Štíhlovka kaspická

Štíhlovka kaspická
Stupeň ohrožení podle IUCN
	; málo dotčený
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Podkmen	obratlovci (Vertebrata);
Třída	plazi (Reptilia);
Řád	šupinatí (Squamata);
Podřád	hadi (Serpentes);
Čeleď	užovkovití (Colubridae);
Rod	Dolichophis;
Binomické jméno
	Dolichophis caspius; (Gmelin, 1789)
Synonyma
	Coluber thermalis ; Coluber caspius; Hierophis caspius;
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Štíhlovka kaspická (Dolichophis caspius) je druh nejedovatého hada z čeledi užovkovitých. Obývá Balkánský poloostrov, kde zasahuje na sever až do Maďarska (kopec Sas-hegy na předměstí Budapešti),^[2] ostrovy v Egejském moři, Malou Asii, Zakavkazsko, severní Írán, stepi Ukrajiny, jižního Ruska a Kazachstánu. V literatuře se objevily také zprávy o výskytu na Slovensku, které však nebyly potvrzeny.^[3]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Tělo pokryté hladkými šupinami je štíhlé, hlava je od krku viditelně oddělena, zorničky jsou kruhové. Hřbet má žlutohnědou až šedohnědou barvu s černými příčnými pruhy, které ve stáří postupně blednou, břicho je světle žluté. V dospělosti měří zhruba 170–200 cm, byli však pozorováni i jedinci až třímetroví, štíhlovka kaspická je tak spolu se šírohlavcem ještěrčím považována za nejdelšího hada Evropy.^[4]

Způsob života[editovat | editovat zdroj]

Je aktivní ve dne, vyhledává slunné kamenité stráně porostlé keři, mezi nimiž může najít úkryt. Před člověkem nemá respekt a pokud ji někdo vezme do ruky, může mu uštědřit bolestivé kousnutí. Loví menší plazy, ptáky a savce. Období rozmnožování je v dubnu až květnu, samice snáší pět až osmnáct vajec, mláďata se líhnou v září. Dožívají se asi deseti let.

Systematika[editovat | editovat zdroj]

Původně byla řazena do rodu Coluber, poté do rodu Hierophis a od roku 2004 je jedním ze čtyř druhů rodu Dolichophis (doslova „dlouhý had“). Rozeznávají se dva poddruhy, D. c. caspius a D. c. eiselti.