Přeskočit na obsah

Šrívidžaja

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Šrívidžaja
Kadatuan Sriwijaya
 Kantoli
 Sailendra
kolem 6501377 Melayu 
Dharmasraya 
Singapura 
Pasai 
Geografie
Mapa
Šrívidžaja v největším rozsahu v 8. století
Palembang, Kewu, Chaiya, Jambi
Obyvatelstvo
Státní útvar
Melayu (vazalství 11831377)
mince ze zlata a stříbra
Státní útvary a území
Předcházející
Kantoli Kantoli
Sailendra Sailendra
Následující
Melayu Melayu
Dharmasraya Dharmasraya
Singapura Singapura
Pasai Pasai

Šrívidžaja bylo středověké malajské království, jehož území se rozprostíralo zejména na Sumatře (dnes Indonésie). Šlo o buddhistickou thalasokracii. První přesvědčivé doklady o existenci tohoto království jsou známy díky čínskému mnichu I-ťingovi, který Šrívidžaju navštívil v roce 671 a pobyl tam šest měsíců. První nápis s dochovaným pojmenováním „Šrívidžaja“ pochází také ze 7. století, z 16. června 682. Jedná se o kamennou desku, která byla nalezena v roce 1920 na jihu Sumatry, tzv. „Nápis Kedukan Bukit“. Šrívidžjala byla důležitým centrem expanze mahajánového buddhismu mezi 8. a 12. stoletím v celé jihovýchodní Asii[1]. Šlo také o první království, které ovládlo většinu indonéského souostroví. Jeho hlavní síla spočívala v obchodních smlouvách s Čínou a v kontrole námořního obchodu v oblasti. Vzestup Šrívidžaje souvisel s pádem království Funan v Kambodži.[2]

Oranžově je zvýrazněno území Šrívidžaji

V roce 1016 Šrívidžaja porazila hinduisticko-buddhistické království Mataram a vyhrála tak důležitý souboj o hegemonii v celé oblasti. V 8.–10. století panovala říši dynastie Šailendra, která přišla původně z Jávy. Za její vlády nastal největší rozkvět, byl postaven například výstavný chrám Borobudur, dodnes největší buddhistický chrám na světě.[3] V 11. století se říše stala vazalem jihoindické dynastie Čólů, ale brzy zase získala nezávislost. Království zaniklo někdy v průběhu 13. století následkem mnoha faktorů, mezi které patřila expanze říše Madžapahit.[4] Existence království byla na dlouhou dobu zapomenuta a až ve dvacátém století se dostala do zájmu badatelů. Klíčovou roli v tom sehrál francouzský historik George Cœdès.[5]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Srivijaya na anglické Wikipedii.

  1. KREJČÍ, Aleš. Nejstarší indianizované státy Asie. www.world-trend.cz [online]. [cit. 2024-09-19]. Dostupné online. 
  2. Šrívidžaja. leporelo.info [online]. [cit. 2020-06-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-27. 
  3. Borobudur Temple Compounds. UNESCO World Heritage Centre [online]. [cit. 2020-06-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. MUNOZ, Paul Michel. Early Kingdoms of the Indonesian Archipelago and the Malay Peninsula. [s.l.]: Continental Sales, Incorporated 404 s. Dostupné online. ISBN 978-981-4155-67-0. (anglicky) Google-Books-ID: NqwuAQAAIAAJ. 
  5. CŒDÈS, George. Le Royaume de Çrīvijaya. [s.l.]: Imprimerie d'Extrême-Orient 36 s. Dostupné online. (anglicky) Google-Books-ID: O8UZmgEACAAJ. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]