Přeskočit na obsah

Steve Fuller

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Steve Fuller
Steve Fuller (19. června 2011)
Steve Fuller (19. června 2011)
Narození12. července 1959 (64 let)
New York
BydlištěCoventry
Alma materPittsburghská univerzita (do 1985)
Kolumbijská univerzita
Regis High School
Povolánísociolog, vysokoškolský učitel a filozof
ZaměstnavatelWarwická univerzita (od 1999)
Webprofstevefuller.net
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Steve William Fuller (* 12. července 1959) je americký sociolog a profesor na Warvické univerzitě ve Velké Británii.[1] Jeho hlavní oblastí výzkumu je sociální epistemologie, ale zabývá se také akademickou svobodou nebo transhumanismem.[2]

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Steve Fuller vystudoval střední i vysokou školu v rodném New Yorku, ve kterém v roce 1979 na Kolumbijské univerzitě promoval s vyznamenáním z historie a sociologie. Následně získal titul M.Phil. v oboru historie a filozofie vědy na Cambridgské Clare College v roce 1981. Doktorát z téhož oboru obdržel na Pittsburské univerzitě v roce 1985. V roce 1994 byl jmenován profesorem sociologie a sociální politiky na Durhamské univerzitě. Kromě interních pozic působil také jako hostující profesor v Dánsku, Německu, Israeli, Japonsku, Nizozemsku, Norsku a Švédsku na institucích jako Univerzita v Oslu, Univerzita v Gothenborgu (v rámci Fulbrightova stipendia) nebo i v Ruské akademii věd.[3] Na Warvické univerzitě, do které přešel v roce 1999 a působí zde dodnes, byl jmenován do funkce Auguste Comte Chair in Social Epistemology.[4] Členem britské Akademie sociálních věd byl jmenován v roce 2011.

Pracovní oblast[editovat | editovat zdroj]

Steve Fuller je průkopníkem ve výzkumu sociální epistemologie, která zahrnuje studium sociálních dimenzí získávání i předávání znalostí a vykládá lidské poznání jako kolektivní výdobytek.[5] Hlavními zásluhami při popularizaci této problematiky bylo napsání první knihy a založení prvního vědeckého časopisu, kterého je stále editorem, s názvem „Social Epistemology". [6][7]

Ve sféře akademické svobody zastává názor, že akademická svoboda není zvláštním případem svobody projevu, ale je svobodou vyhrazenou akademikům, která zahrnuje právo „způsobit odůvodněné pohoršení", pokud je v rámci rozumových a důkazních možností, přiměřených akademické profesi. Zároveň také tvrdí, že souběhem narůstajícího vlivu institucí na akademické výzkumy a tendence nutící akademiky k větší veřejné odpovědnosti se ukazuje, že výzkumnící již nemají absolutní vlastnictví nad produkcí vědění ve společnosti [8] a bývají náchylnější na tržní tlaky, což vede k odrazování od sledování určitých směrů bádání, které pravděpodobně nebudou odměněny velkými granty nebo počtem studentů. Považuje za důležité, aby akademici mohli v diskuzích vyjadřovat jakékoliv intelektuální názory, které mohou vést k pokroku. Tvrdí také, že studenti mají stejné právo na akademickou svobodu jako ostatní akademici. [9]

Ve velké části svého díla zkoumá transhumanismus a vývoj podobných myšlenek v historii. Otázkám týkající se technologicky velepšného lidstva (neboli Lidstva 2.0, jak tento fenomén sám nazývá) se věnuje v mnoha knihách i dalších akademických publikacích a zastává názor, že transhumanismus nabízí lidstvu perspektivu „přetvořit lidské tělo tak, aby nám umožnilo žít déle, abychom mohli pracovat a bavit se intenzivněji". [10] Tvrdí, že snaha o vylepšení vychází z potřeby vytvořit určitý odstup mezi námi a ostatními zvířaty, která je společná jak pro křesťanskou teologii, tak i moderní vědu.

Díla[editovat | editovat zdroj]

Knihy[editovat | editovat zdroj]

  • Social Epistemology (1988)
  • The Cognitive Turn: Sociological and Psychological Perspectives on Science (1989)
  • Philosophy of science and its discontents (1989)
  • Philosophy, Rhetoric, and the End of Knowledge: A New Beginning for Science and Technology Studies (1993)
  • Science (1997)
  • Ency Science Technol and Society (1999)
  • Thomas Kuhn: A Philosophical History for Our Times (2000)
  • The Governance of Science(2000)
  • Knowledge Management Foundations (2002)
  • Kuhn vs. Popper (2003)
  • The Intellectual (2005)
  • The New Sociological Imagination (2006)
  • The Philosophy of Science and Technology Studies (2006)
  • Science vs. religion? (2007)
  • The Knowledge Book: Key Concepts in Philosophy, Science and Culture (2007)
  • New Frontiers in Science and Technology Studies (2007)
  • Dissent over descent (2008)
  • The Sociology of Intellectual Life: The Career of the Mind in and Around Academy (2009)
  • Humanity 2.0: What it Means to be Human Past, Present and Future (2011)
  • Preparing for Life in Humanity 2.0 (2012)
  • Media and the Power of Knowledge (2012)
  • The Proactionary Imperative: A Foundation for Transhumanism (2014)
  • Knowledge: The Philosophical Quest in History (2015)
  • The Academic Caesar: University Leadership is Hard (2016)
  • Post-truth: Knowledge as a Power Game (2018)
  • Nietzschean Meditations: Untimely Thoughts at the Dawn of the Transhuman Era (2019)
  • A Player's Guide to the Post-Truth Condition: The Name of the Game (2020)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Higher Doctorates for Warwick People. www2.warwick.ac.uk [online]. [cit. 2022-12-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-11-30. 
  2. ↑ Steve Fuller. web.archive.org [online]. 2022-11-29 [cit. 2022-11-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-11-29. 
  3. ↑ Fulbright Scholar Program – University of Gothenburg. fulbrightscholars.org [online]. [cit. 2022-11-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-11-30. 
  4. ↑ Steve Fuller, University of Warwick - Academia.edu. warwick.academia.edu [online]. [cit. 2022-11-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-11-29. 
  5. ↑ CARTER, J. Adam; PALERMOS, S. Orestis; PRITCHARD, Duncan, et al. Socially Extended Epistemology. [s.l.]: Oxford University Press, 2018. 317 s. ISBN 978-0-19-880176-4. 
  6. ↑ Social Epistemology. www.tandfonline.com [online]. [cit. 2022-12-02]. Dostupné online. 
  7. ↑ FULLER, Steve. Social Epistemology. Bloomington: Indiana University Press, 2002. (2). Dostupné online. ISBN 0-253-34069-1. 
  8. ↑ BASBØLL, Thomas. Epistemic convenience: An interview with Steve Fuller. ephemera [online]. ephemera, 2008 [cit. 2022-12-1]. Dostupné online. 
  9. ↑ FULLER, Steve. Academic freedom. S. 72–77. The Philosophers' Magazine [online]. The Philosophers' Magazine, 2007 [cit. 2022-12-3]. S. 72–77. Dostupné online. DOI 10.5840/tpm20073864. 
  10. ↑ FULLER, Steve. Humanity 2.0. New York: Palgrave Macmillan, 2011. Dostupné online. ISBN 978-0-230-23342-3. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Steve_Fuller&oldid=23287934“