Krkonošsko-jesenická subprovincie: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 31: | Řádek 31: | ||
::[[Vidnavská nížina]] |
::[[Vidnavská nížina]] |
||
::[[Žulovská pahorkatina]] |
::[[Žulovská pahorkatina]] |
||
=== terminologie sudetská vs. krkonoško-jesenická === |
|||
Pojmy Sudety, sudetský aj. odvozeniny původně měly a dodnes mají geografický, úžeji fyzickogeografický, geologický a geobotanický obsah. Jméno Sudety, resp. pojmy jako Sudetská soustava a ostatní jeho odvozeniny (Západní Sudety, Východní Sudety aj.), je vžitý geografický název, po staletí užívaný pro označení horské soustavy táhnoucí se zhruba od Šluknovského výběžku (Lužických hor; resp. od Drážďanské kotliny) až po Nízký Jeseník (resp. po Moravskou bránu). Nemíval žádnou politickou náplň, natož územněsprávní obsah. Z hlediska historické geografie a geografie vůbec se jedná o terminus technicus. Poprvé se objevil v podobě Sudéta óre na Ptolemaiově mapě světa z 2. století našeho letopočtu. Jméno je to zřejmě původu keltského, v překladu znamená les kanců. Uvedená mapa jím označovala vedle Gabréty (Šumavy) jedno z horstev ve střední Evropě, patrně Krušné hory a přilehlá pohoří. Jako "Sudeta Montes" se tento pojem objevil v jeho spise Geographika Hyphegesis. |
|||
Pojem Sudety se pak znovu objevil v literatuře a mapách období humanismu opět jako vymezení výše zmíněné horské soustavy. Zdomácněl nejen v německé, polské a jiné geografické, historické, biologické, geologické i statistické literatuře. Byl ovšem běžně používán i v českých odborných publikacích geografických, geobotanických apod. Použil jej například i přírodovědec a statistik Karel Kořistka ve své tehdy unikátní rajonizaci zemědělství Čech ze 70. let 19. století. |
|||
Po roce 1945 najdeme název Sudetská horská soustava v práci J. Hromádky o orografickém členění Československa, jakož i v první naší poválečné syntéze geografie Československa z roku 1960, jejímiž autory byli Vlastislav Häufler, J. Korčák a Václav Král. Málokdo asi ví, že v návrhu geomorfologického členění Česka z počátku sedmdesátých let 20. století, vypracovaném Geografickým ústavem Čs. akademie věd (v roce 1993 byl zrušen), byla oblast od Lužických hor po Jeseníky logicky opět označena jako Sudetská soustava. Celé toto členění bylo schváleno Názvoslovnou komisí při Českém úřadu geografickém a kartografickém v Praze a předloženo mezinárodní konferenci OSN pro standardizaci geografického názvosloví. Na zákrok našich politických orgánů, které "reagovaly na stížnosti pracujících", však musel být pojem Sudetská soustava z tohoto členění stažen a nahrazen pojmem Krkonošsko-jesenická soustava. Toto označení je proto v každém našem dnešním atlase pro školy, protože se již vžilo. Naproti tomu třeba polská geografie používá označení Sudety do současnosti. |
|||
V roce 1979 došlo ke sjednocení geomorfologického členění ČSR a SSR, při němž došlo k určitým změnám. Místo termínů "soustava" a "podsoustava" byly zavedeny pojmy "subprovince" (tedy před r. 1979 'soustava') a "oblast". K nejvýznamějším změnám patří přejmenování Sudetské soustavy ('Sudety') na Krkonošsko-jesenickou subprovincii, podsoustavy Západosudetské ('Západní Sudety') na Krkonošskou oblast, podsoustavy Středosudetské ('Střední Sudety') na Orlickou oblast, podsoustavy Východosudetské ('Východní Sudety') na Jesenickou oblast a Sudetského podhůří na Krkonošsko-jesenické podhůří. Základní jednotkou členění z roku 1979 je geomorfologický celek, jednotkami vyšších řádů jsou oblasti, subprovincie, provincie, subsystém a systém. (viz Čapek R., Lacková D.: Reliéf Československa, Geografický popis na základě geomorfologického členění z r. 1979, I. - IV. část, in: Přírodní vědy ve škole, č. 1 - 4, roč. XXXV) |
|||
Oronyma doporučená v České republice vycházejí z geomorfologické struktury Českého masivu a Západních Karpat (Demek a kol. 1987, Český úřad zeměměřičský a katastrální 1996). Vyvýšené okraje geologické struktury Českého masivu tvoří po staletí zároveň politicko-administrativní hranice, kterými byli příslušné hornatiny podélně rozděleny na části patřící v současné historické epoše pěti suverénním státům - Rakousku, Německu, Česku, Polsku a Slovensku. Názvy jedné a téže hornatiny (resp. soustavy hornatin) se tvořily na dvou či třech jejích stranách, v různém histrorickém kontextu a sémantickém prostředí. Vzniklé a do literatury proniklé názvy se proto vztahují buď (1) jen k části hornatiny ležící na území jednoho ze států , nebo (2) k celému geomorfologickému celku po obou či třech stranách politické hranice, nebo (3) se různě překrývají. Členitý a dlouhý pás pohoří na hranicích Německa, Polska a Čech (s přesahem do Moravy) - Krkonošsko-jesenická soustava - má v anglických atlasech bez vyjímky přeshraniční název se slovním základem "sud": Sudety / Sudeten / Sudeten Highlands / Sudetes. Zatímco v polské vědecké literatuře a produkci map zůstal starý geografický, geologický a botanický název Sudety (Sudeti montes) pevně zakotven, podle Jana Jeníka (Jeník, J. (1998): Názvy středoevropských pohoří rozdělených státní hranicí, Geografie 103, 1998/2, str. 101 - 107) čeští geografové (viz Demek, J. a kol. (1987): Zeměpisný lexikon České socialistické republiky: hory a nížiny. Academia, Praha, 584 s.) a nejnověji i fytogeografové (viz Hejný, S., Slavík, B., red. (1988): Květena České socialistické republiky, I. díl, Academia, Praha, 557 s.) opustili dříve běžné a sjednocující názvy sudety / sudetský - patrně v důsledku jejich politického zneužití v období druhé světové války. Anglické atlasy vypovídají zřejmě nejen o setrvačnosti oronym, ale také o jejich lepší výstižnosti. |
|||
V poslední době se však hlavně vlivem médií pojem Sudety pomalu vrací do české slovní zásoby (např. Král V. (1992): Rehabilitujme název Sudety, Geografické rozhledy, r. 2, č. 4 / 1992-93, str. 105). |
|||
Po r. 1989 se používají obě terminologie - "krkonošsko-jesenická" i "sudetská". |
|||
==Podívejte se též na== |
==Podívejte se též na== |
||
Verze z 26. 2. 2007, 22:02
Krkonošsko-jesenická subprovincie (též Krkonošsko-jesenická soustava, dříve Sudetská subprovincie/soustava, zkráceně Sudety, německy Sudeten, polsky Sudety) je vyšší geomorfologická jednotka v severovýchodních Čechách, na severu Moravy, v českém Slezsku a také v jihozápadním Polsku, jedna ze šesti soustav České vysočiny.
Člení se dále na tyto:
- podsoustavy
- celky
- Krkonošská oblast (Západní Sudety, Západosudetská oblast)
- Orlická oblast (Střední Sudety, Středosudetská oblast)
- Broumovská vrchovina
- Orlické hory (pol. Góry Orlickie)
- Podorlická pahorkatina (pol. Pogórze Orlickie)
- Kladská kotlina (pol. Kotlina Kłodzka)
- Jesenická oblast (Východní Sudety, Východosudetská oblast)
- Zábřežská vrchovina
- Mohelnická brázda
- Hanušovická vrchovina
- Králický Sněžník
- Rychlebské hory (pol. Góry Złote)
- Zlatohorská vrchovina (pol. Góry Opawskie)
- Hrubý Jeseník
- Nízký Jeseník
- Krkonošsko-jesenické podhůří (Sudetské podhůří)
terminologie sudetská vs. krkonoško-jesenická
Pojmy Sudety, sudetský aj. odvozeniny původně měly a dodnes mají geografický, úžeji fyzickogeografický, geologický a geobotanický obsah. Jméno Sudety, resp. pojmy jako Sudetská soustava a ostatní jeho odvozeniny (Západní Sudety, Východní Sudety aj.), je vžitý geografický název, po staletí užívaný pro označení horské soustavy táhnoucí se zhruba od Šluknovského výběžku (Lužických hor; resp. od Drážďanské kotliny) až po Nízký Jeseník (resp. po Moravskou bránu). Nemíval žádnou politickou náplň, natož územněsprávní obsah. Z hlediska historické geografie a geografie vůbec se jedná o terminus technicus. Poprvé se objevil v podobě Sudéta óre na Ptolemaiově mapě světa z 2. století našeho letopočtu. Jméno je to zřejmě původu keltského, v překladu znamená les kanců. Uvedená mapa jím označovala vedle Gabréty (Šumavy) jedno z horstev ve střední Evropě, patrně Krušné hory a přilehlá pohoří. Jako "Sudeta Montes" se tento pojem objevil v jeho spise Geographika Hyphegesis.
Pojem Sudety se pak znovu objevil v literatuře a mapách období humanismu opět jako vymezení výše zmíněné horské soustavy. Zdomácněl nejen v německé, polské a jiné geografické, historické, biologické, geologické i statistické literatuře. Byl ovšem běžně používán i v českých odborných publikacích geografických, geobotanických apod. Použil jej například i přírodovědec a statistik Karel Kořistka ve své tehdy unikátní rajonizaci zemědělství Čech ze 70. let 19. století.
Po roce 1945 najdeme název Sudetská horská soustava v práci J. Hromádky o orografickém členění Československa, jakož i v první naší poválečné syntéze geografie Československa z roku 1960, jejímiž autory byli Vlastislav Häufler, J. Korčák a Václav Král. Málokdo asi ví, že v návrhu geomorfologického členění Česka z počátku sedmdesátých let 20. století, vypracovaném Geografickým ústavem Čs. akademie věd (v roce 1993 byl zrušen), byla oblast od Lužických hor po Jeseníky logicky opět označena jako Sudetská soustava. Celé toto členění bylo schváleno Názvoslovnou komisí při Českém úřadu geografickém a kartografickém v Praze a předloženo mezinárodní konferenci OSN pro standardizaci geografického názvosloví. Na zákrok našich politických orgánů, které "reagovaly na stížnosti pracujících", však musel být pojem Sudetská soustava z tohoto členění stažen a nahrazen pojmem Krkonošsko-jesenická soustava. Toto označení je proto v každém našem dnešním atlase pro školy, protože se již vžilo. Naproti tomu třeba polská geografie používá označení Sudety do současnosti.
V roce 1979 došlo ke sjednocení geomorfologického členění ČSR a SSR, při němž došlo k určitým změnám. Místo termínů "soustava" a "podsoustava" byly zavedeny pojmy "subprovince" (tedy před r. 1979 'soustava') a "oblast". K nejvýznamějším změnám patří přejmenování Sudetské soustavy ('Sudety') na Krkonošsko-jesenickou subprovincii, podsoustavy Západosudetské ('Západní Sudety') na Krkonošskou oblast, podsoustavy Středosudetské ('Střední Sudety') na Orlickou oblast, podsoustavy Východosudetské ('Východní Sudety') na Jesenickou oblast a Sudetského podhůří na Krkonošsko-jesenické podhůří. Základní jednotkou členění z roku 1979 je geomorfologický celek, jednotkami vyšších řádů jsou oblasti, subprovincie, provincie, subsystém a systém. (viz Čapek R., Lacková D.: Reliéf Československa, Geografický popis na základě geomorfologického členění z r. 1979, I. - IV. část, in: Přírodní vědy ve škole, č. 1 - 4, roč. XXXV)
Oronyma doporučená v České republice vycházejí z geomorfologické struktury Českého masivu a Západních Karpat (Demek a kol. 1987, Český úřad zeměměřičský a katastrální 1996). Vyvýšené okraje geologické struktury Českého masivu tvoří po staletí zároveň politicko-administrativní hranice, kterými byli příslušné hornatiny podélně rozděleny na části patřící v současné historické epoše pěti suverénním státům - Rakousku, Německu, Česku, Polsku a Slovensku. Názvy jedné a téže hornatiny (resp. soustavy hornatin) se tvořily na dvou či třech jejích stranách, v různém histrorickém kontextu a sémantickém prostředí. Vzniklé a do literatury proniklé názvy se proto vztahují buď (1) jen k části hornatiny ležící na území jednoho ze států , nebo (2) k celému geomorfologickému celku po obou či třech stranách politické hranice, nebo (3) se různě překrývají. Členitý a dlouhý pás pohoří na hranicích Německa, Polska a Čech (s přesahem do Moravy) - Krkonošsko-jesenická soustava - má v anglických atlasech bez vyjímky přeshraniční název se slovním základem "sud": Sudety / Sudeten / Sudeten Highlands / Sudetes. Zatímco v polské vědecké literatuře a produkci map zůstal starý geografický, geologický a botanický název Sudety (Sudeti montes) pevně zakotven, podle Jana Jeníka (Jeník, J. (1998): Názvy středoevropských pohoří rozdělených státní hranicí, Geografie 103, 1998/2, str. 101 - 107) čeští geografové (viz Demek, J. a kol. (1987): Zeměpisný lexikon České socialistické republiky: hory a nížiny. Academia, Praha, 584 s.) a nejnověji i fytogeografové (viz Hejný, S., Slavík, B., red. (1988): Květena České socialistické republiky, I. díl, Academia, Praha, 557 s.) opustili dříve běžné a sjednocující názvy sudety / sudetský - patrně v důsledku jejich politického zneužití v období druhé světové války. Anglické atlasy vypovídají zřejmě nejen o setrvačnosti oronym, ale také o jejich lepší výstižnosti.
V poslední době se však hlavně vlivem médií pojem Sudety pomalu vrací do české slovní zásoby (např. Král V. (1992): Rehabilitujme název Sudety, Geografické rozhledy, r. 2, č. 4 / 1992-93, str. 105). Po r. 1989 se používají obě terminologie - "krkonošsko-jesenická" i "sudetská".
Podívejte se též na
- Geomorfologické členění ČR
- Sudety - pohraničí Česka
Galerie Krkonošsko-jesenické soustavy na Wikimedia Commons