Řád jugoslávské hvězdy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Řád jugoslávské hvězdy
srbochorvatsky: Orden jugoslavenske zvijezde
slovinsky: Red jugoslovanske zvezde
makedonsky: Орден југословенска ѕвезда
Insignie řádu II. třídy
Insignie řádu II. třídy
Uděluje

Socialistická federativní republika Jugoslávie, Svazová republika Jugoslávie a
Srbsko a Černá Hora
Typ záslužný řád
Založeno 1. února 1954
Zrušeno 2006
Stát JugoslávieJugoslávie Jugoslávie
Svazová republika JugoslávieSvazová republika Jugoslávie Svazová republika Jugoslávie
Srbsko a Černá HoraSrbsko a Černá Hora Srbsko a Černá Hora
Způsobilost občané Jugoslávie i cizinci
Uděluje se za rozvoj a posílení míru a spolupráce mezi národy
Status nadále neudílen
Zakladatel Josip Broz Tito
Třídy jugoslávská velká hvězda
I. třída
II. třída
III. třída
Statistiky
Celkem uděleno 127 (velkohvězda do roku 1985)
159(I. třída do roku 1985)
320
(II. třída do roku 1985)
322 (III. třída do roku 1985)
Ostatní vyznamenání
Vyšší není (1954–1992)
Řád Jugoslávie (1998–2006)
Nižší Řád svobody
velkohvězda
velkohvězda
Stuha I. třídy
Stuha I. třídy
Stuha II. třídy
Stuha II. třídy
Stuha III. třídy
Stuha III. třídy

Řád jugoslávské hvězdy (slovinsky Red jugoslovanske zvezde, srbochorvatsky Orden jugoslavenske zvijezde, makedonsky Орден југословенска ѕвезда) byl národní řád za zásluhy udílený v bývalé Jugoslávii a později v Srbsku a Černého Hoře.[1] Založen byl roku 1954. Nejvyšší třída vyznamenání byla většinou udílena zahraničním hlavám států za rozvoj a posilování míru a spolupráce mezi národy.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Řád založil prezident Jugoslávie Josip Broz Tito dne 1. února 1954.[2] Původně měl tři třídy.[3] Dne 1. března 1961 byl zákon o vyznamenáních pozměněn. Od té doby měl řád čtyři třídy. Po rozpadu SFR Jugoslávie pokračovala v udílení tohoto vyznamenání i Svazová republika Jugoslávie a zachovalo jej i Srbsko a Černá Hora.[4]

Třídy[editovat | editovat zdroj]

Původně byl řád udílen ve třech třídách. Od roku 1961 byl počet tříd rozšířen na čtyři.[1] I po rozpadu Socialistické federativní republiky Jugoslávie si v nástupnickém státu Svazová republika Jugoslávie a následně v Srbsku a Černé Hoře řád zachoval čtyři třídy, které však byly přejmenovány.

1954–1961[editovat | editovat zdroj]

  • Řád jugoslávské hvězdy, I. třída
  • Řád jugoslávské hvězdy, II. třída
  • Řád jugoslávské hvězdy, III. třída

1961–1992[editovat | editovat zdroj]

  • jugoslávská velkohvězda – Tato třída byla nejvyšším jugoslávským vyznamenáním v letech 1961 až 1992.
  • jugoslávská hvězda se šerpou – Tato třída byla šestým nejvyšším jugoslávským vyznamenáním.
  • jugoslávská hvězda se zlatým věncem – Tato třída byla čtrnáctým nejvyšším jugoslávským vyznamenáním.
  • jugoslávská hvězda na stuze – Tato třída byla 24. nejvyšším jugoslávským vyznamenáním.

1992–2006[editovat | editovat zdroj]

  • jugoslávská velkohvězda – Tato třída byla druhým nejvyšším vyznamenání v Srbsku a Černého Hoře.
  • jugoslávská hvězda, I. třída – Tato třída byla sedmým nejvyšším vyznamenání v Srbsku a Černého Hoře.
  • jugoslávská hvězda, II. třída – Tato třída byla dvacátým nejvyšším vyznamenání v Srbsku a Černého Hoře.
  • jugoslávská hvězda, III. třída – Tato třída byla 31. nejvyšším vyznamenání v Srbsku a Černého Hoře.

Insignie[editovat | editovat zdroj]

Velkohovězda[editovat | editovat zdroj]

Řádový odznak velkohvězdy se skládá z ováleného zlatého medailonu s lemem zdobeným liliemi. Střed medailonu je modře smaltovaný. Středový medailon je kulatý a je zde zobrazen státní znak Socialistické federativní republiky Jugoslávie, na kterém je položena hvězda tvořená rubíny. Velikost odznaku v průměru je 54 mm.[5]

Řádová hvězda má tvar zlaté hvězdy s medailonem řádového odznaku uprostřed. Je zdobena 45 rubíny a 10 diamanty. Velikost hvězdy v průměru je 90 mm.[5][6]

Stuha z hedvábného moaré fialové barvy je široká 100 mm.[5]

I. třída[editovat | editovat zdroj]

Řádový odznak se podobá odznaku vyšší třídy. Odznak je v tomto případě vyroben ze stříbra. Hvězda ve středovém medailonu je buď z rubínů nebo je červeně smaltovaná. Velikost odznaku v průměru je 60 mm.[6]

Řádová hvězda je vyrobena ze stříbra. Průměr hvězdy je 80 mm. Hvězda ve středovém medailonu je buď z rubínů nebo je červeně smaltovaná.[6]

Stuha z hedvábného moaré fialové barvy je široká 100 mm.[6]

II. třída[editovat | editovat zdroj]

Řádový odznak se podobá odznaku vyšší třídy. Odznak je v tomto případě vyroben ze stříbra. Hvězda ve středovém medailonu je buď z rubínů nebo je červeně smaltovaná. Velikost odznaku je 55 × 60 mm.[6]

Řádová hvězda je vyrobena ze stříbra. Průměr hvězdy je 80 mm. Hvězda ve středovém medailonu je buď z rubínů nebo je červeně smaltovaná.[6]

Stuha z hedvábného moaré fialové barvy je široká 36 mm.[6]

III. třída[editovat | editovat zdroj]

Řádový odznak se podobá odznaku vyšší třídy. Odznak je v tomto případě vyroben ze stříbra. Hvězda ve středovém medailonu je buď z rubínů nebo je červeně smaltovaná. Velikost odznaku je 55 × 58 mm.[6]

Stuha z hedvábného moaré fialové barvy je široká 36 mm.[6]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Order of the Yugoslav Star na anglické Wikipedii a Орден Югославской звезды na ruské Wikipedii.

  1. a b Orders and Decorations of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia. www.medals.pl [online]. [cit. 2021-07-29]. Dostupné online. 
  2. ODM of The Socialist Federal Republic of Yugoslavia: Order of the Yugoslav Grand Star. medals.org.uk [online]. [cit. 2021-07-29]. Dostupné online. 
  3. Standard Magazin broj 133 - 05.12.2008. - Tema: Srbija ponovo deli odlikovanja. web.archive.org [online]. 2011-07-16 [cit. 2021-07-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-07-16. 
  4. Orders and Decorations of the Federal Republic of Yugoslavia, 1990-. www.medals.pl [online]. [cit. 2021-07-29]. Dostupné online. 
  5. a b c Poul Ohm Hieronymussen og Jørgen Lundø: Europæiske ordner i farver, København: Politikens forlag, 1966, s. 192.
  6. a b c d e f g h i Величко А. М., Герич Л., Озолиньш В. Э. Ордена и медали коммунистической Югославии. Минск: ФУАинформ, 2007. 144 с.:ил. ISBN 978-985-6721-81-9

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]