Wikipedista:Nadkachna/archiv diskuse 02

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Poděkování[editovat | editovat zdroj]

Díky za pěkné nové články, nedají se nepochválit. --Martin Kozák 21:40, 11. 6. 2007 (UTC)

Díky;-) Nadkachna 09:09, 12. 6. 2007 (UTC)

Infobox Letadlo[editovat | editovat zdroj]

Ahoj. Šablona {{Letadlo}} má své pevné parametry viz zde, takže do ní nelze v článcích vymýšlet nové, tak jako jsi to udělal např. v XB-38 (parametr „osud = projekt zrušen po havárii prototypu“). Nejlepší je prostě šablonu překopírovat odtud a vyplnit. Přičemž do parametru „typ“ patří typ ve smyslu stíhací, bombardovací, experimentální ap.--Pazuzu 19:41, 11. 11. 2007 (UTC)

Ahoj, děkuju - perfektní. Přesně tohle jsem potřeboval vědět a nevěděl, kam se kouknout;-) Nadkachna 19:52, 11. 11. 2007 (UTC)

Infobox Válečná loď[editovat | editovat zdroj]

Ahoj. Před pár dny jsem stvořil {{Infobox Válečná loď}}, který je zhruba stejný jako doposud používaná tabulka v článcích o lodích, ale přijde mi jako elegantnější a přehlednější řešení. Tak snad se ti bude hodit :-)--Pazuzu 12:48, 27. 11. 2007 (UTC)

Ahoj. Myslim, že ten infobox je bezvadnej a chyběl tu. Já to vždycky kopíroval různě z enwiki. Jen bych nadhodil, že někdy lod projde velkou přesravbou, která dost změní parametry apod., takže sem tam do toho mustru asi řádek přidám:-) Výjimka potvrzuje pravidlo. Jako u toho Gloriousu. --Nadkachna 18:22, 27. 11. 2007 (UTC)

Přidal jsem tam obecnější parametr "poznámka", do kterého je možné zapsat info např. o zásadní přestavbě.--Pazuzu 20:24, 27. 11. 2007 (UTC)

Parametr poznámka by měl odpovídat mojí zálibě v úředničině:)--Nadkachna 21:03, 27. 11. 2007 (UTC)

V praxi mě napadla jedna věc, přidat tam ještě loděnici, která loď postavila.--Nadkachna 17:16, 2. 12. 2007 (UTC)
Já jsem zatím takové věci psal do parametru objednána (viz třeba Kongó (bitevní loď)), ale není problém přidat další parametr.--Pazuzu 17:55, 2. 12. 2007 (UTC)
Díky, myslím, že takhle mi to úplně stačí.--Nadkachna 12:23, 3. 12. 2007 (UTC)
  • {{Infobox Třída válečných lodí}}
  • {{Infobox civilní loď}}

Wikivyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Wikivyznamenání 1. stupně („Železná hvězda kvalitního wikipedisty“)

Uděluji ti tímto Wikivyznamenání 1. stupně za tvou sérii článků o méně známých typech letadel. Bez tvého úsilí bychom je zde ještě spoustu let neměli.--Pazuzu 23:33, 21. 12. 2007 (UTC)
Díky, díky moc. --Nadkachna 20:56, 28. 1. 2008 (UTC)

Antropologický pahýl[editovat | editovat zdroj]

Já se nestíhám divit :-) Než jsem se rozkoukal, byla má ještě horká šablona zasazena do několika článků! To je snad nejlepší ocenění, co se jí mohlo dostat :-) Velmi mě to potěšilo. Díky ;-) a přeji hezký zbytek dne. --Doktory 21:05, 15. 1. 2008 (UTC)
PS: Je to moje první šablona pahýl, ale snad se žádné nedostatky neobjeví.

Ahoj, popravdě jsem ti za ní chtěl v tvé diskuzi rovnou poděkovat, protože mě vážně potěšila. Antropologie a společenské vědy obecně tu zatím nemají takové zastoupení, jaké si zaslouží. Přeju ti hodně zdaru do další práce. --Nadkachna 21:32, 15. 1. 2008 (UTC)

Jan Švejnar[editovat | editovat zdroj]

Ahoj, uděluji Ti wikikytičku za fotku Jana Švějnara. Dobrá práce, bylo ji tu opravdu potřeba. S přáním pěkného dne -- Mercy (|Ω) 20:36, 28. 1. 2008 (UTC)

Fotka nic extra, ale jsem rád, že ji tu konečně máme. Díky. --Nadkachna 20:57, 28. 1. 2008 (UTC)

K mazání[editovat | editovat zdroj]

Zdravim, máte-li pocit, že něco zasluhuje smazat, použijte šablonu {{smazat|důvod}} Jedudědek 21:38, 23. 2. 2008 (UTC)

Díky, jako obvykle jsem ji hledal a nenašel;-)--Nadkachna 22:46, 23. 2. 2008 (UTC)

Šablona Pracuje se[editovat | editovat zdroj]

Ahoj. Mám jen malinkou poznámku - díval jsem se na na historii u SMS Szent István a jestli nechceš, aby ti do článku někdo ze začátku zasahoval, tak tam dej šablonu {{Pracuje se}}. --Pazuzu 10:35, 1. 2. 2008 (UTC)

Ahoj, díky moc. Já tu šablonu dokonce znám, ale nemohl jsem ji tu najít, abych věděl, co tam vložit. To se mi ostatně stává docela často. --Nadkachna 23:03, 1. 2. 2008 (UTC)

Commons[editovat | editovat zdroj]

Přesně tak, na commons jsou buď články, pak se na ně odkazuje {{commons|název článku}} nebo kategorie pak se na ně odkazuje {{commons|Category:název kategorie}} nebo {{commonscat|název kategorie}}. --Pazuzu 15:27, 6. 4. 2008 (UTC)

Jungmannova medaile[editovat | editovat zdroj]

Wikivyznamenání za práci na překladech („Jungmannova medaile“)

Ahoj. Uděluji Ti Jungmannovu medaili za už celý rok pilné práce na překladech článků o letectví :-) --Pazuzu 20:41, 26. 4. 2008 (UTC)

Ahoj. Nenapadá mě nic, než hluboká úklona a poděkování. Nejen za vyznamenání, ale především za tvé rady a pečlivé opravy mých překladů. Díky2. --Nadkachna 18:43, 27. 4. 2008 (UTC)

Voltairova medaile[editovat | editovat zdroj]

Wikivyznamenání za práci na článcích o humanitních či společenských vědách („Voltairova medaile“)
Wikivyznamenání za práci na článcích o humanitních či společenských vědách („Voltairova medaile“)

Ahoj, za přínos na poli článků o antropologických tématech bych Ti chtěl udělit Voltairovo ocenění. Jsem moc rád, že alespoň někdo se tady tomu věnuje, posledně mě moc zaujal článek o vizuální antropologii - do teď jsem nevěděl, že něco takového vůbec existuje. Takže ještě jednou díky Ti, hodně dalších článků do budoucna a hezký večer přeje --Podzemník 18:54, 2. 6. 2008 (UTC)

Ahoj, moc děkuju. Od autora tolika výborných článků to potěší ještě více. Navíc to mám krom běžného zájmu i jako součást práce do školy, takže dvě mouchy jednou ranou:-) --Nadkachna 19:35, 2. 6. 2008 (UTC)

Sjednocování názvů linků[editovat | editovat zdroj]

Zdravím! Jak jsem psal již kdysi (Diskuse k Wikipedii:Název článku#Lodě a vzducholodě — ok, mohl bych to přesunout už do [[Diskuse k Wikipedii:Název článku), nezdá se mi vhodné to sjednocení linků na Mogami a Mikuma, které jsi teď provedl. V případě Mikuma to vem čert, ale například jméno Mogami nesly dva křižníky: jeden z roku 1908 a druhý z 1934. Tendle systém povede na články typu Mogami (křižník, 1908) a Mogami (křižník, 1934), namísto Mogami (1934) a Mogami (1908). Obdobné to je u japonských torpédoborců, kde v současnosti je na české wiki sposta lodí pojmenována jako jméno (torpédoborec) a ignoruje se fakt, že spousta torpédoborců z WWII měla a má své jmenovce před i po WWII. (Tadle poslední poznámka ale jak koukám není tvůj příklad, protože články o japonských torpédoborcích zakládal Pazuzu) Zatím… ^_^ --Ozzy 11:34, 27. 6. 2008 (UTC)

Ahoj. Díky za upozornění. Musim ti dát za pravdu, v tomhle případě měla moje zbrklost navrch, takže opět předělám zpět. Možná, když bude čas, mrknu i na ty torpédoboce. Užij si dovolenou, už se těšim, až bude enterprise hotová:-) --Nadkachna 11:44, 27. 6. 2008 (UTC)

Staré mapy[editovat | editovat zdroj]

Ahoj, staré mapy jsou na [1], je tam i napsané, jak se mají používat, že musí být citováno, odkud jsou..že prý jsou volně k použití.--Mirek256 7. 8. 2008, 16:19 (UTC)

Díky moc za radu! --Nadkachna 7. 8. 2008, 16:41 (UTC)

Medaile zkušeného uživatele[editovat | editovat zdroj]

Zdravím Vás. S potěšením jsem zjistil, že obohacujete i hesla o kosmonautice a protože jste i díky tomu splnil všechny podmínky, dovoluji si Vám s díky předat „Medaili zkušeného uživatele“. Zůstaňte nám věrným příznivcem. --Zákupák 27. 9. 2008, 13:37 (UTC)

Páni, je moc hezké, že jste si všiml. Velice děkuji, i když zas tak zkušeně si nepřipadám:-) Já na ten Sojuz 40 včera narazil úplně náhodou a když jsem viděl, že už pracujete na osmatřicítce, stačilo jen si počkat, protože vím, jakým pekelným tempem u vás pracujete. Pěkný víkend. --Nadkachna 27. 9. 2008, 14:12 (UTC)

Šókaku a Zuikaku[editovat | editovat zdroj]

Ahoj! Koukám, že ses vrhl i na tyhle dvě letadlové lodi. Původně jsem tě chtěl poprosit, jestli bys mi je nenechal — měl jsem v plánu si s nimi pohrát obdobně jako s Akagi (mám pro tuhle třídu slabost), ale koukám, že Šókaku už sis vzal. Mohl bys mi prosím nechat aspoň tu Zuikaku?--Ozzy 3. 10. 2008, 07:47 (UTC)

Ahoj! Já mám pro tyhle lodi taky slabost, ale přeci jen píšu spíše takové nevinné pahýly. Chtěl jsem ty odkazy jen zamodřit, aby lidi mohli vidět alespoň fotku a základní informace, ale nemám možnost je rozepisovat detailně. Je to spíš provizorium (které ale obvykle nejdéle vydrží že:-) Osobně mi vůbec nebude vadit, když celé moje heslo kompletně nahradíš textem podle svých představ a dáš si ho mezi založené. Nejde přeci o to, co si kdo jako první vzal, ale že více lidí společně vylepšuje nějaké téma;-) Měj se.--Nadkachna 3. 10. 2008, 08:38 (UTC)
Jo, vim ze tak nejak ma Wikipedie fungovat, ale kdyz me se prave potom uz do cizich clanku moc rypat nechce, prave proto, ze to kolikrat znamena cely clanek prepsat znovu. Me osobne by se to moc nelibilo a stejne tak to beru, ze nadseni z toho nejsou ani ti ostatni, protoze i oni tomu venovali nejaky cas. Tak si dystak vem i tu Zuikaku, ja se asi ted stejne dost dlouho od Enterprise nehnu (stejne jako Akagi a Kaga jeste potrebuji dodelat) a pripadne budu vybijet tydle sve choutky na japonskych torpedoborcich ^_^ Zatim…--Ozzy 3. 10. 2008, 11:13 (UTC)

Portál letectví[editovat | editovat zdroj]

Někdy se předpokládám nejen mně nechce psát nová hesla a jen tak něco poopravím. Pokud i vy budete mít takovou chvilku, tak připomínám, že řada kosmonautů prošla leteckými školami, souboji, někteří získali i ocenění mistrů akrobacie, rychlostní atd.. Zkuste někdy ta hesla v Seznam kosmonautů probrat a u takových lidí vložit i odkaz na portál letectví. Ne každý z nich byl vynikající letec, chce to vybírat --Zákupák 11. 10. 2008, 17:50 (UTC)

Dobrý den, moc děkuji za návrh. Ten seznam si určitě pročtu a příslušnou nálepku s rozvahou připojím. Díky.--Nadkachna 13. 10. 2008, 13:06 (UTC)

Šablony japonských těžkých křižníků[editovat | editovat zdroj]

Ahoj! Udělal jsem novou šablonu Šablona:Těžké křižníky japonského císařského námořnictva a tvoje šablony k třídám Tone a Mogami jsem převedl na redirect na tuto šablonu. Doufám, že ti to nevadí m^_^m Jde o to, že těch křižníků nebylo zas tolik a takto bude jednodušší přecházení mezi jednotlivými jednotkami i napříč různými třídami. Zatím…--Ozzy 15. 10. 2008, 12:55 (UTC)

Čauves, moc pěkný. Já bych udělal společnou šablonu, kdybych věděl jak , takže je vlastně dobře, že jsi tu otročinu udělal za mě. Děkuju;-) Jen by možná bylo hezčí, kdyby byla víc do šířky, ale vim, že to je věc názoru. Měj se. --Nadkachna 15. 10. 2008, 17:17 (UTC)
Milý kolego, k heslu Třída Worchester jen upozorňuju, že enwiki má heslo en:Worcester class cruiser, en:USS Worcester atd. a Worchester jen jako redirect, když si někdo splete pravopis. Zdraví --Sokoljan 19. 10. 2008, 18:45 (UTC)
Dobrý večer přeji, díky za upozornění na tu školáckou chybu. Už je to opravené;-) S pozdravem --Nadkachna 19. 10. 2008, 18:59 (UTC)

Článkař dne[editovat | editovat zdroj]

Kdyby každý vytvořil tolik článků, kolik Ty dnes, jsme na tom brzo jak anglická wiki. Jelikož se články týkaly především lodí, nechť Ti slouží loďová barnstar;) Měj se pěkně, --Podzemnik 23. 11. 2008, 19:28 (UTC)

Ahoj, díky za krásné vyznamenání. Sice jsou to jen takové pahýlky a řada lidí tu pracuje na mnohem obtížnějších tématech, ale i tak;-)--Nadkachna 23. 11. 2008, 20:14 (UTC)

Několik technických poznámek:[editovat | editovat zdroj]

1.) terminologie v článcích věnovaných lodím (konkrétně viz USS Hornet), resp příslušné info šabloně tech. dat:

  • Délky:
    • na vodorysce (tj. nikoli délka na úrovni hladiny)
      • length at the waterline (EN)
    • mezi svislicemi
      • length between perpendiculars (EN)
  • jednotky výtlaku (opět viz zdejší USS Hornet): na enwiki jsou udána úplně stejná čísla (20,000 tons, 26,507 tons, 29,114 tons) jako na cswiki, ale… Výtlak je udáván v angl. tunách (pro praxi je americká Long Ton takřka identická, tj. 2240 liber, čili cca 1016,046 kg). Ovšem v článku na cswiki je udávána jednotka „t“ — tj. „metrická“ tuna? Buď by tedy bylo dobré data do metrických tun přepočíst, a nebo (snad lépe, protože podle tehdejších dohod se standardní výtlak, aj., u válečných lodí udával v angl. tunách) označit anglické tuny jako anglické tuny (Američané tuto nazývají jako long ton — mají totiž ještě short ton, čili 2000 liber, tedy cca 907,18 kg), nepoužívat tedy pouhé označení „t“.

2.) Rolls-Royce Nene (překlad z enwiki):

  • dovolím si tvrdit, že výrazně poslouží obrázek [133], zde:

http://history.nasa.gov/SP-4306/ch7.htm
http://history.nasa.gov/SP-4306/p133.htm
…pokud se podíváš na text z enwiki, původní překlad na cswiki, a obrázek… Třeba zde:

  • »Compressor: Dual-entry centrifugal compressor with two-sided impeller; Combustors: 9 flow-combustion chambers; Turbine: Single-stage axial flow«
  • »Kompresor: Dvoustupňový radiální s dvojitým oběžným kolem; Spalovací komora: 9 oddělených spalovacích komor; Turbína: Jednostupňová axiální«
  • Pouze poslední část, tedy ta axiální turbína, je přeložena správně. Kompresor je tzv. oboustranný. Ovšem — jednostupňový (!), dvoustupňový by byl pouze tehdy, pokud by vzduch byl stlačován nejprve v jenom (prvním) a poté dalším (druhém) stupni. (Že mám zcela zásadní námitky proti tomuto „překladu“: »Motor však dostal dvojitý odstředivý kompresor, který zlepšil jeho kompresní poměr a tím i celkový tah.« snad ani nebudu příliš rozebírat. Ostatně ani anglický text není zrovna bez chybičky: »…the Nene used a double-sided centrifugal compressor for improved compression ratio and thus higher thrust.« Je to totální hloupost, stačí se podívat na motor de Havilland Ghost, dosahujícího stejného tahu jako Nene, který je podobné koncepce — ovšem s jednostranným jednostupňovým odstředivým kompresorem.) Pokud si, čirou náhodou, všimneš na onom odkazovaném obrázku i toho druhého (malého) radiálního kompresoru (na hřídeli je za tím radiálním kompresorem s oboustranným lopatkováním, je až na úrovni spalovacích komor), pak věz že se stlačováním vzduchu pro spalovací komory nemá co dělat. Bohužel tady na tom řezu není zrovna moc zřetené, oč jde, jasné by to bylo na podélném řezu. Věz ale, že jeho účel je zcela jiný — bylo by to zjevné, kdyby bylo jasné kudy proudí vzduch z onoho „velkého“ oboustranného kompresoru (nejde ale do onoho druhého kompresoru „malého“, ale přímo do spalovacích komor).
  • Spalovací komory jsou přímoproudé, trubkové (množné číslo, tj. „komory“, je na místě — spalovacích komor je devět).

3.) Consolidated (popř. Consolidated-Vultee, od r. 1943 — Convair je označení, které se začalo používat až po válce) B-32 Dominator. Ten odkazovaný „zdrojový“ článek z HPM, ten obsahuje i výkresy? (Popř. jsou-li tam výkresy, srovnával jsi je s textem popisu konstrukce stroje, a také s fotkami?) Dost mi totiž nejde dohromady (v části „B-32 — konstrukce“) s jakýmikoli mně dosažitelnými prameny ten trup — údajně oválného (?!) průřezu? Jak texty, tak výkresy (popř. i fotky, třeba ta v hesle B-32 Dominator, co je nyní umístěna hned vpravo od zmínky o „oválném průřezu trupu“) spíše ukazují na kruhový průřez trupu. Stejně tak i výzbroj (?) a přetlakování trupu u B-32, zmiňuješ obrannou výzbroj pěti dálkově ovládaných věží? (Vše co jsem našel ukazuje na odstranění přetlakování, a na obrannou výzbroj pěti věží ovládaných střelci přímo — tj. oni střelci v oněch věžích sedí.) Resp. co vlastně popisuje část „konstrukce“ — prototyp XB-32 (resp. prototypy — druhý, třetí?), nebo sériové stroje — ze začátku výroby, a nebo z konce výroby B-32? Rovněž TTD — k čemu konkrétně mají patřit, k některému z prototypů, nebo k sériovým strojům? Mimo to, kupř., veškeré „anglosaskoměrné“ prameny udávají rozpětí křídla 135 ft, čili cca 41,148 metru, ovšem „ozdrojovaná TTD“ (41,04 m — rozdíl téměř 0,11 metru!!) by ukazovala na to, že autor přepočítával koeficientem „1 stopa = 0,304 m“. Nemluvě o délce stroje, který nepasuje zhola na nic (leda za předpoladu, že by autor údaj o délce stroje přepočítával zase nějakým zcela jiným koeficientem). Popravdě, je toho tam víc (část z toho je nyní označeno „zdroj?“), třeba v případě věty »Také okénka na stěnách trupu ještě měla kruhový půdorys.« váhám, zda-li je toto skutečně ve zmiňovaném článku v HPM 12/1997, a nebo zda-li jde o nějaké nepříliš šťastné přeformulování — ze slov „kruhový půdorys“ mne docela obcházejí mrákoty, a to i v tom případě, že by mělo jít o nějaká stropní (?) okénka — neb slovo půdorys nejspíše vyjadřuje nějaký „pohled shora“, nikoli že by šlo o popis tvaru oněch okének. --Algernon 10. 12. 2008, 17:26 (UTC)

Myslím, že bod 1) měl být primárně určen mě ^_^ Mrknu na to, ale s těma „t“ vs. „T“: mám pocit, že v Rose jsou právě tyto údaje, ale jsou v metrických tunách. Ještě to překontroluji. --Ozzy 11. 12. 2008, 08:20 (UTC)
Vítej na mé diskusní stránce. Zkusím se na to podívat a co dovedu případně opravit. Článek ale teď nemám u sebe, takže pokud třeba máš kvalitní zdroj např. k rozměrům, který ukazuje, že jsou chybně, bylo by mnohem rychlejší, kdybys je upravil sám (ostatně kromě toho článku už mám jenom Němečka, takže nevylučuju, že máš mnohem kvalitnější podklady). Ozzy, ty tuny se můžou týkat i mě, protože v mém zdroji jsou uvedeny v anglických tunách, takže je tam asi chybná zkratka. Hádám tedy, že v takovém případě je správná zkratka lt? Za informace ohledně Nene děkuju, sám si ale troufám maximálně na to, ten článek maximálně osekat, aby tam byla jen informace, že to byl proudový motor a jaké typy ho případně používaly. --Nadkachna 11. 12. 2008, 09:46 (UTC)
Jo, ahoj ^_^
Teď u sebe (v praci ^_^) momentálně nemám nic. Na byte mám akorát Rose, což je ale asi to nejlepší (protože jediné Y_Y) co se v české literatuře dá najít. Možná snad ještě zkontrolovat podle Ivo Pejčoch, Zdeněk Novák, Tomáš Hájek: Válečné lodě 4. Výtlak by měl být ještě v Hubáčkovi (a tam je na 100% v imperiálních tunách (pamatuji si, že to tam má Hubáček v poznámkách)), je otázka, na kolik je přesný. Stejně tak údaje na anglické Wikipedii: neuvádí zdroj a například délka na čáře ponoru je u všech tří lodí třídy Yorktown uváděna v infoboxech na anglické Wikipedii stejně: 230 metru, což ale není možné, neboť Hornet byl delší než předchozí dvě jednotky… Takže kdoví, odkud si anglická wikipedie ta čísla vycucala.
Takže bych to udělal takto: pokud se údaj z Hubáčka bude shodovat s Rose, tak se můžeme domnívat, že i Rose používá imperiální tuny.
Jinak imperiální tuny by — aspoň podle — měly mít zkratku L/T.
Válečné lodě 4 – co se týče Hornetu, tak se tu uvádí shodné údaje pro celou třídu Yorktown bez rozlišení, na kterou loď se údaje vztahují... délka letové paluby 251,38 m a výtlak v anglických tunách 19 875 standardní a 25 484 plný. V samotném textu ta data nejsou. Porozhlédl jsem se na internetu a narazil jsem pro britské tuny na zkratku lt.--Nadkachna 11. 12. 2008, 13:36 (UTC)
Teď by mě ještě zajímala správná zkratka pro tu anglickou tunu... narazil jsem jak na lt tak tn...?--Nadkachna 12. 12. 2008, 13:38 (UTC)
Ad Algernon a B-32: Ač nerad, tak musím říct, že máš zcela pravdu — přetlakové kabiny byly alespoň podle toho článku odpojeny od třetího prototypu (nepíše se tam, jestli pak byly vůbec montovány, asi ne), dálkově ovládné věže byly zkoušeny u prototypů a nahrazeny manuálně zaměřovanými, půdorys okének je chybka - to slovo jsem smazal. Co se týče průřezu trupu, osobně mi také přijde jako kruhový, ale svého času mi zase jedno nejmenované křídlo připadalo jako šípové a jak to dopadlo... Prozatím jsem to neopravoval. Tehnické údaje mohou být nepřesné - nevylučuju, že to autor třeba špatně přepočetl, já to ale těžko kvalifikovaně posoudim. Co se týče výtlaku, ponechal bych imperiální tuny. --Nadkachna 14. 12. 2008, 15:49 (UTC)



XX. XII. MMVIII


Zdravím. Budu mít zase několik dalších poznámek… (Resp. navážu na ty výše.) Pokračuji raději „pod“, protože hledat jednotlivé vsuvky (…), ehm — už někde u třetí „vsuvky“ mi to přijde jako značně nepřehledné — vesměs přehlédnu, že „už“ bylo reagováno (nejsnazší pak asi je „nechat si vyznačit“ proběhlé změny porovnáním verzí).

1.) K motoru Nene (což asi bude nejkratší poznámka): obávám se, že se budeš muset tužit — ostatně, když jsi už Nene založil, tak si ho taky koukej dodělat, byť „až někdy“ (za dobrý zdroj „oč jde“ skutečně můžu doporučit již někde [?] zmíněnou knihu „Letecké pohonné jednotky“ od Kocába a Adamce — minimálně by měla být k sehnání/zapůjčení v nějaké větší knihovně, mimoto jsem nové vydání docela nedávno potkal třeba v Praze, v „Krakatitu“). K těm různým detailům, v původním překladu z enwiki… Řadu věcí (z enwiki) asi bude nejlépe vůbec vypustit, protože autor/autoři k tomu zrovna moc zdojů neměli (fakticky vcelu solidní je jen reedice poválečné Jane’s). Jenomže už z toho vychází jedna z mých poznámek „ale…“, třeba k palivu. Nevychází totiž ze sériových motorů, či dokonce motorů vyráběných řekněme někde v 50. letech, ale ze stavu popsaném v oné Jane’s, tj. podobu tech. dat k prototypům motoru (a to už třeba vůbec nemluvím o tom, že se také s časem vyvíjely požadavky na paliva; třeba i počátek a konec destilace, průběh destilační křivky, atd., atd.). Ale vůbec už nereflektují pozdější vývoj motoru (co je v té Jane’s, vycházející z textů ročenky z konce války, plus ročníky 1946/1947, vím zcela bezpečně, neb jí také mám).

2.) Ad Dominator — díky kamarádovi nyní mám k dispozici ten článek z HPM naskenovaný (jen škoda, že na konci nejsou uvedené prameny, podle kterých ono dílko vzniklo; bylo by lze rozlišit, co z „bot“ je nekvalitou jeho pramenů, a co je jeho vlastním dílem). Jinak k Němečkovi, jestli máš na mysli „Vojenská letadla 3“ (ostatně kromě toho článku už mám jenom Němečka), pak ani ta nejsou špatná — samozřejmě ale, k takovému vysloveně okrajovému typu, jako byl B-32… (Jinak třeba právě Němeček typ B-32 popsal v Letadlech 39-45 hned dvakrát.)

  • »Co se týče průřezu trupu, osobně mi také přijde jako kruhový, ale svého času mi zase jedno nejmenované křídlo připadalo jako šípové a jak to dopadlo...« Já vím, že jsem hroznej rejpal… :o)) Ovšem vesměs to učinkuje, že… :o))) Jestli narážíš na Ouragan, pak nejen pro něj platí, že to chce minimálně 2-3 fotky, a to z různých úhlů — výkres samozřejmě nezaškodí nikdy (pokud je křídlo sice šípové, ovšem vyfocené „zezadu shora“, pak… Možná sis třeba později všiml, že vzhledem k úhlu pohledu jej „vizuelně napřimuje“ pozitivní vzepětí; prostě fotka řekněme z boku, plus ještě třeba „půdorysný náhled“ by pomohl). Jinak nejen zmíněné foto, ale i veškeré texty (tedy až na ono nešťastné HPM) uvádějí průřez trupu kruhový, a napovídají tomu i výkresy. (Až na ten z HPM, který jsem nikterak nezkoumal — scan, či „sjetina z kopírky“, je vždy oproti originálnímu textu mírně zkreslený. Samozřejmě ale, ani v měřítku 1:144 ani 1:72 to není „stoprocentní“, při přesnosti oka si ani s kovovým pravítkem netroufnu říci, že na tak malém výkresu není nějaký „záměrný“ rozdíl řekněme 0,1-0,3 mm čili že trup třeba je v průřezu nějak záměrně — „byť minimálně“ — oválný či eliptický. V tom prostě spoléhám na text technického popisu.)
  • »přetlakové kabiny byly alespoň podle toho článku odpojeny od třetího prototypu (nepíše se tam, jestli pak byly vůbec montovány, asi ne)« No, ono „odpojení“ (následné) značí jedině to, že již dále nebylo používáno — popř. i byly vymontovány všechny „odmontovatelné přetlakovací součásti“ (tj. nějaký ten kompresor, veškeré rozvody tlakového vzduchu, regulace udržující nastavený tlak, etc., popř. i „klimatizační mechanismy“, třeba udržující přijatelnou relativní vlhkost vzduchu). Jinak pokud jde o možnost „vymontování“, resp. „nemontování“, přetlakové kabiny… To by platilo jedině v tom případě, že přetlaková kabina by nebyla integrální konstrukcí konstrukce (tj. že by nešlo o utěsněné prostory trupu). Což ovšem platí u nějakých prastarých (řekněme předválečných) experimentálních konstrukcí, třeba Junkerse — popř. ještě „vloženou“, nenosnou (tj. hmotnostní prodělek, ve srovnání s přetlakovou kabinou tvořící integrálně „nosnou“ část samonosného skořepinového či poloskořepinového trupu, kde jsou přetlakové části od nepřetlakových odděleny pouze plnými přepážkami; třeba viz už předválečný sériový dopravní čtyřmotorák Boeing 307). Samozřejmě ovšem, třeba s výjimkou takového Wellingtonu — ono „utěsnit“ a přetlakem namáhat plátěný potah skutečně nejde, tam pak skutečně byla použita ta „ne-nosná“, dodatečně vložená, kabina. (Hmotnostně optimální by pak asi bylo — v případě nepřetlakování kabin osádky u sériových strojů — překonstruování trupu, s odstraněním „uzavíracích“ plných přepážek, etc., třeba odpadla nutnost zajistit „plynotěsné“ průchody ovladacích prvků ven z kabiny, etc. Ovšem rozhodně se v takovém případě nedá mluvit o „nemontování přetlakových kabin“, leda tak o výrobě nového, již nepřetlakového, trupu.)
  • Jinak třeba u „přistání při prvním vzletu“ i u té havárie prototypu zřejmě v HPM není text zrovna přímo korektní. Třeba v případě té havárie… Očití svědci na místě, sledující podél VPD vzlet letounu, se shodovali na tom, že stroj se piloti „pokusili utrhnout“ se zataženými vztlakovými klapkami (čili psát o „poruše klapek“ rozhodně v HPM nebylo na místě). Prostě vzhledem k délce VPD, vzletové hmotnosti stroje a dalším okolnostem (třeba nadmořská výška letiště, teplota vzduchu a z toho vyplývající výkon motorů, etc.) byla ta VPD pro tuhle konfiguraci („flaps up“) příliš krátká… (Jinou věcí je důvod „klapek zasunutých“, na to ovšem vyčerpávajícím způsobem odpovídá třeba kniha „Consolidated B-32 Dominator“ od Williama Wolfa.)
  • Ještě dotaz, co tedy chceš popisovat v technickém popisu Dominatoru? (I originál v HPM je značně zmatečný, evidentně tam píše současně jak o sériových B-32, tak i o různých podobách prototypů.)

3.) Terminologie etc. k lodím, nejen k Hornetu (možná by text bylo vhodné porovnat i s dalšími wikitexty, a to nejen z enwiki, ale i v dalších jazycích):

  • v pramenech zmíněný Rose, to je anglický originál, nebo překlad?
Bohůmžel jenom český překlad Y_Y který navíc podezřívám z toho, že do něj redakce zakomponovala části z Lundstroma: The First Team and the Guadalcanal Campaign: Naval Fighter Combat from August to November 1942 Jenom tak si dokážu vysvětlit shodu příloh s Lundstromem a rozpor příloh s textem překladu samotné knihy. Nicméně technická data Hornetu uvedená v přílohách zřejmě budou z originálu, až na tu redakci. --Ozzy 21. 12. 2008, 00:09 (UTC)
  • Délky trupu — délka na vodorysce (ba nikoli! ani „na čáře ponoru“) je český ekvivalent k termínu anglickému „length at waterline“ (tj. byl-li by k dispozici anglický originál Rosea, nikoli jen? český překlad). Termín délka mezi svislicemi je pak český překlad anglického termínu „length between perpendiculars“ (německy pak „Länge zwischen den Loten“; terminologie existuje sice třeba i rusky, ale vkládání azbuky na wiki neovládám). Čili pardon, ale termíny „délka trupu mezi svislicemi“ a „délka mezi svislicemi“ je omyl (celková délka trupu, či též „délka přese vše“, odpovídá anglickému termínu „overall length“, popř. „length overall“, popř. „length over all“; německy „Länge über alles“). Není-li k dispozici popis v angličtině (s těmi „různými délkami“), je to docela smůla — originál ani český překlad Rosea nemám, ovšem mohu jen vyslovit předpoklad, že onu technickou část zmínění pánové Šuchman a Čenda nepřeložili korektně (o práci redaktora českého vydání nemluvě — neznají-li překladatelé ani redaktor terminologii, jediný správný postup redaktora by byl zaplatit ještě dodatečnou odbornou lektoraci textu).
Uh… Díky za připomínky. Zkusím někde na netu dohledat které že míry v českém překladu měli překladatelé namysli. Nejsnazší by asi opravdu bylo mít anglický originál, takto budu muset doufat, že alespoň na netu bude anglická terminologie správně. A tu délku na vodorysce taky opravím. --Ozzy 21. 12. 2008, 00:09 (UTC)
  • obvyklá „turbínová odbočka“, v 30. letech století XX. již zcela nepochybně půjde o turbínové soustrojí (ženoucí přes reduktor a hřídelové vedení [výkonu] lodní vrtuli), nikoli o „jednu turbínu k jedné vrtuli“.
  • tuny (i pro Ozzyho): »mám pocit, že v Rose jsou právě tyto údaje, ale jsou v metrických tunách.« Mnou výše zmíněná čísla (26,507 T, 29,114 T) enwiki poté přepočítává do 26,932 t a 29,581 t. Když si to navzájem podělíme (26,932÷26,507) pak mi vychází, že 26,507 T je v anglických tunách, ne v metrických (to je pak až právě ten přepočet na 26,507 tonnes, čili „metrických“ tun). »Stejně tak údaje na anglické Wikipedii: neuvádí zdroj a například délka na čáře ponoru je u všech tří lodí třídy Yorktown uváděna v infoboxech na anglické Wikipedii stejně: 230 metru, což ale není možné, neboť Hornet byl delší než předchozí dvě jednotky… Takže kdoví, odkud si anglická wikipedie ta čísla vycucala. « É, ehm, mrkni nikoli na „metriku“, ale na původní „anglosaskoměrný“ údaj — délka na vodorysce 770 ft. Pokud si to sám přepočítáš (dle tehdy platného vztahu U.S. jednotky÷metrická soustava), není to oněch „vycucaných“ cca 230 metrů, nýbrže cca 234,696 47 metru. Což pokládám za dobrou shodu s „tvým“ údajem (234,7 m na „čáře ponoru“).
Ano, došel jsem k témuž závěru, že v českém překladu Rose mají chybně zvolenou jednotku (t) a tam uvedené hodnoty jsou ve skutečnosti v T.
Ad délka na anglické Wikipedii: Ano, to, že mají chybný přepočet ft→m jsem také zjistil. Ale oni mají i ten údaj 770ft stejný u všech jednotek. To, že se ale Hornet odlišoval, dokládá například délka Enterprise na cv6.org, která uvádí 761ft na vodorysce. --Ozzy 21. 12. 2008, 00:09 (UTC)
  • Mimochodem, hodnota standardního výtlaku zde uváděná, „kulatých“ 20,000 T (cca 20321,9 metr. t)? Jde o reálně dosaženou hodnotu, a nebo o výtlak projektu budoucího Hornetu? (Dovolím si vyslovit pochybnost, že by jim v detailní konstrukci vyšla „kulatá“ hodnota, nemluvě že u skutečného plavidla bude uvedena hodnota standardního výtlaku podle výrobních podkladů — poté, co byly výkresy převedeny v lodní rýsovně do výrobních podkladů v měřítku 1÷1 a poté, co byly jednotlivé součásti reálně vyrobeny. Podle podkladů z lodní rýsovny se pak zase zpětně, podle reálných dat, opravují data výměrové tabulky teoretického výkresu.)
Mělo by (aspoň co jsem našel na netu o znění Naval Expansion Act z roku 1938) jít o plánovanou hodnotu. Jaká byla potom skutečná hodnota nevím, neboť se prameny dost rozcházejí. Možná má pravdu Hubáček s 19 900 L/T (20 219 t). Přidám to do infoboxu. --Ozzy 21. 12. 2008, 00:09 (UTC)
  • »Jinak imperiální tuny by — aspoň podle anglické Wikipedie — měly mít zkratku L/T.« »Porozhlédl jsem se na internetu a narazil jsem pro britské tuny na zkratku lt.« »Teď by mě ještě zajímala správná zkratka pro tu anglickou tunu... narazil jsem jak na lt tak tn...?« No, L/T (a nebo i lt) je přeci long ton, tj. U.S. označení… (Neb long ton je americký termín — jen oni mají i short ton.) No, v literatuře lze vesměs najít (tj. britské literatuře, nikoli americké) spíše to „tn“… (Problém anglické wiki, „dvojjazyčné“ — jak britské, tak i americké.) V české literatuře se tuším objevuje i „T“ (snad „Válečné lodě 4“?), a ve starém dobrém Grégrovi bylo použito „ts“.
Tak tohle rozhodně řešení otázky Které označení jednotky je to pravé neulehčilo. S "T" už jsem se také někde setkal. Tak teď nevím, jestli to nechat L/T, nebo přepsat na T (v short tunách zde snad nikdo nic uvádět nebude, aby bylo třeba rozlišovat L/T a S/T). U americké lodě bych neměl nic proti ponechání L/T, ale má smysl nechávat americké označení například u japonských lodí? --Ozzy 21. 12. 2008, 00:09 (UTC)
  • Jinak ještě (už jen pro Ozzyho) k přepočtům: »pridan prepocet L/T na t podle vzorce 1 L/T = 1016.0469088 kg se zaokrouhlenim na cele tuny« Proč koeficient 1,0160469088?
Protože tak jsem to našel na anglické Wikipedii. Ok, neuvědomil jsem si, že při násobení 20000 je taková přesnost zbytečná, když nakonec výsledek zaokrouhlím na celé tuny. Ale na výsledku to stejně nic nemění. --Ozzy 21. 12. 2008, 00:09 (UTC)
»Ok, neuvědomil jsem si, že při násobení 20000 je taková přesnost zbytečná, když nakonec výsledek zaokrouhlím na celé tuny.« Nikoli, proti použití přesné hodnoty neprotestuji. Pravda ovšem je, že rozdíl je (v tomto případě) vcelku malý, a po zaokrouhlení nám stále vyjde těch cca 20 321 „metrické“ tuny. Já spíše jen, že tahle hodnota (z hlavy teď nevím odkud přesně, tuším že jde o nějakou doporučenou — jen doporučenou — hodnotu, „sjednocenou anglo-americkou“, navrhovanou/doporučovanou tuším až někdy v 60. letech; kdy byla přijata, byla-li vůbec, z hlavy fakt nevím). Britská a americká libra se totiž taky lišily, ovšem až někde do šestého desetinného místa převodu na kilogramy jsou shodné (EDIT: U.S. platná jednotka byla 0,4535924277 kg, U.K. pak 0,453592338 kg, zatímco z onoho výše zmíněného převodního vztahu z enwiki by 1 libra musela být 0,45359237 kg; čili „přesný“ dobový koeficient na tu „US“ l/t by byl kolem 1,016047038048; pravda ovšem je, že třeba při přepočítávání za použití koeficientu 0,454 či 0,4536 už i u hmotností letadel dostáváme mnohdy chyby o desítky kg i více). No a protože mluvíme/píšeš o době, kdy tato hodnota nebyla ani používána, ba ani neexistovala v „doporučeních“… --Algernon 21. 12. 2008, 08:46 (UTC)

4.) Northrop X-4 Bantam (když už se angažuješ v údržbě letecké sekce). Nechtělo by se Ti upravit alespoň ty největší nehoráznosti? (Když už třeba znáš bezocasý XP-56, rovněž konstrukci Jacka Northropa.) Upřimně řečeno, do úprav (resp. osekání, a to „až na dřeň“) se mi moc nechce, nemám na to náladu, nehledě k tomu, že vzhledem k množství „bugů“ by na hlavu autora padla nejedna nelichotivá, ba přímo silně sarkastická, poznámka… Co vše se mi na tom (pouhém jen překladu? Mám ovšem ten jen? pocit, že cs text neodpovídá zcela en verzi, tzn. že tam autor občas vložil cosi navíc) nelíbí?

  • Zmínky a odkazy na Me 163: Když se podíváš (ostatně na „tvůj“) Northrop XP-56, zřejmě se snadno a rychle dovtípíš… Neb zcela totéž, co je zmiňováno jako „přebráno ze vzorového Me 163“, použil již za války, a to evidentně zcela bez vazby na Messerschmitta či Lippische, u svého bezocasého XP-56 i Jack Northrop… (Obdobně ne mne působí, pro změnu ve spojení s Northropem a samokřídly, „odkazy“ na Horteny… Stačí si srovnat v hlavě fakt, že první „fyzické“, nikoli jen teoretické, práce na poli samokřídel Northrop uskutečnil už roku 1926. Když si to pak srovnám s reálnými daty prací bří Hortenů, resp. i daty jejich narození, vesměs mne to vede už jen k sarkastické poznámce, že „Jack Northrop pracoval na samokřídlech už v dobách, kdy bří Hortenové za sebou maximálně tak tahali gumovýho kačera“, ale nikoli že by už dělali na samokřídlech. Ostatně velice systematicky se konstrukci samokřídel věnoval už John Dunne — což bylo před první světovou válkou… A když už Němci, potom nelze pominout geniálního Hugo Junkerse, který teoreticky zdůvodnil přednosti samokřídel už někdy roku 1910, viz jeho patent číslo 253 788. Byť se v praxi, pravda, nikdy ke konstrukci „skutečného“ samokřídla neodhodlal — nejblíže k němu má konstrukce stroje G-38, ovšem i ta je „zatížena zbytkem trupu“ a ocasními plochami.)
  • Dále toto:

Někteří vědci se domnívali, že bezocasá konstrukce dokáže odstranit problémy s ovladatelností a stabilitou letounů při vysokých rychlostech,

(…)

Bohužel konstrukcí bezocasých letounů se očekávané výkony nedostavily.
Ne jedné straně je řeč o stabilitě a ovladatelnosti, a níže se pak píše „o nedosažení výkonů“? (Nejen že výše „by chyběla“ zmínka i o očekávaném růstu výkonů, ono hlavně od bezocasého uspořádání nikdo zvýšení výkonů neočekával; tedy, snad až nyní autor/autoři podobných tvrzení na wiki.)

  • Rovněž na to (tj. na „výkony“) dále navazující text, zmiňující pravidlo ploch (?!), je značně (…), řekněme že mimo (mimochodem, mám obavu, že pravidlo ploch není zmíněno v anglickém originálu, na který je závěrem cs-hesla odkazováno? Tedy, přiznávám se že jsem anglický originál nečetl až tak soustředěně, ale i pokud by to tam bylo, pak by to byla jen nezměrná pitomost):

Až teorie pravidla ploch dokázala nalézt řešení a jejími zásadami se řídí konstruktéři letadel dodnes.

  • A, ehm, rovněž zmínka o aktivním řízení, či fly-by-wire, resp. „nutnosti“…

Příkladem může být F7U Cutlass, který se dočkal i sériové výroby a sloužil na letadlových lodích. Jako praktické se bezocasé letouny projevily teprve po zavedení systému Fly-by-wire. Dnes můžeme najít bezocasé řešení u letounů X-36, Have Blue, F-117, Bird of Prey,. Studie bezocasých letounů také přispěla k vývoji letounů s použitím delta křídel jako Douglas F4D, Convair F-102A, vyvinutý z XF-92A, nebo Avro Vulcan.
I pokud pominu fakt (řekl bych že poměrně zřetelný, a to již na první pohled), že Avro Vulcan, F-102 či F-106 dokázaly létat i bez FBW (sic!), tak musím jen vyslovit podivení nad tím, že autor onoho hesla nejspíše v životě neslyšel ani o francouzských strojích Dassault Mirage III či Mirage 5, ani švédském stroji SAAB Draken. Nad tím skutečně lze jedině obrátit oči v sloup, v nevýslovném údivu.

5.) Ještě k šabloně „specifikace letounu“… Už nějaký čas uvažuju nad tím, že než „vytučnění“ by spíše přehlednosti pomohlo třeba zarovnání pod sebe — u TTD k motoru Walter NZ-60 jsem k „zarovnání čísel pod sebe“ zkusil použít vložení do tabulky (ovšem bez použití rámování či barevného podkladu řádků — občas? se to vyskytuje v tabulkách TTD na německé či francouzské wiki, je to možná ještě o něco přehledenější, mít ob jeden řádek dvě různé barvy podkladu, ovšem aby to zase nebylo až moc barevně přeplácané; možná by byo lépe mezeru mezi textem a odsazeným a zarovnaným číselným údajem jen „vytečkovat“, to by ale vyžadovalo v tabulkách TTD používat proporcionálního písma, třeba za použití tagu PRE, tedy ovšem lze-li jej zde „funkčně“ užít). --Algernon 20. 12. 2008, 21:44 (UTC)

EDIT: tak PRE by fungovalo, viz Attacker --Algernon 21. 12. 2008, 22:00 (UTC)

31. XII. MMVIII


  • @Nene: když budu mít nějaký materiál, tak rád ještě něco doplním, ale momentálně knihu nemám. Prozatím je tedy nejlepší odmazat všechny mnou vložené nesmysly. Uvidíme, jak to dopadne s tím tužením (jako by nestačilo, že teď je -10 °C:-) I tak ale díky za poznámky a odkaz.
  • @Dominator: od Němečka mám právě ta Vojenská letadla… na tom jsem vyrůstal. Podle toho, co píšeš je ten průřez asi opravdu kruhový – můžeme to tedy opravit. Přetlakové kabiny – díky za vysvětlení, teď to je nějak formulovat v článku. Co se týče té havárie prototypu, pokud tedy máš takhle přesné informace, bylo by skvělé, kdybys to v článku se jmenováním zdroje poupravil. Popis by dle mého názoru měl odpovídat nejlépe sériové verzi.
  • @Turbínové soustrojí: zatím jsem opravil alespoň to nejhorší – můj novotvar turbínové ústrojí. U nových článků se toho budu držet. U výtlaku budu u imperiálních tun psát tn.
  • @X-4: asi tam je opravdu hodně nesrovnalostí. Minimálně by pro začátek stačilo chyby jednoduše smáznout. Dovedu si představit, že by se to i celé nahradilo nějakým stručným krátkým textem. Nemám ale teď k dispozici žádné prameny.
  • @TTD: nápad se zarovnáním se mi líbí, jen je otázka co s již založenými články… výměna by byla časově dost náročná. Každopádně to nevypadá špatně. Jen bych to nepsal těma blechama, je to špatně čitelné. Nechal bych normální velikost. Nevim, jestli to řešit tak, jak si to udělal ty, nebo vytvářet nějakou šablonu. Styly a šablony nejsou úplně moje doména.
  • @Silvestr: všem přeji mnoho úspěchů v novém roce.--Nadkachna 31. 12. 2008, 11:26 (UTC)

Zdravím v novém roce,

  • no, třeba i z Nene nakonec něco bude. (Ještě, že Tě neopouští humor — stále ještě, chi.)
  • B-32 — možná zkusím dát dohromady nějaký popis konstrukce… Možná — nemám rád, když se mi v mojí (viz. „vlastnictví článku“, že) práci hrabe kdejaký nedouk, ehmmmm. (Proto taky není „wiki“ pro mne zajímavá.)
  • Terminologie, ať námořní či letecká — hlavně, že jsou vidět pokroky, ne? Sám jsem se ještě nerozhodl (…) co vypadá lépe, zda-li L/T, l/t, tn, ts, T, tons…
  • Ad X-4 — s prameny to je docela problém, na tak veskrze „okrajový“ typ (zkusil jsem to trochu předělat — případným dalším změnám, včetně těch mazacích, se nebráním). V každém případě ale dávám přednost před „byť ozdrojovanou, ale zjevně blbostí“ použití vlastní hlavy — není-li autor původního textu (enwiki?) s to si povšimnout, že Northrop sám pracoval na strojích stejné koncepce (XP-56), že sám měl zkušenosti s vývojem řízení (etc.) u samokřídel, což třeba v případě elevonů aplikoval i na jím vyvíjené typy, včetně X-4? Beru to za pouhý problém autora původního textu, navíc vzhledem k evidentní existenci třeba právě XP-56 nevidím problém v tom, že tohle, byť „moje“, tvrzení není ozdrojované — předpokládám, že sama zjevná fyzická existence XP-56 má větší váhu, než opačně vyznívající tvrzení, byť by i bylo opatřeno „zdrojem“… (Ostatně ani sám termín elevon rozhodně nepochází z němčiny, že.)
  • Mně se právě líbí taky, ehm… :o))) Jen že se mi už méně líbí, že momentálně „stojí“ právě na použití tagu PRE (na druhou stranu asi neumožňující jakékoli další formátování „tabulovaného“ textu, třeba použití tučného písma, či italiky). Ale zase třeba tabulka mi asi neumožní nyní (u Attackeru použité) „propojení“ textu a číselných dat oněmi mezilehlými tečkami. Jinak bych to zatím ponechal na později, nejprve to vyzkoušet v několika různých podobách (jak velikost textu, tak rozhodnutí „formátovat tabulkou, nebo jen za pomoci příkazu PRE“), řekněme na 2-3 heslech, a teprve později se rozhodnout „jak“. S tím, že změny by se prostě natáhly. Ostatně ani teď, vzhledem třeba k nejrůznější podobě tabulek TTD („nejprve délka, pak teprve rozpětí“, resp. opačně), v tom nevládne nějaký jednotný přístup, čili bych si s tím moc hlavu nelámal… A případné změny ponechat až na tu dobu, až jestli se k té šabloně vyjádří více lidí, vytvářejících „letecká“ hesla.
  • Ad Silvestr, popřípadě rok MMIX — byť s výrazným zpožděním, také přeji vše nej. --Algernon 4. 1. 2009, 13:12 (UTC)

CP[editovat | editovat zdroj]

Ahoj, už sem to označil ale když už si dáš práci s najitím cp označ to pls tak jak se má, tzn. autorovi (i když tohle bylo půl roku) ale hlavně na Wikipedie:PP, je to kvůli kontrole těch co to mažou/potvrzují. Dík a měj se--Horst 13. 12. 2008, 23:37 (UTC)

Ahoj, děkuju za radu. Já to hledal všude možně, včetně portálu wiki, ale nenašel. Teď si to v klidu pročtu. Mimochodem, je to tedy opravdu copyvio, nebo to ten web dodatečně převzal? --Nadkachna 14. 12. 2008, 10:12 (UTC)

Vyznamenání lodním šroubem[editovat | editovat zdroj]

Ahoj! Za založení spousty článků o lodích a zejména z poslední doby těch, které zamodřily linky v USS Hornet (CV-8) ti děkuji a uděluji řád lodního šroubu ^_^ Kéž by nezůstaly jenom pahýlem ^_~ --Ozzy 21. 12. 2008, 01:11 (UTC)

Ahoj, alespoň opožděně moc děkuju za vyznamenání. Vim, že jsou to jen takové malé pahýlky, ale řikal jsem si, že je to lepší, než kdyby se nám to všude jen červenalo. Časem se snad rozrostou:-)--Nadkachna 31. 12. 2008, 11:39 (UTC)

…Rozdělení bitvy o Singapur[editovat | editovat zdroj]

Ahoj ^_^ Mohl by ses prosím podívat na můj návrh na rozdělení bitvy o Singapur? Na můj návrh na přesunutí části článku do války v Tichomoří nikdo nereagoval (ale dal jsem jim čas na reakci) a byl bych radši, kdybych měl takové změny od někoho posvěcené. Dík a zatím… --Ozzy 17. 1. 2009, 16:00 (UTC)

Ahoj ˇ_ˇ Kouknul jsem na to a souhlasím s tebou, že rozdělení by článku prospělo. Jen do toho.--Nadkachna 17. 1. 2009, 19:23 (UTC)

Žlutá kytka[editovat | editovat zdroj]

...za dnešní pomoc v boji proti vandalům. -- Mercy (|) 20. 1. 2009, 07:56 (UTC)

Děkuji. --Nadkachna 20. 1. 2009, 08:06 (UTC)

Prosba - pískoviště[editovat | editovat zdroj]

Zdravím chtěl bych Tě poprosit, abys když děláš na svém pískovišti kategorie tak abys je nedělal ve stylu [[Kategorie:něco!]], dělá to bordel v Speciální:WantedCategories, lze to jednoduše vyřešit tak, že tam dáš kategorii ve stylu [[:Kategorie:něco]] a máš z toho odkaz, potom jen při založení článku odstraníš : na začátku kat. Díky --Elm 4. 2. 2009, 08:42 (UTC)

Ahoj, omlouvám se. Nenapadlo mě, že má ten vykřičník nějaký význam. A díky za radu;-)--Nadkachna 4. 2. 2009, 13:27 (UTC)

redirecty[editovat | editovat zdroj]

Dobry den, redir jsem udelal, ale jinak je muzete delat sam, staci kliknout na tlacitko #R a do odkazu napsat clanek, kam se ma redirectovat. Pokud to neslo z nejakych jinych duvodu, pak se omlouvam, ze vysvetluji neco co davno vite. --Vrba 10. 2. 2009, 09:39 (UTC)

Dobrý den, díky za radu. Právě, že o redirectech nic nevím, takže si rád nechám poradit. Zdraví.--Nadkachna 10. 2. 2009, 11:22 (UTC)

Zpráva[editovat | editovat zdroj]

Ahoj, mrkni na máš . Srdečně --Kacir 16. 2. 2009, 00:12 (UTC)

zdroje[editovat | editovat zdroj]

Dobrý večer kolego, prosím o používání šablony {{Citace monografie}}, která udělá odkaz na knihu dle ISO normy, děkuji moc --Zacatecnik 7. 3. 2009, 19:31 (UTC)

Zdravím Vás, máte pravdu, tu dosavadní chybnou šablonu jsem sekal automaticky, i když v jiných případech jsou pro mne citační šablony svaté;-) Díky za upozornění.--Nadkachna 7. 3. 2009, 21:22 (UTC)

Šablony[editovat | editovat zdroj]

Ahoj, jen technická. Autorům příslušných nekonstruktivních editací můžeš vkládat šablony {{Experimenty}} 1-3, aby je bylo možné případně zablokovat. Jinak budou škodit delší dobu. Mám na mysli poslední případ Wikipedista:Romanoop. Díky --Kacir 9. 3. 2009, 16:28 (UTC)

Ahoj, z důvodů lenosti se mi ty šablony zrovna nechtělo hledat, navíc už jednou byl upozorněn a pokračoval, každopádně už jsem si dal odkaz na stránku, aby byl po ruce a příště už to půjde;-)--Nadkachna 10. 3. 2009, 10:32 (UTC)

Zase několik poznámek, tentokrát kolem vody[editovat | editovat zdroj]

Zdravím,
měl bych několik poznámek a dotazů. K ruským lodím — všude systematicky uvádíš výkony strojů v hp? To je mi docela záhadou, třeba tady, Krasnyj Kavkaz, nebo tady Třída Sovětskij Sojuz, nebo kdekoli jinde. Proč „anglická“ hp (cca 0,7457 kW), nikoli „kontinentální a metrický“ kůň, čili cca 0,7355 kW? Mimochodem, nemělo by to být spíše Sovetskij Sojuz, než Sovětskij?

A tady… Červona Ukrajina — turbíny Parsons (tj. přetlakové turbíny) znám, ale kotle Parsons?

Ad ruský křižník Aurora, resp. vůbec k parním strojům: Parní stroj s vratným pohybem pístu může být jedině jednočinný, nebo dvojčinný — podle toho, zda-li je pára vpouštěna jen na jednu stranu pístu, a nebo na obě (v druhém případě pak pochopitelně jsou oba zdvihy pracovní). A protože píst více, než dvě strany nemá… „Trojčinný“ bylo v tomto konkrétním případě použito zcela nesprávně, v našem případě jde o postupnou (trojnásobnou) expanzi páry, ve vysokotlakém, středotlakém a nízkotlakém válci. (Tak mne napadá… „Trojčinný“ by snad mohl být jedině v případě parního stroje s trojbokým rotujícím pístem — třeba kdybychom použili obdobné geometrie jaká je u Wankelu, samozřejmě s tím, že by se musely trošku jinak umístit plnicí a výfukové kanály, že.) :o)

Pak ještě Němci, potažmo momentálně tohle: SMS Lützow (výtlak: 26 180 t standardní, 30 707 t plný). Tak nějak jsem měl až doposud zato, že termín standardní výtlak byl definován až teprve v souvislosti s Washingtonskou námořní smlouvou, z roku 1922? Z čeho tedy pochází údaj o standardním výtlaku, či jak jsi jej odvodil (?), u lodi postavené ještě „před Washingtonem“? (Resp. dokonce ještě dávno „před Washingtonem“ i neexistující, byla-li potopena u Jutska roku 1916?)

Mimochodem… Už jsem to někde (?) nadhodil, ale nevyplatilo by se k lodím založit nějaký vlastní portál? Možná by také bylo dobré (třeba právě tam) nějak „ujednotit“ terminologii (ideálně asi na termínech již zavedených a užívaných, místo snahy vymýšlet pro „wiki“ jiné, jinde neexistující).

Ad „infoboxy“… U šablony k civilním lodím mám minimálně značné potíže s temínem „Technicko-taktická data“ — taktiku mám, ehm, spojenu spíše s vojenstvím (a i u těch válečných lodí bych spíše chápal rozhodně v literatuře řádově rozšířenější tvar takticko-technická data, než technicko-taktická). Rovněž terminus technicus „třída“ se jeví (?), minimálně mně, jako přinejmenším značně neadekvátní popisu jakéhokoliv civilního plavidla. Navíc by mne zajímalo, k čemu všemu má šablona infobox sloužit? Minimálně mi to přijde, že z většiny jen dubluje věci, které by (v tomto rozsahu) patřily jedině do samostatné části hesla, věnované (řekněme že slovnímu) popisu konstrukce lodi (tj. třeba v části „pohon“ bych u infoboxu navrhoval zcela vypustil jakékoli zmínky o kotlech, šroubech, ba dokonce i zásobě paliva). Ostatně na jistou „zbytnělost“ (resp. spíše na absenci popisu plavidla, omezeného pouze na heslovitá data v infoboxu) bylo i opakovaně upozorňováno v diskusi kolem nominace torpédoborce Niizuki na nejlepší článek, zde:

http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Diskuse%3ANiizuki&diff=3575335&oldid=3575184

http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Diskuse%3ANiizuki&diff=3577618&oldid=3577127

http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Diskuse:Niizuki&diff=next&oldid=3577618

V nynější podobě se to pak „roztéká“ a deformuje to zalomení stránky… (A v případě že v textu hesla bude „popis“, pak to totéž v infoboxu už jen zdvojuje.) Kupř. zde: Rjúdžó Na levé straně fotka, vpravo pak sloupec s infoboxem… A mezi tím „protéká“ (či spíše „propadává“) elektronicky zalamovaný text. Sice v první řadě preferuji obsah před formou, nicméně toto… (Obdobný problém teď mám u křižníku Aurora — kam s fotkou, protože do uzoučkého sloupečku mezi fotkou a infoboxem už jen těžko zalomit text.)

Tedy navrhoval bych jednak zmenšit množství dat do infoboxu vkládaných, řekněme v souladu s obsahem tak, jak ji známe u marginálií (poznámek na vnějším okraji stránky) z „klasické papírové typografie“, tedy že by měla obsahovat pouze ty nejzákladnější informace, umožňující čtenáři rychlejší zorientování se v textu. Navíc, kvůli výše zmíněnému „vytěsňování“ hlavního textu, v případě že je vedle infoboxu ještě i obrázek, bych byl i pro zúžení infoboxu. Ano, vím… Minule jsem si stěžoval, že velké písmo v infoboxu přetéká na další řádek, a infobox je neuvěřitelně nepřehledný (čili vlastně vůbec neplní to, co by poznámky na okraji měly). Možná by pomohlo, kdyby infobox nebyl členěn do dvou sloupců (což skutečné marginálie nebývají — právě kvůli šířce okraje), třeba jako to kdysi bylo v tomto hesle:

(ponorka)&oldid=3452052|ponorka K-141 Kursk

Což by plnilo jak požadavek přehlednosti, tak by tam byly obsaženy jen skutečně základní informace (tedy — je otázka, co v okrajovém sloupci všechno uvést, zda-li jen to co bývalo u Kursku, a nebo něco málo více; nynější podoba je ale skutečně snad až příliš maximalistická).

Ještě jednou se poroučím, a doufám, že jsi měl příjemné a slunečné svátky --Algernon 13. 4. 2009, 13:07 (UTC)

Zdravím tě, děkuji ti za novou tapetu do diskuse, jen se omlouvám, že jsem se k odpovědi dostal až teď. S nápadem na vytvoření nějakého lodního portálu bych určit souhlasil. Ujednocení terminologie, úprava infoboxů, struktury lodních článků (teď většinou mám: úvod, stavba, konstrukce, operační služba, osud, odkazy... u vojenských samozřejmě) atd. by určitě byla záslužná a potřebná věc.

Osobně pokládám infobox za užitečný, jelikož ve zkratce uvádí (opakuje) základní údaje o dané lodi/věci – člověk to může jen tak přelétnout a nelovit data v článku (možná už mě zkazila dnešní „informační doba“. Je to asi věc názoru, na druhé straně bych se nebránil „zeštíhlení“ informací, které lze v infoboxu nalézt (samotný infobox by mohl být také o něco užší – teď má myslím šířku podle fotky o velikosti 300px). Jinak základní podoba infoboxu mě osobně vyhovuje... není to zrovna relevantní argument, ale stejná koncepce se opakuje v řadě jazykových mutací. Jen je otázka, jestli je to proto, že je tak dobrá, nebo proto, že to všichni jednoduše převzali z enwiki:-) Mimochodem viděl si infobox článku Let ČSA 001? Ten se mi zdá být o hodně skladnější.

Teď ta pro mě horší část. U Sovětských lodí jsem to podle všeho převzal nedůsledně. Jednotka je ve zdroji SHP (hádám Shaft horsepower). Pochopitelně nemám nic proti převodu jednotek, jen zrovna míry a váhy nejsou zrovna moje parketa, třeba o téhle nic nevím. Prozatím to aspoň uvedu podle zdroje. Podobně i ten ruský název... nejsem odborník na ruskou transkripci, pokud myslíš, že je to chybně, přesuň prosím článek na správný název (viz např. Berjev, Běrjev, nebo jak to bylo...).

Parsons jsem opravil, díky za upozornění. Snažil jsem se Auroru trochu rozšířit, protože by si podle mě zasloužila pořádný článek... pokud jsem tam převzal nějaký nesmysl o parním stroji, tak se omlouvám – v knize je přesně toto: „Strojovna lodě byla vybavena třemi trojčinnými expanzními parními stroji a každý z nich poháněl samostatnou vrtuli“.

SMS Lützow – je možné, že jsem to tam vložil omylem. Válečné lodě 3 tam mají jednoduše výtlak v jednotkách t – toho se budu držet, až to budu opravovat.

Měj se.--Nadkachna 28. 4. 2009, 21:32 (UTC)


Zdravím,
opět po delším čase zase něco málo…

Ten portál by se skutečně snad i mohl hodit. I když… Pokud se stejně dalece (ne)ujme, jako to letectví — pak si to stejně bude každý psát po svém. Třeba v případě té struktury článků… Není to zase snad až tak důležité, spíš bych přivítal obsáhlejší (a řekněme méně diskutabilní či sporné) části konstrukce (což, obávám se, bude předmětem dalekosáhlého dohadování třeba v případě japonské „ne-letadlové lodi“ Rjúdžo, alias „jak obejít mezinárodní smlouvy omezující námořní zbrojení“) a stavba (v podstatě se tyto dost prolínají, protože stavbu a konstrukci u něčeho tak „nesériového“ vlastně ani dost dobře oddělit nelze).

»Osobně pokládám infobox za užitečný,« Takhle, to dokonce i já… Problém ovšem vidím v jeho značném rozsahu, který spíše než by napomáhal orientaci čtenáře, tak činí pravý opak, obávám se. »(…) jelikož ve zkratce uvádí (opakuje) základní údaje (…)« No, kdyby skutečně uváděl jen ty zákjladní údaje, byl by to asi skutečně ideální stav… Nicméně to nějak není vidět — spíše naopak, tj. infobox je doslova zaplevelen jednotlivými útržky informací, kterým běžný čtenář stejně ale bez dalšího (tj. třeba uvedení významu v textu, řekněme v části „technický popis“ či „konstrukce“ nemá šanci porozumět; nemluvě o záplavě „alternativních“ dat z různých pramenů). »– člověk to může jen tak přelétnout a nelovit data v článku (možná už mě zkazila dnešní „informační doba“.« Asi takhle — ty se v informacích uvedebných ve zdejších infoboxech skutečně orientuješ..? :D Tdy, nevím jak Ty, ale nepřijde mi, že bez „odskoku“ do „hlavního“ textu to je možné — nemluvě o tom, že tam se stejně vesměs ničeho dalšího nedopátrám… (Jen bych tedy znovu poukázal na již výše zmíněnou absenci popisu plavidla, což ostatně bylo právě silně — a řekl bych, že zcela oprávněně — kritizováno v případě Niizuki.)

»(…) není to zrovna relevantní argument, ale stejná koncepce se opakuje v řadě jazykových mutací. Jen je otázka, jestli je to proto, že je tak dobrá, nebo proto, že to všichni jednoduše převzali z enwiki :-)« No, obávám se, že odpovědí na Tvoji otázku je ta druhá odpověď… »Mimochodem viděl si infobox článku Let ČSA 001?« Koukal jsem na něj. Mimochodem, nezabírá ještě větší šířku obrazovky, než je ten nynější „lodní“? Ovšem… Pravda, byl-li by ten lodní infobox zredukován výškově zhruba právě tak na výšku onoho Tebou zmíněného — pak by alespoň nebyl téměř po celé výšce textu hesla, čili by z větší části odpadl problém zalamování textu — minimálně v tu chvíli, kdy je text „sevřen“ z jedné strany širokou (dvousloupcovou) marginálií, zvanou „infobox“, a obrázku (opět, viz ta výše zmíněná fotka u Rjúdžo, v části „trup a pancéřování“; upřimně řečeno, v tomhle konkrétním případě by mi /vedle jiného rozmístění fotek, ať nerozbíjejí text/ přišlo jako velice rozumné vše přemístit do jedné, nějak inteligentně rozčleněné, sekce „technického popisu“ plavidla — takřka básnický terminus antitechnicus „geneze a provedení“ sice možná vypadá vizuálně jako zajímavý, nicméně jen těžko si pod tím něco konkrétního představit).

Ehm… Jen tak na okraj bych znovu připomenul tu výše zmíněnou „nikoli obvyklou dvousloupečkovou podobu poznámek na okraji (stránky)“, a opět připomenul tu už výše zmíněnou původní podobu boxu u ponorky K-141 Kursk. popř. si ještě přihřál vlastní polívčičku. :D
Tady:
Nástín HMS Cossack na privátním pískovišti
a ještě tady:
M/S Selandia na privátním pískovišti

»Prozatím to aspoň uvedu podle zdroje. Podobně i ten ruský název... nejsem odborník na ruskou transkripci, pokud myslíš, že je to chybně, přesuň prosím článek na správný název (viz např. Berjev, Běrjev, nebo jak to bylo...).« Buďto se prohrabu knihovnou, nebo požádám ctěného kamaráda, působícího jako překladatel (ehm, mimochodem, existují dokonce velice jasná a jednoznačná pravidla pro přepis z ruštiny — a co vím, tak ty svoje vlastní, byť již letitá, pravidla nezrušil ani Ústav pro jazyk český, nebo jak že se přesně nazývá ta nikoli úctyhodná instituce pro prznění pravopisu jmenuje; mimochodem, pravopis … požádal bych Tě, jestli bys nemohl, a to zejména v heslech, dávat trošku větší pozor na to, jak píšeš).

»Snažil jsem se Auroru trochu rozšířit, protože by si podle mě zasloužila pořádný článek...« Nepochybně. Osobně se mi líbí celá ta třída (další ze zajímavých lodí z téhož období, alespoň pro mne, je v USA postavený ruský křižník Varjag). »pokud jsem tam převzal nějaký nesmysl o parním stroji, tak se omlouvám – v knize je přesně toto: „Strojovna lodě byla vybavena třemi trojčinnými expanzními parními stroji a každý z nich poháněl samostatnou vrtuli“.« No, blbost to bohužel je, nicméně není důvodu aby ses omlouval. To je jedna z mála drobností, která ve VL2 je — ovšem záměna termínu „činný“ (podle toho, zda-li je pracovní jedna či obě — více jich nemá — strany pístu, tj. jde o stroje jedno- či dvojčinné) a „něco“expanzní (s vícenásobnou expanzí; kam že se hrabou svou tepelnou účinností třeba parní stroje z lokomotiv, ve srovnání s lodními stroji, řekněme s lodními stroji tak od roku 1890). Tady se ovšem ale raději přidržím příslušné technické literatury, zejména té dobové.

»Teď ta pro mě horší část. U Sovětských (pozn. tzv. jedovatá: pardon, ale zkus malé písmeno, „sovětských“ je přídavné jméno) lodí jsem to podle všeho převzal nedůsledně. Jednotka je ve zdroji SHP (hádám Shaft horsepower). Pochopitelně nemám nic proti převodu jednotek, jen zrovna míry a váhy nejsou zrovna moje parketa, třeba o téhle nic nevím. Prozatím to aspoň uvedu podle zdroje.« Jo, a právě teď přichází ta nejhorší část… Tj. pro Tebe, samozřejmě. :D

Pardon, ale… Jednak, ehm, ještě jsem se třeba od Ozzyho stále nedozvěděl, proč používá shp (někde — ovšem nikoli, ač tvrdí pravý opak, nikoli zcela důsledně všude). Link na enwiki za vysvětlení skutečně považovat nemohu…

1.) Termín hp má, pokud vůbec, oprávnění na použití pouze tam, kde označuje výkon v anglosaské hp, tj. nikoli v našem „kontinentálním, metrizovaném a decimalizovaném“ koni. Všimni si, že třeba nikde nikdo (doufejme?) :D nepíše tak, že by třeba u starých německých aut (či letadel, etc.) psal výkon v PS, u strojů původem polských Koń, u ruských/sovětských л. с. (od Лошадиная сила), a p. Nýbrže všude se vcelku zásadně a bez výjimek používá kůň. Tj. že oprávněné je použití h.p. pouze v tom případě, že jde o stroj ze zemí anglosaských… (Vedle použití h.p. by pak snad ještě bylo možno psát k (anglo-americký) či tak něco podobného, nicméně ve prospěch h.p. tu asi mluví jednodušší zápis). Jinak ale není ani toho nejmenšího důvodu používat h.p. pro udávání výkonu strojů, které byly vyrobeny třeba v Evropě, a kde že se používala jiná jednotka (vesměs, v dobách obou světových válek nesporně, ona „decimálně metrická“, mající svůj původ v jednotkách, které vymysleli a většině světa vnutili Francouzi), a to už jen proto, že realizovat „v metrice“ tzv. „koně anglo-amerického“, definovaného v librostopách, je poněkud problematické (rovněž třeba vzdálenosti měříme v metrech a odvozených jednotkách, a tak nějak přiměřeně tomu rychlosti udáváme v km.h, nikoli v m.p.h.). Tj. toto platí i pro stroje německých, sovětských, ba i ruských válečných lodí… (Samozřejmě s výjiimkou strojů, postavených v anglosaských zemích, třeba v USA vyrobený ruský křižník Varjag; ale opakuji, to platí jen pro stroje tam vyrobené, ale již ne třeba pro licence, byť by tento stroj vyrobený třeba v sovětském Rusku byl licencí stroje, který byl původem z USA.) A speciálně proti opisování přímo ze zdroje jsem skutečně velice převelice zaujat… Mnohdy (až příliš často) se totiž jedná o nehoráznost ze strany autora (kupř. kvalitou s vyššími svazky silně klesající hodnota série „Válečné lodě“, od smrti členů původního autorského kolektivu a od dílu čtvrtého již téměř nepoužitelného; původní autorský kolektiv byl vynikající, a až na pár pominutelných drobností se jedná o vynikající práce, ale co předvádí p. Pejčoch — nemám použitelných /tj. kde by nehrozil zásah cenzury/ slov). Třeba si ve 4. svazku najdi americké eskotní letadlové lodě… Konkrétně lodě třídy Casablanca, kde se píše cosi (…) o pohonu turbínami. Bylo by to téměř komické, kdyby nešlo o totální desinformaci nebohých čtenářů, ale firma Skinner vyráběla pístové parní stroje — a Skinner Unaflow patřily mezi pístovými parními stroji k těm s nejvyšší tepelnou účinností.

2.) V případě nějakého hromadného nahrazování označení hp „novým tvarem“ shp… Obávám se, že se zbytečně unáhluješ. Á, ano, autoři to píší, popřípadě wikipedisté to vztahují k… (Nevím k čemu.) Ehm… Píšeme snad někde (zde, v „kontinentální Evropě“) o výkonu v „shaft koních“, „indicated koních“, či „s(haft)kW“ a „i(ndicated)kW“, ééé?

Ještě, é… Heinkel He 112. Obávám se, že s odstaněním šablony jsi se mírně unáhlil, třeba takový „případ Warnamünde“ (nemluvě o tom výkonu motoru Jumo, údajně v h.p.), sic! (Zde: http://de.wikipedia.org/wiki/Warnemünde) Resp. onen výtvor je tak hrozný, že by si zasloužil, kdybys tu jednu šablonu nahradil šablonou jinou.

Zatím, zdravím, a omlouvám se za svůj (pravda, nikoli u mne neobvyklý, že) tón… --Algernon 24. 5. 2009, 16:18 (UTC)

Zdravim,
mě by se ten portál líbil už jako pouhá propagace článků o lodích, i když si uvědomuju, že z převážné části jsou jen pahýlky. Důležité by to bylo i jako sjednocení terminologie a stylu. Ono sice o těchto věcech píše jen hrstka lidí, pozoruju ale různé odlišnosti (třeba užívání kurzívy).

Infobox bych určitě nepovažoval za marginálii (viz třeba: Wikipedie:Infobox), ale v zásadě souhlasím, že by se měl spíše omezit na základní informace. Osobně sem i ale daleko více líbí zavedená podoba infoboxu, která je použita o mnoha hesel a v zásadě odpovídá i jiným typům infoboxů na wikipedii. Tvá verze je zajímavá, ale vizuálně mi úplně nesedí (zkusmo jsem to ukázal pár spolubydlícím a těm se také líbila spíš původní verze – není to ale zrovna reprezentativní vzorek). Tohle by asi bylo vhodné probrat i s ostatníma wikipedistama.

Ad Aurora: docela chápu tvou slabost pro Varjag – je to krásná loď. Já mám bohužel omezené možnosti v tom, že má knihovna už obsahuje spíše knížky staršího data a lá VL2–6. Ok, žádné hromadné směny na shp. Nechám to na případném odborníku, který na rozdíl ode mě, věci více rozumí.

Odstranění šablony z He 112 byla podle všeho chyba, já ale řešil jen vzhled a styl, k čemuž se šablona vztahovala. Jelikož jsme si všichni jako uživatelé rovni, můžeš tam přeci kdykoliv přidat jinou.

Omlouvám se, že to tak trvalo, ten nemám na editování zdaleka tolik času jako dříve. Zdraví.--Nadkachna 25. 6. 2009, 15:55 (UTC)

Šablona:Americké těžké křižníky třídy Indianapolis[editovat | editovat zdroj]

Ahoj, prosímtě procházím nevyužívané šablony a narazil jsem na {{Americké těžké křižníky třídy Indianapolis}}. Chtěl jsem ji tedy doplnit k lodím, na které odkazuje, ale tam je identická šablona jen s tím rozdílem, že je označená jako třída Portland. Koukal jsem tedy na en wiki a tam je Portland class. Jedná se tedy o omylem založenou šablonu nebo jak to je? --Faigl.ladislav slovačiny 4. 5. 2009, 00:20 (UTC)

Ahoj, máš úplnou pravdu – moc děkuju za upozornění, sám jsem to přehlédl. Šablona je založená omylem, prosím tedy o její smazání. Musel jsem na ní zapomenout a za pár měsíců ji udělal, už pod správným názvem, znovu. Má to být třída Portland.--Nadkachna 4. 5. 2009, 07:52 (UTC)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Zdravím. Vzhledem k tomu, že panuje relativní shoda o tom, že externí zdroje mají být na konci článku viz http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Vzhled_a_styl, myslíte, že změny které provádíte na stránkách o amerických lodích (např. USS Pensacola (CA-24))jsou změnami k lepšímu? Jinak, protože jsem si všiml, že jste "autorem" a zakladtelem většiny těch článků, tak klobouk dolů. Musela to být spousta práce.--Saltzmann 15. 5. 2009, 22:12 (UTC)

Také Vás zdravím,

popravdě nešlo ani tak o snahu bořit zažitá pravidla, jen jsem to okoukl od Niizuki, tedy hesla v kategorii NČ a více po tom nepátral. Asi to bylo trošku zbrklé, i když popravdě, v takovém pořadí jsem ty odkazy nevkládal snad nikdy. Možná se to někdy v posledních mesících změnilo:-) Každopádně Vám děkuji za upozornění, link i pochvalu. Vaši užitečnou práci také se zájmem sleduji.--Nadkachna 16. 5. 2009, 13:09 (UTC)

447[editovat | editovat zdroj]

Ahoj, pls skoukni to, já to po sobě ani nečet, já musim pryč a nevim jestli se ještě dneska/ráno vrátim. Dík moc--Horst 1. 6. 2009, 19:03 (UTC)

Ahoj, nezkoumal jsem to úplně do detailu, ale skouknul jsem to a doplnil nějaké věci a refy;-)--Nadkachna 2. 6. 2009, 08:48 (UTC)
Dík i tak, dneska asi moc času mít nebudu, navíc stejně zatím nic moc nového není.--Horst 2. 6. 2009, 08:52 (UTC)

Podpis[editovat | editovat zdroj]

Většinu příspěvků jsem psal v rozhořčení nad vzniklou situací. Děkuji však za upozornění. Samozřejmě mě to ještě více uklidnilo. ;-) --Hans21 23. 6. 2009, 15:48 (UTC)

Není zač. Věřím, že se vše vysvětlí a s prostředím wikipedie se sžijete. Mnoho úspěchů. --Nadkachna 23. 6. 2009, 15:58 (UTC)

Hi![editovat | editovat zdroj]

Hi! I'm from Polish Wiktionary. We are translating our templates into various languages (our top 50 - including Czech). I wonder if you could help us with translation of just a few words. How about that? Best regards! --PiotrekSzwecja 31. 7. 2009, 22:11 (UTC)

Hi Piotrek,

which words do you mean? Let me see and Ill help you if I could. Cheers;-)--Nadkachna 31. 7. 2009, 22:17 (UTC)

SS Washington[editovat | editovat zdroj]

Dobrý den, všiml jsem si vašeho zájmu o lodě. Prosím Vás, jestli byste nezrecenzoval krátce článek SS Washington. Nevyznám se v tom. Děkuji.--Svajcr 13. 8. 2009, 19:09 (UTC)

Dobrý večer, mrknul jsem na to a alespoň malinko heslo doplním podle EN a z netu. Vhodnou publikaci u sebe momentálně nemám. Snad vám to pomůže. Mimochodem, v hesle zmíněná SS America je dlouhodobě kandidát na foto týdne. Ten vrak je vážně impozantní, jen článek chybí:-) Zdraví.--Nadkachna 13. 8. 2009, 19:54 (UTC)
Díky, super, pro mne je to jedno malé zamodření pro článek André Kertész, jel tou lodí do New Yorku...:-)--Svajcr 13. 8. 2009, 20:32 (UTC)
Vím, vím, vaše články pozorně sleduju, jelikož i pro fotografii mám docela slabost.--Nadkachna 13. 8. 2009, 21:13 (UTC)

k JZD Slušovice[editovat | editovat zdroj]

Zdravím kolego. Prosím, když se jedná o někoho, kdo vedle kdysi nejvýznamnější JZD, tak tam prosím podobné šablony o významnosti nedávejte. Ten člověk to JZD proslavil pořádně. Ale chápu, že vy jste tu dobu možná nezažil. Já ano a pamatuju si, jak se o JZD Slušovice mluvilo i v různých estrádních šou vysílaných tehdejší Československou televizí. --Kirk 15. 9. 2009, 21:28 (UTC)

Ahojda, díky za vzkaz, ale obávám se, že se obracíš na špatnou osobu. Já do článku JZD Slušovice přidal ref k tomu „socialistickému zázraku“, ale žádnou šablonu. Jinak díky, že ses podělil o své argumenty. Osobně o významnosti nepochybuju a i v HoS se hovoří především o nízké kvalitě článku. Mimochodem zrovna tuhle dobu si ještě docela pamatuju, protože jsem dětství strávil v kanceláři předsedy jiného JZD, svého dědečka;-)--Nadkachna 16. 9. 2009, 08:13 (UTC)

Wikikytička za Seznam válečných lodí ztracených během první světové války[editovat | editovat zdroj]

Wikivyznamenání 2. stupně („Wikikytička“)

Ahoj, když jsem dneska koukal na žádosti o recenze WP:Q, zaujal mě hnedka Tvůj článek Seznam válečných lodí ztracených během první světové války. O to víc jsem koukal, že ho nemají na jiných wiki, takže je mi potěšením Ti za něj poděkovat, a to alespoň takto, kytičkou. Měj se pěkně, --Podzemnik 24. 9. 2009, 17:08 (UTC)

Ahoj, děkuju ti za kytičku. Já na oplátku moc děkuju za vytunění tabulky (a pochopitelně Emírovi za jeho sadu připomínek). Máš pravdu, je to (snad jen zatim) sirotek. Teď si snad troufnu dát do recenze i nějaký opravdový článek;-) Zdraví.--Nadkachna 24. 9. 2009, 17:41 (UTC)

Co takhle správcovství?[editovat | editovat zdroj]

Ahoj, nechtěl by sis požádat o práva správce? Si dost aktivní a zkušený editor, sleduješ RC, jsi nekonfliktní... Myslím, že ostatní by Tě určitě podpořili rádi. S právy můžeš psát dál články (jako já;-) a budeš pak moct sám zasahovat proti případným vandalům apod. a nebudeš na ně muset upozorňovat, čímž se fakticky vynaloží několikanásobné množství energie Wikipedistů. Správců je totiž pořád málo, navíc hodně jich je bohužel málo aktivních. No rozmysli se, mou podporu určitě máš, --Podzemnik 2. 10. 2009, 18:08 (UTC)

Ahoj Podzemníku, tvoje výzva je moc sympatická a vážím si ji. Rozhodně o ní budu přemýšlet. Nejsem si ale jistý, jestli je moje znalost pravidel wiki a aktivita pro takovou věc dostatečná. Taková práva bych asi nevyužíval k ničemu jinému, než při mém občasném sledování RC. Mnoho interních věcí na wiki sleduju spíš povrchně. Pěkný start do nového týdne ti přeje...--Nadkachna 5. 10. 2009, 11:12 (UTC)

Ahoj, jak tě tak sleduju, tak myslím, že bys to měl zkusit. Každá pomocná ruka se hodí. Stačí jen kliknout na tento odkaz: Wikipedie:Žádost o práva správce/Nadkachna, napsat pár slov o sobě a jak bys chtěl pomoct, a podporu si určitě získáš. Tu Podzemnikovu a moji máš už teď. :-) -- Mercy (|) 12. 10. 2009, 08:37 (UTC)

Ahoj Mercy, slibuju že o tom budu vážně uvažovat. I tvé případné podpory si vážím.--Nadkachna 17. 10. 2009, 11:29 (UTC)

Jména článků lodí[editovat | editovat zdroj]

Kavárna u Nadkachny

Dobrý den, díval jsem se na pár vašich dobrých článků o lodích a měl bych takový jeden dotaz. Nebylo by lepší u jednotlivých lodí uvádět jako rozlišovač spíše rok vzniku (vstupu do služby) než jejich čílo trupu? člověk hledající (nebo odkazující na) třeba HMS Revenge nebude vědět, že tato loď měla číslo trupu 06, ale že byla spuštěna někdy kolem první světové války. Jinak zde odvádíte skvělou práci. S pozdravem --Petr Losert 28. 10. 2009, 00:14 (UTC)

Zdravím! Jestli se nebude Nadkachna zlobit, odpovím za něj. Není problém udělat přesměrování z verze s rokem spuštění, případně když nevím, jdu na rozcestník a tam si vyberu. Trupové číslo (pennant number) totiž – na rozdíl od roku spuštění – je součástí názvu/identifikace lodi a i když se může (například Royal Navy za druhé světové války) měnit, tvoří spolu s jménem lodi jednoznačný identifikátor. Zatím… --Ozzy 28. 10. 2009, 09:32 (UTC)

Dobře, já to beru, ale spíše narážím na rozháranost v názvech oněch článků. Vezměte si jen třídu Queen Elisabeth, zde je HMS Barham a HMS Warspite vedena pod číslem trupu a HMS Malaya, HMS Queen Elisabeth a HMS Valiant zas pod rokem spuštění na vodu. Podle mého by se měl tento způsob nějak sjednotit, ať už na verzi o trupech (mám takový pocit, že by to nešlo u všech lodí, hlavně u těch dřevěných :D) nebo rok spuštění na vodu. Doufám, že se na mě nezlobíte, že do toho rýpu, ale nepůsobí to konzistentně. --Petr Losert 29. 10. 2009, 07:15 (UTC)

Ještě malý dotaz, neuvažoval jste někdy o vytvoření portálu (Válečné) Námořnictvo?? Petr Losert 30. 10. 2009, 09:01 (UTC)

Ahojda všici, klidně si na mé diskusní stránce udělejte pohodlí a úpně nejlépe uděláte, když to vymyslíte za mě:-) Já se přiznám že tuhle problematiku do detailu neznám a většinou juknu na enwiki, jestli nějaké pennant number uvádějí a podle toho volím název. Když není tak dávám rok založení kýlu, pokud ano obvykle zakládám s pennant number jako rozlišovačem (třeba v USA mají ty kódy vždy). Osobně si ale myslim, že při vyhledávání člověk sám netrefí ani kýl, ani trupové číslo a dostane se na konkrétní loď před rozcestník či přesměrování. Jinak na ten portál myslim už docela dlouho, ale ještě jsem si netroufl – nemám s jejich zakládáním zkušenosti. Každopádně je to hozená rukavice, což Ozzy? Zdraví.--Nadkachna 30. 10. 2009, 12:47 (UTC)
Nejlepší ceny, školená obsluha
Ahoj! Já bych si s dovolením dal jednu alžírskou ^_^ O portálu jsem už taky nějaký čas uvažoval, ale zatím to ztroskotalo na tom, že u portálů se píše, že by se o ně měl někdo starat a to si nejsem jistej, jak bych zvládal… Ve více lidech by to snad už šlo. Další alternativou imho je aspoň miniportál a nebo wikiprojekt pokud by šlo jenom o to dát na jedno místo rady/doporučení/šablony/etc pro tvorbu článků o lodích.
Ještě poznámka k případnému názvu: námořnictvo nepostihuje lodě říční… Možná spíš „lodě“. Zatím a dyštak pěkný víkend… ^_^ --Ozzy 30. 10. 2009, 13:26 (UTC)
Ahojda, myslíš turka se šlehačkou? :-) Já alespoň čas od času aktualizuju Portál:Letectví a není to nic hrozného. Jen jsem zatim nezkoušel zakládat funglovku. V zásadě si myslim, že by bohatě stačila struktura jako u letectví: Článek měsíce, zajímavosti, vybraná fotka, poslední články, kategorie a seznamy + odkaz na Commons. Pokud je třeba nějaké sjednocení, tak by bylo dobré si ho někde sepsat. Jsem téměř technickej analfabet, takže se to někdy i může hodit. Hoj.--Nadkachna 30. 10. 2009, 13:37 (UTC)
Pak by se ty názvy daly vyřešit ještě třetí variantou - ty pravděpodobně nejhledanější lodě, třeba HMS Queen Elisabeth (ta z první a druhé světové) nebo HMS Ajax (lehký křižník z 2. světové), dát čistě bez rozlišovače a pod tím dát takové to Tato stránka pojednává o... Pro další lodě stejného jména viz /odkaz na rozcestník/, funguje to celkem dobře a neznalý člověk hledající tu svou loď se nemusí prokousávat rozcestníkem. S portálem bych byl ochoten pomoci, ale jaksi nezvládám wikisyntax, takže nic složitějšího ode mne čekat nelze. Ono by to vůbec celkově potřebovalo si udělat přehled o tom, co tu o námořnictvu je a co by se mělo urgentně dodělat/předělat/přeložit a na to by myslím portál sloužil dobře. Kávu nepiju, ale sachr dort by bodl. Zdravím --Petr Losert 30. 10. 2009, 14:07 (UTC)
Tuhle variantu bych osobně dělal ledatak u lodí typu HMS Queen Mary – taková válečná loď byla jen jedna (ale má i civilní jmenovkyně...). Jinak bych byl pro rozlišovače a rozcestníky, sám bych u spousty lodí nevěděl, který konkrétní kus je slavnější a proto bych to rešil jednotně. Třeba spousta britských lodí měla i osm generací a často je to rozhodování docela nesnadné... Nerad se oháním enwiki, ale právě Queen Elizabeth tam mají řešenu rozcestníkem... jestli by lidi více hledali tu starou, nebo novou těžko říci;-)--Nadkachna 30. 10. 2009, 16:57 (UTC)
Jistě, ale přece jenom to tam píší Britové, kteří mají nějaké povědomí o svých lodích, zatímco většina Čechů zná jen Bismarck a Prezident Masaryk :D. Dobré, chápu, do názvů článků se vám nebudu míchat :D. Co ten portál? Dáme síly dohromady a zkusíme něco vytvořit?? --Petr Losert 30. 10. 2009, 17:20 (UTC)
Ale klidně se míchej, já ti jen prezentuju svůj pohled, ke kterému jsem během těch let došel. Neříkám, že je jediný možný. Portál třeba společnejma silama nějak spatláme:-p--Nadkachna 30. 10. 2009, 17:40 (UTC)
No, když se tak do toho máte, tak já bych si zkusil pohrát s jeho založením tendle víkend ^_^ --Ozzy 30. 10. 2009, 18:56 (UTC)

Portál lodě/plavidla/námořnictvo[editovat | editovat zdroj]

Ahoj! Tak jsem se do toho pustil, teda zatím si hraju nanečisto na pískovišti, ale narazil jsem na problém, jak ten portál co nejlépe pojmenovat? Uvažoval jsem následující:

  • Lodě - jasný název a asi i relativně očekávaný, ale nezahrnuje třeba ponorky a vznášedla
  • Plavidla - zahrnuje výše zmíněné kategorie (alespoň dle definice v zákoně uvedeném v článku plavidlo), ale přijde mi, že to je nejméně očekávaný název...
  • Námořnictvo - imho také docela očekávatelný název, ale nezastřešuje říční plavidla... Na druhou stranu - na rozdíl od předchozích názvů - je to název, pod kterým bych pak i hledal články jako Japonské císařské námořnictvo, etc...
  • Vodní doprava - možná ještě by stálo za uvážení...

Nebo zvolit víceslovný název? S přimhouřením oka bych osobně asi byl pro ty lodě s tím, že ponorka už se do toho taky nějak schová (ponorný člun).

Ps: Pak je ještě otázka, jestli to není přípiš velké sousto a neudělat opravdu jenom portál "Válečné lodě".

Pps: A je tu ještě jeden návrh: Portál:Loďstvo (nebo Světová loďstva, Loďstva světa)... Díky Emírovi ^_^

Co myslíš? --Ozzy 30. 10. 2009, 21:00 (UTC)

Loďstvo mě také napadlo, je to asi to nejlepší a nejvíc zahrnující. Kde se mám hlásit k projektu??? :D --Petr Losert 30. 10. 2009, 23:38 (UTC)
Myslim, že to dopadlo ok.--Nadkachna 31. 10. 2009, 20:43 (UTC)

Popisky[editovat | editovat zdroj]

Dobrý večer, chtěl bych se zeptat, jakou funkci nebo účel mají Vámi vkládané popisky, např. Vlajka R-U do [Soubor:Flag of Austria-Hungary 1869-1918.svg|22px|border]. Děkuji --Bohemianroots 2. 11. 2009, 18:51 (UTC)

Dobrý večer přeji, vlastně je to formalita, ale správně by každý obrázek na wiki měl mít popisku (tak tomu alespoň rozumím). Díval jsem se na stránku Wikipedie:WikiProjekt Check Wikipedia, kde jsou automaticky ukazovány chyby v heslech a za poslední měsíce se počet takových chyb zvedl více než na 9000. Prošel jsem tedy aktuálně nabídnutá hesla a u některých popisky doplnil. Doufám, že je má odpověď dostačující. --Nadkachna 2. 11. 2009, 19:02 (UTC)

Oplátka :D[editovat | editovat zdroj]

Ahoj, tak ti oplácím pozvání :D. Tutaj na mém odkladišti mám pár lodiček a jiných věcí, které ještě nejsou na samostatný článek (většinou jen věta, dvě...), tak pokud bys chtěl a někdy narazil na nějaké zajímavosti (stačí jedna, ozdrojovaná, věta) o těchto nebo jiných, nestyď se a klidně vlož. Zdravím --Petr Losert 17. 11. 2009, 10:44 (UTC)

Drobnosti[editovat | editovat zdroj]

Zdravím, po delší době takové dvě menší věci… Jednak překlady: Lockheed XP-58 Chain Lightning
»i výzbroj s jejím protipožárním vybavením.« To má hned dvě zásadní vady, jednu zřejmou, související s překladem, a druhou méně (resp. vůbec, je-li jediným pramenem překlad článku z enwiki, zejména snad nějaká stará verze). Terminus technicus »fire control« totiž neznačí žádné protipožární vybavení (výzbroje - sic!), nýbrže ovládání (control) zbraní (popř. odpalu zbraní, béřeme-li fire control doslova). Jinak pokud by šlo o hasící zařízení, byl by tam spíše fire extinguisher (coby hasicí přístroj), popř. fire-fighting equippment (což je ale pro letetví resp. letadlo svým rozsahem termín spíše nepatřičný - proto jej tam také nenalezneme).

Jinou věcí, neméně závažnou, je ten problém, že na XP-58 (prvním - a jediném dokončeném - prototypu) ani žádná výzbroj nebyla, pročež asi těžko hledat nějaké problémy s ní?

»Celkem proběhlo 25 letů. Ukázalo se, že letoun má stále řadu nedostaků. Problémová byla turbodmychadla, přetlaková kabina i výzbroj s jejím protipožárním vybavením.«

Upřimně řečeno nezkoumal jsem, kterou verzi na enwiki jsi překládal, ale…

»The XP-58 was then flown to Wright Field for USAAF acceptance tests, even though the turbo-superchargers were experiencing torching and a number of systems were not installed including provision for cockpit pressurization and armament with its fire-control equipment

Přetlakování kabiny, výzbroj ani další vůbec nebylo instalováno (popř. bez úprav draku by to i bylo lehce problematické). Nicméně zrovna nemám po ruce více k typu (resp. část ani nějak nemůžu nalézt) tak to ani neopravuji — rozhodně nikoli v dohledné době.

A ještě část „testy“ v témže: vzhledem k tomu, že se na prototypu XP-58 se motory Wright XR-2160 Tornado nikdy neocitly, nepatřila by zmínka ze začátku tohoto odstavce spíše o odstavec výše?

Poslední připomínka k XP-58 jsou technická data — bylo by fajn, pokud je budeš z „en“ přepočítávat, nikoli jen opisovat ona „orientačně metrická“ tamní data, hrubě zaokrouhlená (na rozdíl třeba od Ki-44, kdy Japonci jaksi v oné době používali „metriku“ a tudíž dvojí přepočty do „en“ a zpětně na „metriku“ do dat vnášejí nezanedbatelnou chybu, je u strojů s daty původně v britských/imperiálních či amerických měrách docela vhodné tyto přepočítávat).

Druhou věcí pak je heslo HMS Theseus (1892):
POHON: »4 kotle, dvoucilindrové vertikální trojčinné expanzní motory, dvě hřídele 12 000 hp« 
I kdybych pominul fakt, že cylindr se píše s „ypsilon“ a navíc se to v tomto významu překládá jako válec, popřípadě i to, že loď kotle jaksi nepohánějí… (V případě kotlů, armatur, etc., sice jde o součást strojního zařízení, nicméně samotný pohon skutečně zajišťují motory — stroje — prostřednictvím lodních vrtulí [nikoli šroubů — nikoli bezdůvodně tento ryze okrajový termín byl nahrazen vrtulí, výraz šroub by byl vhodný pouze pro první konstrukce, skutečně vycházející ze šroubu; pravda je, že vidět obrázek jednochodého či dvouchodého lodního šroubu s délkou třeba 1,5 závitu je docela poučné], popřípadě kolesy či jiným propulzním zařízením.) Nicméně skutečně podstatné je, že u dvouválce prostě není možné — není to jaksi fyzicky realizovatelné — aby ve dvou válcích proběhla postupně trojnásobná expanze, to se neobejde bez alespoň (více možno, méně nikoliv) tří válců. Prostě by tam musel být vysokotlaký, středotlaký a nízkotlaký válec. Čili i když tento text obsahuje enwiki (a také jimi uvedený pramen, totiž Conway's All The Worlds Fighting Ships, 1860-1905), nic na nemožnosti takové podoby strojního zařízení nemění ani doložení „papírovým pramenem“.

Měj se, --Algernon 17. 11. 2009, 21:47 (UTC)


Ahoj, omlouvám se za časovou prodlevu. Obávám se, že díky některým překladovým perlám jsem měl XP-58 zakládat spíše na Necyklopedii, každopádně jsem článek projel a pokusil se poopravit nejhorší chybky a přidal varovnou šablonu. Mám někde doma profil v HPM, tak to ještě podle něj doplním. Nesmyslnost dvojitých přepočtů jsem si už pochopitelně uvědomil a ani se o ně nepokouším. Zmíněný Ki-44 jsem už před časem doplnil podle Němečka. Neřikám, že je nejpřesnější, ale je to to nejlepší, co jsem měl momentálně po ruce. Křižníky třídy Edgar nejsou prací mojí ale kolegy — bylo by tedy vhodnější připomínky směřovat na něj. Protože pouze překládal, chtěl jsem to projít alespoň podle Válečných lodí 2 a Hrbka, po zběžném shlédnutí jsem si na to ale netroufnul. Jinak díky moc za připomínky a mnoho zdaru v novém roce. --Nadkachna 4. 1. 2010, 17:45 (UTC)

Zdravím,
nic se neděje… (Čas? To je ta „věc“ co nemám? Aha…) Přemýšlím, kde že na něj co mám — nepochybně vyšel (XP-58 i Lochkeed XP-49), rovněž tuším ještě od pana Němečka, v rubrice Letadla 39-45 v L+K. Mimo to je zmíněn i v knize Vee’s for Victory, a tuším že by zmínka mohla být i v jedné z Whiteových knih (buď o R-2800 nebo o R-4360 — někde je i zmínka o 24válcích X-1800, H-2600 a dalších prototypech firmy Pratt and Whitney, myslím že včetně zmínek o uvažovaném použití). Jinak Ki-44 — vedle Vojenských letadel III je také (tuším že během let hned dvakrát) Němečkem rovněž popisován v rubrice Letadla 39-45. Mimo to… Obávám se, že „starý“ Němeček stále ještě v mnohém nebyl překonán… (Ostatně seznam použité literatury je velice rozsáhlý. A, bohužel, nové či novější zdroje namnoze neznačí lepší či kvalitnější informace. Poměrně typickým příkladem je Sopwith Camel — shlédnutí en.wiki, jejích pramenů, a moje oblíbené téma „byla-li blesková zatáčka Camelu levá a nebo pravá“ zcela zřetelně ukazuje, že technicky nejvěrnější a nejvěrohodnější je práce vydaná v Británii někdy v roce 1965, jejímž autorem byl J. M. Bruce.) Jinak, pokud za použití dalších pramenů eliminujeme (zejména v TTD) tiskařské šotky, pak lze mnohé použít i z těch „němečků“.

Promiň, za „Thesea“ se Ti skutečně hluboce omlouvám. (Tuším, že mi to „padlo do oka“ právě po Tvé editaci — ovšem nezkoumal jsem co jsi tam dělal /což mne pochopitelně v nejmenším neomlouvá, ba naopak/, teprve teď jsem zjistil že jsi tam vložil kategorii — „třída Elgar“.) A, ehm, díky „dvoucilindrickým“ etc. jsem to připsal Tobě. Fakt pardon. :)
Jen uvažuju, dát-li to na jeho diskusní stránku, a nebo raději do diskuse na portál? (Možná by se vyplatilo prohrabat starou sérii Válečných lodí, tj. těch prvních tří dílů, na kterých mj. pracovali pánové Hynek a Škňouřil, popř. i sérii „Atlasů“ civilních lodí z NADASu, a udělat na portálu samostatnou stránku terminologie? Upřimně řečeno, řekl bych že wiki tu není od nějaké „samotvorby“ terminologie, a to ani v letectví a ani u lodí — pravda, osobně mne velice dokážou nadzvednout termíny jako „tonáž“, „délka na čáře ponoru“, atd., atd.) :D

Mimochodem… Ještě mne napadá, jak tak koukám jak jsi se z té druhé světové nyní přeorientoval na parolodě turbínové prvoválečné… Asi budu mít námět (ale asi až na jindy) na další zmínku o tom „co a jak bylo“ — aneb všechno je jinak, a turbínová soustrojí nám zase neplatí pro lodě „starší až staré“. Což souvisí třeba s tím, že chceme-li „spřáhnout“ několik turbín do nějakého soustrojí, nutně k tomu budeme i potřebovat ozubené soukolí (ovšem — schopné přenést daný výkon), tj. reduktor. Což bylo — zejména u výkonů lodních turbín — docela problém, totiž umět vyrobit přijatelné »ozubené soukolí« které bude schopné přenést výkon řádově desítky tisíc koní. Fakticky první reduktor se na lodi (torpédoborci) poprvé objevil až roku 1913, a to v Británii. (Jednou z věcí, které při přestabách řady starých bitevních lodí byly mnohdy měněny, byly v 30. letech i pohony, kdy právě řada „velkých“ lodí dostává místo veliké „pomaluběžné“ — aby lodní vrtule nebyla poškozena kavitací — turbíny, která je „přímo“ [fakticky nikoli „přímo“, hřídel turbíny je na hřídelové vedení napojen „pevnou“, tedy ne-vypínatelnou, spojkou] na hřídeli vrtule, soustrojí vybavené reduktorem.) Z hlavy si nejsem jistý prvenstvím, ale každopádně jednou z prvních „velkých“ lodí s reduktorem, vysokootáčkovou turbínou (a již „klasickým“ soustrojím) je bitevní křižník HMS Hood. Prostě i turbíny procházely vývojem — a ještě v době Velké války byla turbína relativně horkou novinkou, „v plínkách“, která ještě potřebovala vypilovat k (téměř) dokonalosti (samozřejmě, nějaká absolutní dokonalost je v reálu nedosažitelná).

P.S. Díky, i Tobě vše nej… nej… do roku MMX. --Algernon 10. 1. 2010, 19:07 (UTC)

Vkládání šablon[editovat | editovat zdroj]

Přeji pěkný večer milý Nadkachno. Všiml jsem si, že při vkládání navigačních šablon postupuješ nestandardně. Netřeba totiž vkládat šablony stylem {{Pancéřové křižníky německého císařského námořnictva}}. Stačí, když vložíš {{Pancéřové křižníky německého císařského námořnictva}} (Vzhledem k tomu, že jsi vložil již spousty navigačních šablon, a to korektně, tak pořád nemůžu přijít na to, proč tam dáváš ten prefix "Šablona:"). Chtěl jsem ti to napsat již odpoledne, kdy jsem něco podobného zahlédl, ale nakonec jsem se k tomu nedostal. Buď jak buď, přeji Ti, vzhledem k tomu, že je dnes již Silvestr, krásného Silvestra a do Nového i nového roku vše nej :) Zdraví --Faigl.ladislav slovačiny 31. 12. 2009, 00:41 (UTC)

Zdravím tě a moc ti děkuju za upozornění. Nejde o nic jiného než hloupou zbrklost. Tvoje někdejší úpravy šablon na navboxy mě inspirovaly k tomu, abych se jim po dlouhé době chvilku věnoval a zkusil je dotáhnout i u zbytku lodí. Téhle chyby jsem si ale nevšiml a kopíroval ji dokola... Mě stačilo vidět, že šablona po vložení nedělá neplechu. Pokud by to byl problém, můžu projít své editace a opravit to. Jinak i tobě přeju všechno nej do nového roku;-)--Nadkachna 31. 12. 2009, 00:53 (UTC)

Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Rád bych ti věnoval toto vyznamenání (je to sice obrázek Řádu pevné kotvy, ale nenech se zmást, ve skutečnosti je to Řád Tegetthoffa ;-) za neustálý rozvoj článků o třídách lodí nejrůznějších námořnictev a tím docíleného celkové pozvednutí úrovně wikipedie v oblastni námořní historie. Jako jediný člen portálu Loďstvo nás stále zásobíš novými články (Ozzy se nějak šprajcl, se mnou to taky nevypadá dobře a Wikip.001 snad už ani nepřispívá). Díky ti za to a jen tak dál. --Petr Losert 20. 2. 2010, 19:42 (UTC)

Ozzy se sprajcl na tride Fubuki, nejake divne nalade a taky na tom, ze ho v praci nepusti na piskoviste Y_Y Ale jinak gratuluji k vyznamenani a vydrzi ^_^ --Ozzy 20. 2. 2010, 22:28 (UTC)
Zdárek, díky moc! Znáte to, ty články jsou obvykle docela krátké, takže není problém to rychle sekat. Druhou USS Enterprise asi nikdy nenapíšu:-) Co je s Wikip.001 nevim, možná splnil svou White Star Line misi a zase se posunul dále, doufám ale, že ne. Já Ozzy sleduju, jak na Fubuki makáš (držm palce). Je toho docela dost, když to člověk dělá pořádně:-p V nejbližších dnes taky budu muset zvolnit, ale nějaké nové tam přeci mít musíme. --Nadkachna 20. 2. 2010, 23:05 (UTC)

Miroslav Kalousek[editovat | editovat zdroj]

Ahoj, trochu jsem pomohl Šiminkovi předělat Kalouska. Mohl byses prosím podívat na Šiminkovo pískoviště a říct svůj názor? Předem díky --Mozzan 5. 3. 2010, 15:38 (UTC)

Ahoj, no juknout můžu, i když Kalousek není úplně moje parketa:-) Měj se. --Nadkachna 5. 3. 2010, 17:59 (UTC)
Nic si z toho nedělej, moje taky ne :-D ba dokonce naopak. Ale aspoň sem snad trochu pomoh nováčkovi. :-) Dík --Mozzan 5. 3. 2010, 19:14 (UTC)

SMS Schlesien[editovat | editovat zdroj]

Ahoj! Tak jsem zrovna narazil na editacni konflikt s tebou, kdyz jsem se tomu clanku, ktery je snad strojovym prekladem, pokousel dat aspon nejakou podobu. Ta tvoje je lepsai, tak to necham takto, ale mozna do nej casem zapaacuju to, co sem udelal ja. Porad to mistama pusobi jako strojovy preklad (ty ponechane vety). Asi bych se mel naucit dusledne pouzivat sablonu "pracuje se", ale kdyz to je potom zbytecne jedna editace navic... ^_^ Zatim... --Ozzy 23. 3. 2010, 11:02 (UTC)

Ahoj, já to vlastně ani editovat nechtěl, ale pak mi to nějak nedalo:-) Tož snad si nad tím nestrávil zbytečně moc času a ještě to nějak vylepšíš. Kocábka je to zajímavá. --Nadkachna 23. 3. 2010, 22:53 (UTC)

Mrcha čeština ^_^[editovat | editovat zdroj]

Ahoj! Všímám si toho u tebe již delší dobu a tak mi to nedá [2]: „Loď“ se skloňuje (afaik) podle vzoru „píseň“, takže například 4. pád množného čísla je „lodě“ a nikoliv „lodi“ ^_^ Také Američané i Britové jsou sice tvrdí hoši, ale „y“ si ve shodě podmětu s přísudkem nevybojují (ale i mě to občas ujede ^_^). Jinak jsem rád, že jsi napsal článek o LST a LSD. Já se chystám, že někdy napíšu články o japonských vyloďovacích plavidlech ^_^ Zatím… --Ozzy 21. 5. 2010, 12:17 (UTC)

Ahoj Ozzy, děkuju za upozornění. Moc se omlouvám, ale občas píšu lehce prasácky. Shodu přísudku s podmětem měli dávno zrušit. Zkusim se polepšit;-) Jinak doufám, že ty LPD, LST a LSD jsou vymezené správně, protože jsem to louskal především z anglických zdrojů. Popsání základních kategorií lodí nám tu docela chybí. Hodně zdaru! --Nadkachna 21. 5. 2010, 17:56 (UTC)

Gratulace[editovat | editovat zdroj]

Všiml jsem si změny na tvé stránce a upřímně gratuluji. --Silesianus 15. 6. 2010, 10:37 (UTC)

Ahoj Petře, tvé gratulace si moc vážím. Děkuju. Mnoho zdaru. --Nadkachna 18. 6. 2010, 21:30 (UTC)

Heinkel He 112[editovat | editovat zdroj]

Ahoj. Procházím neozdrojované články a narazil jsem na tuto smutnou záležitost: Heinkel He 112, kde mi nezbylo nic jiného než UO. Koukal jsem na wikiprojekt letectví a tenhle letoun by mohl spadat do tvého zájmu. Kdybys měl chuť a čas (možná by bylo lepší celé přepsat), bylo by fajn na článek mrknout. Byla by škoda tu tohle letadýlko nemít popsané. Případně někomu přehoď. Zdar a sílu :) --Faigl.ladislav slovačiny 20. 6. 2010, 18:02 (UTC)

Ahoj, je vidět že Algernon tam našel řadu nedostatků:-) UO tam zřejmě patří. Teď nemám po ruce použitelný materiál, ale zkusim to podle svých možností trochu promazat a nechat jen to ověřené. Měj se. --Nadkachna 21. 6. 2010, 12:01 (UTC)

Třída King Edward VII[editovat | editovat zdroj]

Srdečně Vás zdravím a oznamuji, že na Hlavní stranu byla pro týden od 21. do 27. června 2010 vybrána zajímavost z hesla Třída King Edward VII, jehož jste autorem. Budete-li chtít, na stránce WP Article Statistics se můžete podívat na jeho návštěvnost.

Pokud byste věděl ještě i o jiných zajímavých heslech, zcela jistě je prosím rovněž navrhněte. Velmi Vám děkuji a přeji hezký týden. Jan.Kamenicek 20. 6. 2010, 21:19 (UTC)

Děkuji za info, potěšilo mě to. Děláte skvělou práci:-) Mnoho zdaru přeje --Nadkachna 21. 6. 2010, 12:04 (UTC)

Lodní WikiProjekt[editovat | editovat zdroj]

Ahoj! Založil jsem WikiProjekt Loďstvo (konečně, téměř po roce). Pokud máš třeba někde v diskuzi nějaké poznámky od Algernona (k terminologie, etc), bylo by dobré to nakopírovat do doporučení (zatím asi jen nakopírovat, pak se to bude muset ještě nějak utřídit). Dík a zatím --Ozzy 21. 6. 2010, 11:30 (UTC)

Díky ze sekyrárnu[editovat | editovat zdroj]

Wikivyznamenání 2. stupně („Wikikytička“)

Ahoj, jsem rád, že jsem to já, kdo má to potěšení přijít Ti poděkovat za další kvalitní článek. Dnes za pankráckou sekyrárnu. Takže díky moc, ať Ti jde práce pořád tak dobře jako doteď. S pozdravem, --Podzemnik 21. 6. 2010, 12:58 (UTC)

Wikivyznamenání 2. stupně („Wikikytička“)
Jo, ja taky gratuluji (docela drsne tema - jednoho az zamrazi) a at mas na cely zahonek, tady je kyticka za zdymadlo ^_^ --Ozzy 21. 6. 2010, 13:43 (UTC)
Ahoj, děkuji uctivě. --Nadkachna 21. 6. 2010, 14:45 (UTC)

Řád Josefa Ressela[editovat | editovat zdroj]

Řád Josefa Ressela
Řád Josefa Ressela

Ahoj! Kdysi dávno jsem ti udělil řád lodního šroubu, aniž bych dost dobře chápal fungování wikivyznamenání (takže vlastně došlo k udělení neexistujícího řádu ^_^ whoups…). Nyní to tedy napravuji a aby bylo formalitám učiněno zadost, budiž ti k němu udělen i správně odpovídající Řád Josefa Ressela – v poslední době zejména za články o lodních třídách. --Ozzy 28. 6. 2010, 08:22 (UTC)

.Ahoj, studem se propadám, ale zapomněl jsem ti poděkovat. Činím tak tedy teď:-) Neexistující řád je přeci ještě cennější, než ten už zaběhaný:-) Ještě jednou díky. --Nadkachna 22. 7. 2010, 23:16 (UTC)

Kókútai[editovat | editovat zdroj]

Ahoj! Jelikož občas taky děláš do letadel, prosím o konzultaci. Pohrávám si s myšlenkou napsat článek o japonských kókútai (leteckých skupinách/plucích - ok, vím, že bych měl napřed dopsat ostatní články, ale…), ale chtělo by to imho napřed nějaký základní článek, který by vysvětlil, co to kókútai byly a ostatní články by se pak na něj odkazovaly. Jen nevím, jestli by to měl být článek „Kókútai“ a nebo „Seznam kókútai“. To první by byla spíš jenom definice a popis organizace, zatímco to druhé by mohlo obsahovat i ten popis (i když to je imho u seznamů na wikipedii neobvyklé) a pak seznam jednotlivých kókútai. Na japonské wikipedii mají jenom ten seznam. Co ty na to? Co bys spíš očekával? Dík a zatím… --Ozzy 20. 7. 2010, 08:01 (UTC)

Ahoj, sorry, ale tohle je pro mě opravdová japonská vesnice. Vim jen, že to je druh letecké jednotky, ale to je tak vše. Alespoň krátký přehledový článek o organizaci by asi pomohl. Zatim myslim ani neexistuje žádné heslo o japonském armádním letectvu, což je škoda. Mimochodem ty nedopsané články si klidně nech na později, beztak už máš na kontě snad pět z deseti nejdelších hesel na wikipedii:-):-):-) --Nadkachna 22. 7. 2010, 23:21 (UTC)
Ahoj ^_^ No, tak ja neco zkusim vymyslet. Mimochodem: tohle je namorni letectvo - a ten clanek tu taky chybi, ale mam ho v planu. Clanek o armadnim letectvu zatim neplanuju, to je trosku mimo muj hlavni zajem. Ale mozna, nekdy... Taky jsem zvazoval dat popis kokutai do clanku o namornim letectvu, protoze kokutai je nejenom samotna letajici slozka, ale i pozemni cast a administrativa... Zatim... --Ozzy 23. 7. 2010, 07:55 (UTC)

Wikipedista I. stupně[editovat | editovat zdroj]

Wikivyznamenání za věrnost - Wikipedista I. stupně

Ahoj, dovoluji si udělit Ti další wikivyznamenání - Wikipedista I. stupně. Dosáhl jsi na něho 25. 07. 2010 13:21:13. Do dalších let úspěšného wikipedisty Ti přeji hodně štěstí a co nejméně editačních konfliktů :-) Pěkný zbytek prázdnin přeje K123456 3. 8. 2010, 10:25 (UTC)

Ahoj, moc děkuju za puzzlík. Potěšil mě. Co nejméně jakýchkoliv konfliktů:-) Měj se krásně. --Nadkachna 3. 8. 2010, 14:21 (UTC)

Řád České republiky[editovat | editovat zdroj]

„Řád České republiky“

Ahoj, za články o českých tématech a hlavně za DČ Pomocné technické prapory bych Ti rád udělil toto symbolické vyznamenání. Měj se pěkně, Tvé články je radost číst; --Podzemnik 25. 8. 2010, 12:03 (UTC)

Ahoj Podzemniku, děkuju ti, moc si toho vážim. Krásné dny.--Nadkachna 26. 8. 2010, 20:05 (UTC)

Vyjádření[editovat | editovat zdroj]

Hoj, mohl by jsi se vyjádřit k tomuto? Díky --Silesianus 25. 8. 2010, 15:30 (UTC)

Done:-) --Nadkachna 26. 8. 2010, 20:05 (UTC)

Rozšiřovatelův řád[editovat | editovat zdroj]

„Rozšiřovatelův řád“

Ahoj, za článek rozšíření a odzdrojování článku o Nankingském masakru ti uděluju Rozšiřovatelův řád.--Jenda H. 26. 8. 2010, 18:59 (UTC)

Ahoj, díky moc za tohle ocenění, vážim si toho. Hodně zdaru do další práce;-) --Nadkachna 26. 8. 2010, 20:05 (UTC)

Přepisy[editovat | editovat zdroj]

Ahoj, k přepisům čínských jmen u lodí - byl bych rád používal jako primární český přepis, ale ten anglický se dost časo používá (prakticky všude). Přemýšlel jsem tedy udělat to trilingválně, asi takto Česky (Čínsky, Anglicky). Šlo by to tak? --Silesianus 20. 10. 2010, 17:41 (UTC)

Ahoj, ten odkaz od Janna budu využívat a vkládat český přepis, anglický by se také mohl hodit. Čínský se v těch článcích většinou neuvádí. Tož Česky (anglicky: Anglicky), :-) --Nadkachna 20. 10. 2010, 18:25 (UTC)
Ahoj! (Admiralitní kolegium se zase sešlo?) Já bych také upřednostňoval: český přepis (znaky pinyin). Ten anglický přepis je v podstatě pinyin ze kterého se vynechají tóny. --Ozzy 20. 10. 2010, 19:21 (UTC)
// zase na druhou stranu, ty kódy NATO jsou v anglickém přepisu a už jsou tak nějak zaběhlé. To je něco podobného, jako "anténa typu yagi" - nedávno jsem zjistil, že je pojmenována po japonském vynálezci, takže by se měla psát "jagi" (když se má přepisovat češtinou) - jenže zkuste to prosadit ^___^ --Ozzy 20. 10. 2010, 19:29 (UTC)

Projekt 1234[editovat | editovat zdroj]

Ahoj, jsi si jistý, že kódové označení NATO pro Projekt 1234 je Nanučka? --Silesianus 4. 12. 2010, 15:55 (UTC)

Zdravim tě:-) Válečné lodě 5 a 6 uvádí raketové korvety typu Nanuchka... Chris Chant tam má třída Nanučka (může to být chybný překlad, není to přeložené úplně dokonale)... Třeba tenhle link zas uvádí Nanuchka class... Tak z toho vybruslíme? Jinak, když už tě tu mám, jak budeme řešit názvy těch ruských lodí? Zatim jsem natropil trochu mišmaš, kdy je něco jako projekt xxx a něco jako třída xxx. Aby v tom nebyl zbytečnej zmatek, když zůstává mnoho sovětského doposud nezaloženo:-) Pro ČLR jsem rovnou zvolil torpédoborec typu xxx atd. Měj se! --Nadkachna 4. 12. 2010, 17:45 (UTC)
Pokud je mi známo, tak kódové označení NATO pochází přímo z NATO pro pojmenovávání ruských/sovětských lodí.NATO nepoužívá azbuku, tedy zde nejde uplatnit přepis ch > č, proto bych upřednostnil Nanuchka. Jinak pro názvy bych byl pro ruskou verzi pojmenovávání, tedy Projekt 1234, popřípadě, aby se to nepletlo třeba s jinými než námořními kódy, Raketový křižník Projektu 1234. Loď ahoj ;-) --Silesianus 4. 12. 2010, 17:54 (UTC)

SMS Erzherzog Franz Ferdinand (1908)[editovat | editovat zdroj]

Všiml jsem si, že článek je na anglické Wikipedii plánován na 22. prosince jako článek dne a tak jsem si říkal, že by bylo hezké ho na ten den připravit i u nás, třeba pro české čtenáře anglické Wikipedie. Koukal jsem, že válečné loďstvo naší bývalé monarchie patří mezi Vaše zájmy, tak jsem Vás chtěl požádat o pomoc, ať už že byste 21. večer zkontroloval, zda tam nemám nesmysly, nebo zda byste nedoplnil infobox, abych se to nemusel učit (obvykle válečné lodě nezakládám). A nebo prostě článku jakkoliv pomohl :-) Díky. --Tchoř 19. 12. 2010, 00:37 (UTC)

  • Ahoj, koukám, že jste na tom s námořníky již dost zásadně zapracovali. Na první pohled slušné. Teď jsem poměrně vytížen, ale pokusím se také pár vět doplnit;-) Zdraví --Nadkachna 19. 12. 2010, 21:59 (UTC)

Kytička[editovat | editovat zdroj]

Wikivyznamenání 2. stupně („Wikikytička“)

Za nankingský masakr :-) --Podzemnik 19. 12. 2010, 22:30 (UTC)

Ahoj, děkuji uctivě. Připomínky z WP:Q se ale stejně pokusím zapracovat, aby to nevypadalo, že jsem si ten puzzlík vyseděl:-) Jen ten zpropadenej čas. Krásné svátky! --Nadkachna 26. 12. 2010, 23:02 (UTC)