Křivka velká

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxKřivka velká
alternativní popis obrázku chybí
Samec
alternativní popis obrázku chybí
Samice
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řádpěvci (Passeriformes)
Čeleďpěnkavovití (Fringillidae)
Rodkřivka (Loxia)
Binomické jméno
Loxia pytyopsittacus
Borkhausen, 1793
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Křivka velká (Loxia pytyopsittacus) je středně velký pěvec z čeledi pěnkavovitých. Od příbuzné křivky obecné se liší především poměrně větší hlavou a mohutným zobákem s esovitě prohnutým okrajem dolní čelisti (podobá se zobáku papoušků). Hnízdí na severu a východě Evropy v lesích s převahou borovic. Do České republiky zalétá jen zřídka.[2]

Popis[editovat | editovat zdroj]

  • Délka těla: 16 - 18 cm
  • Rozpětí křídel: 27 - 31 cm
  • Hmotnost: 44 - 58,2 g

Samci jsou červení nebo oranžoví a samice zelené nebo žluté ale zbarvení je proměnlivé. Je o něco větší jak ostatní druhy křivek. Hlava a zobák je rovněž větší jak u jiných druhů křivek. Zobák je silnější, překřížení čelistí není viditelné. Určení druhu vyžaduje opatrnost. Hlubší, drsnější volání je nejlepším indikátorem.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Tento pták hnízdí v borových lesích severozápadní Evropy až do západního Ruska. Malá populace žije též ve Skotsku, je odlišována od křivky obecné (L. curvirostra) a endemické křivky skotské (L. scotica). Tato křivka je převážně stálá ale migruje na jih a západ, když je nedostatek potravy.

Biologie[editovat | editovat zdroj]

Loxia pytyopsittacus

Mimo hnízdní sezónu se sdružuje do hejn obvykle smíšených s jinými druhy křivek.

Jsou to specialisté na šišky jehličnatých stromů a neobvyklá stavba zobáku umožňuje vytahovat ze šišek semena. Křivka velká je specialistou na šišky borovice lesní (Pinus sylvestris)

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27].
  2. SVENSSON, Lars, a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. Praha: Svojtka&Co, 2004. ISBN 80-7237-658-6. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]