Denní snění: Porovnání verzí
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy |
Zásadním způsobem jsem upravil podobu celého hesla. Rozšířil jsem jej, přidal nové dimenze - jako například jeho propojení s kreativitou či populární kulturou. Čerpal jsem přitom z relevantních českých i zahraničních akademických zdrojů. značky: první editace nevhodná syntaxe v nadpisu editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
== Definice denního snění == |
|||
[[Soubor:Helleu - Daydream.jpg|náhled|Denní snění (Rêverie), obraz Paula Césara Helleu z roku 1901]] |
|||
'''Denní snění''' (angl. ''daydreaming)'' je pojem užívaný v [[Psychologie|psychologii]]. Za duchovního otce tohoto pojmu, též známého jako mind wandering, bývá považován americký psycholog Jerome L. Singer. Ten jej definoval jako odklon pozornosti od vnějších podnětů či fyzických a mentálních úkolů, kterými se jedince aktuálně zabývá, ke stimulům vnitřním.<ref name=":0">{{Citace monografie |
|||
[[Soubor:Beautiful dreamer.jpg|náhled|Beautiful dreamer, americká ilustrace z 19. století]] |
|||
| příjmení = Singer |
|||
'''Denní snění''' (angl. ''daydreaming'', fr. ''rêverie'', něm. ''Tagträume'') je pojem užívaný v [[Psychologie|psychologii]]. Označuje [[Představa|představy]] a [[fantazie]], jimiž se obírá bdící osoba, a které mají souvislejší děj, často dokonce vznikají podle opakovaného [[scénář]]e. |
|||
| jméno = Jerome L. |
|||
| příjmení2 = |
|||
| jméno2 = |
|||
| titul = Daydreaming |
|||
| vydání = |
|||
| vydavatel = Random House |
|||
| místo = New York |
|||
| rok vydání = 1966 |
|||
| počet stran = 234 |
|||
| strany = |
|||
| isbn = |
|||
}}</ref> |
|||
S obdobnou definicí přišla v českém kontextu například i [[Alena Plháková]], která denní snění popsala jako „přesun pozornosti od běžných tělesných a mentálních aktivit, které jsou odezvou na podněty z vnější reality, k vnitřnímu psychickému světu.“<ref name=":1">{{Citace elektronického periodika |
|||
Podle [[filozof]]a [[Charles Bernard Renouvier|Charlese Renouviera]] je klíčem k dennímu snění přání, často [[Kompenzace|kompenzační]], a typicky ho provázejí rovněž silné [[emoce]]. |
|||
| příjmení = Plháková |
|||
| jméno = Alena |
|||
| titul = Denní snění |
|||
| periodikum = Konfrontace |
|||
| vydavatel = MUNI |
|||
| url = https://journals.muni.cz/psychoterapie/issue/viewIssue/764/336 |
|||
| datum vydání = 2001 |
|||
| strany = 178-181 |
|||
| url archivu = |
|||
| datum přístupu = 17.4.2020 |
|||
}}</ref> Někteří psychologové ovšem nepracují s konceptem pozornosti a dávají přednost definici ve které denní snění figuruje jako „spontánní proud myšlenek v [[Bdělost|bdělém stavu]], během kterého se věci odehrávají jinak, než tomu bývá v reálném světě snícího.“ <ref name=":2">{{Citace monografie |
|||
| příjmení = Hartl |
|||
| jméno = Petr |
|||
| příjmení2 = Hartlová |
|||
| jméno2 = Helena |
|||
| titul = Psychologický slovník |
|||
| vydání = |
|||
| vydavatel = Portál |
|||
| místo = Praha |
|||
| rok vydání = 2009 |
|||
| počet stran = |
|||
| strany = 547 |
|||
| isbn = |
|||
}}</ref> Stejně tak lze denní snění pojmenovat jako hraniční psychický stav mezi bděním a [[Spánek|spánkem]], během kterého dochází ke změnám stavu vědomí.<ref>{{Citace monografie |
|||
| příjmení = Sternberg |
|||
| jméno = Robert |
|||
| příjmení2 = |
|||
| jméno2 = |
|||
| titul = In search of the human mind |
|||
| vydání = |
|||
| vydavatel = Harcourt Brace College Publishers |
|||
| místo = Orlando |
|||
| rok vydání = 1995 |
|||
| počet stran = |
|||
| strany = 210 |
|||
| isbn = |
|||
}}</ref> Tento stav je přitom obvykle typický tím, že je v něm realita nahrazena vlastními vzpomínkami či fantaziemi <ref name=":2" />. |
|||
Denní snění je tedy aktivita, která se odehrává výhradně ve vnitřním světě jedince, který se stává dočasně netečný k vnějšímu dění. <ref name=":3">{{Citace elektronického periodika |
|||
Dennímu snění se věnovala intenzivně [[psychoanalýza]]. [[Sigmund Freud]] roku [[1908]] vytvořil [[Analogie|analogii]] mezi denním sněním a [[Umění|uměleckou]] tvorbou. (V práci ''Básník a vytváření fantazií''). |
|||
| příjmení = Poerio |
|||
| jméno = Lara Giulia |
|||
| příjmení2 = Smallwood |
|||
| jméno2 = Jonathan |
|||
| titul = Daydreaming to navigate the social world: What we know, what we don't know, and why it matters |
|||
| periodikum = Social & Personality Psychology Compass |
|||
| vydavatel = |
|||
| url = https://doi.org/10.1111/spc3.12288 |
|||
| datum vydání = 2016 |
|||
| doi = 10.1111/spc3.12288 |
|||
| url archivu = |
|||
| datum přístupu = 17.4.2020 |
|||
}}</ref> |
|||
=== Inspirace Jeromeho L. Singera === |
|||
== Singerova studie == |
|||
Ve spojitosti s denním snění je zajímavý i příběh, jak se k jejich výzkumu samotný Jerome L. Singer vůbec dostal. Podle svých slov, jej zájem o sny provázel už od počátku studií, kdy v první polovině 20. století nastoupil na [[City College of New York]]. „Nejvíce mě fascinovala možnost studovat vnitřní světy lidí, jejich myšlenky, mentální obrazy a denní sny.“ Ještě před nástupem na univerzitu jej totiž okouzlila literární díla a filmy, kde se pracovalo s vnitřními monology, barvitými představami aktérů a s jejich fantaziemi. Jako příklad uvádí literaturu počátků 20. století, jejíž autoři aktivně pracovali s technikou [[Proud vědomí|proudu vědomí]]. Takovými příklady jsou třeba [[James Joyce]], [[Marcel Proust]] nebo [[Virginia Woolfová]]. Jako svou inspiraci však neopomíná zmínit ani klasiky jako [[William Shakespeare|Shakespeara]] nebo [[Christopher Marlowe|Marlowa]]. <ref>{{Citace elektronického periodika |
|||
| příjmení = Singer |
|||
| jméno = Jerome L. |
|||
| titul = Researching Imaginative Play and Adult Consciousness: Implications for Daily and Literary Creativity |
|||
| periodikum = Psychology of Aesthetics, Creativity, and the Arts |
|||
| vydavatel = American Psychological Association |
|||
| url = https://doi.org/10.1037/a0016507 |
|||
| datum vydání = 2009 |
|||
| url archivu = |
|||
| datum přístupu = 17.4.2020 |
|||
}}</ref> |
|||
=== [[Prevalence]] denního snění === |
|||
Roku [[1966]] provedl empirický výzkum denního snění [[Jerome L. Singer]]. Rozlišil dva typy denního snění: |
|||
Denní snění je považováno za velmi častý jev. Celá řada výzkumů přišla k závěru, že se s ním za život setkává většina populace. Konkrétně studie Singera a McCravena ukázala, že 96 % osob mezi 18 až 50 s ním mělo zkušenost. <ref name=":1" /> |
|||
== Původ denních snů a jejich podoba == |
|||
* ''vnitřní monology'' |
|||
V odborné literatuře se často můžeme často setkat s odlišnými názory na to, odkud se bere impulz denního snění. Singer jej (mimo jiné) vidí ve výkonu zautomatizovaných a bezmyšlenkovitých činností, jako je pásová výroba či řízení auta. Stejně tak ale může být denní snění produktem subjektivně pociťovaných životních nedostatků. Nemajetní tak sní o bohatství, o nemocní zas o zdraví. <ref name=":4">{{Citace monografie |
|||
| příjmení = Nakonečný |
|||
| jméno = Milan |
|||
| příjmení2 = |
|||
| jméno2 = |
|||
| titul = Obecná psychologie |
|||
| vydání = |
|||
| vydavatel = Triton |
|||
| místo = Praha |
|||
| rok vydání = 2015 |
|||
| počet stran = |
|||
| strany = |
|||
| isbn = |
|||
}}</ref> Plháková pak nabízí pohled na denní snění jako na zrcadlení, tedy umělou náhražku reálných zážitků, ať už třeba lásky či obdivu. Příkladem typických denních snů tak mohou být procházky s atraktivním partnerem či brilantní řečnické výkony. To vše za účasti imaginárního publika. <ref name=":1" /> Merlo a kol. pak rozděluje denní sny například na smyšlené „Co bych tak dělal, kdybych vyhrál loterii.“ Pragmatické „Co si dnes uvařím k večeři.“ Nebo pracovně orientované „Jak si poradím se zadaným úkolem.“ <ref>{{Citace periodika |
|||
| příjmení = Merlo |
|||
| jméno = Kelsey L. |
|||
| příjmení2 = Wiegand |
|||
| jméno2 = Katherine E. |
|||
| příjmení3 = Shaughnessy |
|||
| jméno3 = Stefanie P. |
|||
| titul = A Qualitative Study of Daydreaming Episodes at Work |
|||
| periodikum = Journal of Business and Psychology |
|||
| datum vydání = 2020-04-01 |
|||
| ročník = 35 |
|||
| číslo = 2 |
|||
| strany = 203–222 |
|||
| issn = 1573-353X |
|||
| doi = 10.1007/s10869-018-9611-4 |
|||
| jazyk = en |
|||
| url = https://doi.org/10.1007/s10869-018-9611-4 |
|||
| datum přístupu = 2020-04-16 |
|||
}}</ref> |
|||
Své vysvětlení denních snů má i [[psychoanalýza]]. U ní jsou spojeny s vyjádřením a zvládnutím skrytých tužeb, především sexuální či nepřátelské povahy, které by při odhalení vyvolávaly pocity viny nebo úzkost. Radikální vysvětlení v rámci tohoto směru přinesl [[Sigmund Freud]], podle kterého nikdo, kdo vytváří fantazie, nemůže být považován za úplně šťastného, jelikož fantazie jsou ve Freudově pojetí pouhou korekcí neuspokojivé skutečnosti. <ref name=":1" /> |
|||
* ''opakované fantazie'' |
|||
== Praktický význam denního snění == |
|||
Zjistil, že témata i míra snění se liší podle [[pohlaví]], [[věk]]u, [[Rodina|rodinného prostředí]], [[vzdělání]], [[Socioekonomická geografie|socioekonomického statusu]], [[inteligence]] i [[Etnicita|etnicity]]. |
|||
Denní snění může být lidem v lecčem užitečné. Nejenže má své nezastupitelné místo v [[Psychoterapie|psychoterapii]], kde může sloužit jako prostředek podporující vědomí sebe sama a zkoumání vnitřní zkušenosti, <ref>{{Citace periodika |
|||
| příjmení = Barth |
|||
| jméno = F. Diane |
|||
| titul = Using Daydreams in Psychodynamic Psychotherapy |
|||
| periodikum = Clinical Social Work Journal |
|||
| datum vydání = 1997-09-01 |
|||
| ročník = 25 |
|||
| číslo = 3 |
|||
| strany = 265–280 |
|||
| issn = 1573-3343 |
|||
| doi = 10.1023/A:1025730427420 |
|||
| jazyk = en |
|||
| url = https://doi.org/10.1023/A:1025730427420 |
|||
| datum přístupu = 2020-04-16 |
|||
}}</ref> ale svou úlohu může sehrát i při transformaci citového stavu, tedy například poskytnout úlevu od nepříjemné životní reality či obtížných situací. <ref name=":1" /> Singer v denním proto spatřuje nekonečný zdroj potěšení. Denní snění podle něj mimo jiné zlepšuje náladu a působí proti pocitům nudy. Zároveň může pomáhat se sociálními dovednostmi, pomocí imaginárního tréninku - nácviku hypotetických situací. <ref name=":0" /> Tato schopnost se může pozitivně odrazit i na kreativitě jedince, kterému denní sen může dopomoci k rozvržení si svého tvůrčího záměru či k hledání inspirace. <ref>{{Citace periodika |
|||
| příjmení = Klinger |
|||
| jméno = Eric |
|||
| příjmení2 = Cox |
|||
| jméno2 = W. Miles |
|||
| titul = Dimensions of Thought Flow in Everyday Life |
|||
| periodikum = Imagination, Cognition and Personality |
|||
| datum vydání = 1987-10 |
|||
| ročník = 7 |
|||
| číslo = 2 |
|||
| strany = 105–128 |
|||
| issn = 0276-2366 |
|||
| doi = 10.2190/7K24-G343-MTQW-115V |
|||
| jazyk = en |
|||
| url = http://journals.sagepub.com/doi/10.2190/7K24-G343-MTQW-115V |
|||
| datum přístupu = 2020-04-16 |
|||
}}</ref> |
|||
=== Denní snění a kreativita === |
|||
[[Žena|Ženy]] sní více na téma mezilidských vztahů a vlastního [[Tělo|těla]] a [[obraz]]u, také více tematizují vlastní [[Vina|nevinu]] (falešné obvinění, [[Mučedník|mučednictví]]). V mužských sněních je více [[agrese]] a [[hrdinství]]. |
|||
Spojitostí mezi kreativitou a sny se ve svých pracích zabývala celá řada výzkumníků. Ať už to byli Schechter, Schmeidler, a Staal, kteří našli pozitivní vztah mezi mírou představivosti projevenou ve snech a úrovní kreativity, nebo Klepel, Schredl a Göritz, podle kterých lidé praktikují snové nápady v reálném životě přibližně každé dva měsíce. <ref>{{Citace periodika |
|||
| příjmení = Yu |
|||
| jméno = Calvin Kai-Ching |
|||
| titul = Green and dreams can facilitate creativity. |
|||
| periodikum = Dreaming |
|||
| datum vydání = 2020-03 |
|||
| ročník = 30 |
|||
| číslo = 1 |
|||
| strany = 92–99 |
|||
| issn = 1573-3351 |
|||
| doi = 10.1037/drm0000126 |
|||
| jazyk = en |
|||
| url = https://doi.org/10.1037/drm0000126 |
|||
| datum přístupu = 2020-04-16 |
|||
}}</ref> Výjimkou z tohoto trendu nejsou ani sny denní. Umožňují totiž pohlédnout na určitý problém z nových, zdánlivě nelogických, perspektiv, ze kterých však může vyjít dosud netušené řešení. Stejně tak může denní snění sloužit jako upomínka skutečností, které soustředěná mysl jednoduše opomíjí, protože nespadají do úzkého záběru pozornosti. <ref name=":5">{{Citace periodika |
|||
| příjmení = Glausiusz |
|||
| jméno = Josie |
|||
| titul = Living in a Dream World |
|||
| periodikum = Scientific American Mind |
|||
| datum vydání = 2011-03 |
|||
| ročník = 22 |
|||
| číslo = 1 |
|||
| strany = 24–31 |
|||
| issn = 1555-2284 |
|||
| doi = 10.1038/scientificamericanmind0311-24 |
|||
| url = http://www.nature.com/doifinder/10.1038/scientificamericanmind0311-24 |
|||
| datum přístupu = 2020-04-16 |
|||
}}</ref> Denní snění tak bývá přirovnáváno k brainstormingu, který má pozitivní vliv na uvolňování zábran či hledání analogií a zcela nových cest. Stejně tak může poskytnout impulz pro samotnou kreativní práci. <ref>{{Citace monografie |
|||
| příjmení = Joshi |
|||
| jméno = Aravind Krishna |
|||
| příjmení2 = |
|||
| jméno2 = |
|||
| titul = Proceedings of the Ninth International Joint Conference on Artificial Intelligence |
|||
| vydání = |
|||
| vydavatel = Elsevier |
|||
| místo = |
|||
| rok vydání = |
|||
| počet stran = |
|||
| strany = 1985 |
|||
| isbn = |
|||
}}</ref> Studie Kantera (1982) například ukázala, že účastníci s častějšími denními sněny sice produkují méně odpovědi než ti, u kterých se denní sny objevují méně často, zato jsou však jejich odpovědi originálnější a novátorské, lze tedy usuzovat na jejich větší kreativitu. <ref>{{Citace periodika |
|||
| příjmení = Kanter |
|||
| jméno = Steve |
|||
| titul = Divergent Thinking Abilities as a Function of Daydreaming Frequency |
|||
| periodikum = Journal for the Education of the Gifted |
|||
| datum vydání = 1982 |
|||
| ročník = |
|||
| číslo = |
|||
| strany = |
|||
| url = https://doi.org/10.1177/016235328200500103 |
|||
}}</ref> |
|||
V českém prostředí se v rámci své diplomové práci věnovala vztahu denního snění a kreativity například i Šmídová, která zjistila, že především pozitivně laděné a do budoucna orientované sny, nevyrušující od vykonávané činnosti, pozitivně souvisejí s kreativitou. <ref>{{Citace elektronické monografie |
|||
U mladých chlapců a dívek hrají velkou roli též představy o vlastní [[budoucnost]]i: |
|||
| příjmení = Šmídová |
|||
| jméno = Marie |
|||
| titul = DENNÍ SNĚNÍ A JEHO VZTAH KE KREATIVITĚ |
|||
| url = https://theses.cz/id/0c071b/DP_denn_snn_a_kreativita_Marie_mdov.pdf?zpet=%2Fvyhledavani%2F%3Fsearch%3Ddenn%C3%AD%20sn%C4%9Bn%C3%AD%26start%3D1 |
|||
| vydavatel = |
|||
| místo = |
|||
| datum vydání = 2018 |
|||
| datum přístupu = 17.4.2020 |
|||
}}</ref> |
|||
== Maladaptivní denní snění == |
|||
Chlapecké scénáře: |
|||
Mezi odborníky se však najdou i názory, že denní snění nemá prakticky žádnou přidanou hodnotu nebo se může potenciálně stát i škodlivým. Mluvíme pak o tzv. maladaptivních účincích. <ref name=":6">{{Citace periodika |
|||
| příjmení = Samantha |
|||
| jméno = Jones |
|||
| titul = Don’t bury your head in the sand. |
|||
| periodikum = Psychologist |
|||
| datum vydání = 2016 |
|||
| ročník = |
|||
| číslo = |
|||
| strany = |
|||
| url = |
|||
}}</ref> Ty se nejčastěji objevují coby [[Coping|copingový]] mechanismus v souvislosti s prožitým traumatem. Jedinec, který jím prošel, si totiž často vytváří pestrý vnitřní svět, pomocí něhož od traumatu snaží uniknout. Takovéto úniky přitom mohou trvat celé hodiny a jedinec si v jejich rámci vytváří citové vazby s postavami smyšleného světa. Riziko pak představuje moment, kdy umělé vazby nahradí ty skutečné, rodinu a přátele. Hrozí, že takovýto jedinec začne zapomínat na svět okolo sebe, zanedbávat práci, školu nebo například osobní hygienu. Rozdíl mezi maladaptivním denním sněním a psychózou pak spočívá v tom, že si je snící vědom, že jeho sny nejsou realitou. <ref name=":6" /> |
|||
[[Milan Nakonečný]] v tomto ohledu dále připomíná, že pro tvorbu imaginárních scénářů šťastného života je potřeba především perspektiva a naděje na jeho dosažení. Pokud chybí, může denní snění prohlubovat pocit bezmocnosti při návratu ke skutečnosti. <ref name=":4" /> McVay a Kane (2010) denní snění dokonce označují za selhání kognitivních funkcí. <ref>{{Citace periodika |
|||
* ''28 procent'' z nich se týká slávy, moci, úspěchu, zbohatnutí |
|||
| příjmení = McVay |
|||
* ''19 procent'' z nich profese |
|||
| jméno = Jennifer C. |
|||
* ''11 procent'' [[Sexualita|sexuality]] |
|||
| příjmení2 = Kane |
|||
* ''9 procent'' rodiny |
|||
| jméno2 = Michael J. |
|||
* ''6 procent'' scénářů je fantastických |
|||
| titul = Does mind wandering reflect executive function or executive failure? Comment on Smallwood and Schooler (2006) and Watkins (2008). |
|||
* ''5 procent'' se týká dobrodružství |
|||
| periodikum = Psychological Bulletin |
|||
| datum vydání = 2010-03 |
|||
| ročník = 136 |
|||
| číslo = 2 |
|||
| strany = 188–197 |
|||
| issn = 1939-1455 |
|||
| pmid = 20192557 |
|||
| doi = 10.1037/a0018298 |
|||
| jazyk = en |
|||
| url = http://doi.apa.org/getdoi.cfm?doi=10.1037/a0018298 |
|||
| datum přístupu = 2020-04-16 |
|||
}}</ref> Může mít totiž neblahý dopad na úkony vyžadující pozornost a pracovní paměť. <ref>{{Citace periodika |
|||
| příjmení = Mooneyham |
|||
| jméno = Benjamin W. |
|||
| příjmení2 = Schooler |
|||
| jméno2 = Jonathan W. |
|||
| titul = The costs and benefits of mind-wandering: A review. |
|||
| periodikum = Canadian Journal of Experimental Psychology/Revue canadienne de psychologie expérimentale |
|||
| datum vydání = 2013-03 |
|||
| ročník = 67 |
|||
| číslo = 1 |
|||
| strany = 11–18 |
|||
| issn = 1878-7290 |
|||
| doi = 10.1037/a0031569 |
|||
| jazyk = en |
|||
| url = http://doi.apa.org/getdoi.cfm?doi=10.1037/a0031569 |
|||
| datum přístupu = 2020-04-16 |
|||
}}</ref> To znamená, že se může negativně projevit například při čtení, řízení auta nebo při vzdělávání. <ref>{{Citace periodika |
|||
| příjmení = Poerio |
|||
| jméno = Giulia Lara |
|||
| příjmení2 = Smallwood |
|||
| jméno2 = Jonathan |
|||
| titul = Daydreaming to navigate the social world: What we know, what we don't know, and why it matters |
|||
| periodikum = Social and Personality Psychology Compass |
|||
| datum vydání = 2016 |
|||
| ročník = 10 |
|||
| číslo = 11 |
|||
| strany = 605–618 |
|||
| issn = 1751-9004 |
|||
| doi = 10.1111/spc3.12288 |
|||
| jazyk = en |
|||
| url = https://onlinelibrary.wiley.com/doi/abs/10.1111/spc3.12288 |
|||
| datum přístupu = 2020-04-16 |
|||
}}</ref> |
|||
== Jak měřit denní snění == |
|||
Dívčí scénáře: |
|||
Vůbec prvním a asi dosud nejrozšířenějším způsobem testování denního snění byl inventář imaginativních procesů (Imaginal Processes Inventory – IPI) z roku 1970. Vytvořil jej Singer spolu s kolegou Antrobusem. Tvoří jej celkem 344 položek s pětibodovou [[Likertova škála|Likertovou]] škálou, které jsou dále jsou rozděleny do 28 domén. Ty se týkají například frekvence denního snění, míry pohlcení sny, časové orientace snů (budoucnost x minulost) nebo jejich obsahu. <ref>{{Citace periodika |
|||
| příjmení = McMillan |
|||
| jméno = Rebecca |
|||
| příjmení2 = Kaufman |
|||
| jméno2 = Scott Barry |
|||
| příjmení3 = Singer |
|||
| jméno3 = Jerome L. |
|||
| titul = Ode to positive constructive daydreaming |
|||
| periodikum = Frontiers in Psychology |
|||
| datum vydání = 2013 |
|||
| ročník = 4 |
|||
| issn = 1664-1078 |
|||
| pmid = 24065936 |
|||
| doi = 10.3389/fpsyg.2013.00626 |
|||
| jazyk = English |
|||
| url = https://www.frontiersin.org/articles/10.3389/fpsyg.2013.00626/full |
|||
| datum přístupu = 2020-04-16 |
|||
}}</ref> |
|||
== Denní snění v populární kultuře == |
|||
* ''25 procent'' se týká rodiny, dětí, partnerství |
|||
S tematikou denního snění hojně pracuje i [[populární kultura]]. Kupříkladu v románu [[Tulák po hvězdách]] od [[Jack London|Jacka Londona]] se můžeme setkat s popisem fantazií vězně umístěného do svěrací kazajky, který ve své mysli prožívá zážitky ze svých minulých životů. S prvky obdivného zrcadlené pracují i [[Dobrodružství Toma Sawyera]] od [[Mark Twain|Marka Twaina]], kde hlavní hrdina i přes veškerá příkoří nakonec vždy zvítězí a získá tak obdiv a uznání dospělých. <ref name=":1" /> |
|||
* ''21 procent'' budoucího uplatnění a životního stylu |
|||
* ''18 procent'' cestování |
|||
* ''12 procent'' profese |
|||
* ''5 procent'' dobrodružství |
|||
Více sní mladší než starší. U starších snění nahrazují vzpomínky. S věkem klesá počet agresivních fantazií. |
|||
Co se týče recentní tvorby, zářným příkladem díla spojeného s denním sny je [[Hollywood|hollywoodský]] film Tajný život Waltera Mittyho z roku 2013. V něm je vykreslen příběh chronického snílka Waltera, který se ke svým barvitým živoucím snům uchyluje pokaždé, kdy se snaží utéct svému zážitky neoplývajícímu životu. <ref name=":3" /> Stejně tak zde lze uvést turecký novelista a držitel Nobelovy ceny [[Orhan Pamuk]], který se ve svém díle vrací do dětství, kdy si imaginární světy stavěl ze všedních kulis. Babiččin obývák tak byl schopný přeměnit například na ponorku. Denním snění se podle svých slov nevyhnul režisér [[Tim Burton]], který, když za snil o svém budoucím úspěchu, vytapetoval svůj dětský pokoj plakáty smyšlených hororových filmů. <ref name=":5" />{{Autoritní data}} |
|||
Více sní lidé, kteří měli silnější vazbu na [[Matka|matku]] než na [[Otec|otce]]. |
|||
Více sní chudí lidé, méně střední a vyšší třída. |
|||
Více sní [[Národnostní menšina|národnostní menšiny]] (v [[Spojené státy americké|USA]] [[černoši]] a [[Židé]]) |
|||
Více sní lidé z velkoměst, méně lidé z venkova, nejméně lidé z malých měst. |
|||
Více sní lidé užívající [[alkoholický nápoj|alkohol]], zejména o vině, [[násilí]] a nepřátelství (naopak u lidí užívajících [[Marihuana|marihuanu]] se vyšší míra denního snění neprokázala). |
|||
== Literatura == |
|||
NAKONEČNÝ, Milan: ''Lexikon psychologie'', Praha, Vodnář 1995. ISBN 80-85255-74-X |
|||
{{Autoritní data}} |
|||
[[Kategorie:Spánek]] |
[[Kategorie:Spánek]] |
||
Verze z 17. 4. 2020, 01:41
Definice denního snění
Denní snění (angl. daydreaming) je pojem užívaný v psychologii. Za duchovního otce tohoto pojmu, též známého jako mind wandering, bývá považován americký psycholog Jerome L. Singer. Ten jej definoval jako odklon pozornosti od vnějších podnětů či fyzických a mentálních úkolů, kterými se jedince aktuálně zabývá, ke stimulům vnitřním.[1]
S obdobnou definicí přišla v českém kontextu například i Alena Plháková, která denní snění popsala jako „přesun pozornosti od běžných tělesných a mentálních aktivit, které jsou odezvou na podněty z vnější reality, k vnitřnímu psychickému světu.“[2] Někteří psychologové ovšem nepracují s konceptem pozornosti a dávají přednost definici ve které denní snění figuruje jako „spontánní proud myšlenek v bdělém stavu, během kterého se věci odehrávají jinak, než tomu bývá v reálném světě snícího.“ [3] Stejně tak lze denní snění pojmenovat jako hraniční psychický stav mezi bděním a spánkem, během kterého dochází ke změnám stavu vědomí.[4] Tento stav je přitom obvykle typický tím, že je v něm realita nahrazena vlastními vzpomínkami či fantaziemi [3].
Denní snění je tedy aktivita, která se odehrává výhradně ve vnitřním světě jedince, který se stává dočasně netečný k vnějšímu dění. [5]
Inspirace Jeromeho L. Singera
Ve spojitosti s denním snění je zajímavý i příběh, jak se k jejich výzkumu samotný Jerome L. Singer vůbec dostal. Podle svých slov, jej zájem o sny provázel už od počátku studií, kdy v první polovině 20. století nastoupil na City College of New York. „Nejvíce mě fascinovala možnost studovat vnitřní světy lidí, jejich myšlenky, mentální obrazy a denní sny.“ Ještě před nástupem na univerzitu jej totiž okouzlila literární díla a filmy, kde se pracovalo s vnitřními monology, barvitými představami aktérů a s jejich fantaziemi. Jako příklad uvádí literaturu počátků 20. století, jejíž autoři aktivně pracovali s technikou proudu vědomí. Takovými příklady jsou třeba James Joyce, Marcel Proust nebo Virginia Woolfová. Jako svou inspiraci však neopomíná zmínit ani klasiky jako Shakespeara nebo Marlowa. [6]
Prevalence denního snění
Denní snění je považováno za velmi častý jev. Celá řada výzkumů přišla k závěru, že se s ním za život setkává většina populace. Konkrétně studie Singera a McCravena ukázala, že 96 % osob mezi 18 až 50 s ním mělo zkušenost. [2]
Původ denních snů a jejich podoba
V odborné literatuře se často můžeme často setkat s odlišnými názory na to, odkud se bere impulz denního snění. Singer jej (mimo jiné) vidí ve výkonu zautomatizovaných a bezmyšlenkovitých činností, jako je pásová výroba či řízení auta. Stejně tak ale může být denní snění produktem subjektivně pociťovaných životních nedostatků. Nemajetní tak sní o bohatství, o nemocní zas o zdraví. [7] Plháková pak nabízí pohled na denní snění jako na zrcadlení, tedy umělou náhražku reálných zážitků, ať už třeba lásky či obdivu. Příkladem typických denních snů tak mohou být procházky s atraktivním partnerem či brilantní řečnické výkony. To vše za účasti imaginárního publika. [2] Merlo a kol. pak rozděluje denní sny například na smyšlené „Co bych tak dělal, kdybych vyhrál loterii.“ Pragmatické „Co si dnes uvařím k večeři.“ Nebo pracovně orientované „Jak si poradím se zadaným úkolem.“ [8]
Své vysvětlení denních snů má i psychoanalýza. U ní jsou spojeny s vyjádřením a zvládnutím skrytých tužeb, především sexuální či nepřátelské povahy, které by při odhalení vyvolávaly pocity viny nebo úzkost. Radikální vysvětlení v rámci tohoto směru přinesl Sigmund Freud, podle kterého nikdo, kdo vytváří fantazie, nemůže být považován za úplně šťastného, jelikož fantazie jsou ve Freudově pojetí pouhou korekcí neuspokojivé skutečnosti. [2]
Praktický význam denního snění
Denní snění může být lidem v lecčem užitečné. Nejenže má své nezastupitelné místo v psychoterapii, kde může sloužit jako prostředek podporující vědomí sebe sama a zkoumání vnitřní zkušenosti, [9] ale svou úlohu může sehrát i při transformaci citového stavu, tedy například poskytnout úlevu od nepříjemné životní reality či obtížných situací. [2] Singer v denním proto spatřuje nekonečný zdroj potěšení. Denní snění podle něj mimo jiné zlepšuje náladu a působí proti pocitům nudy. Zároveň může pomáhat se sociálními dovednostmi, pomocí imaginárního tréninku - nácviku hypotetických situací. [1] Tato schopnost se může pozitivně odrazit i na kreativitě jedince, kterému denní sen může dopomoci k rozvržení si svého tvůrčího záměru či k hledání inspirace. [10]
Denní snění a kreativita
Spojitostí mezi kreativitou a sny se ve svých pracích zabývala celá řada výzkumníků. Ať už to byli Schechter, Schmeidler, a Staal, kteří našli pozitivní vztah mezi mírou představivosti projevenou ve snech a úrovní kreativity, nebo Klepel, Schredl a Göritz, podle kterých lidé praktikují snové nápady v reálném životě přibližně každé dva měsíce. [11] Výjimkou z tohoto trendu nejsou ani sny denní. Umožňují totiž pohlédnout na určitý problém z nových, zdánlivě nelogických, perspektiv, ze kterých však může vyjít dosud netušené řešení. Stejně tak může denní snění sloužit jako upomínka skutečností, které soustředěná mysl jednoduše opomíjí, protože nespadají do úzkého záběru pozornosti. [12] Denní snění tak bývá přirovnáváno k brainstormingu, který má pozitivní vliv na uvolňování zábran či hledání analogií a zcela nových cest. Stejně tak může poskytnout impulz pro samotnou kreativní práci. [13] Studie Kantera (1982) například ukázala, že účastníci s častějšími denními sněny sice produkují méně odpovědi než ti, u kterých se denní sny objevují méně často, zato jsou však jejich odpovědi originálnější a novátorské, lze tedy usuzovat na jejich větší kreativitu. [14]
V českém prostředí se v rámci své diplomové práci věnovala vztahu denního snění a kreativity například i Šmídová, která zjistila, že především pozitivně laděné a do budoucna orientované sny, nevyrušující od vykonávané činnosti, pozitivně souvisejí s kreativitou. [15]
Maladaptivní denní snění
Mezi odborníky se však najdou i názory, že denní snění nemá prakticky žádnou přidanou hodnotu nebo se může potenciálně stát i škodlivým. Mluvíme pak o tzv. maladaptivních účincích. [16] Ty se nejčastěji objevují coby copingový mechanismus v souvislosti s prožitým traumatem. Jedinec, který jím prošel, si totiž často vytváří pestrý vnitřní svět, pomocí něhož od traumatu snaží uniknout. Takovéto úniky přitom mohou trvat celé hodiny a jedinec si v jejich rámci vytváří citové vazby s postavami smyšleného světa. Riziko pak představuje moment, kdy umělé vazby nahradí ty skutečné, rodinu a přátele. Hrozí, že takovýto jedinec začne zapomínat na svět okolo sebe, zanedbávat práci, školu nebo například osobní hygienu. Rozdíl mezi maladaptivním denním sněním a psychózou pak spočívá v tom, že si je snící vědom, že jeho sny nejsou realitou. [16]
Milan Nakonečný v tomto ohledu dále připomíná, že pro tvorbu imaginárních scénářů šťastného života je potřeba především perspektiva a naděje na jeho dosažení. Pokud chybí, může denní snění prohlubovat pocit bezmocnosti při návratu ke skutečnosti. [7] McVay a Kane (2010) denní snění dokonce označují za selhání kognitivních funkcí. [17] Může mít totiž neblahý dopad na úkony vyžadující pozornost a pracovní paměť. [18] To znamená, že se může negativně projevit například při čtení, řízení auta nebo při vzdělávání. [19]
Jak měřit denní snění
Vůbec prvním a asi dosud nejrozšířenějším způsobem testování denního snění byl inventář imaginativních procesů (Imaginal Processes Inventory – IPI) z roku 1970. Vytvořil jej Singer spolu s kolegou Antrobusem. Tvoří jej celkem 344 položek s pětibodovou Likertovou škálou, které jsou dále jsou rozděleny do 28 domén. Ty se týkají například frekvence denního snění, míry pohlcení sny, časové orientace snů (budoucnost x minulost) nebo jejich obsahu. [20]
Denní snění v populární kultuře
S tematikou denního snění hojně pracuje i populární kultura. Kupříkladu v románu Tulák po hvězdách od Jacka Londona se můžeme setkat s popisem fantazií vězně umístěného do svěrací kazajky, který ve své mysli prožívá zážitky ze svých minulých životů. S prvky obdivného zrcadlené pracují i Dobrodružství Toma Sawyera od Marka Twaina, kde hlavní hrdina i přes veškerá příkoří nakonec vždy zvítězí a získá tak obdiv a uznání dospělých. [2]
Co se týče recentní tvorby, zářným příkladem díla spojeného s denním sny je hollywoodský film Tajný život Waltera Mittyho z roku 2013. V něm je vykreslen příběh chronického snílka Waltera, který se ke svým barvitým živoucím snům uchyluje pokaždé, kdy se snaží utéct svému zážitky neoplývajícímu životu. [5] Stejně tak zde lze uvést turecký novelista a držitel Nobelovy ceny Orhan Pamuk, který se ve svém díle vrací do dětství, kdy si imaginární světy stavěl ze všedních kulis. Babiččin obývák tak byl schopný přeměnit například na ponorku. Denním snění se podle svých slov nevyhnul režisér Tim Burton, který, když za snil o svém budoucím úspěchu, vytapetoval svůj dětský pokoj plakáty smyšlených hororových filmů. [12]
- ↑ a b SINGER, Jerome L. Daydreaming. New York: Random House, 1966. 234 s.
- ↑ a b c d e f PLHÁKOVÁ, Alena. Denní snění. S. 178-181. Konfrontace [online]. MUNI, 2001 [cit. 17.4.2020]. S. 178-181. Dostupné online.
- ↑ a b HARTL, Petr; HARTLOVÁ, Helena. Psychologický slovník. Praha: Portál, 2009. S. 547.
- ↑ STERNBERG, Robert. In search of the human mind. Orlando: Harcourt Brace College Publishers, 1995. S. 210.
- ↑ a b POERIO, Lara Giulia; SMALLWOOD, Jonathan. Daydreaming to navigate the social world: What we know, what we don't know, and why it matters. Social & Personality Psychology Compass [online]. 2016 [cit. 17.4.2020]. Dostupné online. DOI 10.1111/spc3.12288.
- ↑ SINGER, Jerome L. Researching Imaginative Play and Adult Consciousness: Implications for Daily and Literary Creativity. Psychology of Aesthetics, Creativity, and the Arts [online]. American Psychological Association, 2009 [cit. 17.4.2020]. Dostupné online.
- ↑ a b NAKONEČNÝ, Milan. Obecná psychologie. Praha: Triton, 2015.
- ↑ MERLO, Kelsey L.; WIEGAND, Katherine E.; SHAUGHNESSY, Stefanie P. A Qualitative Study of Daydreaming Episodes at Work. Journal of Business and Psychology. 2020-04-01, roč. 35, čís. 2, s. 203–222. Dostupné online [cit. 2020-04-16]. ISSN 1573-353X. DOI 10.1007/s10869-018-9611-4. (anglicky)
- ↑ BARTH, F. Diane. Using Daydreams in Psychodynamic Psychotherapy. Clinical Social Work Journal. 1997-09-01, roč. 25, čís. 3, s. 265–280. Dostupné online [cit. 2020-04-16]. ISSN 1573-3343. DOI 10.1023/A:1025730427420. (anglicky)
- ↑ KLINGER, Eric; COX, W. Miles. Dimensions of Thought Flow in Everyday Life. Imagination, Cognition and Personality. 1987-10, roč. 7, čís. 2, s. 105–128. Dostupné online [cit. 2020-04-16]. ISSN 0276-2366. DOI 10.2190/7K24-G343-MTQW-115V. (anglicky)
- ↑ YU, Calvin Kai-Ching. Green and dreams can facilitate creativity.. Dreaming. 2020-03, roč. 30, čís. 1, s. 92–99. Dostupné online [cit. 2020-04-16]. ISSN 1573-3351. DOI 10.1037/drm0000126. (anglicky)
- ↑ a b GLAUSIUSZ, Josie. Living in a Dream World. Scientific American Mind. 2011-03, roč. 22, čís. 1, s. 24–31. Dostupné online [cit. 2020-04-16]. ISSN 1555-2284. DOI 10.1038/scientificamericanmind0311-24.
- ↑ JOSHI, Aravind Krishna. Proceedings of the Ninth International Joint Conference on Artificial Intelligence. [s.l.]: Elsevier S. 1985.
- ↑ KANTER, Steve. Divergent Thinking Abilities as a Function of Daydreaming Frequency. Journal for the Education of the Gifted. 1982. Dostupné online.
- ↑ ŠMÍDOVÁ, Marie. DENNÍ SNĚNÍ A JEHO VZTAH KE KREATIVITĚ [online]. 2018 [cit. 2020-04-17]. Dostupné online.
- ↑ a b SAMANTHA, Jones. Don’t bury your head in the sand.. Psychologist. 2016.
- ↑ MCVAY, Jennifer C.; KANE, Michael J. Does mind wandering reflect executive function or executive failure? Comment on Smallwood and Schooler (2006) and Watkins (2008).. Psychological Bulletin. 2010-03, roč. 136, čís. 2, s. 188–197. Dostupné online [cit. 2020-04-16]. ISSN 1939-1455. DOI 10.1037/a0018298. PMID 20192557. (anglicky)
- ↑ MOONEYHAM, Benjamin W.; SCHOOLER, Jonathan W. The costs and benefits of mind-wandering: A review.. Canadian Journal of Experimental Psychology/Revue canadienne de psychologie expérimentale. 2013-03, roč. 67, čís. 1, s. 11–18. Dostupné online [cit. 2020-04-16]. ISSN 1878-7290. DOI 10.1037/a0031569. (anglicky)
- ↑ POERIO, Giulia Lara; SMALLWOOD, Jonathan. Daydreaming to navigate the social world: What we know, what we don't know, and why it matters. Social and Personality Psychology Compass. 2016, roč. 10, čís. 11, s. 605–618. Dostupné online [cit. 2020-04-16]. ISSN 1751-9004. DOI 10.1111/spc3.12288. (anglicky)
- ↑ MCMILLAN, Rebecca; KAUFMAN, Scott Barry; SINGER, Jerome L. Ode to positive constructive daydreaming. Frontiers in Psychology. 2013, roč. 4. Dostupné online [cit. 2020-04-16]. ISSN 1664-1078. DOI 10.3389/fpsyg.2013.00626. PMID 24065936. (English)