Čirůvka fialová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Čirůvka fialová

Čirůvka fialová (Lepista nuda)
Čirůvka fialová (Lepista nuda)
Vědecká klasifikace
Říše: houby (Fungi)
Oddělení: stopkovýtrusé Basidiomycota
Třída: vyšší stopkovýtrusné (Homobasidomycetes)
Podtřída: houby rouškaté (Hymenomycetidae)
Řád: lupenotvaré (Agaricales)
Čeleď: čirůvkovité (Tricholomataceae)
Rod: čirůvka (Lepista)
Druh: Čirůvka fialová
Binomické jméno
Lepista nuda
(Bull.) Cooke 1871
Synonyma
  • Tricholoma nudum (Bull.) P. Kumm
  • Agaricus nudus Bull.
  • Clitocybe nuda (Bull.) H.E.Bigelow & A.H.Sm.
  • Rudočechratka fialová
  • Rudočechrataka nahá
  • Čirůvka nahá

Čirůvka fialová (Lepista nuda) je podzimní jedlá houba z čeledi čirůvkovitých nápadná svým fialovým zbarvením.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Plodnice je 5 – 15 cm vysoká a celá je zbarvená modrofialově či růžovofialově.

Klobouk mívá v průměru asi 3 – 10 cm, v mládí je vyklenutý, postupně se však zplošťuje, až je nakonec v dospělosti plochý nebo jen mírně vyklenutý, někdy zprohýbaný, občas s hrbolem uprostřed. Jeho barva je zejména v mládí jasně modrofialová, stárnutím přechází spíše ve hnědofialovou, místy s hnědavými skvrnami.

Hymenofor na spodní straně klobouku je tvořen poměrně hustými lupeny, jež přirůstají ke třeni drobným vykrojeným zoubkem a zbarveny jsou taktéž fialově, někdy však postupně blednou do světle růžovofialova [1].

Třeň je válcovitý, poměrně široký, cca 3 – 10 cm dlouhý, poněkud vláknitý, bledě fialový.

Dužnina je fialová, poměrně aromatické chuti i vůně [2][1].

Výtrusný prach má barvu bělavou až narůžovělou [2]; výtrusy jsou elipsoidní, zrnité, o velikosti 6 – 8 × 4 – 5 μm [3][4].

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Vyskytuje se hojně na podzim (zhruba od září do prosince) v listnatých i jehličnatých lesích, na loukách, v zahradách a pod.

Čirůvka fialová (Lepista nuda)

Užití[editovat | editovat zdroj]

Čirůvka fialová je oblíbená a chutná jedlá houba. Syrové či nedostatečně tepelně upravené plodnice jsou však jedovaté a mohou způsobit hemolýzu. Tyto toxiny (hemolysin) rozkládající červené krvinky se však tepelnou úpravou rozkládají; vařené plodnice jsou neškodné [3] [1] [2]. Podle přílohy vyhlášky č. 157/2003 Sb. je čirůvka fialová zařazena mezi houby určené pro přímý prodej [5].

detail plodnice

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • doplnění z literatury: 3 x Koření, houby, víno; kolektiv autorů; nakl. Lidové noviny; Praha, 1987

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c HAGARA, Ladislav; ANTONÍN, Vladimír; BAIER, Jiří. Velký atlas hub. Praha : Ottovo nakladatelství, 2006. ISBN 978-80-7360-334-2.  
  2. a b c PŘÍHODA, Antonín; URBAN, Ladislav. Kapesní atlas hub 1. Praha : SPN, 1986.  
  3. a b KUBIČKA, Jiří; ERHART, Josef; ERHARTOVÁ, Marie. Jedovaté houby. Praha : Avicenum, 1980. 248 s.  
  4. KOTLABA, František; ANTONÍN, Vladimír. Houby, česká encyklopedie. Praha : Reader's digest Výběr, 2003. ISBN 80-86196-71-2.  
  5. SZPI Vyhláška č. 157/2003 Sb.
Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu