Zázračná studánka (Křemešník)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zázračná studánka
Zázračná (Zlatá) studánka na Křemešníku
Zázračná (Zlatá) studánka na Křemešníku
Poloha
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Kraj Vysočina
Okres Pelhřimov
Zázračná studánka
Zázračná studánka
Zeměpisné souřadnice
Rozměry
Ostatní
Typ pramen
Nadm. výška 695 m n. m.
Odtok vody povodí Želivky
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zázračná studánka (též Zlatá studánka) se nachází v lesích na svahu Křemešníku, přímo naproti kapličky sv. Jana Křtitele. Jedná se o jeden z periodických pramenů na svahu Křemešníka. Objevuje se vždy v období okolo Vánoc, vysychá v květnu v době Křemešnické pouti (někdy se uvádí i období června a července)[1]. Tuto periodicitu způsobují podzemní štoly vzniklé při těžbě stříbra, která probíhala v oblasti od Jihlavy k Sezimovu Ústí. Voda ve studánce je mírně radioaktivní a obsahuje příměsi stříbra. Radioaktivu způsobují zasahující uranové žíly. Podzemními štolami je patrně propojena se studánkou U Buku, ležící na druhé straně vrchu.

Ke studánce se vztahuje řada pověstí a mýtů. Jedna z nich se vztahuje na výskyt vody. Pokud se totiž objeví již na podzim, dá se očekávat válka. Ve starých kronikách okolních obcí se tak můžeme dočíst o výskytu vody již na podzim v letech 1938 a 1939. Zdejší obyvatelé také věřili na její léčivé účinky. V době třicetileté války se měla v okolí Křemešníka odehrát bitva. Jeden zraněný voják se dostal až ke studánce a vodou si rány vymýval. Ty se mu pak rychle zahojily. Poté, co se to rozkřiklo po okolí sem proudily davy lidí. Obdobná situace nastala během epidemie cholery v roce 1837.

Místem vede zelený okruh z Křemešníka, přes Korce, Stříbrnou studánku, Sluneční paseku a kapličku sv. Jana zpátky na Křemešník. Turisty sem také přivede červená turistická značka od Proseče pod Křemešníkem, pokračující na Křemešník. Od září 2004 tudy vede i trasa NS Křemešník. V těsné blízkosti studánky jsou pozůstatky domovu poustevníka v bývalé hornické štole.

Reference[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • P. KOUBEK, Krajem zapomenutých studánek. Pelhřimov: Nová tiskárna Pelhřimov 2014 (s. 10 – 26)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]