Zlatý máj (časopis)
| Zlatý máj | |
|---|---|
| kritická revue umělecké tvorby pro mládež | |
| Datum založení | 1956 |
| Datum zániku | 1997 |
| Jazyk | čeština, slovenština |
| Periodicita | měsíčník, dvouměsíčník a čtvrtletník |
| Země původu |  Československo |
| Klíčové osoby | |
| Vydavatel | Svaz československých spisovatelů |
| Odkazy | |
| ISSN | 0044-4871 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zlatý máj byl časopis, který se specializoval na literaturu určenou pro děti a mládež v letech 1956–1997. Vznikl jako měsíčník, v devadesátých letech se stal dvouměsíčníkem a v posledních třech letech jeho vycházení čtvrtletníkem. Pravidelně začal vycházet od října 1956 a přijal název inspirovaný jednou ze sbírek veršů od Josefa Václava Sládka.[1]
Obsah časopisu
[editovat | editovat zdroj]Periodikum se zaměřovalo převážně na teorii a literárně-historický výzkum literatury s dětským aspektem. Mezi autory odborných studií a článků s touto tematikou patřili například Marie Bieblová, Vladimíra Frýbová, Otakar Chaloupka, Vladimír Nezkusil, Josef Polák, Naděžda Sieglová, Zdeněk Karel Slabý, Vladimír Stanovský. Literatuře pro děti a mládež se věnovaly také texty publicistického charakteru, eseje, polemiky a fejetony (např. Lubomíra Vaculíka), rozhovory nebo ankety (v roce 1959 se konala rozsáhlá mezinárodní anketa, která otevřela možnosti spolupráce Zlatého máje s autory ze zahraničí[1]).
V časopise Zlatý máj byly pravidelně publikovány informace reflektující periodika pro mládež, výstavy dětských knih, nakladatelské praktiky, ocenění nebo výročí. Značná část článků a recenzí byla věnována diskusím o ilustracích, stejně jako širším otázkám umění, folklóru, divadla, filmu, rozhlasu a dalších médií zaměřených na mládež. Jednotliví autoři byli prezentováni prostřednictvím pedagogických výkladů, didaktických analýz beletristických děl s důrazem na využití ve výuce, ukázek z jejich tvorby, portrétů nebo hesel v literárním slovníku.
Mnohé studie (Jaroslav Foglar a Vladimír Nezkusil) se zaměřovaly na významné postavy dětské literatury. Zabývaly se specifickými otázkami genologie a jednotlivých literárních žánrů – příkladem byli Miroslava Genčiová a Milan Jurčo. Existovaly i práce, které se věnovaly literárněhistorickým tématům – byly to texty Jaroslava Voráčka, Otakara Chaloupky a Ondreje Sliackeho. Některé studie pak zkoumaly otázky literární komunikace, zejména recepce (Jana Marhounová a Otakar Chaloupka).
Významnou obsahovou součástí časopisu Zlatý máj, zejména v 60. letech, byla recenzní sekce zabývající se cizojazyčnou dětskou literaturou a zahraničními teoretickými pracemi. Autorsky ji tvořili zejména Ilona Borská, Marie Černá a Jan Červenka. Na formování obsahu časopisu se podíleli i zahraniční autoři, mezi něž patřili Marcello Argilli, Michel Butor, Klaus Doderer a další. Zlatý máj se v období 60. let stal jedním z klíčových center koordinujících výzkum v oblasti dětské literatury v Evropě, toto postavení si udržoval i v následujících desetiletích.
Počínaje rokem 1964 byla v každém vydání zahrnuta bibliografie článků zabývajících se uměleckou tvorbou pro mládež, redigoval ji Miroslav Halík. Byly přidávány bibliografické přílohy s přehledy nově vydaných českých knih pro děti a mládež. V 90. letech začaly nabývat výraznější podoby pravidelné rubriky sekce "Spisovatelé o sobě a o svém díle" a profilové rubriky "Naše téma".
V časopise Zlatý máj byl v letech 1972 a 1973 publikován Slovník slovenských spisovateľov pre deti a mládež, od roku 1977 pokračovalo jeho vydávání pod názvem Zo Slovníka slovenských autorov pre deti a mládež. V období 1971 až 1976 vycházela také rubrika Mezinárodní slovník spisovatelů dětské literatury.[1]
Cílová skupina
[editovat | editovat zdroj]Zlatý máj představoval periodikum primárně zaměřené na odborníky, literární kritiky a historiky. Zejména na ty, jež byli odborníky na dětskou literaturu. Nicméně se také otevíral potřebám vzdělávací praxe a oslovoval širší okruh studentů a učitelů pedagogických fakult, stejně jako pedagogů na středních a základních školách. Profil časopisu odrážel proměny dobového společenského klimatu, začínaje pokultovními osvětovými iniciativami, přes více liberálního ducha šedesátých let a přeceňování významu literatury pro politickou výchovu během doby normalizace (materiály a projevy z ustavujícího sjezdu Svazu českých spisovatelů ročníku 1972, propagandistické stati Jaroslava Beránka a výběr starších marxistických textů v oblasti estetiky a literární teorie s názvem "Tradice a současnost" ročníku 1975[1]) až po období uvolnění v devadesátých letech. I přes tyto změny si Zlatý máj neustále kladl za cíl emancipaci literatury pro děti a mládež, což znamenalo jak ocenění jejího významu v rámci národních literatur, tak i snahu o její kritické zhodnocení a literárněhistorické a literárněteoretické zařazení.[1]
Historie časopisu
[editovat | editovat zdroj].jpg)
Vznik
[editovat | editovat zdroj]Časopis vznikl s podporou Františka Hrubína, který také napsal úvodní programový článek a v počátečních letech vedl redakční radu. První vydavatelství, jež časopis vydávalo, bylo Svaz československých spisovatelů (1956–65), následně se přesunul pod Kruh přátel dětské knihy v roce 1966, o rok později pod Státní nakladatelství dětské knihy (SNDK), které se v roce 1969 přejmenovalo na Albatros. Od roku 1970 se Albatros stal spoluvydavatelem Zlatého Máje s nakladatelstvím Mladé letá v Bratislavě. Do roku 1973 ještě s účastí Společnosti přátel knihy pro mládež (SPKM) a od roku 1992 s československou sekcí IBBY – Mezinárodního sdružení pro dětskou knihu.[1]
Periodikum Zlatý máj však nebylo první své doby, nepřímo navazovalo na již publikované a zaniklé časopisy s podobnou tematikou. Na konci devatenáctého století existoval časopis Úhor (kritický měsíčník věnovaný literatuře pro mládež, 1913–1944[2]), který měl podobnou koncepci, avšak závisel na tehdejších podmínkách vývoje literatury pro děti. Postupem času se stal periodikem zaměřeným na učitele a nakonec zanikl. Krátce po druhé světové válce bylo vydáno několik ročníků časopisu Štěpnice (první ročník časopisu pro kritickou reflexi umělecké, především však literární tvorby pro mládež, 1946–1952[3]), který však prošel změnou směru od kritického zaměření k pedagogizaci, což vedlo taktéž k jeho zániku. [4]
První ročník časopisu
[editovat | editovat zdroj]První ročník Zlatého máje hledal svou identitu. Redakce se zaměřila na autorské zpovědi, jubilejní články a ukázky tvorby. Diskuse o dobrodružné literatuře pro mládež podnítila nový zájem o tuto četbu. Od druhého ročníku se akční radius časopisu rozšířil pod novým vedením, získal široký kádr autorů a kritiků, a začal mapovat i světové literární události.[4]
Z obsahu prvního čísla:
- J. Seifert: Šípková růže, Rozhovor
- F. Hrubín: Imaginární monolog
- J. Poliak: Oprávnená spokojnost?
- M. Sedloň: O některých problémech románu pro dívky
- I. Kupec: Príklad Luda Ondrejova
- J. Pečírka: Kresby – Jiřího Trnky
Obálka a úprava: Milan Hegar[5]
Zánik časopisu
[editovat | editovat zdroj]V období přelomu tisíciletí česká literatura pro děti a mládež prošla významnými změnami. Byla ovlivněna živelností tržního přístupu ke kultuře, což vedlo k zániku Zlatého máje a úpadku činnosti české sekce IBBY – organizace, která udržovala propojení české literatury pro děti a mládež se světem a dbala na její mezinárodní renomé.[6]
V roce 1993 se vedoucí redaktor slovenské části časopisu Zlatý máj, Ondrej Sliacky, snažil udržet časopis jako spojení mezi českou a slovenskou literaturou pro děti. Situace se však rychle změnila. Český Zlatý máj prošel složitými proměnami a finančními potížemi, což vyústilo v jeho definitivní zánik v roce 1997 po svém 41. ročníku a 391. čísle[1]. Po zániku Zlatého máje se literárněvědná reflexe literatury pro děti a mládež ocitla v útlumu. Pro udržení jeho tradice vyšly později dva sborníky stejného jména publikované v letech 1999 a 2000[1], ale k bývalé pravidelnosti se již nenavrátil. Roli Zlatého máje převzal brněnský časopis Ladění (původně Zpravodaj Ústavu literatury pro mládež) v roce 1990, vzniklý na Pedagogické fakultě MU. Po vydání dvou dvojčísel ale Ladění přestalo vycházet a časopis taktéž zanikl v roce 2011.[7][8][9]
Spolu s Laděním vznikla i nadace Zlatý fond české literatury pro děti a mládež a od roku 1992 se začala udělovat cena nejlepším knihám pro děti Zlatá stuha.[6]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e f g h SVOBODA, Richard; DOKOUPIL, Blahoslav. ZLATÝ MÁJ. Slovník české literatury [online]. [cit. 2023-12-07]. Dostupné online.
- ↑ Digitální knihovna Kramerius. kramerius.kkvysociny.cz [online]. [cit. 2024-01-14]. Dostupné online.
- ↑ Slovník české literatury. slovnikceskeliteratury.cz [online]. [cit. 2024-01-14]. Dostupné online.
- ↑ a b SLABÝ, Zdeněk K. Zlatý máj. Historie legendárního časopisu o knihách pro děti a mládež aneb bylo tu, není tu. citarny.com [online]. 2023-08-20 [cit. 2024-01-14]. Dostupné online.
- ↑ Zlatý máj: kritická revue umělecké tvorby pro mládež. Praha: Svaz Československých spisovatelů, 10.1956, 1(1). ISSN 0044-4871.
- ↑ a b SIEGLOVÁ, Naděžda. česká literatura pro děti a mládež na přelomu tisíciletí: Několik reflexí. Universitas - revue Masarykovy univerzity. 2004, čís. 3. Dostupné online [cit. 2024-01-21]. ISSN 1212-8139.
- ↑ TOMAN, Jaroslav. Česká a slovenská slavistika na počátku 21. století: (stav - metodologie - mezinárodní souvislosti). 1. vyd. Brno: Ústav slavistiky Filozofické fakulty Masarykovy univerzity 2005 s. ISBN 80-210-3898-5. Kapitola Současná slovenská věda o literatuře pro děti a mládež v česko-slovenských souvislostech, s. 247–258.
- ↑ Slovník české literatury. slovnikceskeliteratury.cz [online]. [cit. 2024-01-21]. Dostupné online.
- ↑ POLÁČEK, Jiří. Reflexe válečného dětství a mládí. Česká literatura. 2017, roč. 65, čís. 2, s. 333–335. Dostupné online [cit. 2024-01-21]. ISSN 0009-0468.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- TOMAN, Jaroslav. Česká a slovenská slavistika na počátku 21. století: (stav - metodologie - mezinárodní souvislosti). 1. vyd. Brno: Ústav slavistiky Filozofické fakulty Masarykovy univerzity 2005 s. ISBN 80-210-3898-5. Kapitola Současná slovenská věda o literatuře pro děti a mládež v česko-slovenských souvislostech, s. 247 - 258.
- Zlatý máj: kritická revue umělecké tvorby pro mládež. Praha: Svaz Československých spisovatelů, 10.1956, 1(1). ISSN 0044-4871.