islands, Collins, Auckland 1981: str. 80
  6. Dungel J., Hudec, K. (2001): Atlas ptáků České a Slovenské republiky. Academia, Praha. ISBN 978-80-200-0927-2
  7. a b Scott, Sir Peter (Ed), The World Atlas of Birds, Colporteur Press, Balmain 1982: str. 200-201
  8. Archivovaná kopie. www.iucnredlist.org [online]. [cit. 2014-08-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-08-26. 
  9. http://www.journals.royalsoc.ac.uk/media/public/contributionsupplementalmaterials/d/y/1/2/dy12dacdyyaxyx1h/archive1.pdf[nedostupný zdroj]
  10. http://www.zoozlin.eu/cz/zvirata-a-expozice/zvirata.html?zvire=labut-cerna
  11. a b birding.about.com [online]. [cit. 2008-07-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-03-09. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]