Yrsa Sigurðardóttir

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Yrsa Sigurðardóttir je islandské jméno, v němž Sigurðardóttir je patronymum, nikoliv klasické příjmení. Tato osoba je v islandském prostředí označována pouze jako Yrsa.
Yrsa Sigurðardóttir
YrsaSigurðardóttir2009.jpg
Narození 24. srpna 1963 (56 let)
Reykjavík
Povolání spisovatelka a autorka dětské literatury
Alma mater Islandská univerzita
Concordia University
Ocenění Blóðdropinn (2011)
Cena Palleho Rosenkrantze (2016)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Yrsa Sigurðardóttir (* 24. srpna 1963 Reykjavík) je islandská spisovatelka, autorka románů pro děti a mládež a detektivek.

Život[editovat | editovat zdroj]

Rodačka z Reykjavíku ukončila 1983 gymnasium Menntaskólinn í Reykjavík, studovala stavební inženýrství na Islandské univerzitě, které ukončila titulem B. C. a pokračovala na Concordia University v Montrealu, kde v roku 1997 získala akademický titul Master of Science. Několik let pracovala jako inženýrka pro společnost Fjarhitun. Čtyři roky byla technickou vedoucí v mezinárodním týmu pro velký evropský elektrárenský projekt na východě Islandu u Kárahnjúkar Damm. V odlehlém pracovním táboře se zde ve volné čase v 1998 začala věnovat literatuře. Se svým manželem a dvěma dětmi bydlí v Seltjarnernes u Reykjavíku a vede úspěšně dvojí život spisovatelky a inženýrky.

Tvorba[editovat | editovat zdroj]

Napsala 5 románů pro děti a mládež (Þar lágu Danir í því – 1998; Við viljum jólin í júlí – 1999; Barnapíubófinn, Búkolla og bókarránið - 2000; B 10 – 2001; Biobörn - 2003), 2 z nich získaly islandské ocenění za literaturu (v 2000 cenu IBBY a v 2003 the Icelandic Children's book award. Jde o vzrušující a zábavné příběhy, překypující humorem a radostí z vyprávění.

Detektivní romány
  • 2005 – Þriðja táknið (Poslední rituál – 2007, Last Rituals – 2009, Das letzte Ritual – 2006)
  • 2006 – Sér grefur gröf (Mrazivé světlo – 2008, My Soul to Take – 2010, Das gefrorene Licht – 2007)
  • 2007 – Aska (Žhavý hrob – 2010, Ashes to Dust – 2010, Das glühende Grab – 2008)
  • 2008 – Auðnin (Led v žilách – 2011, The Day is Dark – 2011, Die eisblaue Spur – 2009)
  • 2009 – Horfðu á mig (Ohnivý anděl – 2013, Someone to Watch Over Me – 2013, Feuernacht – 2010)
  • 2010 – Ég man þig (I Remember You - 2012, Geisterfjord – 2011)
  • 2011 – Brakið (Plavba smrti – 2014, The Silence of the Sea – 2014, Todesschiff – 2012)
  • 2012 – Kuldi (The Undesired, Seelen im Eis – 2013)
  • 2013 – Lygi (The Exchange, Nebelmord – 2014)
  • 2014 – DNA
  • 2015 – Sogið
  • 2016 – Aflausn
  • 2017 – Gatið

Prvních pět románů a sedmý „Brakið“ (Plavba smrti) tvoří sérii označovanou Tóra Gudmunsdottir, jsou volně propojeny postavou advokátky Tóry Gudmunsdottir a jejího německého přítele Matthiase, bývalého policisty. V dramatických napínavých detektivních příbězích hrají podstatnou roli i nevyřešená tajemství minulosti. Atraktivitu dosahuje autorka zobrazením neotřelého osobitého islandského prostředí a neopomíjí náznaky severské mystiky jako přitažlivou kulisu událostí. Tóra ani Matthias nedisponují nadpozemskými vlastnostmi superhrdinů ani geniálními technickými pomůckami. Je to sympatická realistická dvojice v uvěřitelných přesto dech beroucích příbězích. Další knihy jsou samostatné detektivní romány, ve kterých jsou pro děj důležité záhadno a nadpřirozené jevy. „Ég man þig“ přináší dvojici vyšetřovatelů - policistku Dagný a psychologa Freyra. V „Kuldi“ je hlavní postavou Óðinn a jeho okolí. V „Lygi“ se odvíjí několik zdánlivě nesouvisejících příběhů – záhadná zmizení, sebevražda. Vše se navzájem propojí až v samém závěru.


Detektivky se těší veliké popularitě. Debutový Poslední rituál byl přeložen do více než 30 jazyků a v žebříčku prodejnosti přeskočil dokonce Dana Browna. Yrsa Sigurðardóttir bývá označovaná za islandskou odpověď na Stiega Larssona. V květnu roku 2006 Yrsa navštívila pražský knižní veletrh Svět knihy. V roce 2010 byla nominovaná na cenu společnosti The Private Eye Writers of America za Mrazivé světlo.

Česká vydání[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]