Přeskočit na obsah

Mechanický pomeranč (film)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(rozdíl) ← Starší revize | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější revize → (rozdíl)
Mechanický pomeranč
Základní informace
Původní názevA Clockwork Orange
Země původuSpojené královstvíSpojené království Spojené království
Spojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
Jazykangličtina
Délka136 min.
Žánrdrama
PředlohaMechanický pomeranč
Scénář a režieStanley Kubrick
Obsazení a filmový štáb
Hlavní roleMalcolm McDowell
Patrick Magee
ProdukceStanley Kubrick
HudbaWendy Carlos
Rachel Elkind
KameraJohn Alcott
KostýmyMilena Canonero
StřihBill Butler
Výroba a distribuce
Premiéra19. prosince 1971
Produkční společnostiWarner Bros.
Warner Bros. Pictures
DistribuceWarner Bros.
Rozpočet2 200 000 USD (odhad)
Tržby26,6 mil. $[1]
OceněníCena Hugo za nejlepší hrané představení (1972)
Mechanický pomeranč na ČSFDKinoboxuIMDb
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mechanický pomeranč je anglický barevný film z roku 1971 napsaný, režírovaný a produkovaný Stanleyem Kubrickem. Je založený na stejnojmenném románu Anthony Burgesse. Film je dramatem s prvky science fiction o lidských sklonech k násilí.

Děj[editovat | editovat zdroj]

Film se odehrává v blízké budoucnosti v Anglii. Hlavní postavou je mladík Alex, mezi jehož hlavní životní záliby patří klasická hudba (zvláště Beethoven), znásilňování žen a násilné chování vůbec. Vede malou skupinku násilníků, s nimiž se (pod vlivem stimulujících drog) vydává terorizovat náhodné oběti. Po jedné loupežné vraždě je chycen policií a odsouzen na 14 let do vězení. Po dvou letech podstoupí experimentální terapii, která u něho způsobí averzi k násilí, sexu a jako nezamýšlený vedlejší efekt i k Beethovenově Deváté symfonii. Touto metodou se vláda snaží najít řešení problému násilí.

Po vyléčení Alex není schopen násilného a sexuálně motivovaného jednání, pouhá představa u něho vyvolává fyzickou nevolnost, která mu brání jednání realizovat. Stejné důsledky má pro Alexe i poslech Beethovenovy Deváté symfonie. Po propuštění z léčení je Alex odmítnut rodiči, kteří jeho pokoj pronajali muži, jenž s nimi žije a svým způsobem jim nahrazuje nezdárného syna. Alex při cestě městem potkává některé ze svých bývalých obětí a dva své bývalé druhy. Ti se však stali policisty a Alexe téměř utopí. Poté se Alex dostane do moci protivládních aktivistů, kteří ho hodlají využít k diskreditaci vlády. Jeden z nich však je zároveň Alexovou obětí, a proto ho mučí poslechem Beethovenovy Deváté. Alex se neúspěšně pokusí spáchat sebevraždu skokem z okna.

Po dlouhé léčbě v nemocnici to vypadá, že Alex se vrátil do svého původního stavu před léčbou jeho násilných sklonů, neboť násilné a sexuální představy se mu již nepříčí. Ministr vnitra, který ho původně osobně vybral do terapie, se mu omluví a nabídne mu práci pro vládu, pokud Alex vládě pomůže opět získat podporu veřejnosti, která vládě zazlívala důsledky experimentální terapie, jež vyústila v Alexův pokus o sebevraždu. Alex souhlasí a film končí zobrazením jeho surrealistické představy, v níž se oddává sexu s ženou na sněhu. Je obklopen muži oblečenými ve viktoriánském stylu, kteří mu aplaudují, a v pozadí zní Beethovenova Devátá symfonie.

Obsazení[editovat | editovat zdroj]

Malcolm McDowell Alex Burgess (Alex DeLarge)
Warren Clarke Dim
John Savident spiklenec
David Prowse Julian
James Marcus Georgie
Carl Duering Dr. Brodsky
Patrick Magee Mr. Alexander

Poznámky k filmu[editovat | editovat zdroj]

  • Film byl označován jako nejlepší antiutopie 70. let. Inspiroval takovou vlnu napodobování v tehdejší kriticky naladěné společnosti, že Kubrick požádal o jeho stažení z distribuce.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Dostupné online.
  2. ADAMOVIČ, Ivan. Encyklopedie fantastického filmu. Praha: CINEMA, 1994. ISBN 80-901675-3-5. Kapitola 300 hlavních filmů – Clockwork Orange, s. 34. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Burgess, Anthony (1978). Clockwork Oranges. In 1985. London: Hutchinson. ISBN 0-09-136080-3

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]