Soukání: Porovnání verzí
m Robot: oprava ISBN; kosmetické úpravy |
|||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Soukání''' je technika úpravy [[příze]] sloužící k převíjení z [[potáč]]ů nebo jiné předlohy na [[cívka (příze)|cívky]] vhodné k [[textil]]nímu zpracování a ke zlepšení jakosti příze.<ref>{{Citace elektronické monografie |
'''Soukání''' je technika úpravy [[příze]] sloužící k převíjení z [[potáč]]ů nebo jiné předlohy na [[cívka (příze)|cívky]] vhodné k [[textil]]nímu zpracování a ke zlepšení jakosti příze.<ref>{{Citace elektronické monografie |
||
| titul = What is Winding |
| titul = What is Winding |
||
| url |
| url = http://textilefashionstudy.com/what-is-winding-objectives-and-requirements-of-winding-process/ |
||
| datum vydání = 2012-04-24 |
| datum vydání = 2012-04-24 |
||
| datum přístupu = 2017-07-20 |
| datum přístupu = 2017-07-20 |
||
| vydavatel = Textile Fashion Study |
| vydavatel = Textile Fashion Study |
||
| jazyk = anglicky |
| jazyk = anglicky |
||
}}</ref> |
}}</ref> |
||
== Způsoby soukání == |
== Způsoby soukání == |
||
[[ |
[[Soubor:Spulen 14.jpg|náhled|200px|Schéma soukání s křížovým vinutím]] |
||
* Převíjení ručně předené příze s pomocí jednoduchých nástrojů ([[kolovrat]] a pod.)<ref>{{Citace elektronické monografie |
* Převíjení ručně předené příze s pomocí jednoduchých nástrojů ([[kolovrat]] a pod.)<ref>{{Citace elektronické monografie |
||
| titul = winding yarn on the spinning wheel |
| titul = winding yarn on the spinning wheel |
||
| url |
| url = https://www.youtube.com/watch?v=kNgSiN9WO1o |
||
| datum vydání = 2012-03-24 |
| datum vydání = 2012-03-24 |
||
| datum přístupu = 2017-07-20 |
| datum přístupu = 2017-07-20 |
||
| vydavatel = YouTube |
| vydavatel = YouTube |
||
| jazyk = anglicky |
| jazyk = anglicky |
||
}}</ref> se používá profesionálně pro část přízí z [[kokosové textilní vlákno|kokosových vláken]] a z některých drahých vln (např. [[šáhtúš]]) a při amatérském zpracování některých přízí např. na [[pletenina|ruční pletení]]<ref>{{Citace elektronické monografie |
}}</ref> se používá profesionálně pro část přízí z [[kokosové textilní vlákno|kokosových vláken]] a z některých drahých vln (např. [[šáhtúš]]) a při amatérském zpracování některých přízí např. na [[pletenina|ruční pletení]]<ref>{{Citace elektronické monografie |
||
| titul = Yarn-winding tools |
| titul = Yarn-winding tools |
||
| url |
| url = https://www.pinterest.de/craven0016/yarn-winding-tools/ |
||
| datum vydání = 2017 |
| datum vydání = 2017 |
||
| datum přístupu = 2017-07-20 |
| datum přístupu = 2017-07-20 |
||
| vydavatel = Pinterest |
| vydavatel = Pinterest |
||
| jazyk = anglicky |
| jazyk = anglicky |
||
}}</ref> Jedny z nejstarších nákresů techniky soukání na kolovratu pochází od Leonarda da Vinci z roku 1490<ref>Needham/Kuhn: ''Science and Civilisation in China'', Cambridge University Press 1988, ISBN |
}}</ref> Jedny z nejstarších nákresů techniky soukání na kolovratu pochází od Leonarda da Vinci z roku 1490<ref>Needham/Kuhn: ''Science and Civilisation in China'', Cambridge University Press 1988, {{ISBN|9780521320214}}, str. 164</ref> |
||
Soukací stroje v 21. století se nejčastěji rozdělují podle způsobu navíjení na dvě skupiny: |
Soukací stroje v 21. století se nejčastěji rozdělují podle způsobu navíjení na dvě skupiny: |
||
* Stroje s '''křížovým vinutím''' používané pro téměř všechny staplové prstencové příze. |
* Stroje s '''křížovým vinutím''' používané pro téměř všechny staplové prstencové příze. |
||
* Stroje s tzv. '''přesným vinutím''' k soukání filamentů a ostatních přízí pro zvláštní účely.<ref>{{Citace elektronické monografie |
* Stroje s tzv. '''přesným vinutím''' k soukání filamentů a ostatních přízí pro zvláštní účely.<ref>{{Citace elektronické monografie |
||
| titul = Types of Winding |
| titul = Types of Winding |
||
| url |
| url = http://www.textileschool.com/articles/602/types-of-winding |
||
| datum vydání = 2017 |
| datum vydání = 2017 |
||
| datum přístupu = 2017-07-20 |
| datum přístupu = 2017-07-20 |
||
| vydavatel = Textile School |
| vydavatel = Textile School |
||
| jazyk = anglicky |
| jazyk = anglicky |
||
}}</ref> |
}}</ref> |
||
== Soukací stroje == |
== Soukací stroje == |
||
=== Z historie === |
=== Z historie === |
||
Jednoduchý soukací stroj byl vynalezen kolem roku 1750, v roce 1808 byl v provozu první stroj na soukání z potáčů. V roce 1863 se začaly používat |
Jednoduchý soukací stroj byl vynalezen kolem roku 1750, v roce 1808 byl v provozu první stroj na soukání z potáčů. V roce 1863 se začaly používat při soukání štěrbinové čističe příze, od roku 1904 s mechanickým vazačem uzlů. Elektronické čističe jsou v provozu od roku 1963 a v 70. letech 20. století byly instalovány první plně automatické stroje.<ref name = "Tal"> Talavášek: ''Tkalcovská příručka'', SNTL Praha 1980, str. 181</ref> Asi o 20 let později byly první vazače uzlů nahrazeny pneumatickým [[Splicing (příze)|splicingem]].<ref name = "Spl">{{Citace elektronické monografie |
||
| titul = Different Splicing System |
| titul = Different Splicing System |
||
| url |
| url = http://textilecentre.blogspot.com/2014/01/different-splicing-systems-used-in.html |
||
| datum vydání = 2014-01-11 |
| datum vydání = 2014-01-11 |
||
| datum přístupu = 2017-06-27a |
| datum přístupu = 2017-06-27a |
||
| vydavatel = Textile Centre |
| vydavatel = Textile Centre |
||
| jazyk = anglicky |
| jazyk = anglicky |
||
}}</ref> |
}}</ref> |
||
[[Soubor:Konische_Garnspulen_ungef%C3%A4rbt.jpeg| |
[[Soubor:Konische_Garnspulen_ungef%C3%A4rbt.jpeg|náhled|150px|Kuželovité cívky s křížovým vinutím]] |
||
=== Konstrukce strojů === |
=== Konstrukce strojů === |
||
V 21. století se vyrábějí soukací stroje v mnoha variantách.<ref>{{Citace elektronické monografie |
V 21. století se vyrábějí soukací stroje v mnoha variantách.<ref>{{Citace elektronické monografie |
||
| titul = Yarn Winder |
| titul = Yarn Winder |
||
| url |
| url = http://www.occupationalinfo.org/68/681685154.html |
||
| datum vydání = 1995-2015 |
| datum vydání = 1995-2015 |
||
| datum přístupu = 2017-07-20 |
| datum přístupu = 2017-07-20 |
||
| vydavatel = DOT |
| vydavatel = DOT |
||
| jazyk = anglicky |
| jazyk = anglicky |
||
}}</ref> Jednotlivé části |
}}</ref> Jednotlivé části stroje jsou přizpůsobeny druhu zpracovávaného materiálu, účelu použití nasoukaných cívek a počtu soukacích míst (jednotlivě soukaných nití), soukání však vždy probíhá v následujícím sledu: |
||
předloha – napínací zařízení (brzdění) |
předloha – napínací zařízení (brzdění) – navíjecí zařízení – navíjená cívka.<ref name = "Pos"> Pospíšil a kol.: ''Příručka textilního odborníka'', SNTL Praha 1981, str. 607</ref> |
||
==== Předloha ==== |
==== Předloha ==== |
||
Jako předloha k soukání jsou známé [[potáč]]e od [[prstencový dopřádací stroj|dopřádacích]] a [[skaní|skacích strojů]], kotoučové a kónické cívky, [[barvení příze| |
Jako předloha k soukání jsou známé [[potáč]]e od [[prstencový dopřádací stroj|dopřádacích]] a [[skaní|skacích strojů]], kotoučové a kónické cívky, [[barvení příze|přadena]], zřídka: ''raketové'' a ''lahvové cívky'', [[vytáč]]e<ref>{{Citace elektronické monografie |
||
| titul = Cívečnice |
| titul = Cívečnice |
||
| url |
| url = http://spisy.upv.cz/Patents/FullDocuments/117/117705.pdf |
||
| datum vydání = 1966-03-15 |
| datum vydání = 1966-03-15 |
||
| datum přístupu = 2017-07-20 |
| datum přístupu = 2017-07-20 |
||
| vydavatel = Úřad pro patenty a vynálezy |
| vydavatel = Úřad pro patenty a vynálezy |
||
| jazyk = česky |
| jazyk = česky |
||
}}</ref> |
}}</ref> |
||
==== Napínací zařízení ==== |
==== Napínací zařízení ==== |
||
Napětí příze se řídí nastavitelnými brzdičkami, kterými soukaný materiál prochází. Pro [[stapl]]ové příze se nejčastěji používají ''talířové'', pro [[filament]]y ''hřebenové brzdy''.<ref name = "Tal"/> |
Napětí příze se řídí nastavitelnými brzdičkami, kterými soukaný materiál prochází. Pro [[stapl]]ové příze se nejčastěji používají ''talířové'', pro [[filament]]y ''hřebenové brzdy''.<ref name = "Tal"/> |
||
==== Navíjení ==== |
==== Navíjení ==== |
||
Dutinka je nasazena na vřetenu, které se otáčí přímým pohonem nebo třením dutinky o hnací buben. Rozvod příze po délce dutinky je konstruován v různých variantách, zásadně se rozeznávají stroje s křížovým a s přesným vinutím. |
Dutinka je nasazena na vřetenu, které se otáčí přímým pohonem nebo třením dutinky o hnací buben. Rozvod příze po délce dutinky je konstruován v různých variantách, zásadně se rozeznávají stroje s křížovým a s přesným vinutím. |
||
* U křížového vinutí se vodič příze pohybuje tak, aby se jednotlivé vrstvy nad sebou překřížily. Vinutí je poměrně řidší, avšak stabilní i na hranách cívky.<ref>{{Citace elektronické monografie |
* U křížového vinutí se vodič příze pohybuje tak, aby se jednotlivé vrstvy nad sebou překřížily. Vinutí je poměrně řidší, avšak stabilní i na hranách cívky.<ref>{{Citace elektronické monografie |
||
| titul = Types of Winding |
| titul = Types of Winding |
||
| url |
| url = http://www.textileschool.com/articles/602/types-of-winding |
||
| datum vydání = 2017 |
| datum vydání = 2017 |
||
| datum přístupu = 2017-07-20 |
| datum přístupu = 2017-07-20 |
||
| vydavatel = Textile School |
| vydavatel = Textile School |
||
| jazyk = anglicky |
| jazyk = anglicky |
||
}}</ref> |
}}</ref> |
||
[[ |
[[Soubor:Bobines (4732394303).jpg|náhled|150px|Příze soukané s přesným vinutím]] |
||
:Měrná hmotnost (hustota) vinutí [[osnova (textil)|osnovních]] nebo [[útek|útkových přízí]] se udává s 5-6 g/cm<sup>3</sup>, cívky pro [[barvení textilií|barvení]] mají mít hustotu 2,8-3,5 g/cm<sup>3</sup>.<ref name = "Tal"/> Navíjecí rychlost dosahuje 1500 m/min.<ref name = "Win">{{Citace elektronické monografie |
:Měrná hmotnost (hustota) vinutí [[osnova (textil)|osnovních]] nebo [[útek|útkových přízí]] se udává s 5-6 g/cm<sup>3</sup>, cívky pro [[barvení textilií|barvení]] mají mít hustotu 2,8-3,5 g/cm<sup>3</sup>.<ref name = "Tal"/> Navíjecí rychlost dosahuje 1500 m/min.<ref name = "Win">{{Citace elektronické monografie |
||
| titul = Winding Solutions |
| titul = Winding Solutions |
||
| url |
| url = http://www.ssm.ch/eng/winding-solutions_31248.shtml |
||
| datum vydání = 2017 |
| datum vydání = 2017 |
||
| datum přístupu = 2017-07-22 |
| datum přístupu = 2017-07-22 |
||
| vydavatel = SSM |
| vydavatel = SSM |
||
| jazyk = anglicky |
| jazyk = anglicky |
||
}}</ref> |
}}</ref> |
||
* Stroje s přesným vinutím mají navzájem nezávislý pohon cívky a rozvaděče niti. Rychlosti obou elementů se dají průběžně přizpůsobovat, takže se může dosáhnout (až o 70 %) hustější, téměř paralelní vinutí bez pruhování a jiných vad. |
* Stroje s přesným vinutím mají navzájem nezávislý pohon cívky a rozvaděče niti. Rychlosti obou elementů se dají průběžně přizpůsobovat, takže se může dosáhnout (až o 70 %) hustější, téměř paralelní vinutí bez pruhování a jiných vad. |
||
:S přesným vinutím se soukají např. [[filament]]y, u kterých by se mohl poškodit povrch cívky při křížovém vinutí nebo útkové [[stapl]]ové příze pro rychloběžné [[tkací stroj|bezčlunkové tkací stroje]].<ref name="Oxt">Oxtoby: ''Spun Yarn Technology'',Butterworth-Heinemann 2013, ISBN |
:S přesným vinutím se soukají např. [[filament]]y, u kterých by se mohl poškodit povrch cívky při křížovém vinutí nebo útkové [[stapl]]ové příze pro rychloběžné [[tkací stroj|bezčlunkové tkací stroje]].<ref name="Oxt">Oxtoby: ''Spun Yarn Technology'',Butterworth-Heinemann 2013, {{ISBN|9781483161808}}, str. 185</ref> |
||
:Stroje jsou konstruovány na navíjecí rychlost do 2500 m/min.<ref name = "Win"/> |
:Stroje jsou konstruovány na navíjecí rychlost do 2500 m/min.<ref name = "Win"/> |
||
==== Navíjená cívka ==== |
==== Navíjená cívka ==== |
||
Nejpoužívanější je kuželový tvar cívek. Mimo toho jsou známé: válcový, bikónický, terčový, variokónický a raketový tvar.<ref name = "Tal"/> Délka návinu bývá v rozsahu 155-320 mm, hmotnost až 24 kg.<ref name = "Win"/> |
Nejpoužívanější je kuželový tvar cívek. Mimo toho jsou známé: válcový, bikónický, terčový, variokónický a raketový tvar.<ref name = "Tal"/> Délka návinu bývá v rozsahu 155-320 mm, hmotnost až 24 kg.<ref name = "Win"/> |
||
Dutinky jsou nejčastěji z tuženého papíru, pro přesné vinutí z plastiku, pro barvení příze perforované.<ref>{{Citace elektronické monografie |
Dutinky jsou nejčastěji z tuženého papíru, pro přesné vinutí z plastiku, pro barvení příze perforované.<ref>{{Citace elektronické monografie |
||
| titul = Conical cross-winding tubes |
| titul = Conical cross-winding tubes |
||
| url |
| url = http://www.herbster.de/en/products/cross-winding-tubes.html |
||
| datum vydání = 2017 |
| datum vydání = 2017 |
||
| datum přístupu = 2017-07-22 |
| datum přístupu = 2017-07-22 |
||
| vydavatel = Herbster Hülsen |
| vydavatel = Herbster Hülsen |
||
| jazyk = anglicky |
| jazyk = anglicky |
||
}}</ref> |
}}</ref> |
||
[[Soubor:Coner.JPG| |
[[Soubor:Coner.JPG|náhled|vpravo|200px|Poloautomatický soukací stroj ze 70. let 20. století]] |
||
=== Přídavná zařízení === |
=== Přídavná zařízení === |
||
==== Kontrola a čištění příze ==== |
==== Kontrola a čištění příze ==== |
||
Řádek 117: | Řádek 117: | ||
| datum archivace = 2016-05-26 |
| datum archivace = 2016-05-26 |
||
| nedostupné = ano |
| nedostupné = ano |
||
}}</ref> K čisticímu ústrojí patří zpravidla [[splicing (příze)|splicer]], s pomocí kterého se automaticky spojují konce niti přetržené čističem při odstraňování vady. |
}}</ref> K čisticímu ústrojí patří zpravidla [[splicing (příze)|splicer]], s pomocí kterého se automaticky spojují konce niti přetržené čističem při odstraňování vady. |
||
Kompletní zařízení je konstruováno buďto pro každou soukací jednotku nebo jako pojízdný robot obsluhující 5 až 10 jednotek.<ref name = "Tal"/> |
Kompletní zařízení je konstruováno buďto pro každou soukací jednotku nebo jako pojízdný robot obsluhující 5 až 10 jednotek.<ref name = "Tal"/> |
||
Řádek 125: | Řádek 125: | ||
Od konce 70. let 20. století se vyrábějí soukací stroje s různým stupněm automatizace. U plně automatizovaných zařízení obsluha pouze přiváží do zásobníku bedny s potáči a odváží nasoukané cívky.<ref name = "Tal"/><ref>{{Citace elektronické monografie |
Od konce 70. let 20. století se vyrábějí soukací stroje s různým stupněm automatizace. U plně automatizovaných zařízení obsluha pouze přiváží do zásobníku bedny s potáči a odváží nasoukané cívky.<ref name = "Tal"/><ref>{{Citace elektronické monografie |
||
| titul = Autoconer 6 |
| titul = Autoconer 6 |
||
| url |
| url = http://schlafhorst.saurer.com/fileadmin/Schlafhorst/pdf/Spulen/Autoconer_6_2015/AC6.2_Bro_Aktualisierung_DE_1215_Web.pdf |
||
| datum vydání = 2017 |
| datum vydání = 2017 |
||
| datum přístupu = 2017-07-24 |
| datum přístupu = 2017-07-24 |
||
| vydavatel = Saurer Schlafhorst |
| vydavatel = Saurer Schlafhorst |
||
| jazyk = anglicky |
| jazyk = anglicky |
||
}}</ref> |
}}</ref> |
||
=== Zvláštní konstrukce === |
=== Zvláštní konstrukce === |
||
* Formáty cívek, které jsou zcela odlišné od standardních strojů, se soukají např. na zařízeních pro [[kaneta|útek na člunkové tkací stroje]], pro tkací stroje na [[stuha|stuhy]] a pro ''láhvové cívky'' (barvení příze).<ref name="Leh">Rath: ''Lehrbuch der Textilchemie'', Springer-Verlag 2013, ISBN |
* Formáty cívek, které jsou zcela odlišné od standardních strojů, se soukají např. na zařízeních pro [[kaneta|útek na člunkové tkací stroje]], pro tkací stroje na [[stuha|stuhy]] a pro ''láhvové cívky'' (barvení příze).<ref name="Leh">Rath: ''Lehrbuch der Textilchemie'', Springer-Verlag 2013, {{ISBN|9783662000649}}, str. 562-563 </ref> |
||
* Stroje na přesoukání příze z obarvených (nebo mercerovaných) [[přadeno|přaden]] na křížové cívky.<ref>{{Citace elektronické monografie |
* Stroje na přesoukání příze z obarvených (nebo mercerovaných) [[přadeno|přaden]] na křížové cívky.<ref>{{Citace elektronické monografie |
||
| titul = Způsob výroby hadovek |
| titul = Způsob výroby hadovek |
||
| url |
| url = http://spisy.upv.cz/Patents/FullDocuments/101/101051.pdf |
||
| datum vydání = 1960-08-10 |
| datum vydání = 1960-08-10 |
||
| datum přístupu = 2017-07-20 |
| datum přístupu = 2017-07-20 |
||
| vydavatel = Úřad pro patenty a vynálezy |
|||
| jazyk = česky |
| jazyk = česky |
||
}}</ref> |
}}</ref> |
||
== Poznámka == |
== Poznámka == |
||
Navíjení příze do přaden (k barvení nebo sušení) a do klubek (na ruční pletení) má sice jistou podobnost se soukáním, liší se např. tím, že příze nezůstane po navinutí na žádném pevném nosiči. Odborný název této činnosti je ''motání.''<ref>Souček: ''Technologie přádelnictví'', Státní nakladatelství technické literatury, Praha 1986, s. 169-171</ref> |
Navíjení příze do přaden (k barvení nebo sušení) a do klubek (na ruční pletení) má sice jistou podobnost se soukáním, liší se např. tím, že příze nezůstane po navinutí na žádném pevném nosiči. Odborný název této činnosti je ''motání.''<ref>Souček: ''Technologie přádelnictví'', Státní nakladatelství technické literatury, Praha 1986, s. 169-171</ref> |
||
== Reference == |
== Reference == |
||
Řádek 152: | Řádek 152: | ||
== Literatura == |
== Literatura == |
||
* Přesné vinutí |
* Přesné vinutí |
||
(německy) Fries: Weberei-Technik, str.2.27-2.28, ISBN |
(německy) Fries: Weberei-Technik, str.2.27-2.28, {{ISBN|3926685395}}, Gesamttextil, (Frankfurt/Main 1988) |
||
* Ostatní údaje |
* Ostatní údaje |
Verze z 8. 6. 2020, 12:21
Soukání je technika úpravy příze sloužící k převíjení z potáčů nebo jiné předlohy na cívky vhodné k textilnímu zpracování a ke zlepšení jakosti příze.[1]
Způsoby soukání
- Převíjení ručně předené příze s pomocí jednoduchých nástrojů (kolovrat a pod.)[2] se používá profesionálně pro část přízí z kokosových vláken a z některých drahých vln (např. šáhtúš) a při amatérském zpracování některých přízí např. na ruční pletení[3] Jedny z nejstarších nákresů techniky soukání na kolovratu pochází od Leonarda da Vinci z roku 1490[4]
Soukací stroje v 21. století se nejčastěji rozdělují podle způsobu navíjení na dvě skupiny:
- Stroje s křížovým vinutím používané pro téměř všechny staplové prstencové příze.
- Stroje s tzv. přesným vinutím k soukání filamentů a ostatních přízí pro zvláštní účely.[5]
Soukací stroje
Z historie
Jednoduchý soukací stroj byl vynalezen kolem roku 1750, v roce 1808 byl v provozu první stroj na soukání z potáčů. V roce 1863 se začaly používat při soukání štěrbinové čističe příze, od roku 1904 s mechanickým vazačem uzlů. Elektronické čističe jsou v provozu od roku 1963 a v 70. letech 20. století byly instalovány první plně automatické stroje.[6] Asi o 20 let později byly první vazače uzlů nahrazeny pneumatickým splicingem.[7]
Konstrukce strojů
V 21. století se vyrábějí soukací stroje v mnoha variantách.[8] Jednotlivé části stroje jsou přizpůsobeny druhu zpracovávaného materiálu, účelu použití nasoukaných cívek a počtu soukacích míst (jednotlivě soukaných nití), soukání však vždy probíhá v následujícím sledu:
předloha – napínací zařízení (brzdění) – navíjecí zařízení – navíjená cívka.[9]
Předloha
Jako předloha k soukání jsou známé potáče od dopřádacích a skacích strojů, kotoučové a kónické cívky, přadena, zřídka: raketové a lahvové cívky, vytáče[10]
Napínací zařízení
Napětí příze se řídí nastavitelnými brzdičkami, kterými soukaný materiál prochází. Pro staplové příze se nejčastěji používají talířové, pro filamenty hřebenové brzdy.[6]
Dutinka je nasazena na vřetenu, které se otáčí přímým pohonem nebo třením dutinky o hnací buben. Rozvod příze po délce dutinky je konstruován v různých variantách, zásadně se rozeznávají stroje s křížovým a s přesným vinutím.
- U křížového vinutí se vodič příze pohybuje tak, aby se jednotlivé vrstvy nad sebou překřížily. Vinutí je poměrně řidší, avšak stabilní i na hranách cívky.[11]
- Měrná hmotnost (hustota) vinutí osnovních nebo útkových přízí se udává s 5-6 g/cm3, cívky pro barvení mají mít hustotu 2,8-3,5 g/cm3.[6] Navíjecí rychlost dosahuje 1500 m/min.[12]
- Stroje s přesným vinutím mají navzájem nezávislý pohon cívky a rozvaděče niti. Rychlosti obou elementů se dají průběžně přizpůsobovat, takže se může dosáhnout (až o 70 %) hustější, téměř paralelní vinutí bez pruhování a jiných vad.
- S přesným vinutím se soukají např. filamenty, u kterých by se mohl poškodit povrch cívky při křížovém vinutí nebo útkové staplové příze pro rychloběžné bezčlunkové tkací stroje.[13]
- Stroje jsou konstruovány na navíjecí rychlost do 2500 m/min.[12]
Nejpoužívanější je kuželový tvar cívek. Mimo toho jsou známé: válcový, bikónický, terčový, variokónický a raketový tvar.[6] Délka návinu bývá v rozsahu 155-320 mm, hmotnost až 24 kg.[12]
Dutinky jsou nejčastěji z tuženého papíru, pro přesné vinutí z plastiku, pro barvení příze perforované.[14]
Přídavná zařízení
Kontrola a čištění příze
Asi od 80. let 20. století patří ke standardnímu vybavení soukacích strojů elektronické čističe nastavitelné na určitou toleranci odchylek od dané jemnosti probíhající niti.[15] K čisticímu ústrojí patří zpravidla splicer, s pomocí kterého se automaticky spojují konce niti přetržené čističem při odstraňování vady.
Kompletní zařízení je konstruováno buďto pro každou soukací jednotku nebo jako pojízdný robot obsluhující 5 až 10 jednotek.[6]
Parafinování
Povrch příze na pletení, šicích nití a útkových přízí pro některé druhy bezčlunkových tkacích strojů se musí hladit. Tato úprava se provádí na soukacích strojích třením nitě o váleček z tuhého parafinu nebo namáčením v tekutém vosku před navíjením na cívku.[6]
Automatizace
Od konce 70. let 20. století se vyrábějí soukací stroje s různým stupněm automatizace. U plně automatizovaných zařízení obsluha pouze přiváží do zásobníku bedny s potáči a odváží nasoukané cívky.[6][16]
Zvláštní konstrukce
- Formáty cívek, které jsou zcela odlišné od standardních strojů, se soukají např. na zařízeních pro útek na člunkové tkací stroje, pro tkací stroje na stuhy a pro láhvové cívky (barvení příze).[17]
Poznámka
Navíjení příze do přaden (k barvení nebo sušení) a do klubek (na ruční pletení) má sice jistou podobnost se soukáním, liší se např. tím, že příze nezůstane po navinutí na žádném pevném nosiči. Odborný název této činnosti je motání.[19]
Reference
- ↑ What is Winding [online]. Textile Fashion Study, 2012-04-24 [cit. 2017-07-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ winding yarn on the spinning wheel [online]. YouTube, 2012-03-24 [cit. 2017-07-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Yarn-winding tools [online]. Pinterest, 2017 [cit. 2017-07-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Needham/Kuhn: Science and Civilisation in China, Cambridge University Press 1988, ISBN 9780521320214, str. 164
- ↑ Types of Winding [online]. Textile School, 2017 [cit. 2017-07-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e f g Talavášek: Tkalcovská příručka, SNTL Praha 1980, str. 181
- ↑ Different Splicing System [online]. Textile Centre, 2014-01-11 [cit. 2017-06-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Yarn Winder [online]. DOT, 1995-2015 [cit. 2017-07-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Pospíšil a kol.: Příručka textilního odborníka, SNTL Praha 1981, str. 607
- ↑ Cívečnice [online]. Úřad pro patenty a vynálezy, 1966-03-15 [cit. 2017-07-20]. Dostupné online.
- ↑ Types of Winding [online]. Textile School, 2017 [cit. 2017-07-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c Winding Solutions [online]. SSM, 2017 [cit. 2017-07-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Oxtoby: Spun Yarn Technology,Butterworth-Heinemann 2013, ISBN 9781483161808, str. 185
- ↑ Conical cross-winding tubes [online]. Herbster Hülsen, 2017 [cit. 2017-07-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Yarn Clearing [online]. Uster, 2017 [cit. 2017-06-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-05-26. (anglicky)
- ↑ Autoconer 6 [online]. Saurer Schlafhorst, 2017 [cit. 2017-07-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Rath: Lehrbuch der Textilchemie, Springer-Verlag 2013, ISBN 9783662000649, str. 562-563
- ↑ Způsob výroby hadovek [online]. Úřad pro patenty a vynálezy, 1960-08-10 [cit. 2017-07-20]. Dostupné online.
- ↑ Souček: Technologie přádelnictví, Státní nakladatelství technické literatury, Praha 1986, s. 169-171
Literatura
- Přesné vinutí
(německy) Fries: Weberei-Technik, str.2.27-2.28, ISBN 3926685395, Gesamttextil, (Frankfurt/Main 1988)
- Ostatní údaje
Kolektiv autorů: Tkalcovská příručka, str. 154-247, (SNTL Praha 1980)