Čája obojková
 Čája obojková | |
|---|---|
_-_the_weird_looking_Southern_Screamer_(Chauna_torquata)_-_(24213807344).jpg) Čája obojková v brazilském Pantanalu | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | ptáci (Aves) |
| Podtřída | letci (Neognathae) |
| Řád | vrubozobí (Anseriformes) |
| Čeleď | kamišovití (Anhimidae) |
| Rod | čája (Chauna) |
| Binomické jméno | |
| Chauna torquata (Oken, 1816) | |
 Rozšíření čáji obojkové v Jižní Americe | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Čája obojková, jinak také čája chocholatá (Chauna torquata),[2] je vrubozobý pták z čeledi kamišovití (Anhimidae) původem z neotropické oblasti, jeden ze dvou druhů z rodu čája (Chauna).
Výskyt[editovat | editovat zdroj]
Domovinou čáji obojkové je jihovýchodní Peru, severní Bolívie, Paraguay, jižní Brazílie, Uruguay a severní Argentina.[3] Typickým biotopem jsou různá vlhká stanoviště, např. jezera, zaplavené louky, mokřady atp. Zejména mimo hnízdní sezónu se však čáje stahují i do sušších stanovišť, čímž představují mezi kamišovitými spíše výjimku. Tehdy se sdružují i do tísícihlavých hejn, jež se zdržují ve stepních oblastech či na obdělávaných polích a pastvinách.[4][5]
Popis[editovat | editovat zdroj]
Čája obojková dosahuje délky těla 61–69 cm, délky ocasu 22–26 cm, délky křídla 53–57 cm a celkové tělesné hmotnosti 4–4,5 kg.[3] Opeření je převážně břidlicově šedé s hnědými odstíny. Na krku vyniká dvojice límcovitých kroužků: první je tvořen černým nadýchaným peřím, nad ním je pak bílý límec z krátkého chmýří a lysé kůže. Hlava je zdobena zježenými pery, zobák je krátký, robustní a zahnutý.[5] V ohbí křídel vyrůstají ostré drápovité ostruhy, sloužící jako zbraň při vzájemných soubojích.[6]
Jde o dobré letce i plavce. Vyjma dutých a odlehčených kostí jsou čáje vybaveny i specializovanými vzduchovými kapsami pod kůží, jež jim umožňují vznášet se na vodní hladině. Dlouhé prsty zadních končetin jsou zase uspořádány tak, aby rozložily váhu ptáka i na nestabilním bažinatém povrchu.[5]
Chování[editovat | editovat zdroj]
Čáje obojkové se živí vodními rostlinami, semeny, vzácně menšími druhy živočichů,[3] a to zejména v době hnízdění. Známé se staly především pro své silné křiklavé volání, které jim vyneslo i jméno (místní označení „chajà“ představuje onomatopoion).[5] V některých regionech jsou čáje ceněny pro jejich ostražitost a schopnost upozorňovat křikem na přítomnost vetřelce – mohou tak představovat alternativu k hlídacím psům.[4]
Během období hnízdění, které připadá na australské jaro, si jinak společenští ptáci začnou vydržovat hnízdní teritorium. Hnízdo budují oba členové páru, přičemž jde o mohutnou skulpturu z vegetace, již si čáje typicky vytvářejí v mělké vodě. Snůšku tvoří 3 až 6 vajec, která jsou inkubována 40 až 45 dní. Následně se líhnou kuřata typická svou žlutou barvou. Ačkoli jsou mláďata nekrmivá, dlouhodobě využívají i pečlivé rodičovské péče. Schopnost letu získají do 8.–10. týdne života, nezávislá se stávají okolo 12.–14. týdne života.[5]
Ohrožení[editovat | editovat zdroj]
Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) považuje čáju obojkovou za málo dotčený druh, a to na základě širokého areálu výskytu plus početné a stabilní populaci.[7] Především v Argentině mohou být čáje pronásledovány na základě mylné představy, že mohou konkurovat hospodářským zvířatům na pastvě, přenášet na ně choroby, případně škodit na úrodě.[5]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27].
- ↑ čája obojková [online]. BioLib [cit. 2023-07-28]. Dostupné online.
- ↑ a b c Čája obojková (Chauna torquata) [online]. zoopraha.cz [cit. 2023-07-28]. Dostupné online.
- ↑ a b ŠŤASTNÝ, Karel; BEJČEK, Vladimír; VAŠÁK, Pavel. Ptáci (1). Praha: Albatros, 1998. (Svět zvířat). S. 74.
- ↑ a b c d e f GUADAGNINI, D. Chauna torquata [online]. monaconatureencyclopedia.com [cit. 2023-07-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Čája obojková [online]. zoojihlava.cz [cit. 2023-07-28]. Dostupné online.
- ↑ Chauna torquata [online]. The IUCN Red List of Threatened Species, 2016 [cit. 2023-07-30]. Dostupné online. DOI 10.2305/IUCN.UK.2016-3.RLTS.T22679729A92826769.en. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu čája obojková na Wikimedia Commons 
Taxon Chauna torquata ve Wikidruzích
