Přeskočit na obsah

Bitva o Šanghaj (1937): Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
fixlink: Čínská republika (1912–1949)
Přepracování úvodu a kapitoly situace před bitvou, oddělení a doplnění kapitoly o historickém pozadí bitvy; úpravy v infoboxu; rozdělení zbylého textu na kapitoly podle fází podle enwiki
Řádek 1: Řádek 1:
{{Různé významy|tento=bitvě roku 1937|druhý=japonském útoku na Šanghaj v roce 1932|stránka=Šanghajský incident}}{{Infobox - válka
{{Upravit|ozdrojovat, rozdělit na úvodní shrnutí a zbytek dělený do kapitol, etc}}{{Infobox - válka
| střetnutí = Bitva o Šanghaj
| střetnutí = Bitva o Šanghaj
| konflikt = [[Druhá čínsko-japonská válka]]
| konflikt = [[Druhá čínsko-japonská válka]]
Řádek 5: Řádek 5:
| popisek = Vojáci speciálních vyloďovacích sil Japonského císařského námořnictva během bitvy o Šanghaj
| popisek = Vojáci speciálních vyloďovacích sil Japonského císařského námořnictva během bitvy o Šanghaj
| trvání = [[13. srpen|13. srpna]] [[1937]] – [[26. listopad|26. listopadu]] [[1937]]
| trvání = [[13. srpen|13. srpna]] [[1937]] – [[26. listopad|26. listopadu]] [[1937]]
| místo = [[Šanghaj]] a přilehlé oblasti
| místo = [[Šanghaj]], [[Wu-sung (obvod)|Wu-sung]] a přilehlé oblasti
| výsledek = Japonské vítězství
| výsledek = Japonské vítězství
| strana1 = [[Soubor:Flag of the Republic of China.svg|23px|okraj|Čínská republika]] [[Čínská republika (1912–1949)|Čínská republika]]
| strana1 = [[Soubor:Flag of the Republic of China.svg|23px|okraj|Čínská republika]] [[Čínská republika (1912–1949)|Čínská republika]]
* [[Soubor:Flag of the Republic of China Army.svg|23px|okraj|Národní revoluční armáda]] [[Národní revoluční armáda]]
| strana2 = [[Soubor:Flag of Japan (1870–1999).svg|23px|okraj|Japonské císařství]] [[Japonské císařství]]
| strana2 = [[Soubor:Flag of Japan (1870–1999).svg|23px|okraj|Japonské císařství]] [[Japonské císařství]]
* [[Soubor:War flag of the Imperial Japanese Army.svg|23px|okraj|Japonská císařská armáda]] [[Japonská císařská armáda]]
| velitel1 = [[Soubor:Flag of the Republic of China.svg|23px|okraj|Čínská republika]] [[Čankajšek]]<br />[[Soubor:Flag of the Republic of China.svg|23px|okraj|Čínská republika]] [[Čchen Čcheng]]<br />[[Soubor:Flag of the Republic of China.svg|23px|okraj|Čínská republika]] [[Čang Č'-čung]]<br />[[Soubor:Flag of the Republic of China.svg|23px|okraj|Čínská republika]] [[Feng Jü-siang]]
* [[Soubor:Naval ensign of the Empire of Japan.svg|23px|okraj|Japonské císařské námořnictvo]] [[Japonské císařské námořnictvo]]
| velitel1 = [[Soubor:Flag of the Republic of China Army.svg|23px|okraj|Národní revoluční armáda]] [[Čankajšek]]<br />[[Soubor:Flag of the Republic of China Army.svg|23px|okraj|Národní revoluční armáda]] [[Čchen Čcheng]]<br />[[Soubor:Flag of the Republic of China Army.svg|23px|okraj|Národní revoluční armáda]] [[Čang Č'-čung]]<br />[[Soubor:Flag of the Republic of China Army.svg|23px|okraj|Národní revoluční armáda]] [[Feng Jü-siang]]
| velitel2 = [[Soubor:War flag of the Imperial Japanese Army (1868–1945).svg|23px|okraj|Japonská císařská armáda]] [[Heisuke Janagawa]]<br />[[Soubor:War flag of the Imperial Japanese Army (1868–1945).svg|23px|okraj|Japonská císařská armáda]] [[Iwane Macui]]<br />[[Soubor:Naval ensign of the Empire of Japan.svg|23px|okraj|Japonské císařské námořnictvo]] [[Kijoši Hasegawa]]
| velitel2 = [[Soubor:War flag of the Imperial Japanese Army (1868–1945).svg|23px|okraj|Japonská císařská armáda]] [[Heisuke Janagawa]]<br />[[Soubor:War flag of the Imperial Japanese Army (1868–1945).svg|23px|okraj|Japonská císařská armáda]] [[Iwane Macui]]<br />[[Soubor:Naval ensign of the Empire of Japan.svg|23px|okraj|Japonské císařské námořnictvo]] [[Kijoši Hasegawa]]
| síla1 = 700 000-750 000 vojáků<br />70 divizí<br />7 brigád<br />180 letadel<br />40 tanků
| síla1 = 700 000-750 000 vojáků<br />70 divizí<br />7 brigád<br />180 letadel<br />40 tanků
Řádek 15: Řádek 18:
| ztráty1 = ~ 187 200 mrtvých<br />~ 83 500 raněných
| ztráty1 = ~ 187 200 mrtvých<br />~ 83 500 raněných
| ztráty2 = ~ 59 000-108 800 mrtvých a raněných
| ztráty2 = ~ 59 000-108 800 mrtvých a raněných
| území = Japonské dobytí Šanghaje
| území = dobytí Šanghaje [[Japonské císařství|Japonskem]]
}}
}}


'''Bitva o&nbsp;Šanghaj''' ({{Čínsky|zjednodušené=淞沪会战|tradiční=淞滬會戰|pchin-jin=Sōnghù huìzhàn|český přepis=Sung-chu chuej-čan}}) bylo první z 22 hlavních vojenských střetnutí mezi [[Čínská republika (1912–1949)|Čínskou republikou]] a [[Japonské císařství|Japonským císařstvím]] na počátku [[Druhá čínsko-japonská válka|druhé čínsko-japonské války]]. V&nbsp;roce [[1937]] byla důsledkem tehdejší [[Japonské císařství|japonské]] agrese vůči [[Čínská republika (1912–1949)|Číně]]. Boje o&nbsp;[[Šanghaj]] probíhaly tři měsíce a&nbsp;vyžádaly si přibližně 200&nbsp;000 padlých. Město bylo nakonec dobyto japonskými vojsky a&nbsp;v letech [[1937]] až&nbsp;[[1945]] okupováno Japonskem.
'''Bitva o&nbsp;Šanghaj''' ({{Čínsky|zjednodušené=淞沪会战|tradiční=淞滬會戰|pchin-jin=Sōnghù huìzhàn|český přepis=Sung-chu chuej-čan}}), také zvaná '''bitva 13. srpna''' ({{Čínsky|zjednodušené=八一三战役|tradiční=八一三戰役|pchin-jin=bā yī sān zhànyì|český přepis=pa i san čan-i}}), bylo jedno z&nbsp;prvních rozsáhlých vojenských střetnutí mezi&nbsp;[[Čínská republika (1912–1949)|Čínskou republikou]] a&nbsp;[[Japonské císařství|Japonským císařstvím]] na&nbsp;počátku [[Druhá čínsko-japonská válka|druhé čínsko-japonské války]]. Bitva o&nbsp;metropoli [[Šanghaj]] trvala od&nbsp;13.&nbsp;srpna 1937 do&nbsp;26.&nbsp;listopadu 1937 a&nbsp;s&nbsp;více než&nbsp;200&nbsp;000 padlých byla jednou z&nbsp;největších a&nbsp;nejkrvavějších bitev celé války. Po&nbsp;třech měsících bojů na&nbsp;souši, na&nbsp;vodě a&nbsp;ve&nbsp;vzduchu bitva skončila japonským vítězstvím. [[Šanghaj]] byla poté v&nbsp;letech 1937 až&nbsp;1945 okupována [[Japonské císařství|Japonskem]]. Bitva bývá považována, zejména v&nbsp;Asii, za&nbsp;jeden z&nbsp;počátečních bodů [[Druhá světová válka|druhé světové války]].<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Harmsen
| jméno = Peter
| titul = Shanghai 1937: Stalingrad on the Yangtze
| vydavatel = Casemate Publishers
| místo = Havertown & Oxford
| rok vydání = 2013
| počet stran = 310, 48
| strany = 9
| isbn = 978-1-61200-167-8
| oclc = 843811452
| jazyk = en
| ref = Harmsen 2013
}}</ref>


== Situace před bitvou ==
== Historické pozadí ==
Mezi [[Čínská republika (1912–1949)|Čínou]] a&nbsp;[[Japonské císařství|Japonskem]] panovalo napětí od&nbsp;krátké intenzivní války na&nbsp;přelomu let 1931 a&nbsp;1932, kdy&nbsp;Japonské císařství podniklo [[Japonská invaze do Mandžuska|invazi do&nbsp;Mandžuska]] na&nbsp;[[Severovýchodní Čína|severovýchodě Číny]] a&nbsp;vytvořilo tam [[loutkový stát]] zvaný [[Mandžukuo]]. K&nbsp;dalšímu krvavému střetnutí mezi&nbsp;čínskými a&nbsp;japonskými silami došlo také přímo v&nbsp;[[Šanghaj|Šanghaji]] na&nbsp;počátku roku 1932, během tzv.&nbsp;[[Šanghajský incident|Šanghajského incidentu]]. Tyto události vyústily v&nbsp;nestabilní situaci, která nebyla ani&nbsp;válkou, ani&nbsp;mírem. Během následujících let mezi&nbsp;dvěma zeměmi setrvával stav postupně se&nbsp;prohlubujícího nepřátelství.<ref>{{Citace monografie
[[Soubor:Shanghai1937KMT_chiang_kai_shek.jpg|náhled|vlevo|Vůdce Kuomintangu Čankajšek]]
| příjmení = Harmsen
Po obsazení [[Mandžusko|Mandžuska]] Japonskem v&nbsp;roce [[1930]] rostly spory mezi [[Japonské císařství|Japonským císařstvím]] a&nbsp;[[Čínská republika (1912–1949)|Čínskou republikou]]. Po&nbsp;tzv. incidentu na&nbsp;mostě Marca Pola [[7. červenec|7. července]] [[1937]] vypukla [[druhá čínsko-japonská válka]]. Japonsko zabralo bez velkého odporu rozsáhlé čínské území. Čína v&nbsp;té době nebyla schopna rozhodného odporu, protože se&nbsp;nacházela uprostřed občanské války mezi komunisty vedenými [[Mao Ce-tung]]em a&nbsp;nacionalisty z&nbsp;[[Kuomintang]]u. Kuomintang byl zpočátku podporován [[Nacistické Německo|Německem]] v&nbsp;boji proti komunistům. Tato pomoc však byla zastavena, když se&nbsp;Německo stalo spojencem Japonska. [[Spojené státy americké|USA]] a&nbsp;[[Spojené království]] v&nbsp;té době spíše sympatizovaly s&nbsp;Japonskem, které mělo spory se&nbsp;[[Sovětský svaz|Sovětským svazem]].
| jméno = Peter
| titul = Armageddon Rehearsed: The Battle of Shanghai, August–November 1937
| editoři = Gregory Fremont-Barnes
| vydavatel = Springer International Publishing
| místo = Cham
| rok vydání = 2020
| strany = 35
| isbn = 978-3-030-27087-2
| isbn2 = 978-3-030-27088-9
| doi = 10.1007/978-3-030-27088-9_2
| jazyk = en
}}</ref> V&nbsp;roce 1935 Japonsko také získalo kontrolu nad&nbsp;22 okresy na&nbsp;východě provincie [[Che-pej]]. V&nbsp;oblasti vytvořilo [[Východochepejská autonomní vláda|Východochepejskou autonomní vládu]]; jednalo se o&nbsp;[[Loutkový stát|loutkový]] či&nbsp;[[nárazníkový stát]], skrze který vliv Japonska fakticky sahal až&nbsp;k&nbsp;branám [[Peking|Pekingu]].{{Sfn|Harmsen 2013|s=21-22}}


7.&nbsp;července 1937 došlo u[[7. červenec|&nbsp;]][[Peking|Pekingu]], tehdy zvaného Pej-pching, k[[7. červenec|&nbsp;]]<nowiki/>tzv.[[7. červenec|&nbsp;]][[Incident na mostě Marca Pola|incidentu na&nbsp;mostě Marca Pola]] – chaotické přestřelce mezi[[7. červenec|&nbsp;]]<nowiki/>čínskými a[[7. červenec|&nbsp;]]<nowiki/>japonskými vojáky způsobené sérií nedorozumění. Události ale nabraly svůj vlastní, zdánlivě nezastavitelný spád a[[7. červenec|&nbsp;]]<nowiki/>daly za[[7. červenec|&nbsp;]]<nowiki/>vznik tehdy ještě bezejmennému konfliktu s[[7. červenec|&nbsp;]]<nowiki/>nejistým rozsahem. Jednalo se o začátek [[druhá čínsko-japonská válka|druhé čínsko-japonské války]].{{Sfn|Harmsen 2013|s=14}}[[Soubor:Shanghai1937KMT_chiang_kai_shek.jpg|náhled|Generalissimus [[Čankajšek]] během bitvy o Šanghaj|vlevo|221x221pixelů]]Již koncem července japonské síly obsadily [[Peking|pekingsko]]-[[Tchien-ťin|tchienťinský]] koridor a&nbsp;japonské velení doufalo v&nbsp;rychlé vítězství, které by přimělo Čínu k&nbsp;dalším ústupkům.<ref>{{Citace monografie
Čínští vojáci byli špatně vyzbrojení a&nbsp;hůře vycvičení než japonští vojáci. Jedna japonská [[divize (vojenství)|divize]] zhruba odpovídala třem čínským divizím. Japonsko předpokládalo v&nbsp;Číně rychlé vítězství. Plánovalo dobýt Šanghaj do&nbsp;tří dnů a&nbsp;celou Čínu za&nbsp;tři měsíce.
| příjmení = Zarrow
Vůdce Kuomintangu generál [[Čankajšek]] předpokládal, že&nbsp;v&nbsp;Šanghaji dojde ve&nbsp;válce s&nbsp;Japonskem k&nbsp;rozhodujícímu obratu. Řada zemí, včetně USA a&nbsp;Spojeného království, měla v&nbsp;Šanghaji značný majetek. Čankajšek od&nbsp;nich očekával pomoc, protože jejich majetek byl v&nbsp;ohrožení. Kromě toho se&nbsp;domníval, že&nbsp;jeho vojáci jsou lépe připraveni na&nbsp;pouliční boje, než na&nbsp;boj v&nbsp;otevřeném bitevním poli.[[Soubor:Shanghai1937KMT_fortification.jpg|náhled|vlevo|Čínská barikáda na&nbsp;silnici]]
| jméno = Peter Gue
| titul = China in war and revolution, 1895-1949
| vydání = 1
| vydavatel = Routledge
| místo = London
| počet stran = xviii, 411
| strany = 306
| isbn = 0-203-01562-2
| isbn2 = 978-0-203-01562-9
| oclc = 70199941
}}</ref> Další postup [[Japonská císařská armáda|Japonské císařské armády]] během [[Čacharská operace|Čacharské operace]] směřoval na&nbsp;západ a&nbsp;severozápad od&nbsp;Pekingu. Úspěch operace a&nbsp;zisk dalšího území japonskými pozemními silami ale&nbsp;vyhrotil již tak intenzivní, rivalský vztah mezi [[Japonská císařská armáda|Japonskou císařskou armádou]] a&nbsp;[[Japonské císařské námořnictvo|Japonským císařským námořnictvem]]. „Jestřábi“ ve&nbsp;velení japonského námořnictva hledali záminku pro&nbsp;demonstraci jeho síly a&nbsp;Šanghaj, vzhledem ke&nbsp;své poloze u&nbsp;břehu [[Východočínské moře|Východočínského moře]] a&nbsp;ústí [[Jang-c’-ťiang]], v&nbsp;sobě skýtala dokonalou příležitost.<ref name=":0">{{Citace monografie
| příjmení = Lai
| jméno = Benjamin
| titul = Shanghai and Nanjing 1937: Massacre on the Yangtze
| vydavatel = Osprey Publishing
| místo = Oxford
| rok vydání = 2017
| počet stran = 96
| strany = 8
| isbn = 978-1-4728-1749-5
| isbn2 = 1-4728-1749-4
| oclc = 957139563
| jazyk = en
| ref = Lai 2017
}}</ref>


Aniž&nbsp;by to ale Japonské politické a&nbsp;vojenské vedení tušilo, [[Čankajšek]], vůdce [[Kuomintang|Kuomintangu]] a&nbsp;čínské [[Národní revoluční armáda|Národní revoluční armády]], byl odhodlaný Šanghaj neústupně bránit. Domníval se, že&nbsp;Čína samotná Japoncům vzdorovat nedokáže a&nbsp;jedinou naději viděl v&nbsp;„internacionalizaci“ konfliktu, tedy v&nbsp;zatažení mezinárodního společenství do&nbsp;čínsko-japonské války.<ref name=":0" /> Jednalo se o&nbsp;politicko-psychologický kalkul; řada zemí, včetně USA, Spojeného království či&nbsp;Francie, měla v&nbsp;Šanghaji značné obchodní zájmy a&nbsp;tisíce jejich občanů žily v&nbsp;[[Koncese#Územní koncese|územních koncesích]] ve&nbsp;městě – tedy v&nbsp;těsném sousedství s&nbsp;budoucím bojištěm. Skrze „hrdinnou ukázku obětování a&nbsp;pevného odhodlání“ během nastanuvší bitvy se tak pokusil jednak sjednotit Čínský národ a&nbsp;jednak získat sympatie západních mocností.<ref name=":1">{{Citace monografie
== Bitva ==
| příjmení = Taylor
[[Soubor:Shanghai-20km_north.jpg|náhled|vpravo|Japonští vojáci 20&nbsp;km od&nbsp;Šanghaje]]Bitvu o Šanghaj lze rozdělit na tři etapy:
| jméno = Jay
| titul = The generalissimo : Chiang Kai-shek and the struggle for modern China
| vydání = 1
| vydavatel = The Belknap Press of Harvard University Press
| místo = Cambridge, Massachusetts & London, England
| rok vydání = 2009
| počet stran = xii, 722
| strany = 147
| isbn = 978-0-674-03338-2
| isbn2 = 0-674-03338-8
| oclc = 252922333
| ref = Jay 2009
}}</ref> Kromě toho mělo rozhodnutí bránit Šanghaj i&nbsp;značný vojenský motiv. Hlavními vojenskými cíli boje o&nbsp;Šanghaj bylo odlákat japonské síly ze&nbsp;severní Číny, odradit je od&nbsp;postupu na&nbsp;[[Wu-chan]] a&nbsp;mít tak pod kontrolou potenciální zásobovací trasy ze&nbsp;[[Sovětský svaz|Sovětského svazu]]. Také [[Čankajšek|Čankajškův]] vojenský poradce, německý generál [[Alexander von Falkenhausen]], opakovaně trval na&nbsp;nutnosti Šanghaj udržet. Jak&nbsp;von&nbsp;Falkenhausen, tak&nbsp;Čankajšek si&nbsp;uvědomoval, že&nbsp;zatímco severočínské roviny jsou zvlášť vhodné pro&nbsp;japonské mechanizované jednotky, tak Šanghaj a&nbsp;její okolí – městské prostředí s&nbsp;množstvím vodních toků – skýtají lepší vyhlídky pro&nbsp;lehce vyzbrojené čínské síly.<ref name=":1" />


== Situace před bitvou ==
Od&nbsp;[[13. srpen|13. srpna]] do&nbsp;[[22. srpen|22. srpna]] [[1937]] – 13. srpna se&nbsp;nedaleko Šanghaje vylodila japonská vojska. V&nbsp;první etapě války se&nbsp;Kuomintang snažil zastavit postup Japonců, aby se&nbsp;nedostali do&nbsp;centra Šanghaje. Čínští vojáci podávali proti předpokladům Japonců tvrdý odpor. 22. srpna se&nbsp;japonská třetí, devátá a&nbsp;jedenáctá divize vylodily v&nbsp;oblastech Chuansha, ShiZilin a&nbsp;Baoshan. Vzhledem k&nbsp;silné dělostřelecké podpoře z&nbsp;lodí čínská armáda nebyla schopna zahájit protiútok a&nbsp;musela ustoupit dál do&nbsp;města.
=== Incident Ójama ===
[[Soubor:Ohyama incident.PNG|náhled|250x250pixelů|Vyšetřovatelé a vojáci u havarovaného vozu Ójamy a Sajta]]
V&nbsp;noci z&nbsp;9.&nbsp;na 10.&nbsp;srpna 1937 byla u&nbsp;bran letiště Chung-čchiao, osm kilometrů západně od&nbsp;[[Šanghaj|Šanghaje]], nalezena v&nbsp;automobilu těla dvou japonských vojáků. Byli identifikováni jako podporučík Isao Ójama a&nbsp;námořník první třídy Jozo Sajto, členové [[Námořní pěchota Japonského císařského námořnictva|Námořní pěchoty Japonského císařského námořnictva]], jež&nbsp;byla rozmístěna ve&nbsp;městě. Poblíž vozu bylo nalezeno také třetí tělo v&nbsp;uniformě čínského polovojenského Sboru pro udržení míru, které se&nbsp;ale&nbsp;nepodařilo identifikovat. Mezi&nbsp;vyšetřovateli incidentu byli jak Číňané, tak zástupci cizích mocností přítomných v&nbsp;Šanghaji – Japonci, Britové, Francouzi a&nbsp;Američané, přičemž událost také okamžitě vyvolala zájem místního anglického i&nbsp;čínského tisku.{{Sfn|Harmsen 2013|s=13-14}}

Vzhledem k&nbsp;již probíhajícím bojům na&nbsp;severu země u&nbsp;[[Peking|Pekingu]] byla celá záležitost vnímána jako potenciální rozbuška většího krveprolití přímo v&nbsp;Šanghaji. Mezi vyšetřovateli samotnými panovala nedůvěra a&nbsp;dospěli ke&nbsp;zcela protichůdným závěrům.{{Sfn|Harmsen 2013|s=14}} Podle čínských vyšetřovatelů se&nbsp;japonské vozidlo pokusilo proniknout na&nbsp;letiště a&nbsp;ve&nbsp;chvíli, kdy&nbsp;člen Sboru pro udržení míru hlídající vjezd pokynul na&nbsp;řidiče, aby&nbsp;zastavil, podporučík Ójama vystřelil na&nbsp;strážného z pistole. Poté čínský strážný opětoval palbu a&nbsp;zastřelil jak Ójamu, tak řidiče Sajta. Uvedeným důvodem pro&nbsp;japonskou snahu proniknout na letiště byla špionáž. Naopak podle japonských vyšetřovatelů byli na&nbsp;vině Číňané: Ójama měl jet podél letiště, bez&nbsp;jakéhokoliv záměru vjet dovnitř, když&nbsp;náhle vozidlo obklíčili čínští členové Sboru pro udržení míru a&nbsp;bez&nbsp;varování Ójamu a&nbsp;jeho řidiče zastřelili, aniž&nbsp;by ti měli možnost palbu opětovat. Japonský lékař, který byl na&nbsp;místě činu při&nbsp;vyšetřování přítomen, dále podotkl, že&nbsp;neidentifikovaný čínský muž měl delší vlasy a&nbsp;nehty, než bylo v&nbsp;[[Národní revoluční armáda|čínské armádě]] dovoleno, a&nbsp;byl zastřelen do&nbsp;hlavy zezadu – podle Japonců tedy muž v&nbsp;čínské uniformě nebyl čínský voják a&nbsp;nebyl zabit v&nbsp;přestřelce.{{Sfn|Harmsen 2013|s=16-17}}<gallery widths="160" heights="120">
Soubor:Isao Oyama.jpg|alt=|Podporučík Isao Ójama
Soubor:Yozo Saito.jpg|alt=|Námořník Jozo Sajto
Soubor:Japanese soldiers carrying the remain of lieutenant Ōyama.png|alt=|Japonští vojáci nesou tělo podporučíka Ójamy
Soubor:Dispatched armored cars of the Shanghai Special Naval Force just after the Murder of Oyama and Saito.jpg|alt=|Obrněné vozy japonské námořní pěchoty v ulicích Šanghaje krátce po incidentu
</gallery>

=== Poslední snahy o mírová vyjednávání ===
10.&nbsp;srpna 1937 starosta Šanghaje Jü varoval čínské politické vedení v&nbsp;[[Nanking|Nankingu]], že&nbsp;Japonci nenechají smrt dvou vojáků přijít vniveč. 11.&nbsp;srpna se&nbsp;japonský [[generální konzul]] [[Suemasa Okamoto]] setkal se&nbsp;starostou Šanghaje a&nbsp;požadoval naprosté stažení Sboru pro udržení míru z&nbsp;města a&nbsp;odstranění veškerého opevnění postaveného členy Sboru. Pro&nbsp;čínskou stranu byly japonské požadavky téměř zcela nepřijatelné. Stalo&nbsp;se tak navíc právě v&nbsp;době, kdy Japonci posilovali svůj kontingent námořní pěchoty ve&nbsp;městě.{{Sfn|Harmsen 2013|s=38}}
== Bojová sestava ==
{{Podrobně|Bojová sestava bitvy u Šanghaje (1937)}}
== První fáze (13. srpna – 22. srpna) ==
[[Soubor:Shanghai1937KMT_fortification.jpg|náhled|Čínská barikáda na&nbsp;silnici]]Od&nbsp;[[13. srpen|13. srpna]] do&nbsp;[[22. srpen|22. srpna]] [[1937]] – 13. srpna se&nbsp;nedaleko Šanghaje vylodila japonská vojska. V&nbsp;první etapě války se&nbsp;Kuomintang snažil zastavit postup Japonců, aby se&nbsp;nedostali do&nbsp;centra Šanghaje. Čínští vojáci podávali proti předpokladům Japonců tvrdý odpor. 22. srpna se&nbsp;japonská třetí, devátá a&nbsp;jedenáctá divize vylodily v&nbsp;oblastech Chuansha, ShiZilin a&nbsp;Baoshan. Vzhledem k&nbsp;silné dělostřelecké podpoře z&nbsp;lodí čínská armáda nebyla schopna zahájit protiútok a&nbsp;musela ustoupit dál do&nbsp;města.


Od&nbsp;[[23. srpen|23. srpna]] do&nbsp;[[26. říjen|26. října]] [[1937]] – Nejprve zasáhlo do&nbsp;bojů ve&nbsp;městě asi 100&nbsp;000 japonských vojáků. Později Japonsko zvýšilo počet vojáků až&nbsp;na 200&nbsp;000 mužů. Dochází k&nbsp;prolomení obranných linií Kuomintangu probíhá tvrdý boj ve&nbsp;městě od&nbsp;domu k&nbsp;domu. Čínská obrana se&nbsp;pomalu hroutí pod tlakem.
[[Soubor:Shanghai1937IJA_ruins.jpg |náhled|vpravo|Japonští vojáci v ruinách Šanghaje]]
[[Soubor:Shanghai1937IJA_ruins.jpg |náhled|vpravo|Japonští vojáci v ruinách Šanghaje]]
== Druhá fáze (23. srpna – 26. října) ==
[[Soubor:Shanghai-20km_north.jpg|náhled|vpravo|Japonští vojáci 20&nbsp;km od&nbsp;Šanghaje]]
Od&nbsp;[[23. srpen|23. srpna]] do&nbsp;[[26. říjen|26. října]] [[1937]] – Nejprve zasáhlo do&nbsp;bojů ve&nbsp;městě asi 100&nbsp;000 japonských vojáků. Později Japonsko zvýšilo počet vojáků až&nbsp;na 200&nbsp;000 mužů. Dochází k&nbsp;prolomení obranných linií Kuomintangu probíhá tvrdý boj ve&nbsp;městě od&nbsp;domu k&nbsp;domu. Čínská obrana se&nbsp;pomalu hroutí pod tlakem.

== Třetí fáze (27. října – 26. listopadu) ==
Od&nbsp;[[27. říjen|27. října]] do&nbsp;konce [[listopad]]u [[1937]] – Číňanům hrozí nebezpečí obklíčení. V&nbsp;polovině listopadu Kuomintang musel ustoupit, aby se&nbsp;jeho vojáci vyhnuli obklíčení. Japoncům se&nbsp;podařilo dobýt Šanghaj. Potom následovaly boje na&nbsp;trase z&nbsp;Šanghaje do&nbsp;[[Nanking]]u.
Od&nbsp;[[27. říjen|27. října]] do&nbsp;konce [[listopad]]u [[1937]] – Číňanům hrozí nebezpečí obklíčení. V&nbsp;polovině listopadu Kuomintang musel ustoupit, aby se&nbsp;jeho vojáci vyhnuli obklíčení. Japoncům se&nbsp;podařilo dobýt Šanghaj. Potom následovaly boje na&nbsp;trase z&nbsp;Šanghaje do&nbsp;[[Nanking]]u.


== Důsledky ==
Bitva o&nbsp;Šanghaj byla prvním velkým střetem japonské agrese vůči Číně. Po&nbsp;řadě rychlých čínských porážek se&nbsp;konečně ukázalo, že&nbsp;vojáci Kuomintangu jsou schopni účinně zpomalit dosavadní rychlý postup nepřítele. Ale ztráty byly velké a&nbsp;odhaduje se, že&nbsp;Kuomintang ztratil zhruba třetinu svých vojáků. Následovala změna strategie, protože Kuomintang si do&nbsp;budoucna nemohl dovolit další tak velké bitvy proti Japoncům. Japonci si zase uvědomili, že&nbsp;jejich strategie bleskové války proti Číně selhává a&nbsp;měli proti očekávání velké ztráty. Nedlouho po&nbsp;bitvě se&nbsp;japonská armáda vydala na&nbsp;pochod směrem k&nbsp;Nankingu, kde Japonci nakonec zmasakrovali civilní obyvatelstvo. Podle odhadů bylo zabito až&nbsp;300 000 civilistů ([[Nankingský masakr]]).
Bitva o&nbsp;Šanghaj byla prvním velkým střetem japonské agrese vůči Číně. Po&nbsp;řadě rychlých čínských porážek se&nbsp;konečně ukázalo, že&nbsp;vojáci Kuomintangu jsou schopni účinně zpomalit dosavadní rychlý postup nepřítele. Ale ztráty byly velké a&nbsp;odhaduje se, že&nbsp;Kuomintang ztratil zhruba třetinu svých vojáků. Následovala změna strategie, protože Kuomintang si do&nbsp;budoucna nemohl dovolit další tak velké bitvy proti Japoncům. Japonci si zase uvědomili, že&nbsp;jejich strategie bleskové války proti Číně selhává a&nbsp;měli proti očekávání velké ztráty. Nedlouho po&nbsp;bitvě se&nbsp;japonská armáda vydala na&nbsp;pochod směrem k&nbsp;Nankingu, kde Japonci nakonec zmasakrovali civilní obyvatelstvo. Podle odhadů bylo zabito až&nbsp;300 000 civilistů ([[Nankingský masakr]]).


Řádek 42: Řádek 130:
=== Reference ===
=== Reference ===
{{Překlad|en|Battle of Shanghai|453925624}}
{{Překlad|en|Battle of Shanghai|453925624}}
<references />


=== Literatura ===
=== Literatura ===
* {{Citace monografie
* {{Citace monografie
| příjmení = Harmsen
| příjmení = Harmsen
| jméno = Peter
| jméno = Peter
| titul = Shanghai 1937: Stalingrad on the Yangtze
| titul = Shanghai 1937: Stalingrad on the Yangtze
| vydavatel = Casemate
| vydavatel = Casemate Publishers
| místo = Philadelphia & Oxford
| místo = Havertown & Oxford
| rok = 2013
| rok = 2013
| isbn = 978-1-61200-167-8
| isbn = 978-1-61200-167-8
| strany =
| strany =
| jazyk = anglicky
| jazyk = anglicky
}}
}}


Verze z 30. 7. 2022, 12:05

Tento článek je o bitvě roku 1937. O japonském útoku na Šanghaj v roce 1932 pojednává článek Šanghajský incident.
Bitva o Šanghaj
Vojáci speciálních vyloďovacích sil Japonského císařského námořnictva během bitvy o Šanghaj
Vojáci speciálních vyloďovacích sil Japonského císařského námořnictva během bitvy o Šanghaj
Trvání13. srpna 1937 – 26. listopadu 1937
MístoŠanghaj, Wu-sung a přilehlé oblasti
Souřadnice31°13′56″ s. š., 121°28′8″ v. d.
VýsledekJaponské vítězství
Změny územídobytí Šanghaje Japonskem
Strany
Čínská republika Čínská republika Japonské císařství Japonské císařství
Síla
700 000-750 000 vojáků
70 divizí
7 brigád
180 letadel
40 tanků 		300 000 vojáků
9 divizí
1 brigáda
500 letadel
300 tanků
130 lodí
Ztráty
~ 187 200 mrtvých
~ 83 500 raněných 		~ 59 000-108 800 mrtvých a raněných
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bitva o Šanghaj (čínsky v českém přepisu Sung-chu chuej-čan, pchin-jinem Sōnghù huìzhàn, znaky zjednodušené 淞沪会战, tradiční 淞滬會戰), také zvaná bitva 13. srpna (čínsky v českém přepisu pa i san čan-i, pchin-jinem bā yī sān zhànyì, znaky zjednodušené 八一三战役, tradiční 八一三戰役), bylo jedno z prvních rozsáhlých vojenských střetnutí mezi Čínskou republikou a Japonským císařstvím na počátku druhé čínsko-japonské války. Bitva o metropoli Šanghaj trvala od 13. srpna 1937 do 26. listopadu 1937 a s více než 200 000 padlých byla jednou z největších a nejkrvavějších bitev celé války. Po třech měsících bojů na souši, na vodě a ve vzduchu bitva skončila japonským vítězstvím. Šanghaj byla poté v letech 1937 až 1945 okupována Japonskem. Bitva bývá považována, zejména v Asii, za jeden z počátečních bodů druhé světové války.[1]

Historické pozadí

Mezi Čínou a Japonskem panovalo napětí od krátké intenzivní války na přelomu let 1931 a 1932, kdy Japonské císařství podniklo invazi do Mandžuska na severovýchodě Číny a vytvořilo tam loutkový stát zvaný Mandžukuo. K dalšímu krvavému střetnutí mezi čínskými a japonskými silami došlo také přímo v Šanghaji na počátku roku 1932, během tzv. Šanghajského incidentu. Tyto události vyústily v nestabilní situaci, která nebyla ani válkou, ani mírem. Během následujících let mezi dvěma zeměmi setrvával stav postupně se prohlubujícího nepřátelství.[2] V roce 1935 Japonsko také získalo kontrolu nad 22 okresy na východě provincie Che-pej. V oblasti vytvořilo Východochepejskou autonomní vládu; jednalo se o loutkový či nárazníkový stát, skrze který vliv Japonska fakticky sahal až k branám Pekingu.[3]

7. července 1937 došlo u Pekingu, tehdy zvaného Pej-pching, k tzv. incidentu na mostě Marca Pola – chaotické přestřelce mezi čínskými a japonskými vojáky způsobené sérií nedorozumění. Události ale nabraly svůj vlastní, zdánlivě nezastavitelný spád a daly za vznik tehdy ještě bezejmennému konfliktu s nejistým rozsahem. Jednalo se o začátek druhé čínsko-japonské války.[4]

Generalissimus Čankajšek během bitvy o Šanghaj

Již koncem července japonské síly obsadily pekingsko-tchienťinský koridor a japonské velení doufalo v rychlé vítězství, které by přimělo Čínu k dalším ústupkům.[5] Další postup Japonské císařské armády během Čacharské operace směřoval na západ a severozápad od Pekingu. Úspěch operace a zisk dalšího území japonskými pozemními silami ale vyhrotil již tak intenzivní, rivalský vztah mezi Japonskou císařskou armádou a Japonským císařským námořnictvem. „Jestřábi“ ve velení japonského námořnictva hledali záminku pro demonstraci jeho síly a Šanghaj, vzhledem ke své poloze u břehu Východočínského moře a ústí Jang-c’-ťiang, v sobě skýtala dokonalou příležitost.[6]

Aniž by to ale Japonské politické a vojenské vedení tušilo, Čankajšek, vůdce Kuomintangu a čínské Národní revoluční armády, byl odhodlaný Šanghaj neústupně bránit. Domníval se, že Čína samotná Japoncům vzdorovat nedokáže a jedinou naději viděl v „internacionalizaci“ konfliktu, tedy v zatažení mezinárodního společenství do čínsko-japonské války.[6] Jednalo se o politicko-psychologický kalkul; řada zemí, včetně USA, Spojeného království či Francie, měla v Šanghaji značné obchodní zájmy a tisíce jejich občanů žily v územních koncesích ve městě – tedy v těsném sousedství s budoucím bojištěm. Skrze „hrdinnou ukázku obětování a pevného odhodlání“ během nastanuvší bitvy se tak pokusil jednak sjednotit Čínský národ a jednak získat sympatie západních mocností.[7] Kromě toho mělo rozhodnutí bránit Šanghaj i značný vojenský motiv. Hlavními vojenskými cíli boje o Šanghaj bylo odlákat japonské síly ze severní Číny, odradit je od postupu na Wu-chan a mít tak pod kontrolou potenciální zásobovací trasy ze Sovětského svazu. Také Čankajškův vojenský poradce, německý generál Alexander von Falkenhausen, opakovaně trval na nutnosti Šanghaj udržet. Jak von Falkenhausen, tak Čankajšek si uvědomoval, že zatímco severočínské roviny jsou zvlášť vhodné pro japonské mechanizované jednotky, tak Šanghaj a její okolí – městské prostředí s množstvím vodních toků – skýtají lepší vyhlídky pro lehce vyzbrojené čínské síly.[7]

Situace před bitvou

Incident Ójama

Vyšetřovatelé a vojáci u havarovaného vozu Ójamy a Sajta

V noci z 9. na 10. srpna 1937 byla u bran letiště Chung-čchiao, osm kilometrů západně od Šanghaje, nalezena v automobilu těla dvou japonských vojáků. Byli identifikováni jako podporučík Isao Ójama a námořník první třídy Jozo Sajto, členové Námořní pěchoty Japonského císařského námořnictva, jež byla rozmístěna ve městě. Poblíž vozu bylo nalezeno také třetí tělo v uniformě čínského polovojenského Sboru pro udržení míru, které se ale nepodařilo identifikovat. Mezi vyšetřovateli incidentu byli jak Číňané, tak zástupci cizích mocností přítomných v Šanghaji – Japonci, Britové, Francouzi a Američané, přičemž událost také okamžitě vyvolala zájem místního anglického i čínského tisku.[8]

Vzhledem k již probíhajícím bojům na severu země u Pekingu byla celá záležitost vnímána jako potenciální rozbuška většího krveprolití přímo v Šanghaji. Mezi vyšetřovateli samotnými panovala nedůvěra a dospěli ke zcela protichůdným závěrům.[4] Podle čínských vyšetřovatelů se japonské vozidlo pokusilo proniknout na letiště a ve chvíli, kdy člen Sboru pro udržení míru hlídající vjezd pokynul na řidiče, aby zastavil, podporučík Ójama vystřelil na strážného z pistole. Poté čínský strážný opětoval palbu a zastřelil jak Ójamu, tak řidiče Sajta. Uvedeným důvodem pro japonskou snahu proniknout na letiště byla špionáž. Naopak podle japonských vyšetřovatelů byli na vině Číňané: Ójama měl jet podél letiště, bez jakéhokoliv záměru vjet dovnitř, když náhle vozidlo obklíčili čínští členové Sboru pro udržení míru a bez varování Ójamu a jeho řidiče zastřelili, aniž by ti měli možnost palbu opětovat. Japonský lékař, který byl na místě činu při vyšetřování přítomen, dále podotkl, že neidentifikovaný čínský muž měl delší vlasy a nehty, než bylo v čínské armádě dovoleno, a byl zastřelen do hlavy zezadu – podle Japonců tedy muž v čínské uniformě nebyl čínský voják a nebyl zabit v přestřelce.[9]

  • Podporučík Isao Ójama
  • Námořník Jozo Sajto
  • Japonští vojáci nesou tělo podporučíka Ójamy
  • Obrněné vozy japonské námořní pěchoty v ulicích Šanghaje krátce po incidentu

Poslední snahy o mírová vyjednávání

10. srpna 1937 starosta Šanghaje Jü varoval čínské politické vedení v Nankingu, že Japonci nenechají smrt dvou vojáků přijít vniveč. 11. srpna se japonský generální konzul Suemasa Okamoto setkal se starostou Šanghaje a požadoval naprosté stažení Sboru pro udržení míru z města a odstranění veškerého opevnění postaveného členy Sboru. Pro čínskou stranu byly japonské požadavky téměř zcela nepřijatelné. Stalo se tak navíc právě v době, kdy Japonci posilovali svůj kontingent námořní pěchoty ve městě.[10]

Bojová sestava

Podrobnější informace naleznete v článku Bojová sestava bitvy u Šanghaje (1937).

První fáze (13. srpna – 22. srpna)

Čínská barikáda na silnici

Od 13. srpna do 22. srpna 1937 – 13. srpna se nedaleko Šanghaje vylodila japonská vojska. V první etapě války se Kuomintang snažil zastavit postup Japonců, aby se nedostali do centra Šanghaje. Čínští vojáci podávali proti předpokladům Japonců tvrdý odpor. 22. srpna se japonská třetí, devátá a jedenáctá divize vylodily v oblastech Chuansha, ShiZilin a Baoshan. Vzhledem k silné dělostřelecké podpoře z lodí čínská armáda nebyla schopna zahájit protiútok a musela ustoupit dál do města.

Japonští vojáci v ruinách Šanghaje

Druhá fáze (23. srpna – 26. října)

Japonští vojáci 20 km od Šanghaje

Od 23. srpna do 26. října 1937 – Nejprve zasáhlo do bojů ve městě asi 100 000 japonských vojáků. Později Japonsko zvýšilo počet vojáků až na 200 000 mužů. Dochází k prolomení obranných linií Kuomintangu probíhá tvrdý boj ve městě od domu k domu. Čínská obrana se pomalu hroutí pod tlakem.

Třetí fáze (27. října – 26. listopadu)

Od 27. října do konce listopadu 1937 – Číňanům hrozí nebezpečí obklíčení. V polovině listopadu Kuomintang musel ustoupit, aby se jeho vojáci vyhnuli obklíčení. Japoncům se podařilo dobýt Šanghaj. Potom následovaly boje na trase z Šanghaje do Nankingu.

Důsledky

Bitva o Šanghaj byla prvním velkým střetem japonské agrese vůči Číně. Po řadě rychlých čínských porážek se konečně ukázalo, že vojáci Kuomintangu jsou schopni účinně zpomalit dosavadní rychlý postup nepřítele. Ale ztráty byly velké a odhaduje se, že Kuomintang ztratil zhruba třetinu svých vojáků. Následovala změna strategie, protože Kuomintang si do budoucna nemohl dovolit další tak velké bitvy proti Japoncům. Japonci si zase uvědomili, že jejich strategie bleskové války proti Číně selhává a měli proti očekávání velké ztráty. Nedlouho po bitvě se japonská armáda vydala na pochod směrem k Nankingu, kde Japonci nakonec zmasakrovali civilní obyvatelstvo. Podle odhadů bylo zabito až 300 000 civilistů (Nankingský masakr).

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Battle of Shanghai na anglické Wikipedii.

  1. ↑ HARMSEN, Peter, 2013. Shanghai 1937: Stalingrad on the Yangtze. Havertown & Oxford: Casemate Publishers. 310, 48 s. ISBN 978-1-61200-167-8. OCLC 843811452 S. 9. (anglicky) 
  2. ↑ HARMSEN, Peter. Armageddon Rehearsed: The Battle of Shanghai, August–November 1937. Příprava vydání Gregory Fremont-Barnes. Cham: Springer International Publishing, 2020. ISBN 978-3-030-27087-2, ISBN 978-3-030-27088-9. DOI 10.1007/978-3-030-27088-9_2. S. 35. (anglicky) 
  3. ↑ Harmsen 2013, s. 21-22.
  4. ↑ a b Harmsen 2013, s. 14.
  5. ↑ ZARROW, Peter Gue. China in war and revolution, 1895-1949. 1. vyd. London: Routledge xviii, 411 s. ISBN 0-203-01562-2, ISBN 978-0-203-01562-9. OCLC 70199941 S. 306. 
  6. ↑ a b LAI, Benjamin, 2017. Shanghai and Nanjing 1937: Massacre on the Yangtze. Oxford: Osprey Publishing. 96 s. ISBN 978-1-4728-1749-5, ISBN 1-4728-1749-4. OCLC 957139563 S. 8. (anglicky) 
  7. ↑ a b TAYLOR, Jay, 2009. The generalissimo : Chiang Kai-shek and the struggle for modern China. 1. vyd. Cambridge, Massachusetts & London, England: The Belknap Press of Harvard University Press. xii, 722 s. ISBN 978-0-674-03338-2, ISBN 0-674-03338-8. OCLC 252922333 S. 147. 
  8. ↑ Harmsen 2013, s. 13-14.
  9. ↑ Harmsen 2013, s. 16-17.
  10. ↑ Harmsen 2013, s. 38.

Literatura

  • HARMSEN, Peter. Shanghai 1937: Stalingrad on the Yangtze. Havertown & Oxford: Casemate Publishers, 2013. ISBN 978-1-61200-167-8. (anglicky) 

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Bitva o Šanghaj na Wikimedia Commons
  • HACKETT, Bob; KINGSEPP, Sander; TULLY, Anthony. RISING STORM - THE IMPERIAL JAPANESE NAVY AND CHINA 1931-1941: The Beginning of The Second Sino-Japanese War - "The Marco Polo Bridge Incident" and the Fall of Peiping and Shanghai - 1937 [online]. combinedfleet.com, 2012 [cit. 2012-07-15]. Dostupné online. (anglicky) 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Bitva_o_Šanghaj_(1937)&oldid=21530743“