Wikipedista:Plechacv/Pískoviště

Quadruple-Helix model

Koncept quadruple helix, známý také jako čtverná šroubovice, představuje jednu z forem partnerství zaměřených na spolupráci v oblasti výzkumu a inovací. Centrální myšlenkou tohoto konceptu je vytváření inovací prostřednictvím vzájemné spolupráce, nikoliv izolovaným vytvářením inovací jednotlivými aktéry modelu triple helix. Koncept reprezentuje strukturu složenou ze čtyř hlavních účastníků, kterými jsou firmy, univerzity, vláda a občanská společnost. Tyto subjekty spolupracují, navazují vztahy a budují a obnovují sítě, což vede k vytváření nových inovací.

Charakteristika modelu

Pro formování čtverné šroubovice jsou klíčové tři kroky: prostředí inovací, znalostí a konsenzu. Začíná se vytvářením znalostního prostředí, kde aktéři triple helix generují, šíří a využívají znalosti, posilují produkci znalostí a soustřeďují výzkumné aktivity pro podporu inovací. Druhým krokem je prostředí konsenzu, které zastupují vláda a nevládní organizace. Zde se vyjednává o zdrojích pro znalostní oblast, definují se pravidla a předpisy, podporují výzkumné a inovační programy a posilují komunikaci mezi aktéry. Toto prostředí slouží ke setkávání různých institucí a oborů, kde dochází k výměně zkušeností a tvorbě nových myšlenek. Posledním krokem je inovační prostor, který tvoří znalostní infrastrukturu pro podporu inovací. To se děje prostřednictvím vědeckotechnických parků, podnikatelských inkubátorů, inovačních center a poradenských agentur. Cílem inovačního prostoru je rozvíjet zdroje pro usnadnění komercializace znalostí a dosahování cílů stanovených v předchozích krocích.

Subjekty quadruple helix

Univerzity

Univerzity mají tři klíčová poslání: vzdělávání, vědecko-výzkumnou činnost a novou roli akademického podnikání. Jejich zaměření se posouvá od vědeckého bádání směrem k inovacím, kreativitě a aktivnímu využívání znalostí pro prospěch akademické sféry, veřejnosti i podnikatelských aktivit. Vysoké školy fungují jako podnikatelské subjekty, které komercializují své duševní vlastnictví, zakládají spin-off firmy a spolupracují na projektech s komerční sférou, přičemž tak přispívají k regionálnímu rozvoji a inovačnímu potenciálu regionu.

V konceptu triple helix je zásadní úkolem univerzity produkce a přenos informací, vědomostí a znalostí ve spolupráci s podnikatelskou sférou. Podnikatelská sféra je konečným zákazníkem univerzitních výstupů a zároveň hlavním zaměstnavatelem lidského kapitálu. Univerzita vytváří výstupy v podobě zkušeností a znalostí, které poskytuje podnikům formou licencí a školení zaměstnanců. Spolupráce s podniky přináší univerzitě dodatečné finanční zdroje a přístup k aplikovaným poznatkům.

Třetím aktérem v této triádě je vláda, která ovlivňuje univerzitu prostřednictvím právního rámce stanoveného zákony a působením vládních orgánů, týkajícího se školství, hospodářství, práce, regionální politiky, a politiky vědy a výzkumu.

Podniky

Podnik, při provozování své činnosti, má vliv nejen na sebe, ale také na své okolí. Kromě ovlivňování zaměstnanců, managementu a vlastníka ovlivňuje také další zainteresované subjekty, jako jsou věřitelé, odběratelé, dodavatelé a konkurence. Navíc, má podnik širší dopad na konkrétní region a celkovou ekonomiku dané země. Aby mohl podnik pozitivně ovlivňovat své okolí a přispívat k celkové konkurenceschopnosti regionu, je nezbytné, aby disponoval určitou konkurenční výhodou a obstál v konkurenci s ostatními firmami.

V dnešní době je konkurenceschopnost podniku silně závislá na inovacích, které se stávají klíčovým faktorem. Při vytváření inovací se podniky často zaměřují na tzv. otevřené inovace, což znamená spolupráci s jinými subjekty.

Spolupracující podniky mohou mít různé oborové zaměření, právní formu i velikost. V rámci spolupráce mohou zapojit jak výrobní podniky, zaměřené na hmotnou produkci, například zemědělské a průmyslové podniky, tak i podniky poskytující nehmotné výstupy ve formě služeb. Dále sem mohou patřit obchodní podniky, které se zaměřují na nákup zboží a jeho následný prodej.

Vláda

Stát by měl vytvářet příznivé podnikatelské prostředí tím, že stanoví legislativu a podmínky pro podnikání a zajistí fyzickou, institucionální a sociální infrastrukturu, která umožní efektivní spolupráci mezi vzdělávací a podnikovou sférou. Cílem vlády je vytvořit kvalitní a přívětivé prostředí, které podporuje zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky. To zahrnuje vlivy ovlivňující postavení a chování podnikatelských subjektů. I když jsou prostory pro podnikání víceméně dané a podniky mají omezenou schopnost je ovlivnit, stát má povinnost nastavit pravidla fungování trhu. Přitom by však neměl zasahovat do podnikatelské strategie, protože nadměrný státní zásah může vést k útlumu podnikatelské sféry.

V rámci veřejné správy v České republice může být několik složek součástí partnerství modelu triple helix. Mezi tyto složky patří ústřední orgány státní správy, jako je vláda České republiky, ministerstva a další ústřední orgány státní správy, například Český statistický úřad. Tyto orgány poskytují institucionální podporu podnikání. Součástí ústředních orgánů státní správy jsou také územní orgány veřejné správy, zastoupené obcemi a kraji, a územně dekoncentrované orgány státní správy, jako je krajská pobočka Úřadu práce.

Další složky vlády, které mohou být zapojeny do spolupráce, zahrnují orgány profesní a zájmové samosprávy, jako jsou Komora daňových poradců ČR a Advokátní komora. Posledním prvkem spolupráce jsou organizační složky a organizace, které mohou být založeny nebo zřízeny zmíněnými orgány.

Občanská společnost

Občanská společnost představuje kolektivní subjekt, který sdružuje jednotlivce žijící na konkrétním území. Tito jednotlivci jsou v interakci s univerzitou, průmyslem a vládou jako zákazníci, občané nebo členové komunity, s cílem přispět k tvorbě inovací a podpoře socioekonomického růstu v daném regionu. Občanská společnost nejen využívá a vyžaduje inovace v podobě zboží a služeb, ale aktivně se účastní inovačního procesu.

Její zapojení do vývoje nových výrobků a procesů je klíčové nejen pro testování nových produktů, ale také pro jejich produkci a design. Tento přístup reflektuje přesun od znalostní ekonomiky k tzv. znalostní společnosti, kde občanská společnost hraje aktivní roli při tvorbě, sdílení a využívání znalostí napříč celým společenstvím.

Formy spolupráce

Regionální spolupráce mezi podniky může nabývat různých forem, a jednou z nich je síťování. Síťování mezi dvěma nebo více podniky spočívá ve vzájemném sdílení zdrojů a informací. Jeho cílem je vytváření externalit, což může zahrnovat rozšíření trhu nebo snížení nákladů díky efektu úspor z rozsahu. V rámci sítě se podniky propojují a společně přispívají k vytváření konečného produktu. Spolupráce může zahrnovat spolupráci na výzkumu a vývoji, budování distribuční sítě nebo poskytování společného prodejního servisu. Tyto sítě mohou také zahrnovat spolupráci s výzkumnými ústavy, vzdělávacími institucemi a veřejnými orgány.

V tomto typu spolupráce nenastává ztráta právní ani organizační subjektivity, což je typické pro těsnější formy spolupráce, například fúzi nebo akvizici. Sítě a klastry jsou schopny pružně reagovat na měnící se globální tržní prostředí.