Střídač: Porovnání verzí
m →Externí odkazy: commonscat z wikidat |
schémata značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[Soubor:Stridac znacka.png|náhled|223x223pixelů|Schematická značka střídače]] |
|||
'''Střídač''' je druh [[měnič|elektrického měnič]]e, který převádí [[stejnosměrné napětí]] resp. [[stejnosměrný proud]] na [[střídavé napětí]] resp. [[střídavý proud]].<ref name=":0">{{Citace monografie |
|||
| příjmení = Kůs |
| příjmení = Kůs |
||
| jméno = Václav |
| jméno = Václav |
||
| Řádek 20: | Řádek 21: | ||
}}</ref> |
}}</ref> |
||
== Princip == |
== Princip == |
||
[[Soubor:3-phase inverter cjc.png|náhled|263x263pixelů|Trojfázový střídač v můstkovém zapojení tvořený šesti tranzistory doplněnými o šest zpětných diod]] |
|||
Střídač si lze zjednodušeně představit jako sestavu [[Spínač|spínačů]], které střídavě připojují k zátěži kladný nebo záporný pól zdroje. Střídač může být napájen buď [[Zdroj napětí|konstantním zdrojem napětí]] (napěťový střídač) nebo [[Zdroj proudu|konstantním zdrojem proudu]] (proudový střídač). V dnešní době tvoří drtivou většinu napěťové střídače, takže toto rozlišení nebývá zpravidla nutné. Napěťový střídač je složen z vypínatelných [[Polovodičová součástka|polovodičových součástek]], zejména [[IGBT|IGBT tranzistorů]], historicky také [[GTO tyristor]]ů. Pro menší [[Elektrický výkon|výkony]] lze použít také tranzistory [[MOSFET]]. V době, kdy vypínatelné součástky nedosahovaly potřebných výkonů, se rovněž používaly [[tyristor]]y vybavené komutačními obvody ([[tyristorová regulace výkonu]]).<ref name=":0" /><ref name=":1" /> |
Střídač si lze zjednodušeně představit jako sestavu [[Spínač|spínačů]], které střídavě připojují k zátěži kladný nebo záporný pól zdroje. Střídač může být napájen buď [[Zdroj napětí|konstantním zdrojem napětí]] (napěťový střídač) nebo [[Zdroj proudu|konstantním zdrojem proudu]] (proudový střídač). V dnešní době tvoří drtivou většinu napěťové střídače, takže toto rozlišení nebývá zpravidla nutné. Napěťový střídač je složen z vypínatelných [[Polovodičová součástka|polovodičových součástek]], zejména [[IGBT|IGBT tranzistorů]], historicky také [[GTO tyristor]]ů. Pro menší [[Elektrický výkon|výkony]] lze použít také tranzistory [[MOSFET]]. V době, kdy vypínatelné součástky nedosahovaly potřebných výkonů, se rovněž používaly [[tyristor]]y vybavené komutačními obvody ([[tyristorová regulace výkonu]]).<ref name=":0" /><ref name=":1" /> |
||
[[Střídač]] může pracovat také v obráceném režimu, kdy střídavý proud přeměňuje zpět na stejnosměrný. Toho se využívá např. v elektrických pohonech, kdy při brzdění (viz [[Elektrodynamická brzda]]) motor přeměňuje mechanickou energii na elektrickou a ta se přes střídač vrací zpět do zdroje ([[rekuperace]]). Kromě toho lze zapojení střídače využít pro pulsní [[usměrňovač]], kdy se střídavá strana střídače zapojí do sítě a výstupem je [[stejnosměrné napětí]]. Výhodou tohoto zapojení je při vhodném řízení usměrňovače téměř harmonický průběh odebíraného proudu a [[účiník]] se tak blíží 1.<ref name=":0" /><ref name=":1" /> |
[[Střídač]] může pracovat také v obráceném režimu, kdy střídavý proud přeměňuje zpět na stejnosměrný. Toho se využívá např. v elektrických pohonech, kdy při brzdění (viz [[Elektrodynamická brzda]]) motor přeměňuje mechanickou energii na elektrickou a ta se přes střídač vrací zpět do zdroje ([[rekuperace]]). Kromě toho lze zapojení střídače využít pro pulsní [[usměrňovač]], kdy se střídavá strana střídače zapojí do sítě a výstupem je [[stejnosměrné napětí]]. Výhodou tohoto zapojení je při vhodném řízení usměrňovače téměř harmonický průběh odebíraného proudu a [[účiník]] se tak blíží 1.<ref name=":0" /><ref name=":1" /> |
||
== Zapojení == |
|||
Možnosti zapojení jsou analogické k [[Usměrňovač#Zapojení neřízeného usměrňovače|zapojení usměrňovače]]. |
|||
<gallery> |
|||
Soubor:Half wave inverter cjc.png|Jednofázový jednocestný |
|||
Soubor:H-half bridge inverter cjc.png|Jednofázový dvojcestný uzlový (půlmůstkový) |
|||
Soubor:H-bridge inverter cjc.png|Jednofázový dvoucestný můstkový |
|||
Soubor:3-phase inverter cjc.png|Třífázový můstkový |
|||
</gallery>{{Pahýl část}} |
|||
== Využití == |
== Využití == |
||
Verze z 19. 6. 2024, 10:02
Střídač je druh elektrického měniče, který převádí stejnosměrné napětí resp. stejnosměrný proud na střídavé napětí resp. střídavý proud.[1][2]
Princip
Střídač si lze zjednodušeně představit jako sestavu spínačů, které střídavě připojují k zátěži kladný nebo záporný pól zdroje. Střídač může být napájen buď konstantním zdrojem napětí (napěťový střídač) nebo konstantním zdrojem proudu (proudový střídač). V dnešní době tvoří drtivou většinu napěťové střídače, takže toto rozlišení nebývá zpravidla nutné. Napěťový střídač je složen z vypínatelných polovodičových součástek, zejména IGBT tranzistorů, historicky také GTO tyristorů. Pro menší výkony lze použít také tranzistory MOSFET. V době, kdy vypínatelné součástky nedosahovaly potřebných výkonů, se rovněž používaly tyristory vybavené komutačními obvody (tyristorová regulace výkonu).[1][2]
Střídač může pracovat také v obráceném režimu, kdy střídavý proud přeměňuje zpět na stejnosměrný. Toho se využívá např. v elektrických pohonech, kdy při brzdění (viz Elektrodynamická brzda) motor přeměňuje mechanickou energii na elektrickou a ta se přes střídač vrací zpět do zdroje (rekuperace). Kromě toho lze zapojení střídače využít pro pulsní usměrňovač, kdy se střídavá strana střídače zapojí do sítě a výstupem je stejnosměrné napětí. Výhodou tohoto zapojení je při vhodném řízení usměrňovače téměř harmonický průběh odebíraného proudu a účiník se tak blíží 1.[1][2]
Zapojení
Možnosti zapojení jsou analogické k zapojení usměrňovače.
-
Jednofázový jednocestný -
Jednofázový dvojcestný uzlový (půlmůstkový) -
Jednofázový dvoucestný můstkový -
Třífázový můstkový
Využití
Střídače se využívají v různých aplikacích, mezi kterými lze uvést například například záložní zdroje UPS, které využívají akumulátoru, který je udržován v nabitém stavu. V případě výpadku síťového napájení pak pomocí střídače zásobuje střídavou síť energií, a to až do obnovení napětí, případně do svého vybití. Obdobné je použití střídačů ve vozech, karavanech nebo jachtách sloužící k získání střídavého napětí 230V z akumulátoru. Dalším příkladem mohou být fotovoltaické elektrárny, které využívají fotočlánky produkující stejnosměrný proud. Ten je pak prostřednictvím střídače dodáván do střídavé distribuční sítě. Tyto střídače se pak člení na symetrické a asymetrické. Rozdíl spočívá v tom, že symetrický měnič rozděluje energii rovnoměrně mezi všechny tři fáze, zatímco asymetrický pracuje podle potřeby.[3] Nejvýznamnější je však využití střídačů jako koncových stupňů nepřímých frekvenčních měničů, které tvoří jádro moderních elektrických pohonů.
Odkazy
Reference
- ↑ a b c KŮS, Václav. Elektrické pohony a výkonová elektronika. Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni, 2005. ISBN 80-7043-422-8.
- ↑ a b c PAVELKA, Jiří; ČEŘOVSKÝ, Zdeněk. Výkonová elektronika. 2. vyd. Praha: České vysoké učení technické, 2000. ISBN 80-01-02094-0.
- ↑ ZEMKOVÁ, Barbora. Střídače do fotovoltaické elektrárny: Jak vybrat ten nejvhodnější?. elektřina.cz [online]. 2020-04-28 [cit. 2022-04-14]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu střídač na Wikimedia Commons
