Žižkova kasárna (České Budějovice)
| Žižkova kasárna | |
|---|---|
 Žižkova kasárna ze západní strany, v popředí socha Jana Žižky | |
| Základní informace | |
| Sloh | Novorenesance |
| Pojmenováno po | František Josef I., Jan Žižka z Trocnova |
| Poloha | |
| Adresa | České Budějovice |
| Ulice | Žižkova tř. 171/28 |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Žižkova kasárna v Českých Budějovicích se nachází v lichoběžníkovitém prostoru mezi Žižkovou třídou, Dvořákovou ulicí a Kasárenskou ulicí.[1] Zde stával dvůr zvaný Bauhof, který sloužil od 1786 jako skladiště vojenského materiálu a dřeva a jako řemeslnické dílny. Na jeho místě postavili mezi lety 1890–1892 pražští stavitelé Antonín Dvořák a Karel Fischer Kasárny císaře Františka Josefa pro ubytování pěšího pluku č. 28.[2]
Proporce a využití kasáren
[editovat | editovat zdroj]Kasárny tvoří čtyři dvoupatrové budovy, jejichž novorenesanční fasády byly původně zdobeny štukovými reliéfy, připomínajícími císaře a Rakousko-Uhersko. Budova na západní straně areálu a dvě budovy podél Žižkovy třídy sloužily k ubytování mužstva, v budově ve Dvořákově ulici v sousedství nádraží sídlil štáb. Kromě toho v jižní části areálu byla kuchyně, prádelna, lázeň, skladiště, vězení a tři další objekty pro mužstvo, v jihozápadním rohu jezdecká škola a budova určená k pořádání hudebních produkcí.[3]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Historie kasáren do roku 1918
[editovat | editovat zdroj]Dva pražské prapory 28. pluku byly při příjezdu do Českých Budějovic slavnostně uvítány 22. září 1899.[4]
Historie kasáren po první světové válce
[editovat | editovat zdroj]
Po roce 1918 byly kasárny přejmenovány na Žižkovy kasárny. Od roku 1920 zde byl dislokován 1. československý střelecký pluk „Mistra Jana Husi“ Československých legií, který byl přejmenován na Pěší pluk 1.[2] V roce 1927 zde byl odhalen Zborovský pomník který stál na prostranství před západní budovou (autor pomníku: sochař Otto Birma).[5] Mezi známé osobností, které v těchto kasárnách sloužili, patřili: Karel Klapálek, Jan Kostohryz, Rudolf Krzák, Karel Kutlvašr, František Langer, Josef Mašín, Ondřej Mézl, Jan Smudek a Otakar Zahálka.
Historie kasáren po druhé světové válce
[editovat | editovat zdroj]V roce 1945 musela být kasárna poškozená při náletu obnovena. Několik objektů bylo zcela zničeno.[6]
Koncem 50. let 20. století byla do parčíku před kasárnami přemístěna jezdecká socha Jana Žižky (autor pomníku: Karel Dvořák), která stála původně (od roku 1951) před českobudějovickou radnicí.[5]
Historie kasáren po roce 1989
[editovat | editovat zdroj]V roce 2013 byl Zborovský pomník umístěn do parčíku na břehu Malše u Jihočeské vědecké knihovny.[5]
V současné době (rok 2023) jsou téměř všechny objekty prázdné. V některých jsou archivy města a v části budovy na Dvořákově ulici působí spolek Karate České Budějovice.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ CHYTIL, Alois. Chytilův úplný adresář Království Českého. Praha: Nakladatel Jos. B. Zápotočný, 1915. S. 144.
- ↑ a b KOVÁŘ, Daniel. kasárny | ENCYKLOPEDIE ČESKÝCH BUDĚJOVIC. encyklopedie.c-budejovice.cz [online]. [cit. 2023-08-26]. Dostupné online.
- ↑ KOVÁŘ, Daniel. Budějovický poutník aneb Českými Budějovicemi ze všech stran. Vyd. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Baset 252 s. (Edice Poutník). ISBN 978-80-7340-089-7.
- ↑ "Pražské děti" v Č. Budějovicích. Národní listy. 1899-09-24, s. 3. Dostupné online. ISSN 1214-1240.
- ↑ a b c KOVÁŘ, Daniel. pomníky | ENCYKLOPEDIE ČESKÝCH BUDĚJOVIC. encyklopedie.c-budejovice.cz [online]. [cit. 2023-08-27]. Dostupné online.
- ↑ ateliér Rothbauer a ateliér Sosna-Filsak. Konverze areálu bývalých kasáren v Českých Budějovicích [online]. Příprava vydání Zdeněk Rothbauer. FA ČVUT, 2019-11-10 [cit. 2023-04-25]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Žižkova kasárna na Wikimedia Commons
