Antonín Dvořák (architekt)
| Antonín Dvořák | |
|---|---|
 Antonín Dvořák s manželkou Josefou roz. Toufarovou | |
| Narození | 13. prosince 1850 Průhonice  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 28. května 1918 (ve věku 67 let) Praha  Rakousko-Uhersko |
| Místo pohřbení | Vinohradský hřbitov |
| Národnost | česká |
| Povolání | architekt, stavitel |
| Děti | Božena Šimková |
| Příbuzní | Adolf Lukl (zeť)[1] |
| Hnutí | novorenesance, historismus |
| Ovlivněný | Antonín Turek |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Antonín Dvořák (13. prosince 1850 Průhonice – 28. května 1918 Praha) byl český architekt a stavitel, který působil zejména na Královských Vinohradech.
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Spolu s Antonínem Turkem se podílel na realizacích činžovních domů v Korunní, Francouzské, Polské, Blanické, Mánesově, Kladské a Moravské ulici i na projektu školy v Perunově ulici. Mezi jeho další pražské stavby patří např. novorenesanční budova univerzitního botanického ústavu čp. 1965/II ve Viničné ulici.[2]
Podnikání
[editovat | editovat zdroj]
S Antonínem Turkem a Karlem Fischerem založili 12. listopadu 1895 v Letkách u Libčic nad Vltavou firmu na projekci a stavbu komínů spojenou se specializovanou cihelnou. Fischer celou společnost později převzal. Dlouhá léta pak působila pod jménem Bratři Fischerové a spol.[3]
Církevní působení
[editovat | editovat zdroj]Byl kurátorem vinohradského sboru evangelické církve. Jako stavitel se podílel na zbudování novogotického činžovního domu v Korunní 60 (1904–1907) podle projektu Antonína Turka, kde je dodnes evangelická modlitebna.[4][5]
Rodinný život a potomci
[editovat | editovat zdroj]Oženil se s Josefou Toufarovou z Michle. Měl tři dcery, Boženu (1881–1958, překladatelku z angličtiny) provdanou Šimkovou, Marii, provdanou Svobodovou a nejmladší Růženu, která se provdala za lékaře-gynekologa Adolfa Lukla (1874–1974), s nímž měla tři děti – syna lékaře-internistu Pavla Lukla, dceru Naději, která se stala manželkou filozofa a teologa Josefa Lukla Hromádky, a dceru psycholožku Evu (1909 – 2014), provdanou za teologa, vysokoškolského pedagoga a faráře Jana Amose Pellara.[6]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Biografický slovník českých zemí, 15. svazek Dvořák–Enz. Libri. 2012. ISBN 978-80-7277-504-0.
- ↑ Archivovaná kopie. www.natur.cuni.cz [online]. [cit. 2017-12-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-12-17.
- ↑ https://www.fabriky.cz/kominy/schornsteinbau.htm
- ↑ Archivovaná kopie. www.vinohrady.cz [online]. [cit. 2017-12-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-05-29.
- ↑ http://www.pamatky-cz.eu/clanek/79-PRAHA-2-VINOHRADY/index.htm
- ↑ http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php/DVO%C5%98%C3%81K_Anton%C3%ADn_13.12.1850-28.5.1918
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Antonín Dvořák na Wikimedia Commons