Čechrava zahradní
 Čechrava zahradní | |
|---|---|
 Čechrava zahradní, červeně kvetoucí kultivar 'Fanal' | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | lomikamenotvaré (Saxifragales) |
| Čeleď | lomikamenovité (Saxifragaceae) |
| Rod | čechrava (Astilbe) |
| Binomické jméno | |
| Astilbe × arendsii | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Čechrava zahradní (Astilbe × arendsii[1][2]) je označení pro skupinu zahradních kříženců některých druhů rodu čechrava z čeledi lomikamenovité, zejména druhů Astilbe astilboides, A. chinensis, A. japonica a A. thunbergii. Tyto hybridy a jejich kultivary jsou pěstovány jako zahradní okrasné rostliny.
Taxonomie
[editovat | editovat zdroj]Pro skupinu rostlin s vědeckým označením Astilbe × arendsii se též běžně používá synonymum Astilbe arendsii.[3]
Skupina těchto kříženců nazývaná Astilbe × arendsii je někdy určovaná nikoliv jako samostatný druh, ale jako typ – „astilbe (Arendsii hybridy)“, („Hybrid-Prachtspiere“, „Hybrid-Astilbe“). Tato skupina kříženců je také označovaná 'Astilbe Arendsii Group', protože uvedené kultivary byly vyšlechtěny Georgem Arendsem v Ronsdorfu. Jindy jsou odborným zdroji tyto rostliny z této skupiny určeny jako „skupina hybridů kultivarů“, z níž jsou však vyjmuty hybridy Astilbe japonica x Astilbe chinensis.[4]
Některé odborné zdroje uznávají jen dva druhy rodu čechrava Astilbe japonica a Astilbe biternata.[5]
EPPO kód
[editovat | editovat zdroj]Organizace EPPO, která zavádí stabilní technické kódy pro organismy, jako náhrady za proměnlivé vědecké názvy, zařazuje skupinu pod kód ATLAH jako označení pro:Astilbe arendsii, Astilbe × arendsii, astilbe (Arendsii hybridy). Z uvedeného jasně vyplývá, že jde o vědecká synonyma a tato skupina ATLAH je samostatný uznávaný taxon, zřetelně vydělený z taxonu 1ATLG Astilbe.[6]
Popis
[editovat | editovat zdroj]Rostlina je trvalka, dorůstá do 60 cm výšky[7] (je uváděno i 60 – 90 cm),[8] včetně květního stonku s květenstvím. Kvete v červenci až srpnu podle kultivaru červeně, bíle, růžově, narůžověle. Listy jsou přízemní, ostře pilovité, 2 až 3 x trojčetné, zelené, nebo mohou mít barevný nádech či zbarvení typické pro daný kultivar. Plod je tobolka.[7]
Použití
[editovat | editovat zdroj]Rostlina je vhodná do záhonů, skalek, jako solitéra, do skupinové výsadby. Květenství lze použít jako řezanou květinu do vázy.[7]
Pěstování
[editovat | editovat zdroj]Vhodné pro pěstování je stanoviště v polostínu, s dostatečně vlhkou, humózní, neutrální nebo mírně kyselou, propustnou půdou.[8]
Jsou pěstovány různé kultivary například:[9]
- 'Brautschleier' – fialově kvetoucí, výška 90 cm, raně kvetoucí
- 'Cattleya' – fialově kvetoucí, výška 90 cm, pozdně kvetoucí
- 'Diamant' – bíle kvetoucí, výška 80 cm, raně kvetoucí.
- 'Deutschland' – bíle kvetoucí
- 'Fanal' červeně kvetoucí
- 'Glut' – červenolistý kultivar
- 'Örestad' – červeně kvetoucí
Množení
[editovat | editovat zdroj]Kultivary se množí vegetativně, dělením trsů.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Astilbe x arendsii [online]. NCBI. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Astilbe x arendsii {species} [online]. [cit. 2014-12-31]. Dostupné online.
- ↑ rod čechrava Astilbe Buch.-Ham. ex G. Don [online]. [cit. 2014-12-31]. Dostupné online.
- ↑ Astilbe hybrid cultivar [online]. eol.org [cit. 2014-12-31]. Dostupné online.
- ↑ Astilbe Buch.-Ham. ex D. Don [online]. ITIS [cit. 2014-12-31]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ EPPO Plant Protection Thesaurus EPPT [online]. [cit. 2015-01-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c Čechrava zahradní (Astilbe x arendsii) [online]. [cit. 2014-12-31]. Dostupné online.
- ↑ a b Astilbe x arendsii [online]. zelen.cz [cit. 2014-12-31]. Dostupné online.
- ↑ rostliny.net
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu čechrava zahradní na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Hoteia v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- ceskestavby.cz, popis pěstování
- popis Archivováno 31. 12. 2014 na Wayback Machine.
