Kultivované maso: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m (GR) File renamed: File:First cultured hamburger baked.png → File:First cultured hamburger fried.png Criterion 3 (obvious error) · Burgers are *fried* (with hot fat in pans), not 'baked' (in ovens).
Rozšíření článku o Umělém mase, což bylo za úkol na VŠCHT. O všem by měl vědět pan Zastoupil - Gampe.
značka: špatné umístění textu
Řádek 1: Řádek 1:
[[Soubor:First cultured hamburger fried.png|náhled|První hamburger z kultivovaného masa při [[smažení]] v roce 2013]]
[[Soubor:First cultured hamburger fried.png|náhled|První hamburger z kultivovaného masa od Marka Prosta při [[smažení]] v televizním pořadu v roce 2013]]
'''Umělé maso''' (někdy '''kultivované maso''', '''čisté maso''' či '''''in-vitro'' maso''') je [[maso]] produkované [[In vitro|in-vitro]] (laboratorně), pomocí kultivace zvířecích [[Eukaryotická buňka|buněk]] namísto [[Porážka zvířat|porážky zvířat]]. Řadí se do [[Buněčné zemědělství|buněčného zemědělství]]. Je produkované pomocí podobných metod jako při [[Tkáňové inženýrství|tkáňovém inženýrství]] používaného při [[Regenerativní medicína|regenerativní medicíně]]. Roste tedy z nediferencovaných [[Kmenová buňka|kmenových buněk]].<ref>{{Citace elektronického periodika
'''Umělé maso''' (někdy '''kultivované maso''', '''čisté maso''' či '''''in-vitro'' maso''') je [[maso]] produkované [[In vitro|''in vitro'']] (laboratorně), pomocí kultivace živočišných [[Eukaryotická buňka|buněk]] namísto [[Porážka zvířat|porážky zvířat]]. Řadí se do [[Buněčné zemědělství|buněčného zemědělství]]. Je produkované pomocí podobných metod jako při [[Tkáňové inženýrství|tkáňovém inženýrství]] používaného při [[Regenerativní medicína|regenerativní medicíně]]. Roste tedy z nediferencovaných [[Kmenová buňka|kmenových buněk]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Pěstování masa v laboratoři? První umělé hamburgery si objednáme prý už za pár let
| titul = Pěstování masa v laboratoři? První umělé hamburgery si objednáme prý už za pár let
| url = https://radiozurnal.rozhlas.cz/pestovani-masa-v-laboratori-prvni-umele-hamburgery-si-objedname-pry-uz-za-par-7203920
| url = https://radiozurnal.rozhlas.cz/pestovani-masa-v-laboratori-prvni-umele-hamburgery-si-objedname-pry-uz-za-par-7203920
Řádek 7: Řádek 7:
| datum přístupu = 2019-04-29
| datum přístupu = 2019-04-29
| jazyk = cs
| jazyk = cs
}}</ref> Bylo zpopularizováno na začátku 21. století, jako k zdravější a etická alternativa zvířecího masa, jehož produkce značně zatěžuje [[životní prostředí]].<ref>{{Citace elektronického periodika
}}</ref> Bylo zpopularizováno na začátku 21. století, jako k zdravější a etická alternativa zvířecího masa, jehož produkce značně zatěžuje [[životní prostředí]].<ref name=":0">{{Citace elektronického periodika
| titul = Problémy lidské civilizace má vyřešit hamburger z umělého masa. Stojí čtvrt milionu eur
| titul = Problémy lidské civilizace má vyřešit hamburger z umělého masa. Stojí čtvrt milionu eur
| url = https://zahranicni.ihned.cz/evropa-slovensko/c1-60373480-laboratorni-hamburger-kmenove-bunky-chov-maso
| url = https://zahranicni.ihned.cz/evropa-slovensko/c1-60373480-laboratorni-hamburger-kmenove-bunky-chov-maso
Řádek 15: Řádek 15:
| jazyk = cs
| jazyk = cs
| příjmení = han
| příjmení = han
}}</ref> Výzkumem výroby umělého masa se v Česku zabývá firma [https://www.mewery.io/ Mewery] a firma [[Bene Meat Technologies]].

== Historie a vývoj ==
Z důvodu nadále rostoucí populace a stálých požadavků na maso a další [[Živočišný produkt|živočišné produkty]],<ref name=":1">{{Citace periodika
| příjmení = Chriki
| jméno = Sghaier
| příjmení2 = Hocquette
| jméno2 = Jean-François
| titul = The Myth of Cultured Meat: A Review
| periodikum = Frontiers in Nutrition
| datum vydání = 2020
| ročník = 7
| issn = 2296-861X
| doi = 10.3389/fnut.2020.00007/full
| url = https://www.frontiersin.org/article/10.3389/fnut.2020.00007
| datum přístupu = 2022-05-16
}}</ref> jsou zde tlaky na vědu a výzkum umělého masa, které nebude natolik nezatěžovat životní prostředí a bude etičtější než jeho přirozená varianta.<ref name=":0" />

S myšlenkou umělého masa se můžeme potkávat už od počátku 20. století. Samotný [[Winston Churchill]] v roce 1932 napsal, že v budoucnu bude možné pěstovat maso bez potřeby těla zvířete.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Churchill
| jméno = Winston S.
| titul = Thoughts and Adventures
| url = https://books.google.cz/books?hl=cs&lr=&id=EWmHDwAAQBAJ&oi=fnd&pg=PT7&ots=hlhFASstsU&sig=z3VmO76fz-LaqyraWfECBQcjjo8&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false
| vydavatel = Rosetta Books
| počet stran = 463
| isbn = 978-0-7953-4965-2
| poznámka = Google-Books-ID: EWmHDwAAQBAJ
| jazyk = en
}}</ref> S touto myšlenkou ale nejspíše nepřišel sám, protože už dva roky před ním podobnou myšledku publikovat Fredick Edwin Smith.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Brown
| jméno = G. B.
| titul = Phantom Walls. By Sir Oliver Lodge. (London: Hodder and Stoughton, Ltd. 1929. Pp. xii + 250. Price 5s. net.)
| periodikum = Philosophy
| datum vydání = 1930-04
| ročník = 5
| číslo = 18
| strany = 311–312
| issn = 0031-8191
| doi = 10.1017/s0031819100013498
| url = http://dx.doi.org/10.1017/s0031819100013498
| datum přístupu = 2022-05-16
}}</ref> Zároveň Churchillův přítel a francouzský vědec [[Alexis Carrel]] přišel s prací, kdy dokázal úspěšně udržet při životě embryonální kuřecí srdce ''ex vivo.''<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Carrel
| jméno = Alexis
| titul = THE CULTURE OF WHOLE ORGANS : I. TECHNIQUE OF THE CULTURE OF THE THYROID GLAND
| periodikum = Journal of Experimental Medicine
| datum vydání = 1937-04-01
| ročník = 65
| číslo = 4
| strany = 515–526
| issn = 0022-1007
| doi = 10.1084/jem.65.4.515
| url = https://doi.org/10.1084/jem.65.4.515
| datum přístupu = 2022-05-16
}}</ref>

Pokrok následoval v roce 1971 první ''in vitro'' kultivací umělého masa a to Russellem Rossem, kterému se podařilo vypěstovat hladkou srdeční svalovinu [[Morče domácí|morčete domácího]]. Buňky si v tomto experimentu udržely morfologii tkáně a rostly v několika vrstvách.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Ross
| jméno = Russell
| titul = THE SMOOTH MUSCLE CELL : II. Growth of Smooth Muscle in Culture and Formation of Elastic Fibers
| periodikum = Journal of Cell Biology
| datum vydání = 1971-07-01
| ročník = 50
| číslo = 1
| strany = 172–186
| issn = 0021-9525
| doi = 10.1083/jcb.50.1.172
| url = https://doi.org/10.1083/jcb.50.1.172
| datum přístupu = 2022-05-16
}}</ref>

Do přelomu století však nebyl vývoj umělého masa prioritou a spíše se hledělo na výzkum tkání pro medicínské účely.<ref name=":2">{{Citace periodika
| příjmení = Hamdan
| jméno = Mohammad Naqib
| příjmení2 = Post
| jméno2 = Mark J.
| příjmení3 = Ramli
| jméno3 = Mohd Anuar
| titul = Cultured Meat in Islamic Perspective
| periodikum = Journal of Religion and Health
| datum vydání = 2018-12-01
| ročník = 57
| číslo = 6
| strany = 2193–2206
| issn = 1573-6571
| doi = 10.1007/s10943-017-0403-3
| jazyk = en
| url = https://doi.org/10.1007/s10943-017-0403-3
| datum přístupu = 2022-05-16
}}</ref> Zlom nastal až objevem [[Myosatelitní buňka|myosatelitních buněk]] a jejich schopností diferencovat a proliferovat v klasické [[Myocyt|svalové buňky]].<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Seale
| jméno = Patrick
| příjmení2 = Rudnicki
| jméno2 = Michael A.
| titul = A New Look at the Origin, Function, and “Stem-Cell” Status of Muscle Satellite Cells
| periodikum = Developmental Biology
| datum vydání = 2000-02-15
| ročník = 218
| číslo = 2
| strany = 115–124
| issn = 0012-1606
| doi = 10.1006/dbio.1999.9565
| jazyk = en
| url = https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0012160699995659
| datum přístupu = 2022-05-16
}}</ref> Od této chvíle vše nabralo rychlý spád. Přišel první patent na industriální výrobu umělého masa pomocí buněčných kultur od Willema van Eelena,<ref>{{Citace patentu|titul=INDUSTRIAL SCALE PRODUCTION OF MEAT FROM $i(IN VITRO) CELL CULTURES|url=https://patentscope.wipo.int/search/en/detail.jsf?docId=WO1999031222|datum vydání=1999-06-24|datum přístupu=2022-05-16|jazyk=en|příjmení vynálezce=Willem|jméno vynálezce=Van Eelen|příjmení vynálezce2=Willem|jméno vynálezce2=Van Kooten|příjmení vynálezce3=Wiete|jméno vynálezce3=Westerhof}}</ref> přidala se [[NASA]] se svým výzkumem pro výrobu potravin [[Kosmonaut|kosmonautům]] na dlouhotrvajících letech<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Shapiro
| jméno = Paul
| titul = Lab-Grown Meat Is on the Way
| periodikum = Scientific American Blog Network
| url = https://blogs.scientificamerican.com/observations/lab-grown-meat-is-on-the-way/
| jazyk = en
| datum přístupu = 2022-05-16
}}</ref> a zároveň je dobré zmínit, že se do tohoto odvětví začalo masivně investovat.<ref>{{Citace periodika
| titul = Lab-Grown Meat a Reality, But Who Will Eat It?
| periodikum = NPR.org
| jazyk = en
| url = https://www.npr.org/2008/05/20/90235492/lab-grown-meat-a-reality-but-who-will-eat-it?t=1652715556624
| datum přístupu = 2022-05-16
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Test-tube meat science's next leap {{!}} The Australian
| periodikum = web.archive.org
| url = https://web.archive.org/web/20111102144404/http://www.theaustralian.com.au/news/health-science/test-tube-meat-sciences-next-leap/story-e6frg8y6-1111112859219
| datum vydání = 2011-11-02
| datum přístupu = 2022-05-16
}}</ref>

Velký průlom v rámci popularizace udělal v roce 2013 Mark Post se svým umělým [[Hovězí maso|hovězím]] burgerem, který dostal formou propagace do televizního pořadu, kde byl následně otestován. Tento burger tou dobou stál 325.000 [[Americký dolar|USD]],<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Fountain
| jméno = Henry
| titul = Building a $325,000 Burger
| periodikum = The New York Times
| datum vydání = 2013-05-12
| issn = 0362-4331
| jazyk = en-US
| url = https://www.nytimes.com/2013/05/14/science/engineering-the-325000-in-vitro-burger.html
| datum přístupu = 2022-05-16
}}</ref> což tou dobou dělalo přes 6,5 milionu korun. Od té doby ale došlo k obrovskému posunu a ač je zatím cena stále vysoká (stovky dolarů za litr média), tak klesá a v budoucnu se očekává i rozumná cena pro spotřebitele.<ref name=":3">{{Citace elektronického periodika
| titul = Accelerating the cultured meat revolution
| periodikum = New Scientist
| url = https://www.newscientist.com/article/mg24032080-400-accelerating-the-cultured-meat-revolution/
| jazyk = en-US
| datum přístupu = 2022-05-16
}}</ref>
}}</ref>


K roku 2022 stále probíhá výzkum umělého masa pod mnoha firmami po celém světě včetně [[Česko|České republiky]]. Odhaduje se, že k rozšíření například do supermarketů dojde kolem roku 2025,<ref>{{Citace elektronického periodika
== Vývoj a rozmach ==
K roku 2019 stále probíhá výzkum umělého masa pod několika různými firmami. Odhaduje se, že k rozšíření například do supermarketů dojde kolem roku 2025,<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Mališová
| příjmení = Mališová
| jméno = Klára
| jméno = Klára
Řádek 36: Řádek 178:
}}</ref>
}}</ref>


== Odkazy ==
== Proces a produkce ==
Principem je vytvořit svalovou tkáň z pár původních buněk získaných ze zvířete [[Biopsie|biopsií]], aby došlo k získání kmenových buněk, které se budou moci dále proliferovat.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Post
| jméno = Mark J
| titul = Cultured beef: medical technology to produce food: Cultured beef: medical technology to produce food
| periodikum = Journal of the Science of Food and Agriculture
| datum vydání = 2014-04
| ročník = 94
| číslo = 6
| strany = 1039–1041
| doi = 10.1002/jsfa.6474
| jazyk = en
| url = https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/jsfa.6474
| datum přístupu = 2022-05-16
}}</ref> Následně se buňky nechají růst na tekutém médiu, které poskytne nutrienty, soli, vitamíny, hormony a růstové faktory.<ref name=":1" /> Nejlepší médium, co se těchto zdrojů a hlavně hormonů s růstovými faktory týče, je [[fetální bovinní sérum]] (FBS). Zde se však naráží na problém velké ceny a etiky, proto se mnoho laboratoří a [[Startup|startupů]] snaží hledat značně levnější varianty, které se dají získat pomocí rostlin a mikroorganismů, ale zároveň nebudou ztrácet na kvalitě.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Gstraunthaler
| jméno = Gerhard
| titul = Alternatives to the use of fetal bovine serum: Serum-free cell culture
| periodikum = ALTEX - Alternatives to animal experimentation
| datum vydání = 2003-11-01
| ročník = 20
| číslo = 4
| strany = 275–281
| issn = 1868-8551
| doi = 10.14573/altex.2003.4.257
| jazyk = en
| url = https://www.altex.org/index.php/altex/article/view/1012
| datum přístupu = 2022-05-16
}}</ref><ref>{{Citace periodika
| příjmení = Valk
| jméno = Jan van der
| příjmení2 = Bieback
| jméno2 = Karen
| příjmení3 = Buta
| jméno3 = Christiane
| titul = Fetal bovine serum (FBS): Past – present – future
| periodikum = ALTEX - Alternatives to animal experimentation
| datum vydání = 2018-01-17
| ročník = 35
| číslo = 1
| strany = 99–118
| issn = 1868-8551
| doi = 10.14573/altex.1705101
| jazyk = en
| url = https://www.altex.org/index.php/altex/article/view/101
| datum přístupu = 2022-05-16
}}</ref><ref name=":1" />


Buňky začnou přirozeně tvořit krátká svalová vlánka, která jsou následně připevněna na makroporézní houbovité lešení pro vytvoření 3D struktury. Tímto lešením získávají buňky nutrienty a zároveň mechanickým natahováním jsou "vybuzena" k růstu a zvětšení bílkovinného obsahu.<ref>{{Citace periodika
=== Reference ===
| příjmení = Ben-Arye
<references />
| jméno = Tom
| příjmení2 = Levenberg
| jméno2 = Shulamit
| titul = Tissue Engineering for Clean Meat Production
| periodikum = Frontiers in Sustainable Food Systems
| datum vydání = 2019
| ročník = 3
| issn = 2571-581X
| doi = 10.3389/fsufs.2019.00046/full
| url = https://www.frontiersin.org/article/10.3389/fsufs.2019.00046
| datum přístupu = 2022-05-16
}}</ref> Avšak z důvodů zásobování živinami, vodou a kyslíkem je toto zatím maximální technologický strop a opravdové umělé svalstvo, obsahující organizovaná vlákna, cévy, nervy, spojovací vlákna a tukové buňky, je zatím technologickou hudbou zítřka.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Hocquette
| jméno = Jean-François
| titul = Is in vitro meat the solution for the future?
| periodikum = Meat Science
| datum vydání = 2016-10-01
| ročník = 120
| číslo = Meat for Global Sustainability: 62nd International Congress of Meat Science and Technology (62nd ICoMST), August 14-19, 2016, Bangkok, Thailand
| strany = 167–176
| issn = 0309-1740
| doi = 10.1016/j.meatsci.2016.04.036
| jazyk = en
| url = https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0309174016301358
| datum přístupu = 2022-05-16
}}</ref> Na tomto problému ale také pracuje mnoho startupů, které se snaží vyřešit jednotlivé problémy, aby vše nakonec mohlo fungovat jako celek.<ref name=":1" />

== Etika a životní prostředí ==
Jelikož Organizace pro výživu a zemědělství ([[Organizace pro výživu a zemědělství|FAO]]) očekává nárůst požadavků na stravu do roku 2050 až o 70%, tak je umělé maso spolu s dalšími novými vynálezy potravinářského odvětví velkou pomocí v této problematice.<ref name=":1" />

Jednou z velkých otázek budoucnosti umělého masa budou také etická úskalí a náboženství. Zatímco v rámci etiky je varianta masa z laboratoře etičtější než kvůli němu zabíjet zvíře, tak otázka náboženství může být mnohem složitější. Otázka totiž bude znít, zda je umělé maso [[halal]] nebo [[Kašrut|košer]].<ref name=":2" />

== Budoucí vývoj ==
Jednou z otázek zítřka je cena umělého masa. Lavanya Anandan predikuje, že kolem roku 2030 jej bude možno vidět v supermarketech za rozumnou cenu.<ref name=":3" /> Zároveň bude také velká výzva vytvořit umělé maso takové kvality a chuti, jakými disponuje maso "přírodního původu".


=== Související články ===
=== Související články ===
* [[Náhražka masa]]
* [[Náhražka masa]]
* [[Seznam náhražek masa]]
* [[Buněčná kultura]]
* [[Veganství]]

== Odkazy ==

=== Reference ===
<references />


=== Externí odkazy ===
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* {{Commonscat|Cultured meat}}
{{Autoritní data}}
{{Autoritní data}}


{{Portály|Gastronomie}}
<!-- {{Portály|Gastronomie}}


[[Kategorie:Biotechnologie]]
[[Kategorie:Biotechnologie]]
Řádek 55: Řádek 283:
[[Kategorie:Maso]]
[[Kategorie:Maso]]
[[Kategorie:Udržitelnost]]
[[Kategorie:Udržitelnost]]
-->

Verze z 7. 6. 2022, 13:51

První hamburger z kultivovaného masa od Marka Prosta při smažení v televizním pořadu v roce 2013

Umělé maso (někdy kultivované maso, čisté maso či in-vitro maso) je maso produkované in vitro (laboratorně), pomocí kultivace živočišných buněk namísto porážky zvířat. Řadí se do buněčného zemědělství. Je produkované pomocí podobných metod jako při tkáňovém inženýrství používaného při regenerativní medicíně. Roste tedy z nediferencovaných kmenových buněk.[1] Bylo zpopularizováno na začátku 21. století, jako k zdravější a etická alternativa zvířecího masa, jehož produkce značně zatěžuje životní prostředí.[2] Výzkumem výroby umělého masa se v Česku zabývá firma Mewery a firma Bene Meat Technologies.

Historie a vývoj

Z důvodu nadále rostoucí populace a stálých požadavků na maso a další živočišné produkty,[3] jsou zde tlaky na vědu a výzkum umělého masa, které nebude natolik nezatěžovat životní prostředí a bude etičtější než jeho přirozená varianta.[2]

S myšlenkou umělého masa se můžeme potkávat už od počátku 20. století. Samotný Winston Churchill v roce 1932 napsal, že v budoucnu bude možné pěstovat maso bez potřeby těla zvířete.[4] S touto myšlenkou ale nejspíše nepřišel sám, protože už dva roky před ním podobnou myšledku publikovat Fredick Edwin Smith.[5] Zároveň Churchillův přítel a francouzský vědec Alexis Carrel přišel s prací, kdy dokázal úspěšně udržet při životě embryonální kuřecí srdce ex vivo.[6]

Pokrok následoval v roce 1971 první in vitro kultivací umělého masa a to Russellem Rossem, kterému se podařilo vypěstovat hladkou srdeční svalovinu morčete domácího. Buňky si v tomto experimentu udržely morfologii tkáně a rostly v několika vrstvách.[7]

Do přelomu století však nebyl vývoj umělého masa prioritou a spíše se hledělo na výzkum tkání pro medicínské účely.[8] Zlom nastal až objevem myosatelitních buněk a jejich schopností diferencovat a proliferovat v klasické svalové buňky.[9] Od této chvíle vše nabralo rychlý spád. Přišel první patent na industriální výrobu umělého masa pomocí buněčných kultur od Willema van Eelena,[10] přidala se NASA se svým výzkumem pro výrobu potravin kosmonautům na dlouhotrvajících letech[11] a zároveň je dobré zmínit, že se do tohoto odvětví začalo masivně investovat.[12][13]

Velký průlom v rámci popularizace udělal v roce 2013 Mark Post se svým umělým hovězím burgerem, který dostal formou propagace do televizního pořadu, kde byl následně otestován. Tento burger tou dobou stál 325.000 USD,[14] což tou dobou dělalo přes 6,5 milionu korun. Od té doby ale došlo k obrovskému posunu a ač je zatím cena stále vysoká (stovky dolarů za litr média), tak klesá a v budoucnu se očekává i rozumná cena pro spotřebitele.[15]

K roku 2022 stále probíhá výzkum umělého masa pod mnoha firmami po celém světě včetně České republiky. Odhaduje se, že k rozšíření například do supermarketů dojde kolem roku 2025,[16] ale nejdřív se musí zefektivnit metody výroby tak, aby umělé maso bylo cenově dostupnější.

Jako první země světa schválil prodej uměle vyrobeného (kuřecího) masa Singapur v prosinci 2020.[17]

Proces a produkce

Principem je vytvořit svalovou tkáň z pár původních buněk získaných ze zvířete biopsií, aby došlo k získání kmenových buněk, které se budou moci dále proliferovat.[18] Následně se buňky nechají růst na tekutém médiu, které poskytne nutrienty, soli, vitamíny, hormony a růstové faktory.[3] Nejlepší médium, co se těchto zdrojů a hlavně hormonů s růstovými faktory týče, je fetální bovinní sérum (FBS). Zde se však naráží na problém velké ceny a etiky, proto se mnoho laboratoří a startupů snaží hledat značně levnější varianty, které se dají získat pomocí rostlin a mikroorganismů, ale zároveň nebudou ztrácet na kvalitě.[19][20][3]

Buňky začnou přirozeně tvořit krátká svalová vlánka, která jsou následně připevněna na makroporézní houbovité lešení pro vytvoření 3D struktury. Tímto lešením získávají buňky nutrienty a zároveň mechanickým natahováním jsou "vybuzena" k růstu a zvětšení bílkovinného obsahu.[21] Avšak z důvodů zásobování živinami, vodou a kyslíkem je toto zatím maximální technologický strop a opravdové umělé svalstvo, obsahující organizovaná vlákna, cévy, nervy, spojovací vlákna a tukové buňky, je zatím technologickou hudbou zítřka.[22] Na tomto problému ale také pracuje mnoho startupů, které se snaží vyřešit jednotlivé problémy, aby vše nakonec mohlo fungovat jako celek.[3]

Etika a životní prostředí

Jelikož Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) očekává nárůst požadavků na stravu do roku 2050 až o 70%, tak je umělé maso spolu s dalšími novými vynálezy potravinářského odvětví velkou pomocí v této problematice.[3]

Jednou z velkých otázek budoucnosti umělého masa budou také etická úskalí a náboženství. Zatímco v rámci etiky je varianta masa z laboratoře etičtější než kvůli němu zabíjet zvíře, tak otázka náboženství může být mnohem složitější. Otázka totiž bude znít, zda je umělé maso halal nebo košer.[8]

Budoucí vývoj

Jednou z otázek zítřka je cena umělého masa. Lavanya Anandan predikuje, že kolem roku 2030 jej bude možno vidět v supermarketech za rozumnou cenu.[15] Zároveň bude také velká výzva vytvořit umělé maso takové kvality a chuti, jakými disponuje maso "přírodního původu".

Související články

Odkazy

Reference

  1. ↑ Pěstování masa v laboratoři? První umělé hamburgery si objednáme prý už za pár let. Radiožurnál [online]. 2018-03-12 [cit. 2019-04-29]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b HAN. Problémy lidské civilizace má vyřešit hamburger z umělého masa. Stojí čtvrt milionu eur. Hospodářské noviny [online]. 2013-08-05 [cit. 2019-04-29]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d e CHRIKI, Sghaier; HOCQUETTE, Jean-François. The Myth of Cultured Meat: A Review. Frontiers in Nutrition. 2020, roč. 7. Dostupné online [cit. 2022-05-16]. ISSN 2296-861X. DOI 10.3389/fnut.2020.00007/full. 
  4. ↑ CHURCHILL, Winston S. Thoughts and Adventures. [s.l.]: Rosetta Books 463 s. Dostupné online. ISBN 978-0-7953-4965-2. (anglicky) Google-Books-ID: EWmHDwAAQBAJ. 
  5. ↑ BROWN, G. B. Phantom Walls. By Sir Oliver Lodge. (London: Hodder and Stoughton, Ltd. 1929. Pp. xii + 250. Price 5s. net.). Philosophy. 1930-04, roč. 5, čís. 18, s. 311–312. Dostupné online [cit. 2022-05-16]. ISSN 0031-8191. DOI 10.1017/s0031819100013498. 
  6. ↑ CARREL, Alexis. THE CULTURE OF WHOLE ORGANS : I. TECHNIQUE OF THE CULTURE OF THE THYROID GLAND. Journal of Experimental Medicine. 1937-04-01, roč. 65, čís. 4, s. 515–526. Dostupné online [cit. 2022-05-16]. ISSN 0022-1007. DOI 10.1084/jem.65.4.515. 
  7. ↑ ROSS, Russell. THE SMOOTH MUSCLE CELL : II. Growth of Smooth Muscle in Culture and Formation of Elastic Fibers. Journal of Cell Biology. 1971-07-01, roč. 50, čís. 1, s. 172–186. Dostupné online [cit. 2022-05-16]. ISSN 0021-9525. DOI 10.1083/jcb.50.1.172. 
  8. ↑ a b HAMDAN, Mohammad Naqib; POST, Mark J.; RAMLI, Mohd Anuar. Cultured Meat in Islamic Perspective. Journal of Religion and Health. 2018-12-01, roč. 57, čís. 6, s. 2193–2206. Dostupné online [cit. 2022-05-16]. ISSN 1573-6571. DOI 10.1007/s10943-017-0403-3. (anglicky) 
  9. ↑ SEALE, Patrick; RUDNICKI, Michael A. A New Look at the Origin, Function, and “Stem-Cell” Status of Muscle Satellite Cells. Developmental Biology. 2000-02-15, roč. 218, čís. 2, s. 115–124. Dostupné online [cit. 2022-05-16]. ISSN 0012-1606. DOI 10.1006/dbio.1999.9565. (anglicky) 
  10. ↑ INDUSTRIAL SCALE PRODUCTION OF MEAT FROM $i(IN VITRO) CELL CULTURES. Původci vynálezu: Van Eelen WILLEM, Van Kooten WILLEM, Westerhof WIETE. Parametry stát nebo úřad jsou povinné! Parametr číslo je povinný! 1999-06-24. Dostupné: <online> [cit. 2022-05-16]. (anglicky)
  11. ↑ SHAPIRO, Paul. Lab-Grown Meat Is on the Way. Scientific American Blog Network [online]. [cit. 2022-05-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ Lab-Grown Meat a Reality, But Who Will Eat It?. NPR.org. Dostupné online [cit. 2022-05-16]. (anglicky) 
  13. ↑ Test-tube meat science's next leap | The Australian. web.archive.org [online]. 2011-11-02 [cit. 2022-05-16]. Dostupné online. 
  14. ↑ FOUNTAIN, Henry. Building a $325,000 Burger. The New York Times. 2013-05-12. Dostupné online [cit. 2022-05-16]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  15. ↑ a b Accelerating the cultured meat revolution. New Scientist [online]. [cit. 2022-05-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. ↑ MALIŠOVÁ, Klára. Burgery budoucnosti. Uměle kultivované maso by mohlo být v obchodech do pěti let, tvrdí vědci. Seznam Zprávy [online]. 2019-04-05 [cit. 2020-12-03]. Dostupné online. 
  17. ↑ Singapur jako první povolil prodej umělého kuřecího masa. Nugetky jsou vyrobené v bioreaktoru. ČT24.cz [online]. 2020-12-03 [cit. 2020-12-03]. Dostupné online. 
  18. ↑ POST, Mark J. Cultured beef: medical technology to produce food: Cultured beef: medical technology to produce food. Journal of the Science of Food and Agriculture. 2014-04, roč. 94, čís. 6, s. 1039–1041. Dostupné online [cit. 2022-05-16]. DOI 10.1002/jsfa.6474. (anglicky) 
  19. ↑ GSTRAUNTHALER, Gerhard. Alternatives to the use of fetal bovine serum: Serum-free cell culture. ALTEX - Alternatives to animal experimentation. 2003-11-01, roč. 20, čís. 4, s. 275–281. Dostupné online [cit. 2022-05-16]. ISSN 1868-8551. DOI 10.14573/altex.2003.4.257. (anglicky) 
  20. ↑ VALK, Jan van der; BIEBACK, Karen; BUTA, Christiane. Fetal bovine serum (FBS): Past – present – future. ALTEX - Alternatives to animal experimentation. 2018-01-17, roč. 35, čís. 1, s. 99–118. Dostupné online [cit. 2022-05-16]. ISSN 1868-8551. DOI 10.14573/altex.1705101. (anglicky) 
  21. ↑ BEN-ARYE, Tom; LEVENBERG, Shulamit. Tissue Engineering for Clean Meat Production. Frontiers in Sustainable Food Systems. 2019, roč. 3. Dostupné online [cit. 2022-05-16]. ISSN 2571-581X. DOI 10.3389/fsufs.2019.00046/full. 
  22. ↑ HOCQUETTE, Jean-François. Is in vitro meat the solution for the future?. Meat Science. 2016-10-01, roč. 120, čís. Meat for Global Sustainability: 62nd International Congress of Meat Science and Technology (62nd ICoMST), August 14-19, 2016, Bangkok, Thailand, s. 167–176. Dostupné online [cit. 2022-05-16]. ISSN 0309-1740. DOI 10.1016/j.meatsci.2016.04.036. (anglicky) 

Externí odkazy


Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kultivované_maso&oldid=21364687“