Hôrka

Hôrka znamená i malá hora, viz hora.

Hôrka
Poloha
Souřadnice	49°1′10″ s. š., 20°23′ v. d.
Nadmořská výška	600 m n. m.
Stát	Slovensko Slovensko
kraj	Prešovský
okres	Poprad
tradiční region	Spiš
Hôrka
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	11,3 km²
Počet obyvatel	2 108 (2021)
Hustota zalidnění	185,7 obyv./km²
Správa
Status	obec
Starosta	Ing.Vladimír Boška
Vznik	1311 (první písemná zmínka)
Oficiální web	[http:// ]
Adresa obecního úřadu	Hôrka 141
Telefonní předvolba	+421-52
PSČ	059 12
Označení vozidel (do r. 2022)	PP
NUTS	523488
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hôrka je obec na Slovensku v okrese Poprad.

Části obce

Dělí se na části Kišovce, Primovce, Ondřej, Hôrka, Miklušovce, Huncľoh, Nová ulice a Kišovská důl. Historické názvy místních osad byly Hůrka, Svatý Ondřej, Kišovce, Primovce, Miklušovce a Komárovce.

Dějiny

Všechny zmíněné lokality patřily v minulosti k stolci X spišských kopiníků, kterým roce 1243 uherský král Béla IV. obnovil a potvrdil jejich privilegia. Kopinickym obcím se říkalo i "zemianske vesnice", protože jejich obyvatelstvo bylo privilegované podobně jako ostatní uherští zemané. Pojmenování "kopiníci" (Lancet od latinského Lancea = kopí) dostaly podle toho, že do královského vojska měli povinnost postavit za každou usedlost určitý počet ozbrojenců - kopiníků. Kopinicke obce měli bezpochyby strážní, resp. vojenskou funkci. Původ kopiníků dosud není objasněn. Starší historici je pokládali za maďarské strážce uherských hranic směrem do Polska, novější výzkumy slovenské historiků naznačují spíše jejich slovanský původ, někteří (Javorský) je považují ještě za potomky původních strážců slovanských hradišť na Čingově a Dreveníku.

Faktem je, že tyto obce (v určitém období jich bylo až 29) si udrželi vlastní samosprávu až do počátku 19. století. Až v roce 1803 splynula Stolice X spišských kopiníků tzv. "Malá župa" se Spišskou stolicí.

Do sloučení začátkem 20. století měli zmíněné obce (osady) samostatný vývoj. Ačkoliv se ve středověkých listinách objevují jejich názvy až v druhé polovině 13. století (Svatý Ondřej - 1280), ostatní až v 14. století (Miklušovce - 1311, Primovce - 1312, Kišovce - 1324, Hôrka - 1347), počátky jejich existence sahají před 13. století. Uvedené kopinicke obce nepatřily k velkým vesnicím (největší z nich byly v roce 1787 Kišovce, kde v 38 domech žilo 192 lidí; v roce 1828 měli Kišovce 32 domů a 238 lidí).

Svatý Ondřej měl v roce 1787 24 domů a 186 lidí, v roce 1828 20 domů a 148 lidí.

Primovce měli v roce 1787 8 domů a 47 lidí, v roce 1828 10 domů a 79 lidí.

Hôrka měla v roce 1787 12 domů a 78 lidí, v roce 1828 9 domů a 61 lidí.

V průběhu staletí se názvy jednotlivých vesnic měnily:

• Hôrka - Bosafalua (1347; podle KOMES Bosza), Horka (1413), Huorka (1808)
• Svatý Ondřej - Sanctus Andreas (1317), Zenthandras (1317), Zekyzenthandras (1435), SWAT Ondrej (1808), Szentandrás (1863)
• Kišovce - Hisafalua (1324), Hysowec (1511), Kisócz, Kischendorf, Kyssowce (1808)
• Primovce - villa Primi (1312), Primafalua (1399), Primdorf, Primócz, Primowce (1808)
• Miklušovce - villa cani Nikolai (1311), Ewzmyklosfalva (1349), Miklósfalva, Nickelsdorf, Miklussowce, Mikulassowce (1808)

Sjednocení názvu v roce 1900 pro všechny části obce respektovalo jejich příslušnost k spišským kopiníkům, protože sjednocená obec dostala pojmenování: "Landzsásfalu" (kopinicka obec) a v roce 1907 "Landzsásötfalu" (pět kopinických obcí). Po vzniku I. ČSR se ujal slovenský název Hôrka.

Obyvatelé těchto kopinickych obcí se vedle původní vojenské funkce věnovali většinou zemědělství a povoznictví. Od 18. století, kdy se v katastru Kišoviec objevili ložiska manganové a železné rudy. Lze konstatovat, že právě těžba a zpracování těchto rud podpořili rozvoj obce. Těžbu ve větším rozsahu začal hrabě Szakmary v roce 1695, v oblasti známé jako Baniská. Nejstarší důlní oprávnění v okolí Kišoviec jsou zmiňované již v roce 1857 a byly uděleny Vítkovickým železárnám. Kromě uvedeného podniku a po dodnes ne zcela ujasněných okolnostech měli báňský majetek v držení arcikniežaťa Albrecht, kníže Coburg, železářské učňovské společnosti, bratři Szent-Istványiovci a Pajerovci.

V Kišovce byla již v roce 1556 zřízena poštovní stanice. Tato pošta byla poštou i pro Poprad, kde vznikla až v roce 1809. Ve Svatém Ondreji v letech 1850-1854 měl sídlo a fungoval okresní soud.

V 13. století zde byl postaven kostel, který byl v 18. století přestavěn.

V roce 1939 se zvýšila těžba manganové rudy, což mělo za následek příliv přistěhovalců za prací nejen z různých částí Slovenska, ale i z Maďarska, Polska i Rumunska. Těžba byla ukončena 1. dubna 1971.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hôrka na slovenské Wikipedii.

Použité prameny a literatura

• Státní oblastní archiv Levoča, JSOU Sps, adm. 1341/1900.
• Dr.František Živčák, Levoča, 1996
• Fekete Nagy, A: A Szepsség területe és társadalmi kialakulássa. Budapest 1934
• Hradsky, J.: Additamenta ad init proressus ac praenses status CAPÍTULO ad Sanctum Martinum EC de monte Scepusio.
• Spišské Podhradie 1903-1904
• Hradszky, J.: A Ksvrmegye tórtétete. Levoča 1895.
• Hudák, J.: patrocínia na Slovensku. Bratislava 1984
• Majtán, M.: Názvy obcí na Slovensku za ostatních dvě stě let. Bratislava 1972
• Soupis památek na Slovensku 1. Bratislava 1967
• Vlastivedný slovník obcí na Slovensku 1. Bratislava 1977

Externí odkazy

• Neoficiální stránka obce
• Www.apsida.sk - profil středověkého kostela v Kišovce