Zdeněk Bažant

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o profesorovi stavebnictví a materiálních věd na Northwestern University. O rektorovi ČVUT pojednává článek Zdeněk Bažant (rektor).
Zdeněk Pavel Bažant
Zdeněk Pavel Bažant (2015)
Zdeněk Pavel Bažant (2015)
Rodné jméno Zdeněk Pavel Bažant
Narození 10. prosince 1937
Praha
Alma mater Univerzita Karlova
Povolání profesor stavebního a ekologického inženárství
Zaměstnavatel Northwestern University
Ocenění Medaile Wilhelma Exnera (2008)
Timošenkova medaile (2009)
člen Královské společnosti
Guggenheimovo stipendium
Ph.D.
Rodiče Zdeněk Bažant
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Příbuzenstvo
dědeček Zdeněk Bažant (rektor)
otec Zdeněk Bažant (1908–2001)

Zdeněk P. Bažant (* 10. prosince 1937) je profesor stavebního a ekologického inženýrství, strojního inženýrství a materiálových věd na Robert R. McCormick School of Engineering a Applied Science, Northwestern University. Jedná se o vnuka Zdeňka Bažanta – bývalého rektora ČVUT.

Život[editovat | editovat zdroj]

Zdeněk Pavel Bažant se narodil v Praze jako syn profesora geotechniky na ČVUT Zdeňka Bažanta a doktorky sociologie a vnuk profesora mechaniky, bývalého rektora ČVUT Zdeňka Bažanta. Studoval stavební inženýrství na ČVUT a studium ukončil s nejlepším prospěchem v ročníku a červeným diplomem v roce 1960, kdy získal titul inženýra. Poté pracoval jako mostní inženýr pro státní projekční firmu Dopravoprojekt v Praze a zároveň působil jako vědecký aspirant v Československé akademii věd, kde roku 1963 získal hodnost kandidáta věd. Ve své dizertační práci se zabýval teorií dotvarování betonu a vyvinul novou metodu pro analýzu trhlin v betonových konstrukcích. Získal také diplom v teoretické fyzice na Karlově univerzitě v roce 1966 a následujícího roku se habilitoval v oboru betonových konstrukcí na ČVUT.

V roce 1966 absolvoval vědeckou stáž ve francouzském Centre Experimental de Recherches et d’Études du Bâtiment et des Travaux Publics a pokračoval studiem University of Toronto a University of California v Berkeley. Po okupaci Československa v srpnu 1968 se rozhodl zůstat ve Spojených státech a roku 1969 nastoupil na Northwestern University v Evanstonu, Illinois, jako docent (Associate Professor) stavebního inženýrství. Roku 1973 se stal řádným profesorem a na této univerzitě působí dodnes. V letech 1981 až 1987 působil jako ředitel výzkumného centra "Center for Concrete and Geomaterials" při Northwestern University a později získal čestné profesorské pozice s označením Walter P. Murphy Professor (1990) a McCormick Institute Professor (2002). Je ženatý a má dvě děti. Syn Martin Z. Bazant je profesorem chemického inženýrství a matematiky na Massachusetts Institute of Technology.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Zdeněk P. Bažant je obecně uznáván jako jedna z vůdčích světových osobností v oblasti mechaniky pevných a poddajných těles a prostředí. Publikoval více než 530 recenzovaných článků v odborných časopisech (stav v březnu 2014) a je autorem šesti knih. Byl v roce 2013 jedním z 250 nejcitovanějších světových autorů ve všech inženýrských vědách. Byl zvolen členem tří amerických akademií - National Academy of Engineering v roce 1996, National Academy of Sciences v roce 2002 a American Academy of Arts and Sciences v roce 2008 - a také národních akademií v Rakousku, Itálii, Španělsku a České republice.

Od roku 1971 je registrovaným statikem (Registered Structural Engineer) ve státě Illinois. Školil více než 60 doktorandů a získal sedm čestných doktorátů (ČVUT 1991, TU Karlsruhe 1997, CU Boulder 2000, Politecnico di Milano 2001, INSA Lyon 2004, TU Vienna 2005 a Ohio State 2011). Je bývalým prezidentem Society of Engineering Science (SES) a zakládajícím prezidentem společností IA-FraMCoS a IA-ConCreep a bývalým šéfredaktorem odborného časopisu ASCE Journal of Engineering Mechanics.

Analýza kolapsu WTC[editovat | editovat zdroj]

Do veřejného povědomí vstoupil tím, že krátce po útoku na Světové obchodní centrum provedl jednoduchou analýzu kolapsu WTC 1 a 2 (dvojčat)[1], kterou později doplnil o komplexní analýzu mechanismu postupného kolapsu budovy.[2]

Podle prof. Bažanta vedl ke kolapsu budov čtyřbodový scénář:

  1. Přerušené a výrazně deformované sloupy v místě nárazu letounu nemohly dále přenášet tlak, což vedlo k vysokému zatížení ostatních nosných prvků.
  2. Protože z mnoha nosných konstrukčních ocelových prvků byla stržena izolace, hořící tryskové palivo zahřálo zbývající sloupy až na 600 °C, což způsobuje až 85% ztrátu pevnosti.
  3. Kombinace tepla a tlaku změnila i viskózní a plastické vlastnosti ve zbývajících nosnících. To, a tepelná roztažnost, způsobená podlahovými prohnutími nosníků, vtáhla obvodové sloupy dovnitř. Tyto faktory spolu s deformací některých sloupů v důsledku dopadu letadla způsobily mnohaposchoďové vybočení vnějšího rámu stěny.
  4. V důsledku vybočení vnějšího rámu spadly horní části věže o výšku jednoho patra. Kinetická energie padající horní části překročila řádově energii, kterou by mohla absorbovat podlaha níže, což vyvolalo postupné zhroucení.

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Byla mu udělena řada medailí a cen - mezi nejvýznamnější patří Timoshenko, Nadai & Warner Medals of American Society of Mechanical Engineers (ASME); von Karman, Newmark, Biot and Croes Medals, Huber, Lifetime Achievement a TY Lin Awards of American Society of Civil Engineers (ASCE); Prager Medal of Society of Engineering Science (SES). Je také čestným členem American Society of Civil Engineers (ASCE), American Society of Mechanical Engineers (ASME) a American Concrete Institute (ACI).

Knižní publikace[editovat | editovat zdroj]

  • Bažant, Zdeněk P. (1966). Creep of Concrete in Structural Analysis. Prague: State Publishers of Technical Literature (SNTL).
  • Bažant, Zdeněk P.; Luigi Cedolin (1991). Stability of Structures: Elastic, Inelastic, Fracture and Damage Theories. New York: Oxford University Press. pp. 1011 pages. ISBN 0-486-42568-1.
  • Bažant, Zdeněk P.; Maurice F. Kaplan (1996). Concrete at High Temperatures: Material Properties and Mathematical Models. London: Longman (Addison-Wesley). pp. 412 pages. ISBN 0-582-08626-4.
  • Bažant, Zdeněk P.; Jaime Planas (1998). Fracture and Size Effect in Concrete and Other Quasibrittle Materials. Boca Raton and London: CRC Press. pp. 616 pages. ISBN 0-8493-8284-X.
  • Jirásek, Milan; Zdeněk P. Bažant (2002). Inelastic Analysis of Structures. London and New York: J. Wiley & Sons. pp. 735 pages.
  • Bažant, Zdeněk P. (2002). Scaling of Structural Strength. London: Hermes Penton Science. ISBN 1-56032-984-X.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. BAŽANT, Zdeněk. Why did the World Trade Center Collapse? - Simple Analysis [online]. . Dostupné online. (anglicky) 
  2. BAŽANT, Zdeněk. Mechanics of Progressive Collapse: Learning from World Trade Center and Building Demolitions [online]. . Dostupné online. (anglicky)