Kaneta

Kaneta je odborné označení pro útkovou cívku (angl.: weft pirn, něm.: Schussspule).

Útkové cívky: vlevo kaneta, vpravo útek ke tkaní na ručním stavu

Je to kuželovitá dutinka ze dřeva nebo z plastiku v běžných délkách 170-220 mm a průměrech 12-26 mm, na kterou se navíjí útková nit k použití na člunkových tkacích strojích. Nit se podává z křížové cívky a navíjí na kanetu ve tvaru potáče (průměr 27-30 mm). Kaneta se nasazuje do člunku tkacího stroje, odkud se pak odvíjí při průchodu člunku prošlupem.

Kanetovací stroje

Kanetovací stroj z druhé poloviny 20. století

Stroje k navíjení příze na útkové cívky se staví asi od začátku 20. století.

V 1. dekádě 21. století se konstruují stroje se 4 až 80 vývody s individuálním pohonem na každý vývod nebo na čtyři vývody. Stroje jsou vybaveny různým stupněm automatizace při manipulaci s dutinkami a s plnými potáči. Dutinky nasazené na horizontálně uložených vřetenech se otáčejí konstantní rychlostí (max. cca 12 000 ot/min), vedení niti se nastavuje podle potřeby.

Soukací jednotka přímo na tkacím stroji

Jeden z nejstarších patentů na soukání útku na tkacím stroji byl podán v roce 1924 v Japonsku.

UNIFIL na tkacím stroji Northrop z roku 1958

Sériová výroba těchto zařízení začala v 50. letech 20. století pod označením UNIFIL. Nasoukané kanety se nasazují automaticky do člunku,v oběhu bývá celkem 12 cívek. U novějších konstrukcí je se dá soukat i útek ve více barvách, jejichž pořadí zanášení do tkaniny se provádí podle nastaveného programu. V 21. století se však ve světě nabízejí jen starší použité stroje s unifilem.

Vývoj systému soukání kanet považovali odborníci v 80. letech 20. století za ukončený. V roce 2013 se však ve světě ještě téměř polovina tkanin vyráběla na člunkových strojích, nové soukací stroje na útkové cívky jsou proto nadále nutné. Jejich výroba se ovšem přesunula z Evropy do Asie.