Účetní závěrka

Účetní závěrka představuje soubor finančních výkazů, které účetní jednotka sestavuje za účetní období k rozvahovému dni (tj. k poslednímu dni účetního období). Tyto finanční výkazy vypovídají o hospodaření společnosti za dané období.

Cíl účetní závěrky

Cílem účetní závěrky je „poskytnout informace o finanční pozici, výkonnosti a změnách ve finanční pozici účetní jednotky, které jsou užitečné širokému okruhu uživatelů při tvorbě ekonomických rozhodnutí.“^[1]

Hlavní důvody pro sestavení účetní závěrky jsou:

Povinnost sestavit účetní závěrku ukládá účetní jednotce legislativa.
Předložení účetní závěrky je podmínka burzy při emisi cenných papírů podniku.
Podnik se účetní závěrkou prezentuje na veřejnosti, zejména před akcionáři/investory.

Výkazy účetní závěrky

Hlavní finanční výkazy účetní závěrky jsou:

Rozvaha (podává přehled o finanční pozici podniku)
Výkaz zisku a ztráty (podává přehled o finanční výkonnosti podniku)
Přehled o peněžních tocích
Přehled o změnách vlastního kapitálu
Příloha k účetní závěrce

Pravidla pro sestavení účetní závěrky

Obsah, rozsah a formu účetní závěrky určují účetní standardy, podle kterých se účetní závěrka sestavuje (a podle kterého se také většinou vede i celé účetnictví). V jednotlivých zemích platí národní účetní standardy (tzv. „GAAP“). Účetní jednotky kotované na mezinárodních burzách sestavují účetní závěrku i podle mezinárodních účetních standardů: amerických Všeobecně uznávaných účetních principů (US GAAP) nebo Mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRS).

Účetní závěrka se sestavuje na základě údajů z (finančního) účetnictví. Před sestavením účetní závěrky je zpravidla potřeba účetnictví upravit; například doúčtovat účetní případy, které se během roku běžně neúčtují. Provádění těchto úprav se nazývá účetní uzávěrka.

Účetní závěrka podle české legislativy

Účetní závěrka účetních jednotek působících v České republice se řídí Zákonem o účetnictví (č. 563/1991 Sb., část třetí). Povinnými částmi účetní závěrky jsou rozvaha, výkaz zisku a ztráty a příloha, která poskytuje doplňující informace k dvěma předešlým dokumentům. Přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu nejsou povinné pro všechny jednotky (stejně tak tzv. „zpráva o platbách“). Společnosti, které nemají povinnost auditu (vyjma akciových společností), mohou účetní závěrku sestavovat ve zjednodušeném rozsahu.

Účetní závěrku povinně ověřenou auditorem musí mít akciové společnosti, které splnily alespoň jedno, a ostatní účetní jednotky, které splnily aspoň dvě z následujících kritérií^[2]:

aktiva převyšují 40 milionů Kč
roční úhrn čistého obratu převyšuje 80 milionů Kč
průměrný přepočtený stav zaměstnanců činí více než 50.

Účetní závěrku musí zveřejnit účetní jednotky, které jsou zapsány ve veřejném rejstříku, a tobuď vložením do sbírky listin rejstříku, nebo prostřednictvím správce daně. Některé účetní jednotky podle zvláštního právního předpisu předávají výroční zprávu České národní bance; povinnost zveřejnění je splněna okamžikem jejich předání ČNB.

Reference

↑ IASB: Framework for the preparation and presentation of financial statements
↑ Zákon o účetnictví – část třetí o účetní závěrce

Externí odkazy

Register účtovných závierok (slovensky)

[1] IASB: Framework for the preparation and presentation of financial statements

[2] Zákon o účetnictví – část třetí o účetní závěrce

[1]

[2]