Wikipedista:KateřinaKovačičová/Dědické řízení

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Dědické řízení[editovat | editovat zdroj]

Zahájení řízení[editovat | editovat zdroj]

K zahájení dědického řízení je potřeba oznámit smrt fyzické osoby. Tuto oznamovací povinnost má příslušný matriční úřad. Stejně tak může smrt ohlásit policie ČR, pokud byla fyzická osoba v době smrti v zdravotnickém zařízení, či domově pro seniory. Ve chvíli, kdy se soud dozví o smrti fyzické osoby, je jeho povinností zahájit dědické řízení.

Soud může také řízení zahájit na návrh jiné osoby a to osoby, která může být dědicem. Návrh na zahájení řízení potom musí obsahovat jméno, příjmení, bydliště účastníků, označení majetku, označení soudu, kterému je návrh adresován. Zahájení na návrh bývá obvyklé zejména, pokud se jedná o dědictví, jehož majitel žil a zemřel v jiné zemi. Řízení bývá z pravidla zahájeno dnem, kdy návrh došel k soudu.

Předběžná šetření[editovat | editovat zdroj]

Během předběžného šetření je zapotřebí objasnit okruh lidí, kteří se budou řízení účastnit. Soud si zjistí základní informace o zůstaviteli, jeho dědicích, majetku i dluzích. Pro objasnění se sepisuje protokol o Předběžném šetření. Sepisuje se s osobou, která je soudu schopná poskytnout všechny základní údaje, uvedené výše. Zpravidla bývá protokol sepsán s osobou blízkou, tj. manžel(ka), potomek, či jiný blízký. Během předběžného šetření může soud nacházet další potencionální dědice, o kterých do teď nemuselo být známo.

Dalším důležitým krokem je zjištění informací z evidence informačních systémů (obchodní rejstříky, katastry nemovitostí). Soud potřebuje získat skutečnosti o majetku zůstavitele zejména z veřejných rejstříků. Pro informace o dalším majetku mohou zažádat i o podklady, které jim pomohou se získáním dalších informací na dálku. Dalším zdrojem jsou spisy vedené Notářskou komorou, jako jsou závěť, dědická smlouva, prohlášení o vydědění a další.

Nezanechá li zůstavitel žádný majetek nebo je hodnota majetku pouze nepatrná, je následně řízení zastavené. Pokud je hodnota majetku nepatrná, může soud majetek vydat osobě, která se postarala o pohřeb.

Skutečný okruh dědiců[editovat | editovat zdroj]

Pokud řízení pokračuje dál, je zapotřebí ověřit okruh dědiců, kteří budou účastníky řízení o dědictví. Jde o to zjistit, zda potencionální dědicové žijí, jaká jsou jejich místa pobytu, dále prověření vztahu k zůstaviteli a podobně. Soud poté potenciální dědice vyrozumí s usnesením. V tomto usnesení dědic také dostane poučení o jeho možnostech, že může dědictví odmítnout a jaké jsou k tomu třeba náležitosti. Usnesení je doručeno dědicům na místo jejich bydliště.

Pokud nebyla některá osoba na dědické právo upozorněna, může tak učinit sama a to písemně nebo ústně do protokolu. Soud si ověří všechny skutečnosti a na jejich základě potom rozhodne, zda bude s osobou nadále jednat či nikoli.

Zjištění majetku zůstavitele[editovat | editovat zdroj]

Notář předvolá účastníky řízení k jednání, které je vždy neveřejné. Pokud se někdo z účastníků nedostaví, jednání bude probíhat bez jeho přítomnosti, což může mít pro nepřítomného nepříznivé následky. Také mu může být uložena pokuta. Během jednání dochází k ověřování dědiců zůstavitele, jeho majetku a dluhů. Dědicové jsou poučeni o možnosti odmítnutí dědictví, o rozsahu společného jmění manželů a následnému rozdělení dědictví mezi pozůstalého manžela(lku) a ostatní dědice, o soupisu aktiv (všechen majetek, který zůstavitel vlastnil v době své smrti) či pasiv (dluhy, které měl zůstavitel plnit), které po zůstaviteli zbyly. A v poslední řadě se jedná o uzavření dohody o vypořádání dědictví.

Rozhodnutí o dědictví[editovat | editovat zdroj]

Aby mohlo dojít k rozhodnutí o dědictví je zapotřebí, aby bylo stanoveno, kdo je dědicem. A jestli byly splněny všechny nařízení a povinnosti, které zákon požaduje. Soud rozhodnutí vydá s účinností ke dni, kdy dědické právo vzniklo. V rozhodnutí musí být uveden důvod, proč k danému rozdělení dědictví došlo. Jestli byla uplatněna výhrada soupisu, zda byla nařízena dědická posloupnost a kdo byl určen jako dědic. V tuto chvíli je řízení o dědictví ukončeno.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Zákon č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád, § 1693 na Zákony pro lidi.cz[1]

Bulletin advokacie, odborný právnický portál [2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Občanský zákoník: novelizované znění : rejstřík : redakční uzávěrka ... Ostrava: Sagit, 2012-. ÚZ. ISBN 978-80-7488-201-2[3]

NOVOTNÝ, Petr a Monika NOVOTNÁ. Nový občanský zákoník. Praha: Grada, 2014. Právo pro každého (Grada). ISBN 978-80-247-5168-9.[4]

MIKEŠ, JIŘÍ. Dědické právo : praktická příručka : kompletní pohled na dědění z hlediska hmotněprávního i procesního. 2. aktualizované vyd. vyd. Praha: Linde, 2005. Dostupné online. ISBN 80-7201-552-4[5]

  1. INFO@AION.CZ, AION CS-. 99/1963 Sb. Občanský soudní řád. Zákony pro lidi [online]. [cit. 2020-03-29]. Dostupné online. 
  2. Bulletin advokacie, odborný právnický portál | Projednání dědictví. www.bulletin-advokacie.cz [online]. [cit. 2020-03-29]. Dostupné online. 
  3. ČESKO. Občanský zákoník : tučně zvýrazněné změny provedené zákonem č. 460/2016 Sb. : rejstřík : redakční uzávěrka 1.1.2017. Ostrava: [s.n.] 319 stran s. Dostupné online. ISBN 978-80-7488-201-2, ISBN 80-7488-201-2. OCLC 975033432 
  4. NOVOTNÝ, PETR, 1966-. Nový občanský zákoník. Dědické právo. 1. vyd. vyd. Praha: Grada 143 s. s. Dostupné online. ISBN 978-80-247-5168-9, ISBN 80-247-5168-2. OCLC 879564724 
  5. MIKEŠ, JIŘÍ. Dědické právo : praktická příručka : kompletní pohled na dědění z hlediska hmotněprávního i procesního. 2. aktualizované vyd. vyd. Praha: Linde 350 p s. Dostupné online. ISBN 80-7201-552-4, ISBN 978-80-7201-552-8. OCLC 718590418