Přeskočit na obsah

Lesňáček střízlíkovitý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Zeledoniidae)
Jak číst taxoboxLesňáček střízlíkovitý
alternativní popis obrázku chybí
Lesňáček střízlíkovitý
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídaptáci (Aves)
Řádpěvci (Passeriformes)
ČeleďZeledoniidae
Ridgway, 1907
Rodlesňáček (Zeledonia)
Ridgway, 1889
Binomické jméno
Zeledonia coronata
Ridgway, 1889
Rozšíření lesňáčka střízlíkovitého (zeleně)
Rozšíření lesňáčka střízlíkovitého (zeleně)
Rozšíření lesňáčka střízlíkovitého (zeleně)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lesňáček střízlíkovitý[2] (Zeledonia coronata) je druh středoamerického zpěvného ptáka, jediný zástupce čeledi Zeledoniidae a rodu Zeledonia.

Systematika

[editovat | editovat zdroj]

Lesňáčka střízlíkovitého vědecky popsal americký ornitolog Robert Ridgway roku 1889, přičemž pro něj zvolil stále platné vědecké jméno Zeledonia coronata. Nově vytyčený monotypický rod Zeledonia nebyl schopen spolehlivě zařadit v rámci žádné známé čeledi,[3] roku 1907 pro něj vyčlenil samostatnou čeleď Zeledoniidae.[4] Během 20. století byl lesňáček střízlíkovitý pokládán za příbuzného čeledí střízlíkovitých (Troglodytidae) nebo drozdovitých (Turdidae), později byl klasifikován v rámci čeledi lesňáčkovitých (Parulidae), se zvažovaným blízkým příbuzenským vztahem vůči rodu Basileuterus.[5]

Molekulárně-fylogenetická studie Lovette & Bermingham (2002) nicméně dospěla k závěru, že zatímco většina tradičně uznávaných lesňáčkovitých tvořila dobře podporované monofylum, mimo tento klad vystupovalo několik rodů, mj. i rod Zeledonia.[6] V současném systému vystupuje rod Zeledonia opět v rámci samostatné čeledi, jak doporučila práce Barker & kol. (2013). Představuje linii odvětvující se uvnitř širšího kladu sdružujícího zpěvné s devíti ručními letkami („nine-primaried oscine group“). Příbuzenské vztahy nejsou zcela vyjasněné, může však jít o sesterský taxon vůči čeledi Teretistridae, jež byla rovněž osamostatněna od pravých lesňáčkovitých.[7][8]

Lesňáček střízlíkovitý představuje monotypický taxon, nerozlišují se tedy žádné jeho poddruhy.[9]

Lesňáček střízlíkovitý je menší zpěvný pták, jenž dosahuje velikosti asi 12 cm a hmotnosti 21 g. Tělo je kompaktní, válcovitě vejčité. Ocas je krátký, křídla krátká a zakulacená, končetiny středně dlouhé. Hlava je relativně mohutná, krk krátký, leč statný. Zobák je spíše kratší, nepříliš silný, má načernalé zbarvení. Barva peří se pohybuje v tmavě olivových odstínech na svrchních partiích, spodní část těla je břidlicově šedá, u dospívajících jedinců pak spíše nahnědlá a s černými okraji pírek. Hlava má po stranách rovněž břidlicové zbarvení, horní část hlavy však zdobí oranžová korunka, u dospělců lemovaná černými proužky. Neobjevuje se výrazný pohlavní dimorfismus. Končetiny jsou hnědé a duhovka tmavá.[5][8]

Areál výskytu zahrnuje pouze Kostariku a Panamu.[10]

Chování a ekologie

[editovat | editovat zdroj]

Lesňáček střízlíkovitý představuje horský druh ptáka, jenž žije ve vlhkých lesích či páramu v nadmořských výškách nejčastěji okolo 2 500 m. O jeho chování a ekologii se ví pouze mizivé množství informací. Živí se především různými bezobratlými, které vyhledává v podrostu. Na zemi si rovněž staví kulovité hnízdo z mechu, do něhož se vstupuje bočním vchodem. V období od dubna do června samice naklade snůšku tvořenou dvěma vejci, přičemž mláďata zůstávají na hnízdě alespoň 17 dní.[5] O inkubaci vajec a péči o mláďata nejsou známy podrobnější údaje, nicméně zřejmě se objevuje biparentální péče.[8]

Zpěv tvoří výrazné pískání, přičemž lesňáčci často zpívají párově.[5]

Ohrožení

[editovat | editovat zdroj]

Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) považuje ve svém vyhodnocení stavu ohrožení z roku 2022 lesňáčka střízlíkovitého za málo dotčený druh. Celková velikost populace činí dle odhadů 20 000 až asi 50 000 dospělců, přičemž populační trend zřejmě zůstává stabilní.[10]

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27].
  2. HUDEC, K. Soustava a české názvosloví ptáků světa. Přerov: Muzeum Komenského v Přerově, 2003. S. 265. 
  3. RIDGWAY, R. Notes on Costa Rican birds, with descriptions of seven new species and subspecies and one new genus. Proceedings of the United States National Museum. 1889, s. 537–546. Dostupné online. 
  4. RIDGWAY, R. The Birds of North and Middle America. Part IV. [s.l.]: Bulletin of the United States National Museum, 1907. 
  5. a b c d DEL HOYO, J.; ELLIOTT, A.; CHRISTIE, D. A. Weavers to New World Warblers. Barcelona: Lynx Editions, 2010. (Handbook of the Birds of the World; sv. 15). ISBN 978-84-96553-68-2. S. 798. (anglicky) 
  6. LOVETTE, I. J.; BERMINGHAM, E. What is a Wood-Warbler? Molecular Characterization of a Monophyletic Parulidae. The Auk. 2002-07-01, roč. 119, čís. 3, s. 695–714. Dostupné online [cit. 2024-06-07]. ISSN 1938-4254. DOI 10.1093/auk/119.3.695. (anglicky) 
  7. BARKER, F. Keith; BURNS, Kevin J.; KLICKA, John. Going to Extremes: Contrasting Rates of Diversification in a Recent Radiation of New World Passerine Birds. Systematic Biology. 2013-03-01, roč. 62, čís. 2, s. 298–320. Dostupné online [cit. 2024-06-15]. ISSN 1076-836X. DOI 10.1093/sysbio/sys094. (anglicky) 
  8. a b c WINKLER, D. W.; BILLERMAN, S. M.; LOVETTE, I. J. Bird Families of the World: An Invitation to the Spectacular Diversity of Birds. Barcelona: Lynx Edicions, 2015. Dostupné online. ISBN 978-84-941892-0-3. S. 536. (anglicky) 
  9. Caribbean “tanagers”, Wrenthrush, Yellow-breasted Chat – IOC World Bird List. www.worldbirdnames.org [online]. [cit. 2024-06-15]. Dostupné online. 
  10. a b BirdLife International. Wrenthrush [online]. IUCN, 2022 [cit. 2024-06-15]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]