Sakové

Sakové (též Šakové, staropersky Sakā, starořecky Σάκαι, Sákai, latinsky Sacae) byli příslušníci podskupiny íránských nomádských kmenů Skytů, kteří se v době mezi 6. stoletím př. n. l. – 3. stoletím pohybovali napříč Persii až po Čínu, resp. mezi eurasijskou stepí a tarimskou pánví. V 6. století př. n. l. jim vládl Skuncha, známý z reliéfu a popisky na Behistunském nápisu.

Ačkoliv Sakové byli úzce příbuzní, často spojenci a spolubojovníci sousedních kmenů, přece se odlišovali od Skytů z pontské stepi a Massagetů z oblasti Aralského jezera,^[1]^[2] i když jsou součástí širších skytských kultur.^[3] Stejně jako Skytové jsou i Sakové nakonec spojováni s ranou andronovskou kulturou. Jejich jazyk tvořil součást skytských jazyků. Mezi významné archeologické ostatky Saků patří Aržan,^[4] Tunnug,^[5] pohřebiště Pazyryk^[6] a Issyk kurgan, kurganské hrobky,^[7] tasmolské mohyly^[8] a možná Tillia tepe.

Ve 2. století před naším letopočtem bylo mnoho Saků vytlačeno Jüe-či ze stepí v Sogdianě a Baktrii, a poté pronikli na severozápad indického subkontinentu, kde byli známí jako Indoskythové.^[9]^[10]^[11] Na území Indie založili království Indoskythů a později říši Západních kšatrapů. Jiná část Saků napadla Parthskou říši a nakonec se usadila v Sistánu, zatímco jiní se možná přesunuli do Dianu v Jün-nanu na území Číny. V oblasti tarimské pánve a pouště Taklamakan v severozápadní Číně se usadili v Chotanu, Jarkendu, Kašgaru a dalších místech, která byla v různých dobách vazaly větších mocností jako Říše Chan a Říše Tchang.^[12]

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Sakovia na slovenské Wikipedii a Saka na anglické Wikipedii.

↑ KRAMRISCH, Stella. Central Asian Arts: Nomadic Cultures [online]. [cit. 2018-09-01]. Dostupné online.
↑ Bruno & David 2018 "Horse-riding nomadism has been referred to as the culture of 'Early Nomads'. This term encompasses different ethnic groups (such as Scythians, Saka, Massagetae, and Yuezhi)..."
↑ UNTERLÄNDER, Martina. Ancestry and demography and descendants of Iron Age nomads of the Eurasian Steppe. Nature Communications. March 3, 2017, s. 14615. DOI 10.1038/ncomms14615. PMID 28256537. Bibcode 2017NatCo...814615U.
↑ ZAITSEVA, G. I.; CHUGUNOV, K. V.; ALEKSEEV, A. Yu; DERGACHEV, V. A.; VASILIEV, S. S.; SEMENTSOV, A. A.; COOK, G. Chronology of Key Barrows Belonging to Different Stages of the Scythian Period in Tuva (Arzhan-1 and Arzhan-2 Barrows). Radiocarbon. 2007/ed, s. 645–658. ISSN 0033-8222. DOI 10.1017/S0033822200042545. (anglicky)
↑ CASPARI, Gino; SADYKOV, Timur; BLOCHIN, Jegor; HAJDAS, Irka. Tunnug 1 (Arzhan 0) – an early Scythian kurgan in Tuva Republic, Russia. Archaeological Research in Asia. 2018-09-01, s. 82–87. ISSN 2352-2267. DOI 10.1016/j.ara.2017.11.001.
↑ DERGACHEV, V. A.; VASILIEV, S. S.; SEMENTSOV, A. A.; ZAITSEVA, G. I.; CHUGUNOV, K. A.; SLJUSARENKO, I. Ju. Dendrochronology and Radiocarbon Dating Methods in Archaeological Studies of Scythian Sites. Radiocarbon. 2001/ed, s. 417–424. ISSN 0033-8222. DOI 10.1017/S0033822200038273. (anglicky)
↑ PANYUSHKINA, Irina; GRIGORIEV, Fedor; LANGE, Todd; ALIMBAY, Nursan. Radiocarbon and Tree-Ring Dates of the Bes-Shatyr #3 Saka Kurgan in the Semirechiye, Kazakhstan. Radiocarbon. 2013/ed, s. 1297–1303. ISSN 0033-8222. DOI 10.1017/S0033822200048207. (anglicky)
↑ BEISENOV, Àrman Z.; DUISENBAY, Daniyar; AKHIYAROV, Islam; SARGIZOVA, Gulzada. Dromos Burials of Tasmola Culture in Central Kazakhstan. The Anthropologist. 2016-10-01, s. 25–33. ISSN 0972-0073. DOI 10.1080/09720073.2016.11892125.
↑ BENJAMIN, Craig. The Yuezhi Migration and Sogdia [online]. Ērān ud Anērān Webfestschrift Marshak, March 2003 [cit. 2015-03-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-02-18.
↑ Chinese History – Sai 塞 The Saka People or Soghdians [online]. [cit. 2015-03-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-01-19.
↑ Beckwith 2009, s. 85 "The Saka, or Śaka, people then began their long migration that ended with their conquest of northern India, where they are also known as the Indo-Scythians."
↑ SINOR, Denis; DENIS, Sinor. The Cambridge History of Early Inner Asia. [s.l.]: Cambridge University Press 540 s. Dostupné online. ISBN 978-0-521-24304-9. (anglicky) Google-Books-ID: ST6TRNuWmHsC.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Sakové na Wikimedia Commons

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] KRAMRISCH, Stella. Central Asian Arts: Nomadic Cultures [online]. [cit. 2018-09-01]. Dostupné online.

[DM_156-2] Bruno & David 2018 "Horse-riding nomadism has been referred to as the culture of 'Early Nomads'. This term encompasses different ethnic groups (such as Scythians, Saka, Massagetae, and Yuezhi)..."

[3] UNTERLÄNDER, Martina. Ancestry and demography and descendants of Iron Age nomads of the Eurasian Steppe. Nature Communications. March 3, 2017, s. 14615. DOI 10.1038/ncomms14615. PMID 28256537. Bibcode 2017NatCo...814615U.

[4] ZAITSEVA, G. I.; CHUGUNOV, K. V.; ALEKSEEV, A. Yu; DERGACHEV, V. A.; VASILIEV, S. S.; SEMENTSOV, A. A.; COOK, G. Chronology of Key Barrows Belonging to Different Stages of the Scythian Period in Tuva (Arzhan-1 and Arzhan-2 Barrows). Radiocarbon. 2007/ed, s. 645–658. ISSN 0033-8222. DOI 10.1017/S0033822200042545. (anglicky)

[5] CASPARI, Gino; SADYKOV, Timur; BLOCHIN, Jegor; HAJDAS, Irka. Tunnug 1 (Arzhan 0) – an early Scythian kurgan in Tuva Republic, Russia. Archaeological Research in Asia. 2018-09-01, s. 82–87. ISSN 2352-2267. DOI 10.1016/j.ara.2017.11.001.

[6] DERGACHEV, V. A.; VASILIEV, S. S.; SEMENTSOV, A. A.; ZAITSEVA, G. I.; CHUGUNOV, K. A.; SLJUSARENKO, I. Ju. Dendrochronology and Radiocarbon Dating Methods in Archaeological Studies of Scythian Sites. Radiocarbon. 2001/ed, s. 417–424. ISSN 0033-8222. DOI 10.1017/S0033822200038273. (anglicky)

[7] PANYUSHKINA, Irina; GRIGORIEV, Fedor; LANGE, Todd; ALIMBAY, Nursan. Radiocarbon and Tree-Ring Dates of the Bes-Shatyr #3 Saka Kurgan in the Semirechiye, Kazakhstan. Radiocarbon. 2013/ed, s. 1297–1303. ISSN 0033-8222. DOI 10.1017/S0033822200048207. (anglicky)

[8] BEISENOV, Àrman Z.; DUISENBAY, Daniyar; AKHIYAROV, Islam; SARGIZOVA, Gulzada. Dromos Burials of Tasmola Culture in Central Kazakhstan. The Anthropologist. 2016-10-01, s. 25–33. ISSN 0972-0073. DOI 10.1080/09720073.2016.11892125.

[Benjamin-9] BENJAMIN, Craig. The Yuezhi Migration and Sogdia [online]. Ērān ud Anērān Webfestschrift Marshak, March 2003 [cit. 2015-03-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-02-18.

[ChineseHistory-10] Chinese History – Sai 塞 The Saka People or Soghdians [online]. [cit. 2015-03-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-01-19.

[Beckwith85-11] Beckwith 2009, s. 85 "The Saka, or Śaka, people then began their long migration that ended with their conquest of northern India, where they are also known as the Indo-Scythians."

[12] SINOR, Denis; DENIS, Sinor. The Cambridge History of Early Inner Asia. [s.l.]: Cambridge University Press 540 s. Dostupné online. ISBN 978-0-521-24304-9. (anglicky) Google-Books-ID: ST6TRNuWmHsC.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]

[12]