Wikipedistka:Opicematice/Pískoviště
 Nesytka rybízová | |
|---|---|
 | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | členovci (Arthropoda) |
| Třída | hmyz (Insecta) |
| Řád | motýli (Lepidoptera) |
| Čeleď | Nesytkovití (Sesiidae ) |
| Rod | Synanthedon |
| Binomické jméno | |
| Synanthedon tipuliformis (Clerck, 1759) | |
Nesytka rybízová (Synanthedon tipuliformis) je motýl z čeledi nesytkovití. Je výrazným škůdcem rybízu, angreštu a josty.
Popis
[editovat | editovat zdroj]Rozpětí jejích křídel dosahuje 1,6-1,8 cm. Svojí velikostí je drobnější. Na jejím zadečku najdeme tři žluté příčné pruhy. Na jejích zádech jsou dva podélné pruhy. Její tělíčko, dlouhé 9-10 mm, je tmavě zbarvené, křídla jsou průhledná, s šupinkami a tmavými žilkami.[1]
Housenka
[editovat | editovat zdroj]Housenky mají bělavou barvu s tmavší hřbetovou čárou. Hlavička je hnědá. Housenky dosahují délky 7-8 mm. Nesytka přezimuje ve stadiu housenky uvnitř větví, ve kterých si tuneluje cestičku a vytváří výletový otvor. Během zimy je její aktivita přerušena a pokračuje až na jaře. Po dokončení chodby, přechází nesytka do stádia kukly, to trvá obvykle 14 dní.
Motýl
[editovat | editovat zdroj]Nesytka rybízová je jednogenerační a létá od června do srpna. Nejvíce motýlu se líhne v 2. polovině června. Vylétají pouze za dne a jejich aktivita je úzce spojena s teplotou a slunečními podmínkami. V noci jsou ukryty v keřích hostitelské rostliny. Dospělá fáze, nesytky rybízové je poměrně krátká. Obvykle trvá 5-7 dní, v ojedinělých případech (za studeného deštivého počasí) 16 dnů.[2] Nesytky se ihned po vykuklení páří. Samice kladou svá vajíčka jednotlivě na horní části keřů.
Rozšíření
[editovat | editovat zdroj]Nesytku rybízovou najdeme téměř po celé Evropě, výjimkou je severní Skandinávie. Tento motýl je úzce provázaný ze svými hostitelskými rostlinami. Nejčastěji ho tedy najdeme v zahrádkách a ovocnářstvích.
Ekologie
[editovat | editovat zdroj]Nesytka rybízová je hojná. Je považována za významné škůdce rybízu (červeného i černého), angreštu a josty. Housenky vyžírají střední část větviček a dělají si v nich dlouhé chodbičky. Často tak dochází k podstatné ztrátě úrody a uhynutí části keře. Napadení keře můžeme poznat podle předčasně dozrávajících plodů, uvadající části rostliny, nebo nezvykle světlých listů.
- ↑ GERSTMEIER, Roland. Průvodce přírodou motýli. 1. vyd. Plzeň: Jiří Ševčík nakladatelství, 2013. 221 s. ISBN 978-80-7291-228-5. S. 142.
- ↑ AGROMANUÁL.CZ. Nesytka rybízová - Atlas - Agromanuál.cz. www.agromanual.cz [online]. [cit. 2024-08-14]. Dostupné online.