Wolfgang Benisch

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Wolfang Benisch OFM
kněz
Zasvěcený život
Institut františkáni
Francescocoa.png
Sliby  
            dočasné před rokem 1730
Svěcení
Služby kazatel
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady
  • provinční sekretář (1738-1741)
  • provinční definitor (1741-1747)
  • provinciál české františkánské provincie (1747-1750, 1756-1759)
  • generální vizitátor zahraničních františkánských provincií
Osobní údaje
Datum narození před rokem 1710
Datum úmrtí 28. únor 1761
Místo úmrtí Brno
Povolání teolog
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Wolfgang Benisch OFM (?-1761) byl český františkán a teolog. Narodil se někdy před rokem 1710, někdy do roku 1730 vstoupil do františkánského řádu.[1] Působil jako lektor teologie na klášterních františkánských studiích. V roce 1732 jej takto skrze jím presidované teologické teze potkáváme v brněnském konventu.[2] O rok později již přednášel bohosloví františkánům v klášteře sv. Bernardina v Olomouci.[3] Z roku 1733 se také zachovalo Benischovo rukopisné kompendium nebo zápisky z jeho přednášek z morální teologie.[4] Po získání víceleté zkušenosti se stal generálním lektorem teologie[5] a pravděpodobně působil v pražském konventu františkánů u P. Marie Sněžné a snad tamtéž i v kněžském semináři. Jako řádový teolog se podílel na schvalování knih františkánských autorů před jejich vytištěním. Takto například schválil roku 1740 knihu Digestum morale od svého spolubratra Severina Vrbčanského.

V roce 1738 P. Benisch započal kariéru ve funkcích české františkánské provincie, když byl na provinční kapitule jmenován provinčním sekretářem, kterým se běžně stávali jen zkušení a zasloužilí řeholníci.[6] Spolu s administrativní funkcí v organizační složce řádu zanechal Wolfgang Benisch učitelských aktivit. Když jej další řádové kapituly jmenovaly v letech 1741 a 1744 provinčním definitorem, byl již jen lektorem bohosloví ve výsluze.[7] V roce 1747 byl na tříleté období zvolen provinciálem české františkánské provincie. Po šestileté přestávce byl provinciálem jmenován znovu pro období let 1756-1759.[8] Jako provinční ministr musel například řešit dočasné odříznutí opavského kláštera od české františkánské provincie po obsazení města a Slezska pruskými vojsky letech 1747-1748 současně s přeložením opavských klášterních studií do Olomouce.[9] Po roce 1750 působil ještě jako generální řádový vizitátor rakouské a kraňské františkánské provincie,[10] což byla rovněž funkce pro zasloužilé řeholníky se zkušeností ve vedení provincie. Wolfgang Benisch zemřel 28. února 1761 v Brně.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Podle Podle generálních statut františkánů z roku 1639 musel mít provinciál při zvolení alespoň 35 let věku a 15 let strávených v řádu. Viz Statuta generalia Cismontanae Familiae Ordinis Fratrum Minorum sancti Francisci Reformatorum. In Capitulo Generali Anno 1639 ... condita .... Příprava vydání Bernard Sannig OFM. Pragae: apud Fridericum Wenceslaum Swoboda, 1677. S. 76 (Caput VIII, 31). 
  2. Theses theologicae ex libro secundo & quarto sententiarum de justificatione, gratia, & merito ... Quas ... Praeside ... Wolffgango Benisch ... defendet P. F. Menelaus Dusseck ... anno 1732. [Brno : sine typographo, 1732]. 4°. Viz Knihovna. Akademie věd ČR. Bibliografie cizojazyčných bohemik (katalog Clavius) - BCBT25086. Nebo DOKOUPIL, Vladislav. Bibliografie města Brna. Svazek 3, Soupis brněnských tisků : staré tisky do roku 1800. Brno: Státní vědecká knihovna, 1978. Rok 1732, č. 6. 
  3. Srov. Benischem prezidované teze Theses Ex Universa Theologia Scholastica, Ad Mentem Doctoris Subtilis Joannis Duns-Scoti Quas Praeside P.F. Wolffgango Benisch, Ord. Min. Sancti Francisci Reformat. SS. Theologiae Lectore Actuali ; Publice defendet P. F. Fructuosus Koch, Ejusdem Sacri Ord. Professus Olomucii in Ecclesia Sancti Bernardini, Anno MDCCXXXIII. Mense Augusti Die Horis meridiem consuetis. Olomoucii : typis Francisci Antonii Hirnle, 1733. Dochováno v Národní knihovně ČR, signatura Vědecká knihovna v Olomouci|Vědecké knihovně v Olomouci]], signatura K 008577, přívazek.
  4. Tractatus Theologiae Moralis Duns Scoti a Wolfgangi Benesch [sic] 1733. Dříve uloženo v knihovně Kláštera v Hájku, od počátku 21. století ve františkánské knihovně u P. Marie Sněžné v Praze (signatura E c 14)
  5. Takto je titulován při příležitosti provinční kapituly v Praze v září 1738. Viz Liber Memorabilium conventus Novodomensis, s. 171 - strojopisný přepis - Jihočeská vědecká knihovna, Zlatá Koruna, sign. 1 JH 54.
  6. Liber Memorabilium conventus Novodomensis (cit.), s. 171.
  7. „lector theologiae emeritus“. Liber Memorabilium conventus Novodomensis (cit.), s. 171.
  8. HOUŠKA, Petr Alkantara OFM. České františkánství. [Praha]: vl.nákl., 1997. S. s. 17. 
  9. WILHELM, Bonaventura; MINAŘÍK, Klemens. Dějiny klášterů františkánských v Čechách a na Moravě. Třebíč: Františkánská provincie česko-moravská, 1909. S. 111.  HLAWATSCH, Albin OFM [et alii]. Chronik des Klosters zum hl. Joseph in Mährisch Trübau Ab anno 1678. 1910[-1940]. kapitola Miscellanea. Elektronický přepis textu v Muzeu Moravská Třebová.
  10. Františkánské provinční nekrologium. GREIDERER, Vigilius. Germania Franciscana seu Chronicon Geographo-Historicum Ordinis S. P. Francisci in Germania. Tomus 1.. Oeniponte: [s.n.], 1777. S. 773.