Žabníček vzplývavý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox žabníček vzplývavý

žabníček vzplývavý (Luronium natans)
žabníček vzplývavý (Luronium natans)
Stupeň ohrožení podle IUCN
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: jednoděložné (Liliopsida)
Řád: žabníkotvaré (Alismatales)
Čeleď: žabníkovité (Alismataceae)
Rod: žabníček (Luronium)
Binomické jméno
Luronium natans
(L.) Rafin.

Žabníček vzplývavý (Luronium natans L.) je druh jednoděložných rostlin z čeledi žabníkovité (Alismataceae). Rod žabníček (Luronium) je monotypický, jediným známým druhem je žabníček vzplývavý (Luronium natans).

Popis[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o vytrvalou vodní nebo bahenní rostlinu, dorůstá výšky (nebo spíše délky) cca 20-140 cm. Je to jednodomá rostlina s oboupohlavnými květy. Je zde patrná heterofylie, jinak vypadají ponořené listy a jinak listy na plovoucí na hladině popř. terestrické na bahně. Listy jsou jednoduché, ponořené jsou čárkovité, listy plovoucí či terestrické jsou řapíkaté, vejčité až eliptické, čepele jsou celistvé, na bázi zaokrouhlené až klínovité, do 4 cm délky a 1,5 cm šířky. Květy jsou dlouze stopkaté, okvětí je rozlišeno na kalich a korunu. Kališní lístky jsou 3, korunní také 3, korunní lístky jsou bílé, jen na bázi žlutě skvrnité, cca 7-10 mm dlouhé. Tyčinek je 6. Gyneceum je složeno ze 6-15 plodolistů, je apokarpní, semeník je svrchní. Plod je suchý, nepukavý, v souplodí, jedná se o nažky.

Synonyma[editovat | editovat zdroj]

  • Alisma natans L.
  • Elisma natans (L.) Buchenau

Rozšíření ve světě[editovat | editovat zdroj]

Žabníček vzplývavý je rozšířen hlavně v Z a SZ Evropě, jinde v Evropě jen ostrůvkovitě, mimo Evropu chybí.

Rozšíření v ČR[editovat | editovat zdroj]

V ČR roste pouze v severních Čechách v Labských pískovcích na Děčínsku. V roce 2007 zde byly známy 2 recentní lokality. První lokalita je v malé požární nádrži Nad Kaménkou v Údolí Labe asi 2 km JZ od Dolního Žlebu, druhá v rybníku u Králova mlýna cca 3 km severozápadně od Maxiček [1]. Kdysi rostl i na Frýdlantsku. Na Frýdlantsku rostl v létech 1958-1961, a to v údolí říčky Smědé v tzv. Boleslavské tůni u obce Černousy, od té doby nebyl nalezen (Jehlík 2001). Jednu dobu byl považován v celé ČR za vyhynulý druh, v posledních létech byl však znovu nalezen a jedná se o kriticky ohrožený druh (C1). Roste v mělkých tůních, často občas vysychajících a na březích stojatých vod.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Květena ČR: 8 nebo 9 díl, vyjde snad v příštích letech.

  • Klíč ke Květeně České republiky, Kubát K. et al. (eds.), Academia, Praha
  • Nová Květena ČSSR, vol. 2, Dostál J. (1989), Academia, Praha
  • Jehlík V. (2001): Luronium natans – zaniklý výskyt na Frýdlantsku (severní Čechy). – Zpr. Čes. Bot. Společ., Praha, 36/1: 99–104.
  • Suda J., Bauer P., Brabec J. & Hadinec J. (2000): Znovunalezené druhy naší květeny – žabníček vzplývavý. – Živa 48: 205–207.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]