Žvýkací tabák
Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.
Žvýkací tabák neboli snus začal být velice populární už začátkem 19. století ve Švédsku. V dnešní době poptávka po snusu neustále narůstá a to převážně v Americe a Švédsku. Ostatní kontinenty jako je Evropa nemají natolik rozrostlou kulturu žvýkacího tabáku, a proto mnozí vůbec nevědí, co to snus je.
Kořeny zrodu snusu však sahají až na začátek 16. století, kdy Francouz Jean Nicot, který pracoval u francouzského dvoru svého panovníka, objevil tento typ tabáku. Dnes máme 4 základní typy tabáku používaných ústy: chewing tobocco, snus - americký, snus - skandinávský, dipping tobacco. Drtivá většina žvýkacího tabáku se buď vyrábí ve Švédsku, nebo v Americe. Nejznámější společnosti, které se zabývají touto výrobou, jsou U.S. Smokeless Tobacco CO., V2 Tobacco, RJ Reynolds Tobacco.
Většina snusu na trhu obsahuje víc než 50% vody na krabičku. Podle nejnovějších statistik průměrný švédský uživatel snusu spotřebuje 800 g - zhruba 16 krabiček za rok. Přibližně 12% (1.1 milionů lidí) populace ve Švédsku užívá snus.
Protože se snus neinhaluje jako třeba klasické cigarety, je riziko rakoviny plic prakticky vyloučeno. Stále je třeba si uvědomit, že u snusu existuje možnost výskytu rakoviny úst. Nicméně, protože je snus ošetřen spíše párou než ohněm jako klasický tabák, obsahuje menší koncentraci nitrosaminů a karcinogenů, které jsou tělu tak škodlivé. World Health Organization (WHO) eviduje fakt, že švédští muži mají nejmenší výskyt rakoviny plic z celé Evropy.
