Kuna rybářská: Porovnání verzí
ještě doplnění značka: editace z Vizuálního editoru |
upřesnění - rybami se sice zpravidla neživí, ale je schopna a může, mezery, zamodrání orla značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 21: | Řádek 21: | ||
== Popis == |
== Popis == |
||
Jedná se o největší kunu, velikostí srovnatelnou s [[Kočka divoká|kočkou divokou]]. Je tmavě zbarvená (šedo-hnědo-černě), podsaditá a má mohutný ocas. |
Jedná se o největší kunu, velikostí srovnatelnou s [[Kočka divoká|kočkou divokou]]. Je tmavě zbarvená (šedo-hnědo-černě), podsaditá a má mohutný ocas. |
||
* Hmotnost samců: 3, |
* Hmotnost samců: 3,5–6 kg (výjimečně až 9 kg)<ref name=":0">{{Citace monografie |
||
| příjmení = Hunter |
| příjmení = Hunter |
||
| jméno = Luke |
| jméno = Luke |
||
Řádek 35: | Řádek 35: | ||
| isbn = |
| isbn = |
||
}}</ref> |
}}</ref> |
||
* Hmotnost samic: |
* Hmotnost samic: 2–2,5 kg<ref name=":1" /> |
||
* Velikost samců: |
* Velikost samců: 90–120 cm (včetně ocasu) |
||
* Velikost samic: |
* Velikost samic: 75–95 cm |
||
Srst se kuně rybářské mění podle ročních období. V zimě je hustější a lesklejší, zatímco v létě dochází k [[Chlup (zoologie)#L.C3.ADn.C3.A1n.C3.AD|línání]] a srst se stává skvrnitá. |
Srst se kuně rybářské mění podle ročních období. V zimě je hustější a lesklejší, zatímco v létě dochází k [[Chlup (zoologie)#L.C3.ADn.C3.A1n.C3.AD|línání]] a srst se stává skvrnitá. |
||
Řádek 53: | Řádek 53: | ||
}}</ref> |
}}</ref> |
||
Je to všežravec, který loví malé a středně velké živočichy (savce, ptáky, plazy, hmyz), konzumuje ale také ovoce a houby. Její nejdůležitější kořistí jsou [[Zajíc měnivý|zajíci měniví]] a [[Urzon kanadský|urzoni]], které zabíjí tím, že jim opakovaně kouše do tváře a hlavy. Nevyhýbá se ani mršinám.<ref name=":0" /><ref name=":1" /> Samci loví výrazně častěji větší a nebezpečnější kořist (urzony, skunky) než samice, které dávají přednost menším živočichům. Navzdory svému jménu se rybami neživí |
Je to všežravec, který loví malé a středně velké živočichy (savce, ptáky, plazy, hmyz), konzumuje ale také ovoce a houby. Její nejdůležitější kořistí jsou [[Zajíc měnivý|zajíci měniví]] a [[Urzon kanadský|urzoni]], které zabíjí tím, že jim opakovaně kouše do tváře a hlavy. Nevyhýbá se ani mršinám.<ref name=":0" /><ref name=":1" /> Samci loví výrazně častěji větší a nebezpečnější kořist (urzony, [[Skunkovití|skunky]]) než samice, které dávají přednost menším živočichům. Navzdory svému jménu se rybami zpravidla neživí, ale využít může období tření, kdy je schopná rybu ukořistit.<ref>{{Citace elektronického periodika |
||
| titul = Fisher - Martes pennanti - NatureWorks |
|||
| url = https://nhpbs.org/natureworks/fisher.htm |
|||
| periodikum = nhpbs.org |
|||
| datum přístupu = 2019-08-30 |
|||
}}</ref><ref>{{Citace periodika |
|||
| titul = More fishers and fewer martens due to cumulative effects of forest management and climate change as evidenced from local knowledge |
|||
| url = https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5590137/ |
|||
| periodikum = Journal of Ethnobiology and Ethnomedicine |
|||
| datum vydání = 2017-09-07 |
|||
| datum přístupu = 2019-08-30 |
|||
| issn = 1746-4269 |
|||
| pmid = 28882186 |
|||
| ročník = 13 |
|||
| doi = 10.1186/s13002-017-0180-9 |
|||
| poznámka = PMID: 28882186 |
|||
PMCID: PMC5590137 |
|||
| jméno = Pauline |
|||
| příjmení = Suffice |
|||
| jméno2 = Hugo |
|||
| příjmení2 = Asselin |
|||
| jméno3 = Louis |
|||
| příjmení3 = Imbeau |
|||
}}</ref><ref>{{Citace periodika |
|||
| titul = Diet of Fishers (Martes pennanti) at the Southernmost Extent of Their Range |
|||
| url = https://www.jstor.org/stable/1383266 |
|||
| periodikum = Journal of Mammalogy |
|||
| datum vydání = 1999 |
|||
| datum přístupu = 2019-08-30 |
|||
| issn = 0022-2372 |
|||
| strany = 961–971 |
|||
| ročník = 80 |
|||
| číslo = 3 |
|||
| doi = 10.2307/1383266 |
|||
| jméno = William J. |
|||
| příjmení = Zielinski |
|||
| jméno2 = Neil P. |
|||
| příjmení2 = Duncan |
|||
| jméno3 = Emma C. |
|||
| příjmení3 = Farmer |
|||
}}</ref> K ne moc přesnému pojmenování (v [[Angličtina|angličtině]] ''fisher'') došlo nejspíše omylem, respektive záměnou s jinými kunovitými. |
|||
K páření dochází na jaře, ale mláďata se rodí až následující jaro. Jako mnoho jiných lasicovitých šelem má i kuna rybářská období tzv. [[Odložená nidace|odložené nidace]], kdy se oplodněné vajíčko nevyvíjí. To trvá asi 10 měsíců. Skutečná doba březosti je 50 dní. Počet mláďat ve vrhu je maximálně 6 a v průměru 2 až 3. Mláďata se osamostatňují asi po půl roce života. Pohlavní dospělost nastává asi po 2 letech. Doba dožití ve volné přírodě bývá okolo 7 let, v zajetí až 10. Úmrtnost je nejčastěji [[Vliv člověka na životní prostředí|antropogenická]], případnými predátory především mladých jedinců kuny rybářské jsou [[Puma americká|pumy]], [[Rosomák sibiřský|rosomáci]], [[Kojot prérijní|kojoti]] a někdy i [[Rys (rod)|rysi]], [[Liška obecná (šelma)|lišky]] a orli.<ref name=":0" /><ref name=":1" /> |
K páření dochází na jaře, ale mláďata se rodí až následující jaro. Jako mnoho jiných lasicovitých šelem má i kuna rybářská období tzv. [[Odložená nidace|odložené nidace]], kdy se oplodněné vajíčko nevyvíjí. To trvá asi 10 měsíců. Skutečná doba březosti je 50 dní. Počet mláďat ve vrhu je maximálně 6 a v průměru 2 až 3. Mláďata se osamostatňují asi po půl roce života. Pohlavní dospělost nastává asi po 2 letech. Doba dožití ve volné přírodě bývá okolo 7 let, v zajetí až 10. Úmrtnost je nejčastěji [[Vliv člověka na životní prostředí|antropogenická]], případnými predátory především mladých jedinců kuny rybářské jsou [[Puma americká|pumy]], [[Rosomák sibiřský|rosomáci]], [[Kojot prérijní|kojoti]] a někdy i [[Rys (rod)|rysi]], [[Liška obecná (šelma)|lišky]] a [[Orel|orli]].<ref name=":0" /><ref name=":1" /> |
||
[[Soubor:Martes pennanti.jpg|náhled|Kuna rybářská šplhající po stromě]] |
[[Soubor:Martes pennanti.jpg|náhled|Kuna rybářská šplhající po stromě]] |
||
Verze z 30. 8. 2019, 10:58
Kuna rybářská | |
---|---|
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
málo dotčený[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
Třída | savci (Mammalia) |
Řád | šelmy (Carnivora) |
Čeleď | lasicovití (Mustelidae) |
Podčeleď | kuny (Mustelinae) |
Rod | kuna (Martes) |
Binomické jméno | |
Martes pennanti (Erxleben, 1777) | |
Areál rozšíření | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kuna rybářská (Martes pennanti), dříve nazývaná též pekan, je středně velká lasicovitá šelma, která byla vědecky popsána roku 1777. Žije na území Severní Ameriky. Její rozšíření zabírá velkou část kanadských severských jehličnatých lesů a dosahuje do severních a západních oblastí USA.
Popis
Jedná se o největší kunu, velikostí srovnatelnou s kočkou divokou. Je tmavě zbarvená (šedo-hnědo-černě), podsaditá a má mohutný ocas.
- Hmotnost samců: 3,5–6 kg (výjimečně až 9 kg)[2]
- Hmotnost samic: 2–2,5 kg[3]
- Velikost samců: 90–120 cm (včetně ocasu)
- Velikost samic: 75–95 cm
Srst se kuně rybářské mění podle ročních období. V zimě je hustější a lesklejší, zatímco v létě dochází k línání a srst se stává skvrnitá.
Biologie a ekologie
Ačkoliv se jedná o zdatného lezce po stromech, tráví kuna rybářská většinu života na zemi. Je to samotářské a teritoriální zvíře, jenž je nejaktivnější za soumraku a svítání. Velikost teritoria se pohybuje od 2 do 39 km².[2] Výjimečně může jít až o 50 km².[3]
Je to všežravec, který loví malé a středně velké živočichy (savce, ptáky, plazy, hmyz), konzumuje ale také ovoce a houby. Její nejdůležitější kořistí jsou zajíci měniví a urzoni, které zabíjí tím, že jim opakovaně kouše do tváře a hlavy. Nevyhýbá se ani mršinám.[2][3] Samci loví výrazně častěji větší a nebezpečnější kořist (urzony, skunky) než samice, které dávají přednost menším živočichům. Navzdory svému jménu se rybami zpravidla neživí, ale využít může období tření, kdy je schopná rybu ukořistit.[4][5][6] K ne moc přesnému pojmenování (v angličtině fisher) došlo nejspíše omylem, respektive záměnou s jinými kunovitými.
K páření dochází na jaře, ale mláďata se rodí až následující jaro. Jako mnoho jiných lasicovitých šelem má i kuna rybářská období tzv. odložené nidace, kdy se oplodněné vajíčko nevyvíjí. To trvá asi 10 měsíců. Skutečná doba březosti je 50 dní. Počet mláďat ve vrhu je maximálně 6 a v průměru 2 až 3. Mláďata se osamostatňují asi po půl roce života. Pohlavní dospělost nastává asi po 2 letech. Doba dožití ve volné přírodě bývá okolo 7 let, v zajetí až 10. Úmrtnost je nejčastěji antropogenická, případnými predátory především mladých jedinců kuny rybářské jsou pumy, rosomáci, kojoti a někdy i rysi, lišky a orli.[2][3]
Lov
Od 18. století byla kuna rybářská lovena pro svoji kožešinu. Ta byla tak žádaná, že se druh na počátku 20. století ocitl na pokraji vyhynutí. Od 2. poloviny 20. století se pomalu vrací do míst svého původního výskytu, ačkoliv je stále legálně lovena.[2]
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Fisher (animal) na anglické Wikipedii.
- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02].
- ↑ a b c d e HUNTER, Luke; BARRETT, Priscilla. A Field Guide to the Carnivores of the World. London etc.: Panthera, New Holand Publishers, 2011. S. 176.
- ↑ a b c d RHINES, C. Martes pennanti (fisher). Animal Diversity Web [online]. 2003 [cit. 2018-03-18]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Fisher - Martes pennanti - NatureWorks. nhpbs.org [online]. [cit. 2019-08-30]. Dostupné online.
- ↑ SUFFICE, Pauline; ASSELIN, Hugo; IMBEAU, Louis. More fishers and fewer martens due to cumulative effects of forest management and climate change as evidenced from local knowledge. Journal of Ethnobiology and Ethnomedicine. 2017-09-07, roč. 13. PMID: 28882186 PMCID: PMC5590137. Dostupné online [cit. 2019-08-30]. ISSN 1746-4269. DOI 10.1186/s13002-017-0180-9. PMID 28882186.
- ↑ ZIELINSKI, William J.; DUNCAN, Neil P.; FARMER, Emma C. Diet of Fishers (Martes pennanti) at the Southernmost Extent of Their Range. Journal of Mammalogy. 1999, roč. 80, čís. 3, s. 961–971. Dostupné online [cit. 2019-08-30]. ISSN 0022-2372. DOI 10.2307/1383266.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu kuna rybářská na Wikimedia Commons
- Taxon Martes pennanti ve Wikidruzích