Wikipedista:Kamen24153/Pískoviště
Současní čeští spisovatelé je článek věnovaný nové generaci spisovatelů působících v České republice po přelomu 20.a 21.století .Po převratu v roce 1989 došlo k všeobecnému uvolnění. Konec tabuizace četných společenských problémů a fenoménů otevřel prostor pro tvůrčí realizaci postupně dospívajících mladých autorů. Na druhé straně díky řešení naléhavých ekonomických problémů se literární tvorba dostala na vedlejší kolej a proto v průběhu transformace přišla četná nakladatelství o finanční zdroje, což vedlo četným krachům do té doby významných vydavatelství. Nově vznikající nakladatelství se v prvním období zaměřila na vydávání a reedice děl nedávno tabuizovaných autorů, kteří psali do "šuplíku", nebo jejichž díla vycházela v samizdatu. Poptávka po donedávna zakazovaných knihách byla brzy nasycena, což vedlo k ukončení činnosti nově vzniklých nakladatelství pokud se tato nepřeorientovala na komerční tvorbu. Ze změti výtvorů bulvárního typu či červené knihovny se postupně začala vydělovat zajímavá dílka, často prvotiny začínajících autorů v nejrůznějších oborech literární tvorby.
Beletrie[editovat | editovat zdroj]
Zde je nutné zmínit Pavla Buštu (*1991). Rodák z Prahy, který je v současnosti zástupcem vedoucího projektu Česká kniha a spolupracovníkem literárního webu iLiteratura.cz, debutoval roku 2011 povídkovým souborem Expres Praha - Radotín. Kniha příběhů o dospívajících lidech na prahu plnoletosti zdramatizována a provedena v Divadle na okraji. Dramatická verze příběhů byla roku 2013 nominována do soutěže o Cenu Evalda Schorma, kde získala třetí místo. Dalším Buštovým pozoruhodným počinem je povídková kniha Sigmundovy můry vydaná roku 2015, kterou autor také sám ilustroval. Příběhy jedinců s narušenou psychikou vyvolaly zájem odborné veřejnosti a byly roku 2016 nominovány do soutěže Magnezia litera, kde získaly ocenění v kategorii prózy. Dalšími pozoruhodnými tvůrci se jeví například Petr Stančík, Stanislava Nopová, Bára Nesvadbová. Petr Stančík (*1968), rodák z Rychnova nad Kněžnou, uveřejnil svou první práci esej Smrt živá roku 1990 v časopise Iniciály. V devadesátých letech a na počátku prvního desetiletí dvacátého století publikoval pod pseudonymem Odillio Stradický ze Strdic a od roku 2007 pod svým vlastním jménem a od roku 2016 je spisovatelem na volné noze. Jeho literární tvorba je rozmanitá; od prózy, poezie, knih pro děti po tvorbu inscenací. Knihy Petra Stančíka byly přeloženy do mnoha jazyků a roku 2015 získal ocenění Magnézia litera za prózu. Vedle literatury se věnuje také historii pozdního středověku Stanislava Nopová (*1953), tato Zlínská rodačka začala publikovat v novinách a časopisech po návratu ze studijního pobytu v Austrálii roku 2001 a o rok později knižně. Těžištěm autorčiny tvorby je tvorba pro dospělé, kde můžeme vystopovat vliv pobytu v Austrálii. Spolu s literární tvorbou vydala roku 2006 Vánoční noviny a o rok později založila noviny Praha Press měsíčník pro byznys a život na úrovni. Bára Nesvadbová (*1975), rodačka z Prahy, dcera spisovatele Nesvadby se nejprve věnovala žurnalistice. Její prvotina Řízkaři , z roku 2006 kde popisuje životní peripetie novinářky Karly se zařadila mezi bestsellery na českém knižním trhu. Druhá kniha Bestiář se stala předlohou pro stejnojmenný film natočený režisérkou Irenou Pavláskovou. Spisovatelka se aktivně zapojuje do charitativních projektů.
Literatura faktu[editovat | editovat zdroj]
Zájmu čtenářů se těší také publikace přibližující aktuální dění, skutečnosti a jevy každodenního života a v neposlední řadě i historické události. Mimořádnou pozornost čtenářů vyvolávají v současnosti události posledního století, zvláště okolnosti a osobnosti spjaté se zrodem republiky. Velký ohlas vyvolaly práce Pavla Kosatíka(*1962). Boskovický rodák po absolvování právnických studií začal pracovat v několika vydavatelstvích a věnoval se i novinářské tvorbě. Od roku 1996 je spisovatelem na volné noze. Přispívá do časopisů Týden a Respekt zároveň spolupracuje s Českým rozhlasem. Ve své tvorbě se zaměřil na významné osobnosti českého politického, společenského a kulturního života v nedávné době (Jan Masaryk, Ferdinand Peroutka, Věra Čáslavská, Pavel Tigrid a další) a získal i některé literární ceny. Událostem po roce 1948 se ve své tvorbě věnuje Luděk Navara (*1964). Brněnský rodák, absolvent stavební fakulty VUT a oboru historie na FF MU v Brně je od roku 1995 redaktorem MF Dnes. Ve své tvorbě se specializuje na problematiku Odsunu Němců, zločiny nacismu a komunismu. Vedle knih je také autorem televizních dokumentů. Za svou tvorbu obdržel roku 2007 Výroční novinářskou cenu Karla Havlíčka Borovského udělovanou Nadací Českého literárního fondu.Zrychlující se proměny každodenního života v důsledku překotného rozvoje nových technologií také poutají pozornost současných tvůrců.Tady můžeme zmínit Martina Adámka *1983. Vystudovaný programátor, učitel a cestovatel je také autorem tří technických řešení registrovaných Úřadem průmyslového vlastnictví je autorem knihy Jak funguje letecká záchranka vydané roku 2010 v Nakladatelství Computer Press. Čtenář se může seznámit nejen s prací záchranné služby, ale i s její koordinací s ostatními složkami Integrovaného záchranného systému. Kniha velice čtivou formou podrobně seznamuje čtenáře s chodem této důležité složky.
Science fiction a fantasy[editovat | editovat zdroj]
Vědeckofantastická literatura známá také jako science fiction je mezi českými čtenáři oblíbená již delší dobu. Ve druhé polovině 20.století byli předními českými autory J.M. Troska, Josef Nesvadba, Ludvík Souček a Ivo Železný, který je v současnosti vydavatelsky činný. Na přelomu tisíciletí nastupuje nová generace. Mezi tyto tvůrce patří například Miroslav Žamboch (*1972), Petr Totek (*1975), Vladimír Šlechta (*1960), Jaroslav A.Polák (*1975), Vojtěch Mornstein (*1955), Martin Koláček (*1981), Jaroslav Jiran (*1955), Sanča Fülle (*1960), Miroslav Žamboch, absolvent fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT, začal publikovat roku 1995. Jeho prvotina povídka Válečník vzbudila mezi čtenáři velkou pozornost. Jeho povídky vycházely v časopise Ikarie a v současnosti spolupracuje s vydavatelstvím Triton. Petr Totek, se nejprve věnoval povídkové tvorbě. Jeho první samostatná kniha Zlaté město vyšla roku 2013 v nakladatelství Triton. Vojtěch Mornstein, vysokoškolský pedagog oboru lékařská biofyzika, je autorem vědeckofantastických románů. Profesor Mornstein je odpůrcem alternativní medicíny a pavědeckých teorií.Také byl předsedou brněnské pobočky Českého Klubu skeptiků. Martin Koláček, absolvent Fakulty humanitních studií UK v Praze. První knihu vydal roku 2000. Roku 2013 založil nakladatelství E-knihy jedou, kde vyval během prvních pěti let více než 500 titulů často od začínajících autorů. Jaroslav Jiran, rodák z Prahy Jaroslav A. Polák, brněnský rodák studoval na FF MU v oboru filosofie a religionistika. Studium nedokončil a od roku 2000 pracoval jako pomocný vychovatel v Diagnostickém ústavu pro mládež. Později působil jako terapeut v o.s.Lotos Brno, která se věnuje následné péči o narkomany a alkoholiky a od roku 2008 studoval na Univerzitě v Olomouci obor andragogika. První povídku Noc útěku napsal roku 1993 spolu s Martinem Kučerou. Je autorem mnoha povídek a filosofujících esejů.Vladimír Šlechta, rodák z Liberce, absolvent stavební fakulty ČVUT obor vodní cesty prožil v Jižních Čechách, kde pracoval v různých technických pozicích. Jeho prvotinou je povídka Legendární zbraň z roku 1993. První dva romány, Projekt Bersekr, Ostří ozvěny vydal roku 1999. Další jeho tvorba je zaměřena na budoucí dění v Evropě po katastrofě. Je jedním z nejčtenějších autorů v oboru a dvakrát byl oceněn Akademií science fiction, fantasy a hororu v kategorii nejlepší publikovaná povídka. Podobně jako scifi nachází své čtenáře obor fantasy, jehož zdrojem a inspirací jsou mýty, bájné příběhy, které se často odehrávají jiném či alternativním světě a jejichž hrdiny jsou postavy obdařené často nadpřirozenými schopnostmi. Vlna zájmu vyvolaná zpracováním děl J.R.Tolkiena a vydáním příběhů Harryho Pottera od Joanne Rowlingové, podnítila tvorbu her na hrdiny (RPG). Základem těchto her je příběh odehrávající se ve virtuálním světě podle daných pravidel, do něhož se účastníci zapojují v rolích osob v příběhu vystupujících. Pravidla těchto her jsou komplikovaná a mohou býti dotvářena a měněna. Účastníci her na hrdiny tvoří osobité společenství a her se účastní i prostřednictvím počítačové sítě. Zde je možné zmínit Zbyňka Kučeru Holuba. Rodák z Českých Budějovic. K prvním literárním pokusům se dostal prostřednictvím Her na hrdiny, kde se seznámil také se svou manželkou. První kniha mu vyšla roku 2007. Román Kaat aneb historky Cechu Eldebranských katů vypráví o mistrech popravčích obdařených nadpřirozenými schopnostmi. Zbyněk Kučera Holub od té doby napsal nebo se editorsky či jako spoluautor podílel na vydání řady dalších knih. Spolupracuje s nakladatelstvími Asterion, Mytago a Zoner Press.
Shrnutí:[editovat | editovat zdroj]
Tento článek není ani nemůže být podrobným a reprezentativním výčtem současných spisovatelů nebo kritickým hodnocením jejich tvorby. Stať se pouze pokouší nastínit důležité proudy v současné literární tvorbě.
Reference[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy
Kategorie:Čeští romanopisci Kategorie:Čeští vědečtí spisovatelé Kategorie:Čeští spisovatelé fantasy Kategorie:Čeští spisovatelé science fiction