Přeskočit na obsah

Železniční trať Ostrava-Svinov – Opava východ

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ostrava-Svinov – Opava východ
Nádražní budova stanice Ostrava-Svinov
Nádražní budova stanice Ostrava-Svinov
Stát ČeskoČesko Česko
Číslo 321 (do 14. prosince 2008 číslo 316)
Provozovatel dráhy Správa železnic
Technické informace
Délka 28 km
Rozchod koleje 1435 mm (normální)
Napájecí soustava 3 kV DC
Maximální sklon 5 ‰
Minimální poloměr oblouku 555 m
Počet kolejí 1
Maximální rychlost 100 km/h
Mapa trati
Map
Externí odkazy
Geodata (OSM) OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda
trať do Přerova
trať do Českého Těšína
261,869 Ostrava-Svinov
trať do Bohumína
264,592 Ostrava-Třebovice
Plesenský potok
Děhylovský potok
269,417 Děhylov
silnice II/469
272,259 Jilešovice
275,940 Háj ve Slezsku
279,462 AHr Lhota u Opavy
Ohrozima
280,636 Mokré Lazce
Sedlinka
282,287 Štítina
silnice I/11
Hoštata
silnice I/11
285,877 Opava-Komárov
Strouha
silnice II/461
Moravice (řeka)
trať do Hlučína
trať do Krnova
trať do Hradce n. M. / Svobodných Heřmanic
290,139 Opava východ
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Železniční trať Ostrava-Svinov – Opava východ je jednokolejná elektrizovaná železniční trať, součást celostátní dráhy, o délce 28 km, spojující Ostravu a Opavu. V železničním jízdním řádu pro cestující je od 14. prosince 2008 uváděna spolu s tratí z Ostravy do Českého Těšína v tabulce číslo 321; do té doby byla uváděna samostatně pod číslem 316.[1]

Tato železniční trať byla stavěna jako odbočná dráha společnosti Severní dráha císaře Ferdinanda. Stavba trati byla předána stavitelství bratří Kleinů dne 20. srpna 1853 a po dokončení stavby byla oficiálně dána do provozu 17. prosince 1855. Ale vůbec první vlak – parní lokomotiva Neptun – dojela do Opavy již 27. října 1855 po ještě ne zcela dokončené trati.[2]

Trať byla opakovaně poškozena během povodní, např. v roce 1997,[3] poté opět v roce 2024, kdy byl provoz v úseku Štítina – Ostrava–Svinov zastaven na celkem 29 dní.[4]

Modernizace trati 2005–2006

[editovat | editovat zdroj]

V letech 2005–2006 probíhala komplexní modernizace celé trati, která zahrnovala rekonstrukci železničního spodku a svršku, elektrizaci a výstavbu nového zabezpečovacího zařízení. První elektrický vlak projel po trati v noci z 5. na 6. prosince 2006. Oficiálně byl elektrický provoz zahájen 10. prosince 2006.[5]

Všechny stanice na trati jsou nově vybaveny elektronickými stavědly a jsou dálkově ovládány ze stanice Ostrava-Svinov. Místně ovládaná je stanice Opava východ, kde bylo aktivováno elektronické stavědlo ESA 11 26. dubna 2007.[6]

Začlenění do jízdního řádu

[editovat | editovat zdroj]

Od 14. prosince 2008 byl jízdní řád pro tuto trať v jízdním řádu pro cestující sloučen s tratí Ostrava-Svinov – Český Těšín a je uváděn v rámci tratě číslo 321 Opava východ – Ostrava – Havířov – Český Těšín.

Osobní doprava

[editovat | editovat zdroj]

Osobní doprava v rámci systému Esko v Moravskoslezském kraji je provozována na linkách:

  • S1 Opava východ – Ostrava-Svinov. (Počítá se s nasazením jednotek 640.2 Regiopanter během roku 2023)
  • R61 Opava východ – Ostrava-Svinov – Ostrava hl. n. – Havířov – Český Těšín (jednotky řady 471 City Elefant)
  • R27 Ostrava-Svinov – Opava východ – Krnov (motorové soupravy x43)

Rychlíková doprava v trase Ostrava – Opava – Krnov – Olomouc/Jeseník je ministerstvem dopravy dotována jako linka R27. V roce 2010 na ní byla ze všech železničních linek dotovaných státem nejvyšší dotace na vlakokilometr, a to 225,2 Kč/vlkm při vykazovaných nákladech 260,1 Kč/vlkm. V roce 2012 bylo na provozování této linky (bez větve do Jeseníku) vyhlášeno výběrové řízení, do nějž se přihlásili dva zájemci a jeden byl vyřazen pro nesplnění podmínek. Viz článek Výběrové řízení na dopravce na rychlíkové lince Olomouc–Krnov–Ostrava.[zdroj?]

Stanice a zastávky

[editovat | editovat zdroj]
  1. Železniční jízdní řád 2008/2009. SŽDC 2008
  2. Štefek, Petr: Ze Svinova do Opavy Archivováno 27. 4. 2018 na Wayback Machine.; In: Stránky přátel železnic 1999
  3. PROKEŠ, Petr. Poškozené tratě po záplavách na východě České republiky. Stránky přátel železnic [online]. Červenec 1997 [cit. 2024-10-22]. Dostupné online. 
  4. ŠTEFEK, Petr. Trať z Ostravy do Opavy je opět v provozu po povodni. Stránky přátel železnic [online]. Říjen 2024 [cit. 2024-10-22]. Dostupné online. 
  5. VANĚK, Jiří. První vlak v elektrické trakci do Opavy. Stránky přátel železnic [online]. Prosinec 2006 [cit. 2024-10-22]. Dostupné online. 
  6. https://www.cd.cz/old/TCD2007/7_20opav.htm

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]