Wikipedista:Flanagancz/Pískoviště2/

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Angara 1.2
Start rakety Angara 1.2
Start rakety Angara 1.2
Země původuRuskoRusko Rusko
Rodina raketAngara
VýrobceGKNPC Chruničeva
Rozměry
Výška27,67 m
Průměr2,9 m
Hmotnost140599 kg
Nosnost
Suborbitální1430 kg (test)
na LEO3700 kg
Historie startů
Statusaktivní
Kosmodromkosmodrom Pleseck
Celkem startůAngara 1.2PP: 1
Angara 1.2: 1
Úspěšné startyAngara 1.2PP: 1
Angara 1.2: 1
Selhání0
Částečná selhání0
První startAngara 1.2PP: 9. července 2014
Poslední startAngara 1.2: 29. dubna 2022

Nosič Angara 1.2 (RuskyАнгара 1.2) je lehká verze ruského modulárního nosiče Angara.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Původní nejlehčí verze nosiče, Angara 1.1 s horním stupněm Briz, byla nakonec nahrazena variantou Angara 1.2, který se tak stal jediným lehkým operačním nosičem v rodině Angara. Ve své původní konfiguraci se očekávalo, že nosič Angara 1.2 bude mít vzletovou hmotnost 171 tun a užitečné zatížení 3,7 tuny doručitelné z Plesetsku. Během výstupu bude nosič udržován v kurzu pomocí gyroskopického systému a palubního počítače, vyvinutého v konstrukčním centru NPTs AP v Moskvě. Telemetrický systém Orbita by zpracovával letová data. Verze nosiče Angara 1.2 by podle svého raného návrhu kombinoval standardní modul URM-1 o průměru 2,9 metru jako první stupeň a modul URM-2 jako druhý stupeň (podobně jako Angara 1.2PP). Modul URM-2 o průměru 3,6 metru odvozený z již existujícího stupně Block I, který byl vyvinut pro nosič Sojuz 2. Výsledkem je, že nejvyšší stupeň Angary 1.2 (URM-2) by měl širší průměr než jeho spodní raketový modul (URM-1). Do roku 2009 však bylo rozhodnuto použít původní architekturu nosiče Angara 1.2 pouze pro první zkušební let (Angara 1.2PP), aby bylo možné certifikovat boostery URM-1 a URM-2, než oba poletí na mnohem větším nosiči Angara 5. Operační varianta Angara 1.2 byla mezitím přepracována tak, aby měla na obou stupních stejný průměr 2,9 metru. V důsledku toho by byl vyvinut nový tenčí druhý stupeň pro operační Angara 1.2. Mezitím byl ponechán původní stupeň URM-2 o průměru 3,6 metru pro varianty Angara 3 a Angara 5. Je zřejmé, že toto rozhodnutí snížilo standardizaci v celé rodině Angara a pravděpodobně zvýšilo náklady na celý program. Nicméně obě varianty stupně URM-2 (pro nosič Angara 1.2 a Angara 3/5) mohly být stále poháněny motorem RD-0124A. V říjnu 2014 hlavní konstruktér KB Salyut Yuri Bakhvalov řekl, že první Angara 1.2 bude vypuštěna v roce 2016.[1]

Popis nosiče[editovat | editovat zdroj]

Nosič Angara 1.2 představují dva Univerzální raketové moduly, za prvé URM-1 prvního stupně a za druhé URM-2 druhého stupně. Ačkoli šlo o první kompletní, letovou vezi nosiče Angara, tři modifikované stupně URM-1 byly předtím použity v letech Naro-1; společného projektu Ruska a Jižní Koreje. Byl to také první let plnohodnotného motoru RD-191; Naro byl vypouštěn za použití slabší varianty RD-191, motoru RD-151. Tento let byl první také pro URM-2, i když motor RD-0124A je téměř shodný s motorem RD-0124 používaném v nosičích Sojuz 2.1b a Sojuz 2.1v.[2]

Oproti těžkým verzím, jako jsou Angara 3 a Angara 5, mají verze nosičů Angara 1.2 osazena křidélka pro řízení rotace kolem podélné osy. Toto je důležité například proto, aby dodávka paliva byla plynulá a bylo využito všechno palivo. Problémy vzniklé takovouto neplánovanou rotací okolo podélné osy byly příčinou problémů rané verze nosiče Ariane 5 (druhý let).[3]

Souvislosti[editovat | editovat zdroj]

Angara je první nově zkonstruovaný nosič vyvinutý Ruskem od konce Sovětského svazu. Je určen pro nahrazení několika starších nosičů zahrnujících Proton-M, Zenit a Rokot, jako i zajistit Rusku nezávislý přístup na geosynchronní dráhu z kosmodromu Pleseck. Vývoj nosiče Angara byl zahájen v roce 1992.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Angara-1.2pp na anglické Wikipedii.

  1. Angara-1 to inaugurate new rocket family. www.russianspaceweb.com [online]. [cit. 2022-05-22]. Dostupné online. 
  2. GRAHAM, William. Angara rocket launches on maiden flight [online]. NASASpaceflight.com, 9 July 2014 [cit. 2014-07-09]. Dostupné online. 
  3. ESA. European Space Agency [online]. European Space Agency [cit. 2016-04-05]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]