Chebský městský stát[editovat | editovat zdroj]

Chebsko;
	; znak
Obyvatelstvo
Jazyk	Němčina
Náboženství	Římskokatolické
Správa regionu
Nadřazený celek	Zemně Koruny české

Město Cheb bylo v 15. století bohatým městským státem^[1], a to zejména díky své poloze na významné obchodní křižovatce. Roku 1420 dostává město opět mincovní privilegium a právo razit vlastní mince. Devět let poté získává do své správy zdejší královský hrad včetně úřadu zemského správce.

Jiří z Poděbrad[editovat | editovat zdroj]

V 2. polovině 15. století se Cheb stal místem knížecích sněmů, velkolepých slavností a diplomatických jednání. K tomu nesporně přispěla stabilní vláda Jiřího z Poděbrad. Dobré vztahy s Chebem si Jiří upevnil již jako český zemský správce. Není tedy divu, že když byl 2. března 1458 zemským sněmem zvolen za českého krále, byli právě chebští jedněmi z prvních, kdo mu složili přísahu. Nový král si uvědomoval příhodnou geografickou polohu Chebu ležícího na hranici dvou mocenských celků. Rozhodl se proto z Chebu učinit zprostředkovatele smírčích jednání a mezinárodních dohod.

Chebská smlouva[editovat | editovat zdroj]

Během své vlády navštívil Jiří z Poděbrad město Cheb celkem čtyřikrát. První dva pobyty krále Jiřího spadají do roku 1459, kdy zde byla dohodnuta tzv. Chebská smlouva^[2]. V rámci této významné mezinárodní úmluvy uzavřené 25. dubna 1459 se saští Wettinové vzdali svých nároků na českou korunu a zároveň byla jednoznačně definována hranice mezi Českým královstvím a Saským kurfiřstvím.

Druhá královská návštěva v témže roce přinesla Chebu nebývalý rozkvět a mezinárod

ní věhlas. Městu se totiž dostalo té cti, aby uspořádalo oslavy dvojích zásnub – saského prince Albrechta, mladšího syna saského kurfiřta Friedricha II., s dcerou Jiřího z Poděbrad Zdenou a syna českého krále Hynka z Poděbrad s dcerou saského vévody Viléma III. Kateřinou.

Chebská Klatba[editovat | editovat zdroj]

Třetí návštěva města roku 1461 souvisela s říšským sněmem, který do Chebu svolal Jiří z Poděbrad kvůli otázce říšských reforem. Tehdy krále Jiřího, jinak úspěšného diplomata, opustilo štěstí, když nevyšel jeho pokus o získání říšské koruny. Namísto toho se rozhořel otevřený spor mezi husitským králem a katolickým táborem. Město Cheb se jako již mnohokrát předtím snažilo zprostředkovávat mezi znepřátelenými stranami. Když však svár neutichal, bylo město nuceno rozhodnout se pro jednu stranu. Chebští stáli po boku českého krále až do roku 1471, kdy byl nad městem vyhlášen interdikt, a město ustoupilo nátlaku papeže Pavla II.

Poslední návštěva Jiřího z Poděbrad[editovat | editovat zdroj]

Navzdory tomu si město zachovalo neutrální postoj se zdůvodněním, že po staletí náleží k české koruně. Čtvrtá a poslední návštěva Jiřího z Poděbrad v Chebu se uskutečnila roku 1467. Příležitostí byl sňatek Jiřího syna Hynka z Poděbrad s dcerou saského vévody Viléma III. Kateřinou Saskou.

Navzdory tomu si město zachovalo neutrální postoj se zdůvodněním, že po staletí náleží k české koruně. Čtvrtá a poslední návštěva Jiřího z Poděbrad v Chebu se uskutečnila roku 1467. Příležitostí byl sňatek Jiřího syna Hynka z Poděbrad s dcerou saského vévody Viléma III. Kateřinou Saskou. Navzdory tomu si město zachovalo neutrální postoj se zdůvodněním, že po staletí náleží k české koruně. Čtvrtá a poslední návštěva Jiřího z Poděbrad v Chebu se uskutečnila roku 1467. Příležitostí byl sňatek Jiřího syna Hynka z Poděbrad s dcerou saského vévody Viléma III. Kateřinou Saskou. Navzdory tomu si město zachovalo neutrální postoj se zdůvodněním, že po staletí náleží k české koruně. Čtvrtá a poslední návštěva Jiřího z Poděbrad v Chebu se uskutečnila roku 1467. Příležitostí byl sňatek Jiřího syna Hynka z Poděbrad s dcerou saského vévody Viléma III. Kateřinou Saskou. Navzdory tomu si město zachovalo neutrální postoj se zdůvodněním, že po staletí náleží k české koruně. Čtvrtá a poslední návštěva Jiřího z Poděbrad v Chebu se uskutečnila roku 1467. Příležitostí byl sňatek Jiřího syna Hynka z Poděbrad s dcerou saského vévody Viléma III. Kateřinou Saskou.^[3]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ BOHÁČ, Jaromír. Cheb - město = Cheb/Eger - Stadt. V Domažlicích: Nakladatelství Českého lesa 240 s., [24] s. obr. příl. (některé barev.) s. Dostupné online. ISBN 80-86125-08-4, ISBN 978-80-86125-08-4. OCLC 44147698
↑ Dějiny Karlovarského kraje. 1. vyd. vyd. Karlovy Vary: Karlovarský kraj 207 s. s. Dostupné online. ISBN 80-239-3477-5, ISBN 978-80-239-3477-9. OCLC 85117180
↑ KUBŮ, František. Chebský městský stát : počátky a vrcholné období do počátku 16. století. Vyd. 1. vyd. České Budějovice: Bohumír Němec-Veduta 212 pages s. Dostupné online. ISBN 80-86829-15-4, ISBN 978-80-86829-15-9. OCLC 77282236

Literatura[editovat | editovat zdroj]

BOHÁČ, Jaromír. Historicko-turistický průvodce.. 1.. vyd. Domažlice: Město Cheb, 1999. 120 s. ISBN 80-86125-08-4..

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Cheb oficiální stránky

Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel Čapek na Wikimedia Commons

[1] BOHÁČ, Jaromír. Cheb - město = Cheb/Eger - Stadt. V Domažlicích: Nakladatelství Českého lesa 240 s., [24] s. obr. příl. (některé barev.) s. Dostupné online. ISBN 80-86125-08-4, ISBN 978-80-86125-08-4. OCLC 44147698

[2] Dějiny Karlovarského kraje. 1. vyd. vyd. Karlovy Vary: Karlovarský kraj 207 s. s. Dostupné online. ISBN 80-239-3477-5, ISBN 978-80-239-3477-9. OCLC 85117180

[3] KUBŮ, František. Chebský městský stát : počátky a vrcholné období do počátku 16. století. Vyd. 1. vyd. České Budějovice: Bohumír Němec-Veduta 212 pages s. Dostupné online. ISBN 80-86829-15-4, ISBN 978-80-86829-15-9. OCLC 77282236

[1]

[2]

[3]