Čita (Aiči)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Čita
知多市
Čita – znak
znak
Čita – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
StátJaponskoJaponsko Japonsko
Čita
Čita
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha45,8 km²
Počet obyvatel83 881 (2021)[1]
Hustota zalidnění1 833,1 obyv./km²
Správa
Vznik1955 a 1970
Oficiální webwww.city.chita.lg.jp
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Čita (japonsky 知多市; Čita-ši, anglickým přepisem Chita) je japonské přístavní město v prefektuře Aiči, v provincii Owari. 1. dubna 1955 vznikl sloučením městysů Okada-čó (岡田町), Jawata-čó (八幡町) a Asahi-čó (旭町) městys Čita (知多町 – Čita-čó). V roce 1970 mu byl přidělen status města. Město dostalo název podle poloostrova Čita a i podle okresu Čita-gun (知多郡), jehož součástí byly dříve jeho části. V roce 2016 mělo město 84 782 obyvatel a celkovou rozlohu 45,90 km² (průměrná hustota obyvatel je 1850/km²). Od roku 2013 je starostou města Tošio Mijadžima (* 1948).

Zeměpis[editovat | editovat zdroj]

Město leží na severozápadní části poloostrova Čita, na východním břehu zálivu Ise (伊勢湾). Městem protékají řeky Šinano (信濃川), Minokawa (美濃川), Agui-gawa (阿久比川), Hinagagawa (日長川) a Jadagawa (矢田川). Na území města je několik rybníků, mezi nimi retenční nádrž Sóriike (佐布里池). Byly vytvořeny pro potřeby zemědělství. Jelikož město leží na mořském pobřeží, mají jeho kopce malou nadmořskou výšku, například kopec Takane (高根山) v části Jawata má 70 m n. m. V Čitě je přístav (pod správou města Nagoja).

Školství[editovat | editovat zdroj]

Ve městě je odborná škola pečovatelská, dvě vyšší střední školy, pět středních škol a deset základních škol.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Městem procházejí dvě železniční linie: Tokoname-sen (常滑線) se šesti nádražími a její odbočka Kówa-sen (河和線) s jedním nádražím. Tyto linky jsou napojeny na linku Nankó-sen (南港線) od Nagoje. Ve městě je 7 linií místní autobusové dopravy. Městem procházejí silniční tepny č. 155 a č. 247.

Průmysl[editovat | editovat zdroj]

Čita má průmyslové objekty zejména při pobřeží, mezi nimi jsou tepelné elektrárny, chemický a petrochemický průmysl a rafinerie. Vnitřní část města je spíše zemědělského charakteru, závislá na zavodňování. Mezi místní speciality patří devětsil japonský Petasites japonicus, zde nazývaný fuki (蕗) a šnytlík – malé cibulky.

Zajímavé objekty[editovat | editovat zdroj]

Ve městě je (nebo bylo) celkem 13 buddhistických chrámů (od 69. do 81.), příslušejících poutní řadě čtyř provincií poloostrova Čita z celkem 88: mezi nimi: Džikó-dži (慈光寺), Daiči-in (大智院), Džiun-dži (慈雲寺), Seikó-in (栖光院), mimo tuto řadu ještě chrám Daikó-dži (大興寺), šintoistická svatyně Musan-džindža (牟山神社). Dále je zde hrad Ókusa-džó (大草城) ze 16. století. Na území města je archeologická lokalita Nanamagari kojó atogun (七曲古窯址群), byly zde nalezeny zbytky kamen z 12. a 13. století. Jsou zde parky Šin Maiko přímořský park a Park zeleně a květin Fureai v městské čtvrti Sóri (佐布里区, dříve ves Sóri ještě před tím, než byla roku 1906 přivtělena do Jawaty (八幡)).

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Město/*stát Znak Stát
Čita Rusko Rusko
Katar* Katar Katar
Tuvalu* Tuvalu Tuvalu
Ena (恵那) Japonsko Japonsko
Izumi (和泉) Japonsko Japonsko
Minamisóma (南相馬) Japonsko Japonsko

Osobnosti města[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 知多市 na japonské Wikipedii.

  1. 県民文化局県民生活部 統計課 | 愛知県. Dostupné online. [cit. 2021-03-09].

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]