Xenos vesparum

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Xenos vesparum

Dorzální a laterální pohled na samičku řásníka, a) – hlava parazita pod tergitem vosího zadečku
Dorzální a laterální pohled na samičku řásníka, a) – hlava parazita pod tergitem vosího zadečku
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: členovci (Arthropoda)
Třída: hmyz (Insecta)
Řád: řásnokřídlí (Strepsiptera)
Podřád: Stylopidia
Čeleď: Xenidae
Rod: Xenos
Binomické jméno
Xenos vesparum
Rossi, 1793

Xenos vesparum Rossi, 1793 je parazitický druh řásníka z řádu řásnokřídlých cizopasící na dospělých jedincích druhu vosík skvrnitý Polistes dominula Christ, 1791.

Vývojový cyklus začíná okamžikem, kdy se hbitá nohatá larva setká s dělnicí vosíka. Štěrbinou pod tergitem, se larva dostane do zadečku hostitele a začne se živit lymfou. Celá proměna řásníka od larvy až k pohlavně zralému dospělci proběhne v těle hostitele. Parazit začne působením enzymatických látek ovlivňovat a měnit sociální instinkty svého hostitele. Napadená dělnice vosíka opouští svou kolonii a v časném létě vyhledává místa, kde se setkává s jedinci svého druhu rovněž řásníkem infikovanými. Na takovém shromaždišti dochází k páření řásníka. Okřídlení samečci opouštějí své hostitele na rozdíl od samiček. Ty vyčkávají ukryté v zadečku vosíka a ze štěrbiny tergitu vyčnívá jen jejich hlava a tzv. mateční průchod umístěný mezi hlavou a předohrudí.

Kopulující sameček protrhne blánu kryjící matečný průchod a vyměšuje sperma do těla samičky. Po kopulaci sameček do několika hodin hyne. Podobně i jeho opuštěný hostitel brzy podlehne infekcím, které do poškozeného těla snadno pronikají. Samičky řásníka však své hostitele podněcují k "tloustnutí". Tělo hostitelské dělnice bytní a postupnou změnou proporcí připomíná spíše královnu. Na podzim odlétá do míst, kde se shromažďují pravé královny vosíka k přezimování. S příchodem jara vylétnou jen zdravé královny, aby založily nové kolonie. Infikovaní vosíci však otálejí a vylétnou až později v přesně stanovený okamžik, aby navštívili květy nebo přímo kolonie svého druhu. Na těchto místech samička řásníká stále přichycená na těle hostitele trousí skrze mateční průchod živé larvy pro zahájení nového vývojového cyklu.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • MIHULKA, Stanislav. Těžký život s parazitem. Včelařství. 2012, roč. 65, čís. 1, s. 28. ISSN 0042-2924.