Přeskočit na obsah

Široké Třebčice (zámek)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Široké Třebčice
Chybí zde svobodný obrázek
Základní informace
Slohbarokní
Výstavba1722
Zánik1988
StavebníkFrantišek Josef ze Schönkirchenu
Další majiteléSalm-Reifferscheidtové aj.
Poloha
AdresaŠiroké Třebčice čp. 2, Veliká Ves, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Široké Třebčice
Široké Třebčice
Další informace
Rejstříkové číslo památky53546/5-818 (PkMISSezObrWD)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Široké Třebčice jsou zaniklý zámek ve stejnojmenné vesniciokrese Chomutov. Stál na východním okraji vesnice v mírném svahu mělkého údolí Třebčického potoka. Vlastní zámecká budova však byla zbořena, a z celého zámeckého areálu zůstaly stát jen úřední a hospodářské budovy.

Zámek byl i s parkem a hospodářských dvorem od 17. prosince 1963 chráněn jako kulturní památka.[1][2] Památková ochrana zámku byla zrušena 27. listopadu 1987,[3] ale bývalý park byl chráněn až do 7. července 1992.[4] Ochrana hospodářského dvora byla ukončena dne 19. února 2009, protože budova čp. 43 zanikla.[2]

Hospodářský dvůr je v Širokých Třebčicích zmiňován již v roce 1196. Později byla vesnice rozdělena mezi více majitelů a samostatným statkem se stala až v sedmnáctém století. V roce 1709 jej zdědila hraběnka Karolína ze Schönkirchu, rozená z Eben-Brunnenu, která zde se svým manželem Františkem Josefem ze Schönkirchu dala přestavět poplužní dvůr na barokní zámek dokončený v roce 1722. Kolem zámku manželé zřídili také park, upravili několik rybníků a postavili kostel Povýšení svatého Kříže.

Po hraběnčině smrti v roce 1765 panství zdědil její prasynovec Josef Winibald z Eben-Brunnenu. Po něm je získal pražský podnikatel Jakub Wimmer z Wimmeru a v roce 1797 Schreiterové ze Schwarzenfeldu. Od nich vesnici v roce 1843 koupil kníže Hugo Karel Salm-Reifferscheidt, jehož potomci statek v roce 1890 prodali akciové společnosti Hielle a Dittrich, ze které přešel do vlastnictví Neštěmické rafinérie cukru. V letech 1905–1906 byl zámek bez větších změn zrestaurován.[5]

Zbytkový statek koupila po první světové válce rodina Suchomelů a od jejich dědiců pan Ornst. Během druhé světové války statek využíval baron von Kriegelstein.[6] V období 1949–1951 v zámku byl tábor nucených prací[7] pro dívky s kapacitou 300 osob[8] a po něm zemědělské učiliště.[5] Posledním majitelem byl státní statek, který budovy neudržoval, a ty se postupně dostaly do havarijního stavu. V roce 1987 byla zámecká budova vyňata z památkové ochrany (rozhodnutí o zrušení památky bylo vydáno až 7. července 1992[1]) a v srpnu roku 1988 zbořena.[9] V roce 1992 získal zámecký areál v restituci dědic původních majitelů, pan Zdeněk Ornst, který začal zbývající budovy opravovat.[6]

Stavební podoba

[editovat | editovat zdroj]

Zámek byl jednopatrový se dvěma krátkými rizality, které vytvářely dojem bočních křídel. Před průčelí střední budovy velmi mírně vystupoval další rizalit s hlavním vchodem do čestného dvora. Vstup vedl zdobeným portálem, nad kterým byl v patře malý balkon. Fasády budovy byly hladké, ale rizality měly nároží zvýrazněná pilastry. Obdélná okna byla zdobena nadokenními římsami, které byly v přízemí rovné a v patře lomené.[5][10]

Místnosti v přízemí byly zaklenuté valenou klenbou a v patře byly stropy ploché. Do patra se vcházelo ze vstupní haly po schodišti, které vedlo východním křídlem. Kromě běžných místností byl v patře také velký sál zdobený štukovou profilovanou římsou.[5][10]

Zbývající zámecké budovy jsou využívány k hospodářským účelům, a nejsou veřejnosti přístupné.

  1. a b Zámek [online]. Národní památkový ústav [cit. 2020-01-30]. Dostupné online. 
  2. a b Zemědělský dvůr [online]. Národní památkový ústav [cit. 2020-01-30]. Dostupné online. 
  3. Široké Třebčice, zámek. Evidenční list kulturní památky – původní [online]. Národní památkový ústav [cit. 2020-01-30]. Dostupné online. 
  4. Široké Třebčice, zámek. Evidenční list kulturní památky – původní [online]. Národní památkový ústav [cit. 2020-01-30]. [Široké Třebčice, zámek. Doplňkový list kulturní památky - původní. Dostupné online]. 
  5. a b c d Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Široké Třebčice – zámek, s. 460–461. 
  6. a b BINTEROVÁ, Zdena. Široké Třebčice – zámek [online]. Nástup [cit. 2015-09-27]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  7. Sběrné, internační, pracovní tábory a tábory nucených prací [online]. Archiv bezpečnostních složek [cit. 2017-11-20]. Dostupné online. 
  8. Archiv bezpečnostních složek, fond 310, Velitelství Státní bezpečnosti. Sign. 310-46-7, str. 110
  9. GRISA, Ivan. Široké Třebčice (historie) [online]. Hrady.cz, 2008-12-13 [cit. 2015-09-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-04-10. 
  10. a b MUSIL, František; PLAČEK, Miroslav; ÚLOVEC, Jiří. Zaniklé hrady, zámky a tvrze Čech, Moravy a Slezska po roce 1945. Praha: Libri, 2005. 416 s. ISBN 80-7277-285-6. Kapitola Široké Třebčice, s. 329–330. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]