Glenn Curtiss: Porovnání verzí
m přidána Kategorie:Nositelé Záslužného leteckého kříže (USA) za použití HotCat |
m Robot: oprava ISBN; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{infobox - osoba}} |
{{infobox - osoba}} |
||
'''Glenn Hammond Curtiss''' ([[21. květen|21. května]] [[1878]] [[Hammondsport]] – [[23. červenec|23. července]] [[1930]] [[Buffalo]]) byl [[spojené státy americké|americký]] průkopník letectví, zakladatel [[Curtiss Aeroplane and Motor Company]], v současnosti části [[Curtiss-Wright|Curtiss-Wright Corporation]]. |
'''Glenn Hammond Curtiss''' ([[21. květen|21. května]] [[1878]] [[Hammondsport]] – [[23. červenec|23. července]] [[1930]] [[Buffalo]]) byl [[spojené státy americké|americký]] průkopník letectví, zakladatel [[Curtiss Aeroplane and Motor Company]], v současnosti části [[Curtiss-Wright|Curtiss-Wright Corporation]]. |
||
== Život == |
== Život == |
||
G. H. Curtiss začal s vyděláváním peněz již jako školák ve funkci poslíčka telegrafního úřadu. Svého prvního zaměstnání u fotografické společnosti Eastman-Kodak využil jako jeden z prvních leteckých průkopníků systematickým dokumentováním své činnosti na filmový pás. |
G. H. Curtiss začal s vyděláváním peněz již jako školák ve funkci poslíčka telegrafního úřadu. Svého prvního zaměstnání u fotografické společnosti Eastman-Kodak využil jako jeden z prvních leteckých průkopníků systematickým dokumentováním své činnosti na filmový pás. |
||
=== Cyklista a motocyklista === |
=== Cyklista a motocyklista === |
||
[[Soubor:Glenn Curtiss on his V-8 motorcycle, Ormond Beach, Florida 1907.jpg| |
[[Soubor:Glenn Curtiss on his V-8 motorcycle, Ormond Beach, Florida 1907.jpg|náhled|Glenn Curtiss na stroji Curtiss V8]] |
||
V roce 1895 si Glenn Curtiss koupil své první [[jízdní kolo]]. Účastnil se cyklistických závodů a v roce 1896 zvítězil v [[New York]]u. Roku 1901 si se zkušenostmi ze závodů otevřel ve svém rodném Hammondsportu na západě státu New York dílnu na výrobu [[jízdní kolo|jízdních kol]], které prodával pod značkou „Hercules“. |
V roce 1895 si Glenn Curtiss koupil své první [[jízdní kolo]]. Účastnil se cyklistických závodů a v roce 1896 zvítězil v [[New York]]u. Roku 1901 si se zkušenostmi ze závodů otevřel ve svém rodném Hammondsportu na západě státu New York dílnu na výrobu [[jízdní kolo|jízdních kol]], které prodával pod značkou „Hercules“. |
||
V roce 1902 začal Curtiss vyrábět na přání zákazníků vlastní [[motocykl]]y osazené lehkými [[jednoválcový motor|jednoválcovými motory]], které sám konstruoval. V roce 1903 uvedl na trh jako první americký výrobce motocykl s [[Vidlicový motor|dvouválcovým vidlicovým motorem]] nazvaný „Hercules–Twin“. Koncem roku 1903 změnil název firmy, která nyní nesla jeho jméno.<ref>Jerry Hatfield: Standard Catalog of American Motorcycles. 1898-1981. Krause Publications, ISBN |
V roce 1902 začal Curtiss vyrábět na přání zákazníků vlastní [[motocykl]]y osazené lehkými [[jednoválcový motor|jednoválcovými motory]], které sám konstruoval. V roce 1903 uvedl na trh jako první americký výrobce motocykl s [[Vidlicový motor|dvouválcovým vidlicovým motorem]] nazvaný „Hercules–Twin“. Koncem roku 1903 změnil název firmy, která nyní nesla jeho jméno.<ref>Jerry Hatfield: Standard Catalog of American Motorcycles. 1898-1981. Krause Publications, {{ISBN|978-0-89689-949-0}}, s. 237</ref> |
||
V roce 1903 se svým strojem zvítězil v prvním americkém motocyklovém [[závody do vrchu|závodě do vrchu]], v lednu 1904 stanovil se strojem „V–Twin“ s motorem o objemu 695 cm³ rychlostní rekord 67,3 mil v hodině (108,3 km/h) v závodě na 10 [[míle|mil]].<ref>Jerry Hatfield: Standard Catalog of American Motorcycles. 1898-1981. Krause Publications, ISBN |
V roce 1903 se svým strojem zvítězil v prvním americkém motocyklovém [[závody do vrchu|závodě do vrchu]], v lednu 1904 stanovil se strojem „V–Twin“ s motorem o objemu 695 cm³ rychlostní rekord 67,3 mil v hodině (108,3 km/h) v závodě na 10 [[míle|mil]].<ref>Jerry Hatfield: Standard Catalog of American Motorcycles. 1898-1981. Krause Publications, {{ISBN|978-0-89689-949-0}}, s. 44</ref> |
||
24. ledna 1907 zajel s motocyklem [[Curtiss V8]] o výkonu asi 40 [[koňská síla|koní]] na trati v [[Ormond Beach]] na [[Florida|Floridě]] neoficiální [[seznam rychlostních rekordů motocyklů|rychlostní]] [[rekord]] 219,4 km/h. Curtiss tak byl až do roku 1911 „nejrychlejším mužem světa“, tento titul uváděly i tehdejší noviny.<ref name="Roseberry" |
24. ledna 1907 zajel s motocyklem [[Curtiss V8]] o výkonu asi 40 [[koňská síla|koní]] na trati v [[Ormond Beach]] na [[Florida|Floridě]] neoficiální [[seznam rychlostních rekordů motocyklů|rychlostní]] [[rekord]] 219,4 km/h. Curtiss tak byl až do roku 1911 „nejrychlejším mužem světa“, tento titul uváděly i tehdejší noviny.<ref name="Roseberry"/> Tento rekord na motocyklu překonal až 31. srpna 1930 Joseph S. Wright na stroji „OEC Temple“ firmy [[J.A.P.]].<ref>The Art Of The Motorcycle. Guggenheim Museum, Las Vegas. {{ISBN|0-89207-207-5}}. S. 107</ref> |
||
[[vzduchové chlazení spalovacích motorů|Vzduchem chlazený motor]] vlastní konstrukce byl navržen pro použití v letectví.<ref>House 2003, s. 40.</ref> Motocykl je vystaven v [[Smithsonian Institution]].<ref>[http://www.nasm.si.edu/imageDetail.cfm?imageID=1553 "Curtiss V-8 Motorcycle."] {{Wayback|url=http://www.nasm.si.edu/imageDetail.cfm?imageID=1553 |date=20100906140855 }} ''Smithsonian Air and Space Museum Collections.'' Retrieved: February 24, 2011.</ref> Curtissův úspěch posílil jeho pověst vedoucího výrobce vysoce výkonných strojů a motorů.<ref>Hatch 2007, s. 36.</ref> |
[[vzduchové chlazení spalovacích motorů|Vzduchem chlazený motor]] vlastní konstrukce byl navržen pro použití v letectví.<ref>House 2003, s. 40.</ref> Motocykl je vystaven v [[Smithsonian Institution]].<ref>[http://www.nasm.si.edu/imageDetail.cfm?imageID=1553 "Curtiss V-8 Motorcycle."] {{Wayback|url=http://www.nasm.si.edu/imageDetail.cfm?imageID=1553 |date=20100906140855 }} ''Smithsonian Air and Space Museum Collections.'' Retrieved: February 24, 2011.</ref> Curtissův úspěch posílil jeho pověst vedoucího výrobce vysoce výkonných strojů a motorů.<ref>Hatch 2007, s. 36.</ref> |
||
=== Letectví === |
=== Letectví === |
||
[[ |
[[Soubor:Glenn Curtiss's pilot license.jpg|náhled|Pilotní průkaz Glenna H. Curtisse]] |
||
Již od roku 1904 spolupracoval s [[Kalifornie|kalifornským]] konstruktérem [[balon]]ů a [[vzducholoď|vzducholodí]] [[Thomas Scott Baldwin|Tomem S. Baldwinem]], kterému dodával pohonné jednotky pro vzducholodě. S vidlicovým motorem Curtiss 9 HP, určeným pro motocykly létala také Baldwinova [[vzducholoď]] „California Arrow“<ref>[http://welweb.org/ThenandNow/California%20Arrow.html Baldwin California Arrow], {{en}}, 2017-01-27</ref>, která v roce 1904 v [[Spojené státy americké|USA]] uskutečnila první let na uzavřeném okruhu. Šlo o první řiditelnou vzducholoď v USA.<ref name="Roseberry" |
Již od roku 1904 spolupracoval s [[Kalifornie|kalifornským]] konstruktérem [[balon]]ů a [[vzducholoď|vzducholodí]] [[Thomas Scott Baldwin|Tomem S. Baldwinem]], kterému dodával pohonné jednotky pro vzducholodě. S vidlicovým motorem Curtiss 9 HP, určeným pro motocykly létala také Baldwinova [[vzducholoď]] „California Arrow“<ref>[http://welweb.org/ThenandNow/California%20Arrow.html Baldwin California Arrow], {{en}}, 2017-01-27</ref>, která v roce 1904 v [[Spojené státy americké|USA]] uskutečnila první let na uzavřeném okruhu. Šlo o první řiditelnou vzducholoď v USA.<ref name="Roseberry"/> V roce 1907, pozval [[Alexander Graham Bell]] Curtisse k vývoji vhodného motoru pro stroj těžší vzduchu. Bell představil Curtisse jako „největšího odborníka na motory v zemi“<ref name="Roseberry"/> a přizval jej do své [[Aerial Experiment Association]] (AEA). |
||
Po pokusech s [[kluzák]]y pak v dubnu 1908 vzlétl první motorový letoun AEA nazvaný Aerodrome No.1, na jehož konstrukci i motoru se Curtiss podílel. Ještě téhož roku létal Aerodrome No.4 „Silver Dart“ s motorem Curtiss o výkonu 37 kW. V březnu roku 1909 pak Curtiss v Hammondsportu založil leteckou továrnu Curtiss Aeroplane Company. V letech 1909–1910 zaměstnával mnoho pilotů jako byli [[Eugene Burton Ely|Eugene Ely]], [[Charles K. Hamilton]] a [[Hugh Robinson]]. Letecké soutěže a exhibice napříč Severní Amerikou pomáhaly představit letectví zvědavému publiku. Curtiss plně využil těchto představení k propagaci svých výrobků.<ref>Casey 1981, pp. 65–67.</ref> |
Po pokusech s [[kluzák]]y pak v dubnu 1908 vzlétl první motorový letoun AEA nazvaný Aerodrome No.1, na jehož konstrukci i motoru se Curtiss podílel. Ještě téhož roku létal Aerodrome No.4 „Silver Dart“ s motorem Curtiss o výkonu 37 kW. V březnu roku 1909 pak Curtiss v Hammondsportu založil leteckou továrnu Curtiss Aeroplane Company. V letech 1909–1910 zaměstnával mnoho pilotů jako byli [[Eugene Burton Ely|Eugene Ely]], [[Charles K. Hamilton]] a [[Hugh Robinson]]. Letecké soutěže a exhibice napříč Severní Amerikou pomáhaly představit letectví zvědavému publiku. Curtiss plně využil těchto představení k propagaci svých výrobků.<ref>Casey 1981, pp. 65–67.</ref> |
||
Ještě před [[první světová válka|I. světovou válkou]] bylo v Hammondsportu vyvinuto a sestrojeno značné množství typů letadel několika kategorií. Roku 1915 byla na základě značného množství oficiálních zakázek během tří měsíců ve městě Buffalo postavena rozlehlá letecká továrna. V roce 1917 byla označovaná za největší na světě. Do roku 1919 v ní vzniklo přes 5200 letounů, z nichž 3375 bylo cvičných řady JN. |
Ještě před [[první světová válka|I. světovou válkou]] bylo v Hammondsportu vyvinuto a sestrojeno značné množství typů letadel několika kategorií. Roku 1915 byla na základě značného množství oficiálních zakázek během tří měsíců ve městě Buffalo postavena rozlehlá letecká továrna. V roce 1917 byla označovaná za největší na světě. Do roku 1919 v ní vzniklo přes 5200 letounů, z nichž 3375 bylo cvičných řady JN. |
||
Po válce stavba letadel pokračovala s převažující produkcí [[létající člun|létajících člunů]], například NC-4 pro [[Námořnictvo Spojených států amerických|US Navy]]. Roku 1929 továrna Curtiss Aeroplane & Motor Company zaměstnávala 3275 osob. To již došlo ke spojení s motorářskou firmou Wright, založenou [[bratři Wrightové|Orvillem Wrightem]]. |
Po válce stavba letadel pokračovala s převažující produkcí [[létající člun|létajících člunů]], například NC-4 pro [[Námořnictvo Spojených států amerických|US Navy]]. Roku 1929 továrna Curtiss Aeroplane & Motor Company zaměstnávala 3275 osob. To již došlo ke spojení s motorářskou firmou Wright, založenou [[bratři Wrightové|Orvillem Wrightem]]. |
||
G. H. Curtiss z firmy oficiálně odešel již v roce 1921, ale stálé čestné místo v představenstvu si zachoval až do své náhlé smrti 23. července 1930 ve věku 52 let. |
G. H. Curtiss z firmy oficiálně odešel již v roce 1921, ale stálé čestné místo v představenstvu si zachoval až do své náhlé smrti 23. července 1930 ve věku 52 let. |
||
[[ |
[[Soubor:Glenn curtiss.jpg|náhled|Náhrobní kámen Glenna Hammonda Curtisse]] |
||
== Ocenění == |
== Ocenění == |
||
Ustanovením [[Kongres Spojených států amerických|Kongresu]] z 1. března 1933 byl Glenn Curtiss [[in memoriam]] vyznamenán [[Distinguished Flying Cross (USA)|Záslužným leteckým křížem]] (''Distinguished Flying Cross''), ten je nyní ve sbírkách [[National Air and Space Museum|Národního muzea letectví a kosmonautiky]]. V roce 1964 byl uveden do [[National Aviation Hall of Fame]], v roce 1990 do [[Motorsports Hall of Fame of America]], v roce 1998 do [[Motorcycle Hall of Fame]] a do [[National Inventors Hall of Fame]] v roce 2003. |
Ustanovením [[Kongres Spojených států amerických|Kongresu]] z 1. března 1933 byl Glenn Curtiss [[in memoriam]] vyznamenán [[Distinguished Flying Cross (USA)|Záslužným leteckým křížem]] (''Distinguished Flying Cross''), ten je nyní ve sbírkách [[National Air and Space Museum|Národního muzea letectví a kosmonautiky]]. V roce 1964 byl uveden do [[National Aviation Hall of Fame]], v roce 1990 do [[Motorsports Hall of Fame of America]], v roce 1998 do [[Motorcycle Hall of Fame]] a do [[National Inventors Hall of Fame]] v roce 2003. |
||
[[National Air and Space Museum]] uchovává sbírku Curtissových originálních dokumentů<ref>[http://www.nasm.si.edu/research/arch/findaids/pdf/Glenn_H_Curtiss_Collection_Finding_Aid.pdf "Glenn H. Curtiss Collection."] ''National Air and Space Museum – Documents.'', 2011-04-23.</ref>, sbírku letadel, motocyklů a motorů.<ref>[http://blog.nasm.si.edu/aviation/saving-jenny/ "Glenn H. Curtiss Collection."] {{Wayback|url=http://blog.nasm.si.edu/aviation/saving-jenny/ |date=20140203214453 }} ''National Air and Space Museum.'', 2014-01-28.</ref> |
[[National Air and Space Museum]] uchovává sbírku Curtissových originálních dokumentů<ref>[http://www.nasm.si.edu/research/arch/findaids/pdf/Glenn_H_Curtiss_Collection_Finding_Aid.pdf "Glenn H. Curtiss Collection."] ''National Air and Space Museum – Documents.'', 2011-04-23.</ref>, sbírku letadel, motocyklů a motorů.<ref>[http://blog.nasm.si.edu/aviation/saving-jenny/ "Glenn H. Curtiss Collection."] {{Wayback|url=http://blog.nasm.si.edu/aviation/saving-jenny/ |date=20140203214453 }} ''National Air and Space Museum.'', 2014-01-28.</ref> |
||
Řádek 44: | Řádek 43: | ||
{{překlad|de|Glenn Curtiss|156994154|en|Glenn Curtiss|761186923}} |
{{překlad|de|Glenn Curtiss|156994154|en|Glenn Curtiss|761186923}} |
||
<references> |
<references> |
||
<ref name="Roseberry">Roseberry, C.R. ''Glenn Curtiss: Pioneer of Flight''. Garden City, New York: Doubleday & Company, 1972. ISBN |
<ref name="Roseberry">Roseberry, C.R. ''Glenn Curtiss: Pioneer of Flight''. Garden City, New York: Doubleday & Company, 1972. {{ISBN|0-8156-0264-2}}.</ref> |
||
</references> |
</references> |
||
=== Literatura === |
=== Literatura === |
||
* Jack Carpenter: ''Pendulum. The Story of America's three Aviation Pioneers: Wilbur Wright, Orville Wright and Glenn Curtiss.'' Arsdalen, Bosch & Co., Carlisle MA 1992, ISBN |
* Jack Carpenter: ''Pendulum. The Story of America's three Aviation Pioneers: Wilbur Wright, Orville Wright and Glenn Curtiss.'' Arsdalen, Bosch & Co., Carlisle MA 1992, {{ISBN|0-9600736-1-2}}. |
||
* Erich H. Heimann: ''Die schnellsten Flugzeuge der Welt. Von 1906 bis heute.'' Motorbuch-Verlag, Stuttgart 1978, ISBN |
* Erich H. Heimann: ''Die schnellsten Flugzeuge der Welt. Von 1906 bis heute.'' Motorbuch-Verlag, Stuttgart 1978, {{ISBN|3-87943-540-5}}. |
||
* Niels Klußmann, Arnim Malik (Hrsg.): ''Lexikon der Luftfahrt.'' Springer, Berlin u. a. 2004, ISBN |
* Niels Klußmann, Arnim Malik (Hrsg.): ''Lexikon der Luftfahrt.'' Springer, Berlin u. a. 2004, {{ISBN|3-540-20556-X}}. |
||
* Cecil R. Roseberry: ''Glenn Curtiss. Pioneer of flight.'' Doubleday, Garden City NY 1972 (Nachdruck: Syracuse University Press, Syracuse NY 1991, ISBN |
* Cecil R. Roseberry: ''Glenn Curtiss. Pioneer of flight.'' Doubleday, Garden City NY 1972 (Nachdruck: Syracuse University Press, Syracuse NY 1991, {{ISBN|0-8156-0264-2}}). |
||
* Seth Shulman: ''Unlocking the sky. Glenn Hammond Curtiss and the race to invent the airplane.'' Harper Collins, New York NY 2002, ISBN |
* Seth Shulman: ''Unlocking the sky. Glenn Hammond Curtiss and the race to invent the airplane.'' Harper Collins, New York NY 2002, {{ISBN|0-06-019633-5}}. |
||
* G. Schmitt, W. Schwipps: ''Pioniere der frühen Luftfahrt.'' Gondrom Verlag, Blindlach 1995, ISBN |
* G. Schmitt, W. Schwipps: ''Pioniere der frühen Luftfahrt.'' Gondrom Verlag, Blindlach 1995, {{ISBN|3-8112-1189-7}}. |
||
* Lawrence Goldstone: ''Birdmen : the Wright brothers, Glenn Curtiss, and the battle to control the skies''. New York : Ballantine Books, 2014 ISBN |
* Lawrence Goldstone: ''Birdmen : the Wright brothers, Glenn Curtiss, and the battle to control the skies''. New York : Ballantine Books, 2014 {{ISBN|978-0-345-53805-5}} |
||
=== Externí odkazy === |
=== Externí odkazy === |
Verze z 6. 6. 2020, 05:07
Glenn Curtiss | |
---|---|
![]() | |
Narození | 21. května 1878 Hammondsport |
Úmrtí | 23. července 1930 (ve věku 52 let) Buffalo |
Příčina úmrtí | apendicitida |
Povolání | pilot, letecký inženýr, sportovní cyklista, automobilový závodník, vynálezce a podnikatel |
Zaměstnavatelé | Kodak Western Union Curtis Aeroplane and Motor Company |
Ocenění | Collierova trofej (1911) Langley Gold Medal (1913) čestný doktor Miamské univerzity (1930) Národní síň slávy vynálezců (2003) Národní letecká síň slávy |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Glenn Hammond Curtiss (21. května 1878 Hammondsport – 23. července 1930 Buffalo) byl americký průkopník letectví, zakladatel Curtiss Aeroplane and Motor Company, v současnosti části Curtiss-Wright Corporation.
Život
G. H. Curtiss začal s vyděláváním peněz již jako školák ve funkci poslíčka telegrafního úřadu. Svého prvního zaměstnání u fotografické společnosti Eastman-Kodak využil jako jeden z prvních leteckých průkopníků systematickým dokumentováním své činnosti na filmový pás.
Cyklista a motocyklista
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/fa/Glenn_Curtiss_on_his_V-8_motorcycle%2C_Ormond_Beach%2C_Florida_1907.jpg/220px-Glenn_Curtiss_on_his_V-8_motorcycle%2C_Ormond_Beach%2C_Florida_1907.jpg)
V roce 1895 si Glenn Curtiss koupil své první jízdní kolo. Účastnil se cyklistických závodů a v roce 1896 zvítězil v New Yorku. Roku 1901 si se zkušenostmi ze závodů otevřel ve svém rodném Hammondsportu na západě státu New York dílnu na výrobu jízdních kol, které prodával pod značkou „Hercules“.
V roce 1902 začal Curtiss vyrábět na přání zákazníků vlastní motocykly osazené lehkými jednoválcovými motory, které sám konstruoval. V roce 1903 uvedl na trh jako první americký výrobce motocykl s dvouválcovým vidlicovým motorem nazvaný „Hercules–Twin“. Koncem roku 1903 změnil název firmy, která nyní nesla jeho jméno.[1]
V roce 1903 se svým strojem zvítězil v prvním americkém motocyklovém závodě do vrchu, v lednu 1904 stanovil se strojem „V–Twin“ s motorem o objemu 695 cm³ rychlostní rekord 67,3 mil v hodině (108,3 km/h) v závodě na 10 mil.[2]
24. ledna 1907 zajel s motocyklem Curtiss V8 o výkonu asi 40 koní na trati v Ormond Beach na Floridě neoficiální rychlostní rekord 219,4 km/h. Curtiss tak byl až do roku 1911 „nejrychlejším mužem světa“, tento titul uváděly i tehdejší noviny.[3] Tento rekord na motocyklu překonal až 31. srpna 1930 Joseph S. Wright na stroji „OEC Temple“ firmy J.A.P..[4]
Vzduchem chlazený motor vlastní konstrukce byl navržen pro použití v letectví.[5] Motocykl je vystaven v Smithsonian Institution.[6] Curtissův úspěch posílil jeho pověst vedoucího výrobce vysoce výkonných strojů a motorů.[7]
Letectví
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/25/Glenn_Curtiss%27s_pilot_license.jpg/220px-Glenn_Curtiss%27s_pilot_license.jpg)
Již od roku 1904 spolupracoval s kalifornským konstruktérem balonů a vzducholodí Tomem S. Baldwinem, kterému dodával pohonné jednotky pro vzducholodě. S vidlicovým motorem Curtiss 9 HP, určeným pro motocykly létala také Baldwinova vzducholoď „California Arrow“[8], která v roce 1904 v USA uskutečnila první let na uzavřeném okruhu. Šlo o první řiditelnou vzducholoď v USA.[3] V roce 1907, pozval Alexander Graham Bell Curtisse k vývoji vhodného motoru pro stroj těžší vzduchu. Bell představil Curtisse jako „největšího odborníka na motory v zemi“[3] a přizval jej do své Aerial Experiment Association (AEA).
Po pokusech s kluzáky pak v dubnu 1908 vzlétl první motorový letoun AEA nazvaný Aerodrome No.1, na jehož konstrukci i motoru se Curtiss podílel. Ještě téhož roku létal Aerodrome No.4 „Silver Dart“ s motorem Curtiss o výkonu 37 kW. V březnu roku 1909 pak Curtiss v Hammondsportu založil leteckou továrnu Curtiss Aeroplane Company. V letech 1909–1910 zaměstnával mnoho pilotů jako byli Eugene Ely, Charles K. Hamilton a Hugh Robinson. Letecké soutěže a exhibice napříč Severní Amerikou pomáhaly představit letectví zvědavému publiku. Curtiss plně využil těchto představení k propagaci svých výrobků.[9]
Ještě před I. světovou válkou bylo v Hammondsportu vyvinuto a sestrojeno značné množství typů letadel několika kategorií. Roku 1915 byla na základě značného množství oficiálních zakázek během tří měsíců ve městě Buffalo postavena rozlehlá letecká továrna. V roce 1917 byla označovaná za největší na světě. Do roku 1919 v ní vzniklo přes 5200 letounů, z nichž 3375 bylo cvičných řady JN.
Po válce stavba letadel pokračovala s převažující produkcí létajících člunů, například NC-4 pro US Navy. Roku 1929 továrna Curtiss Aeroplane & Motor Company zaměstnávala 3275 osob. To již došlo ke spojení s motorářskou firmou Wright, založenou Orvillem Wrightem.
G. H. Curtiss z firmy oficiálně odešel již v roce 1921, ale stálé čestné místo v představenstvu si zachoval až do své náhlé smrti 23. července 1930 ve věku 52 let.
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4c/Glenn_curtiss.jpg/220px-Glenn_curtiss.jpg)
Ocenění
Ustanovením Kongresu z 1. března 1933 byl Glenn Curtiss in memoriam vyznamenán Záslužným leteckým křížem (Distinguished Flying Cross), ten je nyní ve sbírkách Národního muzea letectví a kosmonautiky. V roce 1964 byl uveden do National Aviation Hall of Fame, v roce 1990 do Motorsports Hall of Fame of America, v roce 1998 do Motorcycle Hall of Fame a do National Inventors Hall of Fame v roce 2003.
National Air and Space Museum uchovává sbírku Curtissových originálních dokumentů[10], sbírku letadel, motocyklů a motorů.[11]
Newyorské letiště LaGuardia se od roku 1929 nazývalo Letiště Glenna H. Curtisse (Glenn H. Curtiss Airport).
Životu a dílu Glenna Curtisse je věnováno i Glenn H. Curtiss Museum v jeho rodném Hammondsportu.
Odkazy
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Glenn Curtiss na německé Wikipedii a Glenn Curtiss na anglické Wikipedii.
- ↑ Jerry Hatfield: Standard Catalog of American Motorcycles. 1898-1981. Krause Publications, ISBN 978-0-89689-949-0, s. 237
- ↑ Jerry Hatfield: Standard Catalog of American Motorcycles. 1898-1981. Krause Publications, ISBN 978-0-89689-949-0, s. 44
- ↑ a b c Roseberry, C.R. Glenn Curtiss: Pioneer of Flight. Garden City, New York: Doubleday & Company, 1972. ISBN 0-8156-0264-2.
- ↑ The Art Of The Motorcycle. Guggenheim Museum, Las Vegas. ISBN 0-89207-207-5. S. 107
- ↑ House 2003, s. 40.
- ↑ "Curtiss V-8 Motorcycle." Archivováno 6. 9. 2010 na Wayback Machine. Smithsonian Air and Space Museum Collections. Retrieved: February 24, 2011.
- ↑ Hatch 2007, s. 36.
- ↑ Baldwin California Arrow, (anglicky), 2017-01-27
- ↑ Casey 1981, pp. 65–67.
- ↑ "Glenn H. Curtiss Collection." National Air and Space Museum – Documents., 2011-04-23.
- ↑ "Glenn H. Curtiss Collection." Archivováno 3. 2. 2014 na Wayback Machine. National Air and Space Museum., 2014-01-28.
Literatura
- Jack Carpenter: Pendulum. The Story of America's three Aviation Pioneers: Wilbur Wright, Orville Wright and Glenn Curtiss. Arsdalen, Bosch & Co., Carlisle MA 1992, ISBN 0-9600736-1-2.
- Erich H. Heimann: Die schnellsten Flugzeuge der Welt. Von 1906 bis heute. Motorbuch-Verlag, Stuttgart 1978, ISBN 3-87943-540-5.
- Niels Klußmann, Arnim Malik (Hrsg.): Lexikon der Luftfahrt. Springer, Berlin u. a. 2004, ISBN 3-540-20556-X.
- Cecil R. Roseberry: Glenn Curtiss. Pioneer of flight. Doubleday, Garden City NY 1972 (Nachdruck: Syracuse University Press, Syracuse NY 1991, ISBN 0-8156-0264-2).
- Seth Shulman: Unlocking the sky. Glenn Hammond Curtiss and the race to invent the airplane. Harper Collins, New York NY 2002, ISBN 0-06-019633-5.
- G. Schmitt, W. Schwipps: Pioniere der frühen Luftfahrt. Gondrom Verlag, Blindlach 1995, ISBN 3-8112-1189-7.
- Lawrence Goldstone: Birdmen : the Wright brothers, Glenn Curtiss, and the battle to control the skies. New York : Ballantine Books, 2014 ISBN 978-0-345-53805-5
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Glenn Curtiss na Wikimedia Commons
- (anglicky) The Curtiss Aviation Book - autoři Glenn Curtiss a Augustus Post
- (anglicky) Glenn Curtiss Museum, Hammondsport, New York
- Průkopníci letectví
- Američtí letci
- Američtí letečtí konstruktéři
- Američtí vynálezci
- Američtí podnikatelé v letectví
- Američtí motocykloví závodníci
- Američtí automobiloví závodníci
- Američtí výrobci motocyklů
- Členové National Aviation Hall of Fame
- Narození 21. května
- Narození 1878
- Úmrtí 1930
- Úmrtí 23. července
- Narození v New Yorku (stát)
- Nositelé Záslužného leteckého kříže (USA)